A co kauza chladniček Liebherr? Jedny z nejdražších na trhu s dokonalým ...ehm "kazítkem" v podobě bimetalického spojení trubek s chladivem v prostoru izolace? To je přece naprosto precizně vykalkulovaná životnost a časovač jako v útočných granátech. Tady se rozhodně jedná o malou firmu a nezkušené designéry. Tomu se nadneseně říká v manažerských kruzích kalkulovaná životnost a jde o velmi sofistikovaná řešení. Jako konstruktér elektro o tom něco vím a bráním se především tím, že nepodléhám tlaku na modernizaci domácnosti za každou cenu a pečuji o spotřebiče stávající. Mnohé z nich mi slouží více, než 25 let. Jsem si prakticky jistý, že na jejich výměně za nové bych velice rychle prodělal.
Realita je zřejmě někde uprostřed. Je hodně věcí o kterých se nemluví. Můj známý pracuje ve firmě, která vyrábí součástky do aut. Dostali stolici na testy a nařízení, že ta součástka nesmí vydržet přes 200 tisíc kilometrů, ale max. do 100 tisíc. V době kdy by měly výrobky mít vyšší kvalitu je to právě naopak. Neskutečně se mrhá všemi zdroji a surovinami. Pak si všichni stěžují na zhoršující se životní prostředí. A vtloukají normálním lidem jak strašně za to můžou. Ale k čemu je výrobci pračka, která bez potíží funfgje 35 let, baterie do auta, která vydrží 20 let. Jenže politici jdou na ruku výrobcům, protože z toho něco kouká. Od spotřebitelů nic. Svět je jedna velká špína. Vždy jsem se přesvědčoval, že na světě ještě převažuje dobro, ale je to potřeba přehodnotit. Možná je tam kde ho není vidět. Lidi jsou prostě takoví. Na co mít jen 100 milionů,když můžu mít miliardu, nebo více. Co na tom,že to k ničemu není. Proč nenechat hladovět děti, raději si přeci koupím Ferrari za 150 milionů, když už jich mám pět v garáži. Prostě svět je zvrácený a zkažený. A pokud lidi nebudou mít pokoru a uvědomění, nikdo s tím nic neudělá. A zákony? Ty se vždy budou dělat ve prospěch těch bohatých. A jak jinak mohli zbohatnout, zlodějinou, namyšleností. Ti opravdu skvělí lidé, kteří něco by měli znamenat, tak ti nejsou vidět.
Nejnovější zkušenost.Dvě stejné tiskárny.Ve stejný den zakoupené, ve stejný den zapojené.Jedna přes Wi-Fi, druhá jen na PC bez internetu. Ta první přestala pracovat sedmistý třicátý první den po připojení na internet. Druhá jela bezchybně ještě asi tři měsíce. Pak nastala nutnost i ji připojit na Wi-Fi. Druhý den nešla spustit. Podle servisu u obou vadná a neopravitelná prý základová deska.Náklady na opravu vyšší, než nová tiskárna. A teď to nejlepší. Druhý den mi zavolal technik z onoho servisu, že by dokázal tiskárny zprovoznit za rozumnou částku (800 Kč), jen tak mezi námi. A dokázal to během deseti minut. Mně už nikdo nepřesvědčí.
Vaše poslední věta ,,No a za ten zbytek si můžeme sami, když chceme mít všechno, a levně." ma celkem jednoduché řešení. Pokud příjem bude srovnatelný s průměrem EU budou kupovat kvalitní věci. Pak si možná majitelé firem uvědomí proč se jejich výrobky neprodávají, jak by taky mohly kdýž platy v dělnických profesích malogdy přeskočí 12000,- Kč čistého.
Ve většině elektroniky je základním prvkem, který zařízení vyřadí z provozu, elektrolytický kondenzátor.Špatná kvalita výroby a fakt, že tyto kondenzátory mají při nedokonalém těsnění pouzdra velkou schopnost ztratit kapacitu vysycháním využívá většina výrobců jako dokonalé kurvítko. A ať mi výrobce netvrdí, že to mladí kontruktéři neznají a nákupčí nevědí, že nakupují šmejd. Je to záměr a počítačová optimalizace, která zajistí poruchu velice brzy po skončení záruky.
Nedokáži si představit, že by autor sám věřil tomu, co zde píše,v oboru se pohybuji přes 25 let a některá konstrukční řešení, nebo kvalitu prvků by nenavrhl ani 10-ti letý Číňánek.............., nemluvě už o faktu, že se kvalita výrobků v čase rapidně zhoršuje, což by vzhledem k vývoji a nabírání zkušeností mělo být spíše naopak, lidé se zpravidla ze svých chyb poučí, proč to v tomto segmentu je naopak?
A včíl mudrůj ..................
Článek je jistě pravdivý, avšak jen do určité míry. Vlastní zkušenost : Měli jsme chladničku s mrazákem Indesit. Asi po čtyřech letech přestala fungovat, dotazem na opraváře vyplynulo, že by výměna řídící desky a další úkony vyšly na cenu, za kterou lze téměř pořídit novou. Na desce jsem tedy vyhledal a vyměnil poškozené součástky v silové větvi - jeden triak a kondenzátor v ceně cca 15 Kč. Po zapnutí se nic nedělo, začal jsem tedy pátrat na i-netu a na jednom ruském serveru jsem nalezl řešení, kdy bylo nutné ji spustit přesně stanoveným postupem a pak vyčkat 7 minut (koho by to napadlo? A náhoda to jistě není.). Dle popisu jsem ji zapnul a čekal. Za uvedený čas se přístroj sám spustil a sloužil ješte další 3 roky, a to jen proto, že výrobci měděné trubičky vedoucí médium nahradili zapěněnými železnými a koroze udělá své... (to proto, kdybychom náhodou neudělali to, co výrobci chtějí a nekoupili si novou).
Takových případů mám více, třeba s tiskárnou, PC, notebookem, autem, ...
Kde je prapodstata kazítek? Na jakých principech funguje společnost - zvyšování HDP -růst. To je basement pokroku, rozvoje, ukazatel vyspělosti ekonomiky. Na tomto oficiálním "programu" fungují společnosti 21 století. Není zde základem a prioritou spokojenost člověčenstva, prioritou (společenským posláním) je zvyšování spotřeby.
Čím víc vyrábět a spotřebovávat. Kazítka jsou jen důsledkem takto stanoveného ekonomického hřiště.
Obávám se, že kdo v tom nejede (vytváří trvanlivý produk) je ekonomicky zválcován a vypadáva ze hry pro faul. Nehraje dle ekonomických pravidel. Tohle harakiri, jestli poctivák přežije, tak příště už radši hraje podle pravidel - zvyšuje svoje obraty za každou cenu. Tomu zákony, kontroly nepomůžou. Musí se změnit pravidla hry a to je nereálne.
Z vlastní obchodní zkušenosti vidím velký problém v normě RoHS, která, jednoduše řečeno, zakazuje používání olova v cínu. Kdo ví, tak cín sám o sobě je křehký, proto se do něj olovo přidávalo (a přidává, v lékařských a vojenských aplikacích) a problém tam nebyl. Dnes se díky studeným spojům, vzniklým křehkostí cínu, dějí reklamace ještě mnohem dříve, než před koncem záruky nebo těsně po ní.
Erich Fromm, jako snad jediný v padesátých letech popsal v díle Mít nebo Být, souvislosti s masovou výrobou, spotřebou atd. Na férovku napsal "výrobky s řízenou trvanlivostí". Popsal to jako další stupeň, možná nejvyšší a poslední, kdy výrobky budou vadnout už při prodeji, chleba tvrdnout už v dodávce, a také popsal kolaps hned po tom všem přicházející. Kdy to bude? Deset, dvacet let? Hezký den..
Když jsem ještě chodil do práce, měli jsme problémy s napájecími zdroji pro ústředny; odcházely během bouřek a to v hrozivých množstvích. Šéf servisu byl na mrtvici, skladníci také, protože výrobce nestíhal a jednoho dne zbyly ve skladu poslední dva funkční kusy. Takže bylo sehnáno schema, zdroj jsem rozebral a zjistil, že odešly spínací tranzistory v předregulátoru. Z katalogu jsem zjistil, že snesou pouze 400V, což bylo dost pro provoz, ale málo pro mezní situace. Takže jsem na jejich místo osadil o něco silnější typy na 1 kV a bylo po poruchách. A pokud jde o servisy: Je mnohem jednodušší a výnosnější, vyměnit celou desku, než přeletovávat jednotlivé součástky. Skutečně opravovat a vylepšovat si může dovolit melouchář, kterého netlačí čas, normy a nemusí vydělávat na stát.
To je pravda.Zabývám se servisem a lednice Liebherr považuji co se kurvítek týče za jedny z nejhorších, již dávno to není kvalitní značka a to ani u jejich profesionálních zařízení. Liebherr nedoporučuji, zbytečně složité a hlavně vše velmi drahé - cena neodpvídá kvalitě. Nejde o kurvítka, ale všeobecně o to, že materiálově je vše tak ochuzené a levné, že to prostě nevydrží a odbyt tak mají jistý. Navíc si to pojištují specifickými komponenty - různá čidla a panely jež se obtížně nahrazují a jsou tak drahé že se již vyplatí pořídít spotřebič nový. Co doporučuji? Kupovat ty nejlevnéjší spotřebiče na trhu - ať už jde o lednici,pračku, myčku vše za bůra a za pět let vyhodit a koupit novou, vše je již spotřební věc a je jedno jestli to je lednice liebherr za 50tk nebo zanussi za 5tk - obojí se dvaceti let jako kdysi Calex nedožije...
Motor 1.2 tsi 77kwh rok výroby 2010 motor který byl vyvíjen souběžně s spotřebiteli. Trvalo 2 roky než ho výrobce dotahl k normálnímu režimu. Problémy s rozvodovym řetězem a výmluvy ze oni nic za to může dodavatel. Později se ukázalo že již konstrukce a slabé a poddimenzovane parámečky mohli za všechny problémy. Bohužel nejvíc utrpěly zákazníci. Mezi níma i moje osobní zkušenost.
Napsal jste to velice odborně, až se úplně ztrácím :) problém je že zrovna toto konkrétně není problém jenom u lednic Liebherr ale u skoro všech výrobců. Dalo by se říci, že denně toto opravuji a zavařuji a setkávám se s tím u většiny ( možná všech) výrobců. Většinou je to v okruhu, jež se dá vyřadit a lednici opravím a funguje v pořádku dále (90%) ale někdy to bývá u výparníku jež je zapěnený a vyřadit se nedá, lednice je poté samožejmě na vyhození.
Já říkám že v jednoduchosti je síla,čím více komponentů a nahrazování el.mechanických dílů elektronikou, tím menší živostnost a pravděpodobnost poruchy.Co myslíte že se pokazí dřív, lednice zanussi kde je kompresor, termostat ( klasický s kolečkem uvnitř) a kondenzátor a výparník nebo lednice 5x dražší liebherr no frost kde je navíc zabudovaný displej ve dveřích, el. panel se třemi čidly, el. ventilem,topnými tyčemi,tepl. ochranou tyčí, ventilátorem a el. plast. klapkou? Je toto opravdu potřeba cpát do lednice? Ne, není ale taková je doba, věci oběcně ( spotřebiče, auta ...) jsou sice čím dál hezčí,intuitivní,chytřejší ale vše je to na ůkor spolehlivosti a funkčnosti, prostě kde nic není - nemá se co pokazit. Takže rada - pokud chcete aby to dlouho vydrželo - kupujte to nejjednodušší na co narazíte, žádné displeje, žádné zbytečné funkce. Pokud Vám jde o komfort, vymoženosti doby a prachy neřešíte, klidně si kupte lednici samsung dvojkřídlou za 50tk s výrobníkem ledu a internetem ve dveřích, auto co parkuje samo a bez pásů se nerozjede za 2 mega. ale proboha nedivte se, že to nevydrží deset let jako stará Calexka nebo třicet let staré volvo...
Dobrý den,
s Vaším názorem lze jen souhlasit, sám se setkávám s tím že za většinu závad hlavně v napájecích zdrojích všech možných termostatů ,regulátorů apod. v pračkách, lednicích ale i kotlích mohou jen kondenzátory. Výměnu kondenzátorů servisáci neřeší, jsou to přitom jen korunové hodnoty, ale servisy mění celou elektroniku v řádu tisíců korun.
Jenomže to olovo zajišťovalo i nižší teplotu tání pájky. Takže byla větší výrobní tolerance (mezi roztavením pájky a poškozením součástek), teď se musí používat vyšší teplota. Potom se delaminuje plošňák, mění se parametry některých součástek,... A dopad na přírodu sice škrtá Pb, ale přidává vyšší spotřebu energie na ohřev a destilaci dusíku ze vzduchu pro ochrannou atmosféru, bez které to teď nejde.
Chemicky a strukturně se spoje liší, člověk si musí hlídat i kompatibilitu součástek (co udělá s touhle pastou vývod s palladiem a co niklovaný vývod?) a další věci.
Cenově? Sn-Pb bude asi jinde, než Sn-Ag, že... A rozdíl se musí nahnat jinde.
Ale asi je ekologičtější vyrobit věc 3x, než tam mít trochu Pb a zodpovědně recyklovat. Asi jako s tím, jek Hg v tekutým stavu škodí a nesmí být v teploměrech, ale v plynným stavu ve výbojkách je povinná s ohledem na přírodu.
Žádný zákon kurvítka nezničí.
Jedině OPEN HARDWARE!
Pokud bude existovat verzovaný návrh zařízení s veškerou výrobní dokumentací, můžou jednotlivé díly vyrábět libovolní výrobci, případně individuální 3D tisk.
Pak je zaručená opravitelnost, rozebiratelnost, dostupnost náhradních dílů.
Ideální pro výrobky, které se již léta nemění a jsou z principu extrémně jednoduché - lednička, pračka, mixér, rádio, televize, vysavač... V budoucnosti třeba i auto a cokoliv dalšího.
thr 68:
Legitimní by bylo, kdyby tiskárna napsala: Vzhledem k počtu výtisků doporučujeme vyprázdnit odpadní nádržku a v návodu byl popis, jak postupovat svépomocí. Zablokovat tisk a hnát zákazníka s takovouto pitomostí do servisu je lumpárna a zlodějna, zejména při cenách a dodacích lhůtách. Já si své tiskárny servisuji sám, protože to umím a proto také, dokud budou fungovat, nebudu měnit ani HW ani SW, protože kdybych inovoval, tak o tuto možnost přijdu; nové produkty, (jak HW, tak SW) jsou ,,zdokonalené" natolik, že se s nimi do odborného servisu musí.
Heffy:
Ono jde dělat ledasco, když se to umí. Kombinace hliníkového výparníku a měděného zbytku není žádná třeskutá novinka, ale to spojení se musí umět udělat tak, aby bylo blbuvzdorné. Já mám Liebherrku od r. 1992, (dvouagregátová, přes 2 m vysoká - lednička + mrazák 1:1), zatím stále bez problémů běží a vypadá to, že bude fungovat ještě dlouho. Jenže takovéto výrobky nejsou ekonomicky zajímavé; nutí výrobce snižovat produkci a zákazníkům šetří kapsu, čili snižují výdaje obyvatelstva a to pro kapitalistickou ekonomiku není dobré; ta může fungovat pouze tehdy, když ve všech oborech neustále akceleruje, protože je nutno umořovat dluhy, splácet úvěry a dotahovat inflaci. A v momentě, kdy přefukovaný balónek praskne, nastává krize.
To už platí bohužel dnes. Pečivo ze supermarketů je z velké většiny druhý den už naprosto nepoživatelné, a třetí den už se slušivě zelená i přes snahu o co nejlepší skladování. Stejnému trendu se bohužel začínají přizpůsobovat i malí pekaři, takže směle směřujeme zpět k domácí výrobě...
Pár postřehů z praxe.
Za prvé - často bývá kurvítko něco, u čeho se ukázalo, že stačí nějaká (výrazně) levnější verze, která ty dva roky vydrží taky. Tzn. ne prvoplánový zájem "aby se to rozbilo hned po záruce", ale "vyrábět co nejlevněji"
Za druhé - bohužel, BFU nemá moc šancí zjistit, kde je vysoká cena důsledkem kvalitní výroby a kde důsledkem nestydatého hrabání výrobce/prodejce. Pokud nemám opravdu pádný důvod, abych do výrobku investoval dvojnásobek oproti alternativě, tak zvolím tu levnější alternativu s tím, že až se projeví kurvítko, tak si výrobek koupím znovu a nevykrvácím na tom tolik.
Když byl u nás opravář na myčku a viděl naši letitou, leč stále nezastaralou a funkční myčku (tenkrát jsem kupoval topmodel renomované značky ve stylu "bude to drahé, tak to bude kvalitní" - a byla to pravda), srdce mu zaplesalo a říkal - važte si toho, že máte ještě tuhle. Pak tam začali dávat ty a ty díly a dneska to vydrží stěží sedm let. A podobných historek mám ve svém okolí hafo - vy chcete měnit kopírku jen proto, že ta Minolta je už 15 let stará a trochu pomalá? Koupíte novou, vydrží třetinu a pořád se tam bude něco sypat. Apod.
Takže nevyčítejme lidem, že chtějí levně. Věřím tomu, že řada by si za kvalitu ráda zaplatila, ale musela by mít jistotu, že platí za kvalitu a ne za zmrdí sádlo.
Všechno je otázka peněz, nabídky, poptávky a reklamy. To vše pak tvoří dokonalý začarovaný kruh. Stačí se rozhlédnout kolem sebe. Každý ve svém oboru. Tak např. v mém oboru... Jak může někdo schválit, že v autě není minimálně dojezdová rezerva? No může, protože každý kdo jednou prorazí kolo a nemá možnost výměny na místě, si příště při koupi vozu rezervu doobjedná... to se rovná peníze. A takových řidičů je hromada.... Nebo opatření automobilových výrobců ohledně ekologie a emisí... Různé systémy druhotného spalování, filtry DPF a jiné ekovymoženosti. Právě ty jsou zdrojem největších problémů a oprav. Ale to, že nezávislé topení, které v zimním období běží klidně i hodinu a výfuk z něj je jen trubka vedoucí pod auto, to nikdo neřeší...
no - může to být i záměr, ale spíše předpokládám tu absolutní sebevědomost mladého vysokoškoláka, absolventa vesnické university a soukromé střední školy ... pokud mohu usuzovat z mnoha SW-příkladů, tak jako zkušeného tvůrce SW (přes 30 let) mě opravdu zaráží, jak nechodí různé docela obyčejné výběry/filtry třeba u e-obchodů ... je to kolikrát o nervy se někam prokousat ...
také mám jeden s ledničkou koupenou v Datartu. Nejde jenom o to, že výrobci vyrábějí šunty, ale i o prodejce, kteří je v tom podporují, Koupil jsem si 110l ledničku Proline, Pár týdnů po záruční lhůtě mi odešly umělohmotné dvířka od mražáku, no prostě se ulomily čudlíky a dvířka nebylo za co zavěsit. Takže jsem si několikrát vyměnil e-mail s dotyčnou firmou abych se dozvěděl, že Datart již tyto ledničky od oné firmy nedováží (resp. to vypadalo, že dovezli jednu várku a další již nekupovali). Prý proto že daná firma již tento druh nevyrábí. Ale jiné výrobky od této firmy pořád nabízeli. Požádal jsem je o zajištění náhradních dvířek. Bylo mi vysvětleno, že s touto firmou ohledně ledniček komunikovat nebudou, náhradní díl nedodají, ale že pro mne mají jako náhradu možnost zakoupit si jinou ledničku a na to mi dají 500,- Kč slevu. Tedy za dvířka v hodnotě 50-100 Kč si mám připlatit dalších 4000,- Kč a koupit si novou. Za takové jednání jsem je poslal tam, kam oni tu lednici a v Datartu již nanakupuji
Ale no tak, všechny automobilky mají oddělení únavy materiálů, kde se v rámci katování kostů zkoumá, jak materiál co nejvíc oholit, aby to ještě po nějakou pevně danou dobu plnilo svojí funkci, s určitou kalkulovanou mírou selhání. Zrovna v autech jednoho nejmenovaného koncernu vlastnící i jistou českou výrobnu je specialitou u manuální převodovky vznětových motorů dvouhmotový setrvačník, který se po určitém nájezdu zpolehlivě vy*ere, ačkoliv jiná nejmenovaná firma podobnou technologii používá také (tam i u benzínu), kde o ní majitelé vozidel ani neví, protože nezřídka životnost setrvačníku přesahuje životnost vozidla. Italští výrobci (a tím prosím nemyslím Ferrari a Maserati) jsou zas proslulí "kvalitou" plastových dílů, obzvlášť v interiéru, ale i různých spojek apod.
U počítačových zdrojů (zvláště levných) to jsou zas ty zmiňované elektrolyty, které vytékají... A jen tak mimochodem, tlak na cenu nepochází ani tak od koncových zákazníků, jako od majitelů firem tlačících na větší zisky, protože ceny produktů dané kvality jsou víceméně stabilní (nebo rostoucí), a zisky rostou, jen ta kvalita nám poněkud pozvolně klesá i u kdysi bezproblémových výrobců... Není to jediný faktor, svoje v tom hraje třeba i outsourcing a přesun výroby do levnějších krajin s nižší kontrolou kvality, ale jisté informace jsou, že řízená a kontrolovaná únava materiálů se reálně studuje a v rámci designu i řeší...
Bohužel těžko odlišíte snahu o rozumné snižování nákladů od snahy o enormní zvyšování zisků (souvisí to spolu, a jak se píše v článku, nekalý úmysl prokázat ve většině případů ani nijak nelze), takže si tu o tom můžeme tak popovídat, ale karavana pojede dál...
Osobní zkušenost: Velkoformátová tiskárna Epson A0+ cena nové tikárny asi 70tis.
po čtyřech letech problémy s neostrým tiskem, za celou dobu byly pouze dvakrát vyměněny náplně. Výměna "vadné" tiskové hlavy nabídnuta za 50tisíc!!! Výsledek je že přes 100kg železa a plastu jde do šrotu.
nemozem suhlasit. Nafukujes to, prehanas a zavadzas.
Ukaz mi kvalitny kondenzator za 100Kc a lacny za 5Kc s rovnakymi papierovymi parametrami(s parametrami deklarovanymi vyrobcom, nie s podvodnymi parametrami z ebay alebo z alibaby)? 20 nasobny cenovy rozdiel je nerealny.
Kvalitny kondenzator nieje vobec draha zalezitost. Je drahsi oproti smejdu ale pri velkych mnozstvach je ten cenovy rozdiel maly. V niektorych pripadoch by zariadenie fakt stalo len o 10 Kc viacej.
Priklad - kvalitny kondenzator Panasonic FM 1000uF/6.3V so zivotnostou 4000h pri 105C ma standardnu cennikovu cenu pri nakupe viac ako 2000ks 0.123 Eura(3 Kc kus !!!!). Velke firmy ich kupuju v ovela vecsich mnozstvach a nieza cennikove ceny, takze cena bude este nizsia.
http://sk.farnell.com/panasonic-electronic-components/eeufm0j102/cap-alu-elec-1000uf-6-3v-rad/dp/1219447
Pouzitie par takych kondenzatorov v zariadeni tu cenu zvysi fakt minimalne.
Velky vstupny filtracny kondenzator je relativne drahy(oproti maly kondenzatorm) ale cenu by tiez nezvysil nijako zasadne oproti smejdu (mozme sa pohybovat v cenovych rozdieloch uz radovo v eurach). Kvalitny PC ATX zdroj by bol pri komplet kvalitnych kondenzatoroch drahsi tak o 3-5 eura. To je fakt brutalny cenovy rozdiel.
Ano Tesla vyrabala kvalitne suciastky, no rovnako kvalitne suciastky vyrabalo na svete X dalsich kapitalistickych vyrobcov.
Robi taky Panasonic, Rubycon, Nichicon, NipponChemicon,.... smejd kondenzatory? Ani jeden.
Niekedy sa vyrabalo tak kvalitne ako to technologia dovolovala. Dnes a vyraba tak kvalitne ako zakaznik vyzaduje.
V dobach komunizmu sa vyrabalo aj mnoho nekvalitnych veci(viacej ako kvalitnych), len na to si uz mnohy maju problem sponemut.
Chladnicka, TV, vysavac, mixer nam doma vydrzali mnoho rokov ale nie preto, ze boli kvalitne ale preto, ze sa dali lacno opravit. Kazde zo spominanych zariadeni sme mali X krat opravovane.
To iste plati pre X dalsich komunistickych vyrobkov.
Skodovky boli tiez nic moc ale vydrzali tiez dlho vdaka lacnym opravam.
Taky kapitalisticky Tuner Technics, co mam doma, funguje bez oprav 37 rokov. Fuj ty zly kapitalisti.
Martin Šoch:
Položme si otázku, zda je opravdu nezbytně nutné, aby v něčem tak technicky primitivním, jako je lednička, nebo pračka, musel být nějaká elektronika. V ledničce rozhodně ne a automatické pračky s čistě mechanickými programátory pamatuji také. A pamatuji také doby, kdy schema zapojení bylo součástí zákaznické dokumentace.
Petr M:
Chudáci energetici dříve. Jak to dřív dělali, když po výpadku se naráz rozeběhly všechny ledničky, připojené k postižené trafačce?!? A jak řešil výrobce tlakové přetížení? Ano, součástí motoru kompresoru byla nadproudová ochrana, která, pokud motor odebíral větší, než jmenovitý proud déle, než 5 sekund, zasáhla a umožnila další rozběh po cca 1 minutě, ale to byl jen kousek bimetalu a topné vinutí, takže to bylo nepřípustně blbuvzdorné a jednoduché a nač to dělat jednoduše a levně, když to jde složitě a draze, že?!?
Mě teda z článku vyplývá spíš to, že snaha státu v této oblasti je odsouzena k nezdaru a s tím souhlasím.
Já to vidím tak, že výrobci jsou ekonomicky tlačeni k co nejlevnějším řešením a že zákazníci neocení kvalitu. Takže problém je spíš v tom, kdo svým nákupem volí, komu dá právo dále existovat t.j. v zákaznících.
Žádný státní spasitel to za spotřebitele neudělá. Akorát se vyrobí další úřad s teplými místy a pravomocí buzerovat podle své libovůle ty, co něco reálně produkují. A politici se pobijí v prsa, jak úderně řeší problémy lidu.
Lid se vyznačuje tím, že se raději nechá oblbovat (politiky, reklamou) než bude přemýšlet nad svým rozhodnutím a nedejbože se zdržovat pátráním po informacích, které ke svým rozhodnutím potřebuje. Proto tíhne k tomu dát zavděk státnímu "garantu kvality".
No ono to leckdy není o ceně. Koupil jsem si myčku Whirlpool do nového domu. V roce 2007 stála cca 20.000,-, že prý to má jakýsi šestý smysl a třída A++ a nízká hlučnost a skoro sci-fi. Chtěl jsem kvalitní věc, abych nemusel řešit opravy a reklamace a aby to vydrželo. Záruka byla 2 roky a zatím jsem reklamoval celkem 2x. Pak přišel konec záruky, odešlo čerpadlo, pak nějaká další součástka a pak další a za 3 roky jsem do té myčky investoval dalších 4.500,-Kč. Když mi pak při další poruše opravář řekl, že odešla řídící jednotka a oprava by stála další 4tisíce, šla okamžitě do sběrného dvora, v e-shopu jsem si objednal výběhový model AEG v akci za 5.500,- a výsledek? Pět let provozu bez jediné opravy, vejde se tam víc nádobí a meje tak nějak líp. Podobný příběh zažila i moje pračka. Ale samozřejmě mám i opačné zkušenosti. Lidé, ve snaze mít všechno to, co vidí u ostatních, jsou schopni si koupit výrobky i za úplně nesmyslné ceny, kdy je na první pohled zřejmé, že to za ty peníze prostě nemůže fungovat.
Tiez sa pridavam k tomuto nazoru. Kondeznatory su problemom cislo 1.
Fascinujema, ze aj v zariadeniach s cenou presahujucou 1000 eur si dovoli vyrobca dat smejd kondenzatory. Vydrzi to par rokov a potom vyrobca kasiruje vysoke sumy za opravu, pardon za vymenu modulu. Konkretne v pripade spominaneho zariadenia sa jedna o ciastku 200 eur za novy zdroj + 50 eur naklady na vymenu zdroja + naklady za cestovne. Kazi sa jeden kondenzator.
Naklady na opravu sa rovnaju cene kondenzatora(30 centov) + 1 hodina prace.
Cena pri pouziti vsetkych kvalitnych kondeznatorov by vzrastla tak do 5 eur (pri vlekych objemoch nakupu aj o dost menej) a to zariadenie by vydrzalo vecnost (alebo by sa pokazilo kvoli RoHS).
Viem pochopit smejd kondenzatory v zariadeni za pa eur ale v takomto zariadeni.
Zamer lze casto realizovat trivialne a zdarma. Mate-li nekde kuprikladu vzperu, neni nic jednodussiho nez ji pri zachovani vsech ostatnich parametru zeslabit, o kolik muzete odhadnout.
Pokud chcete postupovat sofistikovane, tak statisticky vyhodnotite ze vzpera praska po rekneme strednich 5 letech uzivani produktu, a vy chcete aby praskla uz po 3. Z cehoz lze nasledne spocitat ono zeslabeni.
Pripadne lze dokonce zamer argumentovat bezpecnosti. Mel jsem v ruce mlynek na maso, ktery mel mezi motorem a snekovou casti plastovou spojku, ktera byla pochopitelne to prvni, co prasklo jiz v zaruce a po zarucni vymene ... opet velmi kratce po skonceni zaruky. Samozrejme k dispozici byl pouze komplet, nikoli jen ona plastova cast v cene koruny.
Myslite si napriklad, ze postavit automobil, ktery bez potizi a jakehokoli servisu vydrzi milion kilometru je nemozne? Je to naopak naprosto jednoduche, a dokonce to nijak zvlast nezvedne vyrobni naklady. Ale automobilky by prodaly desetinu toho co dnes.
No v pripade kondenzatoru to je otazka kvality. Ale takovy programator firmware muze jednoduse vyrobit kurvitko aniz by si toho vubec vsiml.
U vsech mikroprocesoru je pocet zapisovych operaci do EEPROM cca 10000. Staci tedy spocitat za kolik mesicu se to ma prumerne pokazit a razem to mate hotove :)
A takovych moznosti je spousta.
Koupit si motor s objemem a vykonem vysavace a zkripleny turbem, to si primo rika o problemy. Co jste cekal? Pul mega kilometru bez zavad jako v dobach, kdy auto byla zivotni investice? Na to zapomente, auto je dneska spotrebka a lidi zajima hlavne jestli si v nem pusti ajajfon, motor je to posledni, co by vyrobce musel resit.
Zepo:
Stalo se mi něco podobného. Tiskárna ohlásila konec životnosti některých dílů a přestala fungovat. Našel jsem si na netu crack, vynuloval a ,,zmrazil" počítadla vytisklých stránek a tisknu vesele dál. Na Slovensku bych mohl prodejce takovéto tiskárny zažalovat a měl bych úspěch.
Domnívám se, že v rámci ekologizace i v rámci ochrany spotřebitele by měl být zaveden požadavek na výrobky určující jejich opravitelnost. Tedy každý výrobek sestávající se z více částí by měl být rozebiratelný bez použití zvláštních nástrojů a všechny části by měly být prodejné za přijatelnou cenu (např. cena jednotlivých dílů nesmí být vyšší, než dvojnásobek ceny výrobku na trhu). Dle velikosti či ceny by měl být pak výrobek rozložitelný na různý počet dílů, které by bylo možné samostatně koupit.
Drtí mě, že kvůli vadnému vypínači musím koupit celý nový výrobek, protože je nerozebiratelný. Stejně tak, že musím koupit celou baterii, protože neexistuje možnost koupit chybějící těsnění.
No ony ty rozhodnutí při vývoji jdou často proti sobě. Spotřeba vs. výkon, kvalita vs. cena,...
Schválně, klasická situace:
Spínaný zdroj. Výkonový prvek v něm topí (to je vlastnost, kterou nejde změnit). A současně je výstup "nasekaný" a musím ho vyfiltrovat dostatečně velkým kondenzátorem (velký = elektrolytický, teplo mu nedělá dobře). A mám dvě možnosti:
a) Dát to hned vedle sebe a mít třeba o 20% menší životnost.
b) Dát to dál od sebe s tím, že díky delším přívodům ke kondenzátoru si vyrobím vysílací anténu a neprojdu na zkušebně na EMC. A nesmím prodávat.
S ROHS bych s dovolením souhlasil, tam je větší než malý množství rizik a krátká životnost je skoro jistota. Bohužel, vynucená legislativně.
Jojo, ve firmě taky jednu máme. Ani ne 90 dní po záruce přes noc vypustila chladivo. U Liebherru prohlásili, že v lednici za 40 klacků se musí vyměnit celý chladicí okruh s prací za cca 33 bez daně, s čímž jsme je poslali do hajzlu. Přijel opravář, před vstupem do plastovýho výlisku trubku štípnul, napájel tam ventil, natlakoval, a prý až to udělá znova, za dvě stovky nám ji naplní.
Kamarádovi přivezli velkou za asi 140, doma byla jen těhotná manželka, a oni jí to jen z auta vyhodili na chodník, ať si tu čtvrttunovou krávu zatáhne dovnitř sama, že se zdrželi v zácpě a mají 10 minut po šichtě. Zvedla telefon, za půl hodiny byli zpátky, ledničku nastěhovali, mezitím přijeli dva chlapi v osobáku, ti dva z náklaďáku odevzdali montérky a klíče od auta, a na pracák šli pěšky.
Fwh:
Epson R 2000. Počítání vytištěných stránek mají všechny tiskárny, bez ohledu na systém a kurvítka také, (čipované fotoválce, čipované zásobníky inkoustu/toneru). Jenže u starších výrobků je mnohem snadnější to očůrat, takže u Okiny C 5800 už jedou fotoválce ,,třetí šichtu" a kazetami prošel šestinásobek jejich obsahu toneru. (nová kazeta - 2300 Kč, dosypání - 400 Kč). K té Epsonce se dají sehnat doplňovatelné kazety a tam je rozdíl ještě markantnější. (nová kazeta - 150 Kč, dolití stejného množství inkoustu - 7 Kč).
Děje se to systematicky od r. 1924 - tehdy šlo o dohodu na radikálním zkrácení životnosti žárovek, viz
https://www.youtube.com/watch?v=xmbH65-q0Ko
re: co tvrdi autor...
Nie autor netvrdi, ze korporacie funguju eticky a zodpovedne.
Iba vyjadruje svoj nazor, ze s velkym PR politikmi (ktori sa staraju o svojich volicov) prijmana legislativa bude NEUCINNA, pretoze dokazne bremeno nebude na firme (logicky) ale na zalujucom a nebude mozne ZDOKLADOVAT UMYSEL. A v priupade pochybnosti v prospech obvinenenho ... a mate "vystarano". Cize aj vlk sa naje (politici si urobia PR) a aj koza (riadena zivtnost) zostane cela...
a přitom obyčejný člověk si myslí, že korprorace se chovají vždy chamtivě a nemorálně a jediný stát je umírňuje a snaží se být lidský. To taky moc nesedí, co? Ono to je tím, že jakmile vztáhneš jakýkoliv argument do absurdní roviny, vždy je to dost nerealistické.
Ne, autor nabízí jen oponentní výklad, nikde netvrdí, že se tak chovají všichni nebo, že se tak nechová nikdo.
J. Dobrovolný:
Je tu ještě třetí možnost: koupím ,,levný šmejd" a když se podělá, povrtám se v něm, kurvítka vyměním za kvalitní komponenty, (i za tu cenu, že si je u známých nechám individuálně vyrobit), a budu se vesele smát, protože s se mi povedlo s tímhle zkripleným systémem vyjebat. Jenže toto si může dovolit jen pár vyvolených, ale to bylo, je a bude, vždy a v každém systému; inu zkušenosti ze socíku s hodí. Starší z nás jistě pamatují na problémy s odcházejícími elektronkami PCL 85 v televizorech. Přitom stačilo, vyrobit jednoduchou paticovou redukci, osadit PCL86, nebo triodu nahradit tranzistorem KF 504, (elektronka zůstala, dráhy ke katodě, anodě a mřížce se přeškrábly, naletoval tranzistor a bylo).
V praxi se (i kdyz zatim nepriznane, ale zcela zjevne) u "spotrebniho zbozi" prosazuje to, s cim se operuje u tzv. "dusevniho vlastnictvi" (je zajimave, ze tenhle smesny a absurdni oxymoron uz nikoho nezarazi): to jest sice platite, sice "kupujute", ale fakticky jen "prava k pouziti" (velmi omezenemu) - a ne nejakou hmotnou vec... kupujete si jen myslene pravo neco pouzivat...
Taze jste si fakticky nekoupili chladnicku/televizor/pracku/atd - ale jen jakesi smyslene pravo ji dva roky pouzivat....
- je to cele postavene na hlavu, ale protoze v tom zijeme, prijde nam to normalni...
Ovsem pokud by norma vyzadovala, aby maso bylo nezavadne pouze pri kontrole, tak by to bylo naprosto vporadku. Podivejte se do sveho technickeho prukazu jakou ma vas vuz spotrebu, a pak se pochlubte, kolikanasobek je realita.
To je totiz presne vysledek toho, ze se nekdo snazi ustanovit nejaky exaktni zpusob mereni neceho, co je ale jiz naprosto mimo realitu. Pokud by to totiz melo mit nejaky smysl, muselo by se to delat napriklad tak, ze tisic lidi dostane tisic vozu, a po roce provozu se zmeri spotreba a spocitaji emise.
Pokud se pak budeme ohanet prave temi emisemi, tak by bylo zahodno jeste spocitat, kolik se jich vyprodukuje vyrobou noveho automobilu. Jenze ono by pak vyslo, ze daleko ekologictejsi je provoz 50 let stareho veterana, nebot ten ani za dalsich 100 let nevygeneruje tolik, jako vyroba noveho.
Tohle není vada, to je správná implementace. Ten běh kompresoru je o bezpečnosti. Pokud kompresor startuje do natlakovaných trubek, usmaží motor. Takže je tam bezpečnostní prodleva a pokud ta lednička nemá hodiny, neví, jestli byla vypnutá 14s nebo 14h.
U řízení klim byl požadavek zadavatele právě kvůli tomuhle "5 + 0-15 minut náhodný čas". To druhý kvůli tomu, že když se zapne celá ulice po výpadku a nabíhalo by to současně, tak by rozběhový proudy kompresorů sejmuly ochrany na trafačce. Rozběhový proud kompresoru je totiž klidně 10-15x jmenovitý a to už by u 5kW příšer bylo poznat...
A jak bys udělal indikaci, že je v mrazáku teplo, když po startu musíš čekat, nevíš délku výpadku, nevíš okolní teplotu a nevíš, co (kolik a s jakou tepelnou kapacitou) máš uvnitř? Asi po nějaké době běhu kompresoru (tj ne hned po zapnutí), ale po jaké? Po půl hodině? Po hodině?
Petr M (14:57)
Ta ochrana v Calexkách byla vyrobena přesně na míru pro daný typ motoru, takže nic nebrání v tom, aby stejná ochrana byla vyrobena, s mnohem menšími nároky na cenu a obestavěný prostor, pro jakýkoli motor. A vzhledem k tomu, že motor je uložen v chladivu, které ho obtéká, stačí, aby byl nadimenzovaný pro poněkud nižší koeficient chlazení, čili o pár deka železa a mědi víc, protože tlak uvnitř chladicího okruhu se přes škrticí ventil vyrovná do max. 30 s. po zapnutí. Navíc lze udělat i to, že škrticí ventil má obtok s elektromagnetickým ventilem, který se otevře hned po vypnutí motoru, (dělala to Ilka NDR u agregátů pro klimatizaci) a tím pádem je problém vyřešen. A jde to bez jakékoli elektroniky a je to blbuvzdorné, ale to je nežádoucí.
Například v Holandsku neexistuje povinná záruční doba. V zákoně je jen poměrně gumová formulace ve smyslu „zákazník má právo na přiměřeně kvalitní výrobek". a ono to funguje.
Když se v pračce po 4 letech vysypal motor, Bosch zaplatit opravu na místě a ještě pak poštou poslat nějaký kupon na 10 nebo 20 euro slevy při nákupu libovolného jejich výrobku.
Po dalších 4 letech se vysypala elektronika, což už jako záruční neuznali, ale dali 100 euro slevu a dovoz zdarma na novou. Do staré pračky jsem nabastlil vlastní ovládání a dál slouží na chalupě.
Mně osobně by se nejvíc líbilo, pokud by výrobce, třeba i po ukončení produkce, zveřejňoval dokumentaci. Přinejmenším triviální závady by tak bylo možno snadno řešit i bez přímé podpory výrobce a tím udržet výrobek v provozu déle. U takového výrobce bych si třeba pračku koupil jednou za 12 let místo jednou za 8 let, ale na druhé straně pokud bych potřeboval či chtěl nějaký jiný produkt, asi bych dlouho neváhal nad tím, ke komu jít. Takže by se to dost možná vyplatilo i tomu výrobci.
Byl jsem přítomen u jednání ve firmě, dodávající komponenty do několika světových automobilek. Na jednání byli přítomni zástupci majitele - Japonci, Německé zastoupení a CZ výrobce. Téma porady byly airbagy a jejich žvotnost. Jak a čím zajistit, aby byl uživatel nucen airbagy ve voze po určené době vyměnit. Aby to bylo signalizováno na přístrojové desce a zároveň,aby nedošlo ke snížení funkčnosti.
A inženýři řešili a dohadovali způsob, jak toho docílit. Tohle záměrné snižování kvality po určité době už sahá snad do každého oboru od léků, přes potraviny až po techniku.
Mard (včera 21:57)
Vím, co je ESR a vím i něco o tom, jak se chovají trafa a polovodiče v závislosti na provozní frekvenci. Ono zhruba platí, že čím vyšší frekvence, tím menší může být trafo, ale tím větší jsou také ztráty na polovodičích, takže většina spínaných zdrojů běží v pásmu od 60 do 300 kHz. (plus minus) a pokud pověsím filtrační elektrolyt na DC straně, ať už spínacího tranzistoru, nebo usměrňovače na cca 3 cm dlouhé a dostatečně tlusté dráty, stoupne ESR o prakticky neměřitelnou hodnotu. A s rezonancí, pokud by tam nějaká vznikla, se poperu tak, že vezmu svitkový kondík a připájím ho na druhou stranu desky do míst, kde byl ten ellyt původně. Ono kdyby to nefungovalo, tak by se ten zdroj po zapnutí nejspíš rychle ohradil a osciloskop také vlastním, takže když do něčeho podobného lezu, tak také kontroluji, jestli můj zásah splnil účel, čili parazitní zákmity odhalit dokážu, zkontrolovat oteplení při běhu naprázdno a po zatížení umím také. Ostatně nevím, jak kdo, ale já považuji za normální, že zařízení po opravě důkladně zkontroluji a proměřím.
Bylo by zajímavé založit skupinu inženýrů , řekněme EAG - Electronic Authopsy Froup, která se zaměří na pitvání výrobků a bude veřejně prezentovat výsledky v hledání kurvítek. Používá tento výrobce součástky z vixlajvantu? Nepřežijou kondy ve zdroji záruku ? Poddimenzované výkonové prvky ? Špatné chlazení ? Něšjaké jiné designové prasárny ?
Rozkuchat objevit a šup s nimi na web
Petr M:
V případě B pomůže stínění, nebo dvojice kondenzátorů, kdy bezprostředně k místu vzniku rušení dám tepovzdorný foliový s menší kapacitou a ellyt pak až o kus dál, nebo změním topologii zařízení; ono když se chce, tak jde udělat ledasco, jenže ono se nechce, protože to stojí čas a peníze při vývoji.
Však proto je také v 11 případech z deseti zvoleno řešení A, navíc zdokonalené tím nejméně kvalitním elytem s nejnižší možnou kapacitou a provozní teplotou, jaký se podaří sehnat v dostatečném množství. Sice nemáte anténu, ale na průběh napětí za filtračním kondenzátorem se na osciloskopu raději nedívejte.. a životnost výrobku se příjemně zkrátí, což se projeví zvýšeným odbytem nových spínaných zdrojů, zvlášť když pouzdro zdroje uděláme nerozebiratelné.. šrouby jsou drahý ;-)
Naopak! Všechno má být elektronika a ideálně software!
Elektronika je dnes ukrutně levná, takže v daném open hardwaru by mělo být co nejméně mechanických částí a co nejvíce elektroniky.
Rozhodně nesmíme přijmout nápad výrobců, že elektronika je nějaký drahý luxus. Naopak. Smartphone stojí pár korun, tak proč by deska programátoru do pračky měla stát 10 000?!
Prosím Vás, nepiště o kondenzátorech, pokud tomu nerozumíte. Je snadné vybrat elektrolytický kondenzátor, který budete mít v chladu a na vysoké napětí - a prostě časem dojde samovolnou degradací, protože je ošizeně vyroben. Elektrolytický kondenzátor samovolně vysychá a degraduje se sám od sebe - nekvalitní rychle, kvalitní pomalu.
Kvalitní elektrolytický kondenzátor je poměrně drahá záležitost. Není problém dát za kvalitní elektrolytický kondenzátor 100 Kč nebo i mnohem více. Naprosti tomu není problém koupit nekvalitní elektrolytický kondenzátorem papírově stejného napětí a kapacity za 5 Kč i méně. Takže výrobci na několika nekvalitních kondezátorech poměrně slušně ušetří řadu stokorun. Řeči typu "zařízení by stálo o 10 Kč více" raději nekomentuji.
My jsme jen rozežraní z doby komunismu, kdy Tesla vyráběla ke konci neuvěřitelně kvalitní součástky za hubičku. Stačilo se vyhnout několika druhům - obvykle šity strašného druhu vyráběla Tesla Lanškroun (a jak kvičela média, když desetileté po sametové zkrachovala, zcela po zásluze), ale jiné Tesly vyráběly vynikající kvalitu. Natolik dobrou, že dnes se divíme, že ten pokrokový kapitalistický svět vyrábí daleko více šity, než kvalitu, na což jsme v době komunismu nebyli moc zvyklí.
Pár postřehů servisáka:
el. kondenzátory na motherboardech, ale i ve zdrojích, LCD.... z důvodu ušetřeného centu i velcí výrobci nakupovali sračk.y. Opravil jsem mraky desek IBM, HP, Compaq, Siemens, pořád dokola kondenzátory.
Bezolovnatý cín je také perla.
Nedodávání dílů od výrobce, kupte si celek. Např. v tiskárně se ojede plastové kuželové soukolí bratru za 30 kč, ale kupte si to s motorek, řemenem a kusem kovu za 4500...
Ale houby. Pokud státá nařídí, že záruka bude dlouhá, prostě výrobce založí dceřinnou firmu každý rok. Ta bude oficiálně vyrábět výrobky toho roku, a po dvou až třech letech dceřinná firma zanikne. A ti, kteří budou chtít opravit výrobek v záruce budou mít smolenku, protože výrobní firma už neexistuje. A letošní výrobky už vyrábí zcela jiná dceřinná firma.
Čeští podnikatelé toto používají už rutinně. Například řada stavebních firem zakládá na každou stavbu vlastní s.r.o. a zkuste si reklamovat po koupi nedostatky stavby! Krátce po prodeji všech bytů s.r.o. jde do likvidace a máte smůlu.
Takže nápad s delší zárukou je sice hezký, ale firmy si umějí velice dobře poradit. Podívejte se, jak krachuje Westinghouse a Toshiba - blbě chytly pár podobných subdodavatelů, kteří - po vzoru západního kapitalismu - se rychle naučili zbavovat průserů rychlými prodeji svých firem a řetězi prodejů. Toshiba navíc byla tah hloupá, že koupila subdodavatele Westinghouse, a tím na sebe převedla všechny závazky ze zpackané stavby dvou jaderných elektráren v USA - holt Japonci končí a v rukou mají černého petra.
Nechávat si zisky a shazovat na stát, města a zázkazníky (případně dodavstele/odběratele) problémy zvládá západní kapitalismus skvěle, a proto také má čím dál větší problémy. Namísto jejich řešení ale hledá nepřítele a kdo za to může - obvykle Putin, Trump, či někdo jiný.
Ono se ale kvalita součástek spíše zvyšuje: https://www.pugetsystems.com/labs/articles/Most-Reliable-PC-Hardware-of-2016-872/ asi tedy výrobci produktů s rozumnou marží přišli na to, jak používat cín nebo nějakou bezolovnatou směs tak, že vlastnosti splňují požadavky.
Je pravda, že lze pomocí statistiky, hodně dobrých výpočtů atd. odhadnout životnost, omezit odchylku na týdny apod. Hodně problémů bych ale skutečně připsal na vrub Hanlonovi a jeho noži, tedy zhruba: "Kde lze problém vysvětlit nevědomostí, leností či nekompetencí, použij nejdříve toto vysvětlení."
Problém je taky to, že studenta vysoké školy tradičně nikdo moc nemotivuje, dělat věci prakticky a rovnou správně. Kromě toho se vytváří strach z chyby ve vývoji, není kultura kvality a kontinuální práce na sobě. Prostě když sedíte někde v lavici a nemáte osvíceného profesora (který byl "tam venku"), tak prostě nevíte, co a jak a nemáte to kde okoukat.
Němci mají alternativu tradiční univerzity v duálních studijních programech, které jsou dobré v tom, že za 3 roky máte bakaláře, relativně dobrou praxi (zhruba jako 1,5 roku plného úvazku) a při studiju dostáváte almužnu, se kterou se dá poměrně rozumně vyžít. Má to své mouchy, vědecký pokrok tím asi nezrychlíte, ale nikdo Vám nebrání se přihlásit na magisterské studium a vědění si prohloubit i v akademickém kontextu ale na základě praktických zkušeností. Profesor Vám tedy nemůže vykládat něco, co už je přežité.
Bohužel máme obecně v Evropě tendence zapomínat na to, že kvalitní pracovník musí nějak uzrát a získat zkušenosti časem a prací na sobě. Nejsme ochotní vychovávat a místo toho hledáme hotové pracovníky, které školy prostě nemůžou poskytnout protože buď dělám vědu a píšu články, nebo kvalitně vyučuji. Obojí se sejde málokdy. To je ale problém nás všech, protože jsme líní a po škole rychle na vzdělávání, učení a předávání znalostí zapomínáme.
Ty ledničky se chovají divně. Já mám Bosch KGN39XW41. Lednička byla 14 hodin vypnutá kvůli rekonstrukci elektrického rozvodu. Po znovupřipojení elektřiny lednička normálně svítila, ale nemrazila. Kompresor začal běžet až asi po 30 minutách od připojení elektřiny, ale lednička stále nesignalizovala ze je uvnitř příliš vysoká teplota. Za další hodinu co lednička normálně běžela a chladila, se probudil alarm a začal zuřivě pískat a displej ukazoval teplotu v mrazáku -9 C. Od té doby běží normálně.
ast
Je to jak říká Mech, např. ve Škodovce mají tzv. ODDĚLENÍ PLÁNOVANÉ ŽIVOTNOSTI (takové oddělení sudiček, které předurčí životnost součástek). Jeden příklad za všechny, turbo vydrží 400tkm, to je ovšem moc, tak se musí vyrobit tak aby vydrželo polovinu. Takhle je to dnes asi se vším.
Jo, pověsíte kondy za drátky jinam :-) No je vidět že jste ze staré školy a něco jako ESR vám nic neříká. Dnes se všude používají spínané zdroje s vysokým kmitočtem (menší trafa, tudíž nižší cena) a nikliv nějaké diodové usměrňovače se síťový, trafem. A když mám spínaný zdroj na několika stovkách kHz a kondík dám na drátky, tak to tam ten kond ani nemusí být. Ta indukčnost přívodů anuluje vliv kapacity. A to že to pak nebude splňovat EMC ani nemluvím :-(
Zkazit motor z rozvodovym retezem to uz chce fistrona. Ale 1.2 to je motor tak akorat do nakupni tasky na trech kolech. Vzdyt retezy vydrzely na medourech dvojnasobek planovane zivotnosti.
http://dfens-cz.com/postrach-ceskych-hospod-vw-1-2-tsi-po-60-000-km/
Prodejce není povinen zjišťovat vědomosti zákazníka. Prodejce nemá povinnost zjišťovat od zákazníka, na co chce zboží používat a dělat mu zadarmo návrh lepšího řešení.
Od řemeslníka zákazník právem očekává, že svou práci umí. A k tomu patří i znalost použité technologie a vlastnosti používaných materiálů. A když se mohli instalatéři přeškolit z FeZn trubek a závitnice na svařování plastů, nevím, proč by elektrikář nedal přechod z věnečku na wagovky.
Co se Waga týká, tak ve specifikaci použití svorek 2273 je výhradně Cu a kdo to použije na jiný materiál, je prase a ne řemeslník.
Pasta Syringe (do svorek 273, výběhový typ) se už pár let blbě shání, protože Al pod 10mm2 se už prakticky nevyskytuje jinde, než při polorekonstrukci paneláku v ČR. A co není potřeba, skoro nikdo nekupuje a co nikdo nekupuje, nikdo neprodává. A ví o tom jenom zasvěcení z dřívějška...
Ale zase měla mnoho velmi důmyslnejch "quick fix"...
https://www.youtube.com/watch?v=AyHaxjFg8aI
Naprostá pravda! Přitom by stačilo použít kondenzátor na vyšší napětí, nebo jej umístit mimo ohřáté místo a životnost by byla v podstatě nekonečná. Tj. problém většiny drobných spotřebičů, které mi pak lidé nosí domů k opravě (settopboxy, satelity, přehrávače, rourery ...) Jenže by to zařízení stálo o 10 korun více. Existují programy, do kterých zadáte zapojení s modely součástek a program vyplivne gaussovu křivku poruchovosti. Ta bývá tak strmá, že jim řekne, že např. 99% výrobků v těchto podmínkách umře v rozmezí 2,5 až 3 roky. Smůla je, že člověk neví co kupuje, jestli když si připlatí, dostane kvalitu, nebo jen nasype do kapsy výrobci :(
Pračka? Bez problémů. Předposlední vydržela cca 8 let. Pravda, samo domo opravy (upadávající konektory, zteření izolace na vodičích a vyhazování chrániče,...). Až odešla definitivně, chlap dovezl novou a divil se, jak je to možný, že mám ještě tenhle model, prý se už sedm let nedělá...
Současnou máme cca 8 let. Problém je jenom s tím, že po pěti letech začalo vypadávat topný těleso z bubnu. Takže když se rozsvítí chyba, sundám zadní dekl, zamontuju těleso zpátky, vysuším, zapnu, nakloním o 30° (aby elektronika vyresetovala chybu) a jede se dál. Ale stane se to tak 2x ročně, takže zatím novou nekupuju.
Ruční mixéry jsou horší, 5ks za 2 roky.
Libherr, to je podobny priklad jako pracky Samsung a buben ze dvou ruznych kovu a cele se to koupe v elektrolytu(vane na prani s praskem). Takze za par let buben upadne sam. Tady to samsung pouzil jako dokonale kurvitko.
Nicmene to je vypatlanost ktera se tahne uz i napric dve generace elektrikaru. Kdy vypatlanci spojuji hlinik/med bez specialnich prvku.
Pokud dá 5 cm tlusté přívody, tak ho to v zásadě nemusí zajímat, pokud spínací zdroj nejede alespoň v megahertzích.
Navíc bych řekl, že originální návrhy čínských spínacích zdrojů často vycházejí tak, že na drátkách je to nědy kratší přívod, než to co je v originálním zapojení.
Indukčnost přívodů neanuluje vliv kapacity, to jste z nové školy, tedy z té generace, které teorie elektroniky a obvodů nic neříká. Protože parazitní indukčnost přívodů tvoří s kondenzátorem v podstatě rezonanční obvod. Do frekvence rezonančního obvodu se kondezátor chová v převažující míře jako kapacita, A ten rezonanční kmitočet je podstatně výše, pokud není óbr prase, než je frekvence spínaných zdrojů.
Když to ten elektrikářský kádr nemá ze školy (resp. učiliště), tak to získá ze školy života. Ale halt pak nezbývá litovat zákazníků, kteří jsou v podstatě v roli školního učebního modelu, na kterém se žák učí. Asi chyba školského systému a státu, že vylejzaj ven nedoucí. Myslím že to platí pro všechny obory, snad kromě medicíny, kde to jistí ten systém atestací.
Podívejte, v mnoha zemích jsou zásahy nekvalifikovaným uživatelem do zařízení, které nepracuje s bezpečným napětím přímo nelegální, jinde je zas o to větší riziko, že když si to laický uživatel zmrví a v horším případě si ublíží, tak to bude řešit soudně. Takže neblbněte, kdyby tiskárna napsala na displeji to, co navrhujete, tak jsou soudní spory naprostou jistotou a výrobce to prostě udělat nemůže či spíše nesmí.
V době, kdy byl problém u Canonu aktuální, byl popisovaný kód k nalezení celkem snadno na netu, žádná velká konspirace, takže každá znalá osoba či dokonce nezávislý servis se k informaci dostala (opět osobní zkušenost). Naopak naprostá většina laických uživatelů by si bez servisu stejně ani neškrtla anebo v horším případě by provedli pouze reset counteru a pak se děsně divili, proč mají zničený nábytek vytékajícím inkoustem.
Tohle je skutečně případ, který nemá s kurvítkem nic společného, spíš bych to viděl jako pěkné téma k diskusi o fungování servisů, což jsem koneckonců psal už v tom prvním příspěvku.
to je ten problém, mnohdy dovnitř nevidím a bohužel kolikrát vevnitř jsou střeva stejná jako u nekvalitního šmejdu, jen cenovka má o nulu víc a působí dojmem že vevnitř přece musí být něco mnohem lepšího...¨
ve skutečnosti je tam to nejnutnější nejosekanější katalogové zapojení ještě s trochu ošizenýma součástkama ..tak aby to fungovalo a vydrželo ty dva roky co to vydržet musí...
Bohužel toto je fenomén tržního hospodářství. Vyrábět pořád víc a víc.Měřítko úspěšnosti je v počtu prodaných kusů. Pokud firma prodá o pět procent výrobků víc než v předešlém roce je to výrazný neúspěch zralý na výměnu ředitele.....
Práce lidem se nějak musí zajistit. Aby se to změnilo musel by se kompletně překopat ekonomický a sociální systém. Stejně nás to v budoucnu čeká až nás nahradí roboti.
Petr M:
Asi neumíš číst. Uniklo ti, že než ten nový ellyt posadím na cca 3 cm dlouhé cancoury dostatečně tlustého drátu, tak do těch děr po tom původním ellytu vrazím svitkový kondík, který odfiltruje, i když částečně, tu nejhorší část rušivého signálu a tím zároveň snížím vf. zatížení toho ellytu, který pak vydrží o něco déle. A pokud takto opravím už jednou certifikované zařízení, nikdo ho nebude dávat znovu měřit, už jen pro to, že to nedělám pro výrobce, ale pro zákazníka a ten je rád, že má zařízení levně a kvalitně opravené. A ten proud, o kterém mluvíš, není z výra,ale je vířivý.
Na závěr je nutno si uvědomit, že ať se nám to líbí nebo ne, 90% výrobců ( především pak největší firmy) dnes nemají zájem vyrábět dlouhofungující výrobky, jelikož jsou ceny výrobků nízké(především kvůli internetu a číně, která zkurvila totálně trh a všechny dříve kvalitní značky). Vždyt by nakonec byli samy proti sobě, takto mají zaručený jak odbyt neustále nových zbytečných modelů tak servisu a dílů ( desítky druhů od všeho viz mobily - dříve byl třeba naprosto kvalitní věčný TELEFON Nokia 6310i což byl top, dnes tu máme iphone,umí všechno ale baterie vydrží stěží dva dny, baterie je napevno- vymění pouze servis, signál bídnej takže pokrok ano, ale opět jiným směrem, vymoženosti na úkor funkčnosti a toho pro co byl původně určen - telefonování. Na druhou stranu ne za vše mohou výrobci, viz jak tu někdo psal - podmínky se stále zhoršujou - bezolovnatý cín, nové chladivo r600a apod debilní výmysly eu, jež ve finále nepomohou ničemu. Takže dávají výrobci úmyslně kurvítka? Ani nemusí - jelikož směrnice a tucty stále nových složitých pořádně neotestovaných modelů veškerých spotřebičů jsou jistota spotřebního zboží a snažit se to dělat "lépe" nevede k ničemu, jelikož velké značky spoléhají na zavedené jméno a nic už jim "pověst" nezkazí, s tím už se dnes tak nějak počítá že vše je spotřební věc.
a to si jen myslíš nebo pro to máš důkazy?
Já sám jsem pracoval v několika korporací, zajistil vývoj několika produktů, vím, že jsem nikdy žádné kurvítko nedesignoval a nedělal a stejně tak vím, že jsem udělal několik návrhovýchy chyb, které se podepsaly na životnosti.
Nevěřím, že jsem jediná vyjímka a všichni ostatní dělají kazítka jak na běžícím pásu.
A to jsem jeste zapomel na moznost pracky bez pohonu bubnu remenem. Technologie, kdy je motor postaveny primo na bubnu. Bez elektroniky nepredstavitelne. A to nemluvim o moznosti nelinearniho otaceni bubnu za ucelem presypani pradla kvuli vyvazeni pred zdimanim.
Mimochodem tuto technologii z vlastni zkusenosti doporucuji. (Zadnemu vyrobci ale delat reklamu nebudu, s prackou jsem sice spokojen, ale s vyhradou vzhledm k vymene tlumicu po 4 letech)
hefo:
Který typ konkrétně máš na mysli? Já jsem do těch velkých Tatramatek dával programátory z jugoslávských Gorenje PS 664, které byly o něco levnější, než originály a ty běžně přežívaly s bohatou rezervou zbytek. Takže když se TM po 15 -20 letech služby rozsypala, vyndal jsem programátor, zrepasoval ho a šel znovu do služby. A občas jsem opravoval i originály, většinou stačilo opálené kontakty opilovat, vyměnit kondenzátory pro pomocnou fázi, které v Tatramatkách nebyly nic moc, za kondíky z Goreny, nebo Filcky a bylo po problému.
OH:
Co jde složit, jde i rozebrat, je jen potřeba vědět, jak, eventuelně pak vědět, co s tím, aby ten kryt zase dělal to, co má. Ale stále platila, platí a bude platit zásada, že všechno jde, jen malé děti se musejí nosit, nebo vozit v kočárku. A také platí: Neříkej, že to nejde, řekni, že to neumíš. Zrovna včera ukazovali ve Víkendu, (TV Nova) auto, vyrobené v Pragovce z monopostu F1, které je technicky způsobilé (má veškeré homologace) pro běžný silniční provoz. A na Slovensku vyrobil domácí kutil auto, které umí létat. (Fantomas by byl spokojen).
V kauze chladniček Liebherr šlo, dle videa, o nevhodnou konstrukci spoje měděné a hliníkové trubky. Ten spoj po čase přestal těsnit a chladivo uteklo.
Při vytváření spojů z kovů o různých elektrochemických potenciálech, např. z hliníku a mědi, vzniká za přítomnosti elektricky vodivých kapalin usazujících se v nich často formou kondenzátu (díky existenci kontaktního jevu) elektrochemická reakce. Při tomto procesu hraje hlavní roli potenciálový rozdíl vznikající právě v důsledku rozdílných elektrotechnických potenciálů vzájemně spojovaných kovů.
Kontaktní článek je zde tvořen měděnou elektrodou plnící funkci anody, elektrolytem (voda) a hliníkovou elektrodou na místě katody. Článkem vytvořené napětí je pak přes kvazimetalický kontakt mědi a hliníku zkratováno. Vzniká přitom proud, jehož velikost závisí na vzniklých usazeninách nebo předněji na stupni rozkladu hliníku. Tento destruktivní pochod provází lokální oxidace viditelná pouhým okem jako "výkvěty" a výskyt drobných měděných skvrn na povrchu hliníku, které vznikají jako důsledek trvalé reakce, při níž nedochází k rozkladu mědi. Důsledkem tohoto procesu je postupné zvyšování přechodového odporu takto postiženého spoje, což provází nárůst teploty, který může vést v mezním případě až ke vzniku požáru.
Proto o spojování mědi a hliníku platí, že je třeba spoj těchto dvou kovů za všech okolností uzavřít přístupu vlhkosti a obzvláště důkladný způsob ošetření místa dotyku mědi a hliníku je přitom třeba volit v prostorách s možností časté kondenzace vodních par.
Slysel jste uz pri sve dlouholete praxi uz o automatickem navrhu elektroniky z modulu v designerskem softu? Je to asi tak uchylne jako javista s frameworky.
Pokud mate moduly v softu blbe, tak bude i blby vyrobek. Zadame hodnoty, nechame nagenerovat a udelame par copy+paste. Kdyz to neshori tak je to OK.
Protoze ten cinan to proste jen odklika. Kdyz chybi tantal, tak tam dame MP. A je to. Pokud jim clovek za zady nestoji s bicem tak to delaji jak Babica veceri.
Cena dilu pro CR je tak 3x az 5x skutecne ceny. V nemecku a rakousku jsou dily podstatne levnejsi, ale i tak jsou predrazene. Nehlede na zminene znackove servisy ktere maji z nich velke marze. Ono v rade pripadu jde o to jestli je dil v nejake krabici a hned se zvedne cena. Pritom ten samy dil koupite bez krabice podstatne levneji od toho sameho vyrobce.
Cena dilu pro CR je tak 3x az 5x skutecne ceny. V nemecku a rakousku jsou dily podstatne levnejsi, ale i tak jsou predrazene. Nehlede na zminene znackove servisy ktere maji z nich velke marze. Ono v rade pripadu jde o to jestli je dil v nejake krabici a hned se zvedne cena. Pritom ten samy dil koupite "bez krabice se znackou" podstatne levneji a je od toho sameho vyrobce.
Pokud si dobre vzpominam, tak tesla 458 mela naprosto mizernou barevnou obrazovku a vyblite barvy. Pozdejsi tesly 45x postavene uz na obrazovkach Philips/Nokia a na soucastkovych bazi philips, se i dobre opravovaly, mely hyperband a nebyla to takova nahnacana katastrofa alias vrabci hnizdo. Vse na ctyrech modul deskach. Jedna ta telka nam vydrzela 25 let ale 2x se vys. zdroj pricemz jednou diky bource coz je nase chyba. Prakticky do doby pocatku LCDcek. A nic takoveho kde ovladani fungovalo pod dekou a nebo pres tri mistnosti jsem uz nezazil.
Na tech TV jeste byla poctiva prace, ale nebyly tak nechutne konstrukcne zastarale jako 437.
jo (včera v 18:30)
Souhlas. Takže pokud má takovýto spoj vydržet, musí být propájen, (speciální pájky pro takováto spojení existují) a následně pečlivě očištěn, vysušen a ochráněn před působením vlhkosti nejlépe tak, že ho obalím s dostatečným přesahem sklotextilem a zalaminuji epoxidem, nebo jinou podobnou pryskyřicí, čímž si zajistím: 1/ dodatečné mechanické zpevnění, 2/ dokonalou těsnost i v případě, že pájení se poněkud nepovede a 3/ znemožnění přístupu vlhkosti a tím i koroze. Jenže pro pásovou výrobu je tento postup nevhodný a pryskyřice potřebuje k vytvrzení teplo, sucho a čas. Takže tu práci si s tím nikdo nedá; ty tři roky to vydrží a pak už to výrobce nezajímá, zákazníku, drž hubu a hezky nakluš pro novou, ještě horší krabici.
Krakonoši správně, termostat je do domácích ledniček ideální, vydrží dlouho a především je levný ( nakupuji za cca 120,- kč do všech druhů a typů lednic) a pokud se pokazí, vymění ho kdekdo za půl hodiny - odmontovat, strčit tykavku a zapojit znovu dva kabely s fastonama. Kdežto pokud Vám odejde Vaše tři roky stará moderní super úsporná AAAA++++ lednice Samsung, přijede opravář, zkonstatuje že je v prdeli elektronika, ta většinou není skladem ( ano věřte že ti blbci nevedou na skladě pár dílů navíc od každého modelu ale všechno objednávaj a to platí o takových servisech a dodavatelů nd jako iebherr,Samsung, Whirlpool,Siemens aj.) Přístup ke všemu na hovno, rozebrání půlky lednice a cena bratru lidových 2490,- ( hodnota panelu je samozřejmě pár korun) plus práce a doprava a jsme na pěti litrech, no nekup to. To že tam odešel nějaký kondenzátor, nebo je tam studenak to nikdo neresi - neni cas ani vedomosti - dneska jsou jenom výměnkáři, navíc práce je tak drahá, že by to stálo stejně jako ten blbej panel, který alespoň bude nový. Takže asi tak, proč říkám že v jednoduchosti je síla a pokud to nekdo nedokaze pochopit, jeho smůla.
Jinak k těm svárům - celkem se mi místo toho ve špatných podmínkách osvědčili spojky lokring namísto sváření, zatím nebyl problem - jediné mínus je pořizovací cena kleští a samotné spojky jsou taky drahé.Video zde https://www.youtube.com/watch?v=bTLQxiFryVw
Jinak kdyby výrobci nešetřili a táhli trubky co jdou do okruhu vně mrazáku (v izolaci, kolem dveří) mědí a ne železem, byl by klid a už jsme u toho - ne přímo kurvítko ale ošizení materiálu, takže výsledek stejný.
Kdyby věci vydržely co to dá a když už by se pokazily, tak by se daly levně opravit, tak mi zbude ranec peněz které bych rázem utratil za něco jiného a z celosvětové ekonomiky by se nevypařily, jen by byl prostor pro další služby a jiné výrobce. Takže v tom případě co popisujete by pouze výrobci kurvítek měli menší zisky, což světovou ekonomiku nezboří.
Co se čtení týká, v jednočipech se jede z FLASH standardně (firmware). A představ si, že třeba hlavní programová smyčka v termostatu na zdi se vykoná co 10ms (100x za sekundu) a takový termostat dokáže jet třeba 20 let a většinou odejde mechanika (relé na výstupu), displej nebo se prostě domácím nelíbí/je jim vnucen jiný. Takže to "omezení" je naprosto v pohodě.
Btw, v protoypu, co tady teď dávám dohromady, má FLASH garantovaných 100k přepisů každýho sektoru... Což je minimum v Gaussově křivce, co odpovídá 4 sigma.
8MB za 35Kč v kusovce, takže nic extra s příplatkem...
Naprosty souhlas. Lide tlaci na cenu a firmy se jim snazi vyhovet.
Priklad - mobilni telefon. Nevim jak v CR, ale napriklad u nas v Au minimalne 90% lidi meni telefon po maximalne 2 letech (kontrakt s operatorem).
Takze - lze udelat telefon s vymenou baterii, bytelny, poctivy aby vydrzel 10 let, jenze....
10 let ho nikdo nebude pouzivat, moralne zastara za ty 2 roky
bude to tak drahy ze to nikdo nekoupi
bude to velky a tezky ze to nikdo nebude chtit.
Takze baterku zavru do telefonu - usetrim desetinky milimetru ale hlavne problemy se zakaznikama co si budou baterku menit, nebude to vypadat tak elegantne jako konkurence, ...
Soucastky nepredimenzuju ale udelam jen tak tak aby to vydrzelo - opet usertrim par gramu a par centu na kazdou ochuzenou soucastku. Co to je par centu, ze? At nezeru na celym telefonu at je to rekneme $1. Nojo, jenze Apple uz prodal pres miliardu iPhonu - to je usetrena miliarda dolaru....
A ceny stale klesaji - drive stal telefon mesicni vyplatu, dnes par denni vyplatu - a umi nesrovnatelne vice.
Takze ano, je v tom spiklenectvi firem - proste se snazi usetrit kde se da. Jinak s tou zarukou - ne vsude je brana zaruka jako v CR. Napriklad u nas v Au je sice zaruka povina 1 rok, ale zalezi na druhu a cene zarizeni, takze napriklad drahou televizi muzu reklamovat zavadu klidne i po 3 letech protoze se ocekava ze takovy vyrobek bude slouzit dele nez 3 roky...
Tak ono ta elektronika lze udělat opravdu hodně levně a kvalitně. Každý materiál se unaví, i ten bimetal atd. taky mechanické věci často vyžadují klasické myšlení hlavou, což je pro hodně lidí sprosté slovo a museli by zaplatit skutečného inženýra tělem i duší.
Všechna řešení mají svoje a i nové produkty můžou být velmi spolehlivé. Máme v rodině obecně produkty střední třídy bez výstřelků, hlavně AEG, Bosch/ Siemens (barevně jiné, jinak ale stejná produkční linka pro hodně produktů), Bauknecht a zatím si nemůžu stěžovat na jakýkoliv zásadnější problém. Vlastně jsme nikdy ještě nevyhodili nic, protože by to vyloženě nešlo. Jen třeba u vařiče prostě plotna nějak nehřála nebo časem byla vypouklá (u hodně starého vařiče), pračka byla extrémně hlučná (asi ložisko, ale šlo to) u lednice byla těsnění méně elastická a tak občas nedovřela, hezky vrněla a samozřejmě točila elektroměr. Vcelku věci, které by se daly opravit. Po ca. 15 letech ale obyčejně zařízení službu vykonalo a tak jsme to moc neřešili.
Nikdo neříká, že nejde spojit Cu a Al. Ale musí se to udělat správně.
Krásný příklad jsou wago svorky v elektroinstalaci. Na elektrika.cz mají nafilmovaný jejich test, kdy skrz ně pouštěli proudy vyšší, než na kolik je výrobce plánoval. Izolace vodičů tekla, svorka držela. A přesto se člověk kolikrát baví s "elektrikářem" v tomto smyslu:
"Ty wagovky jsou na houby, použil jsem je při rekonstrukci a za měsíc vyhořely."
"A jak jsi je instaloval?"
"Normálně, nastrkal jsem do nich odizolovaný vodiče."
"A kde to bylo?"
"Ále, potřeboval jsem nastavit při nějaké opravě ulámaný dráty v krabici, věneček se tam nacpat nedal..."
"To byl hliník?"
"Jo, byla to hodně staré instalace."
"A použil jsi pastu?"
"Jakou pastu?"
Ona totiž wagovka jde použít na Al, ale musí se napřed naplnit speciální těsnící pastou, aby se tam nedostala vlhkost. Když wagovka vyhoří, tak na 99,5% ji někdo hodil na Al vodiče bez pasty, protože ta je drahá / v hobbymarketu mu o ní neřekli / ... a čistě náhodou jde ještě o vlhkou omítku.
No jedna strana mince říká, že pokud chceme pokrok a nové technologie, musíme se smířit s tím, že kvalita může být ochuzena. Na druhou stranu dnes je možné pomocí simulačních softwarů odzkoušet kompletní výrobek (i elektronický) a zjistit jeho životnost... je to v podstatě nová technologie a zavedením tohoto do procesu výroby a v podstatě prokázání úmyslu jak dlouho má výrobek vydržet by se snad do budoucna mohla stát cesta k tomu, aby bylo jasné jakou kvalitu kupujeme. Druhá stránka mince je samotná kvalita výroby a součástek, tam opravdu hraje roli každý detail a bohužel rozvojové země a nekvalifikovaná pracovní síla je problém, do doby, než je nahradíme strojem...
to je hodně blbej názor, to chcete říct, že ty nekvalitní věci se vyrábí jen pro východní trh, kde jsou nižší platy a jinde je nikdo nekupuje? Lidi chtějí levné věci bez ohledu na výši příjmů. I kdyby tady byly platy 5 x vyšší, stejně většina lidí bude kupovat to nejlevnější, jen toho koupí ještě víc. Lidi zajímá jen kvantita, prostě chtějí pocit, že si toho můžou hodně dovolit koupit. S jídlem je to stejné, nevadí, že to stojí za prd, hlavně, že je toho hodně.
To by se mi také líbilo, dost věcí si umím opravit sám (prostě mě baví se ve věcech vrtat), ale shánět schemata je pain in the ars. Bohužel se obávám, že takový trh je příliš malý, a ve spojitosti s tím, že by si lidé věci opravovali sami se do toho nikdo moc nepohrne. Jak je vidět u SW tak to nějak fungovat může, a dá se na tom i nějak vydělat, ale snadné to není... Kéž by se někdo do open source ledničky nebo pračky pustil, to jsou zrovna výrobky, kde je koncept dost starý a odzkoušený...
A zrovna tahle story kolem Canonu mi přijde spíš jako názorná ukázka, jak se za kurvítko označí zcela legitimní funkce...
Tam totiž šlo o zablokování kvůli tomu, že se po jisté době "nacucal" odstávač odpadního inkoustu a z tiskárny bez servisního zásahu po čase začal inkoust kapat, což někdy mohlo způsobit slušné škody. Sám jsem toto zažil doma a jelikož už to bylo po záruce, tak jsem řešil sám a mohu odpřisáhnout, že v momentu aktivace funkce tam už byl naprosto totální humus a oprava byla velmi na místě, spíš se to možná mělo aktivovat dříve. Jiná věc je, že se to dalo vyčistit i doma úplně bez výměny dílů (i když s ohledem na strávený čas bych si za to minimálně 500 korun účtoval také), zatímco servis reagoval v některých případech dost svérázně, ale to už je jiné téma než kurvítka.
A mimochodem - ono to je téma možná vůbec nejpodstatnější, podstata mnoha debatovaných problémů je spíš v totálním zhroucení pozáručního servisu po nástupu povinné dvouleté záruky :-(
Asi ako ktorých. Na boku domu asi v 4-metrovej výške mám lampu typu "sklenený zvon" s nejakou snáď 150-200 W žiarovkou. Už tam bývam 6 rokov, a nie je mi známe, že by sa v ostatných 20 rokoch tam žiarovka niekedy menila (dom po starých rodičoch). Ktovie, či nie je už tak zatuhnutá, že keď budem dom rekonštruovať, nepôjde to ani rozmontovať...
Ne, výrobce je nucen vyrábět levně a z toho vyplývá ta nekvalita a krátká životnost. Pokud by někdo dokázal vyrábět kvalitněji při stejných nákladech, choval by se nelogicky pokud by záměrně vyráběl nekvalitně. Kvalitnější výrobek by mu dával konkurenční výhodu kterou by bylo nesmyslné nevyužít. Ano, jak prosté.
Nas servis nam dodava repasovane starsi tiskarny, nebot ty nove jiz servisovat neumi ani oni. Tam kde se u te starsi po nejakem najezdu vymeni pec, se u tech novych vymenit neda, protoze ji projistotu nikdo nedodava. Pricemz podotykam, ze neni rec o piditiskarnach za par tisicikorun, ale spise o par desitkach tisic/ks.
No byt vami byl bych s temi konstruktery trochu opatrny pokud trochu mate prehled co se deje ve velkych dodavkach a vyrobach.
Zalezi na tom jestli dany vyrobek pouzit jako kurvitko a nebo se jedna jeste o nasledky tzv. Capacitor plague - https://en.wikipedia.org/wiki/Capacitor_plague. Je treba pocitat s delsim dojetim vyrobku na sklade a spatnych dodavatelu. Zvlast kdyz mate skladem spoustu spulek soucastek a dnes muzete prenastavit vyrobni linky v radu desitek minut na vyrobu uplne jineho smejdu.
Pokud pomineme u novych vyrobku obdobi "capacitor plague", tak tu stale je mozne osadit kondenzator jako dokonale kurvitko. Nechame ho primo u velkeho zdroje tepla jako vykonovy tranzistor nebo primo u cpu. Neni nic lepsiho kdyz kondenzator dostane hezky svetrik. Misto elytu tam dame papirovej
Dalsi vec je ze obvody jsou dnes umyslne navrhovany aby kondenzatory byly pretezovany na hranici svych moznosti, misto toho aby tam byla nejaka rezerva. At uz teplotne,proudem ci napetim.
K tomu jen tolik, ze jsem hovoril na toto tema s remeslniky a ti maji tu zkusenost, ze koupi jeden hobby vyrobek, uz si nepamatuju zda flexa, mafl, vrtacka... a pouzivaji ho temer denne, vyrobek se rozsype zhruba za rok, jdou prodejce vymeni , opravit nelze a jedou dal ... takze vyrobci se i tyto smejdy vyplati vyrabet.
To je vskutku originální pohled na danou kauzu, hájil byste stejně třeba producenta masa, který by prodával zdravotně závadné produkty, ale pokud by přišla inspekce, dal by jí ke kontrole bezvadný kus? Zákonné požadavky (obstát při kontrole) by byly splněny.
Rozdíl mezi tímto a Dieselgate je akorát v tom, že VW přišel na způsob, jak poznat, že jde o kontrolu, ČOIka si "bohužel" vybírá testovací vzorky náhodně.
Kurvítka nejen že existují, ale v oblasti vývoje výrobků je dokonale propracovaný systém, kterému se říká "řízení životního cyklu výrobků" (product lifecycle management, alias PLM). Stačí zadat do Google a uvidíte, že se tomu věnuje úplně každá společnost, která pro firmy dodává nástroje a software pro podporu vývoje nových výrobků. Samozřejmě hlavním cílem PLM je maximální možnou měrou optimalizovat výrobek za účelem jeho co nejlepšího "výkonu". Sám jsem byl ale přítomen školení, kde jeden takový výrobce prezentoval, jak lze s pomocí takového softwaru navrhnout v hobby vrtačce potřebné díly tak, aby vydržely po odhadnutelnou dobu. Je to dvousečná zbraň, každopádně v ruce každého výrobce, který jede na spotřebu, je logické optimalizovat spotřební zboží nikoliv na co nejdelší životnost. A jak už tady někdo napsal, výsledkem je především ohromné plýtvání přírodními zdroji, protože výrobky vyvíjené s tlakem na co nejnižší cenu a co nejvyšší spotřebu se prostě kazí těsně po záruce.
Jo a jeste neco. 1kW/m2 okna myslite vazne? Trojsko ma 0.5 W/m2K (cele okno nejen sklo, to ma samo o sobe mene). Fasadu nechame hypoteticky ohrat na 70st, uvnitr je 20, prostup tepla 1m2 okna je tedy 25W. Solarni "zisk" okna muzete vyresit zastinenim, nebo date kuchyni na severni stranu.
Dokonce i predpotopni okna v havarijnim stavu stavu nepujdou pod 10 W/m2K. Dokonce i jednoduche zaskleni ma vypoctovou ztratu 5.2 W/m2K.
Ja tomu mozna nerozumim, ale Vy sirite naproste blbosti. Ten odhad Vam nesedi cca o 2 rady.
Zákon proti kurvítkům je potřebný. Ale velmi záleží na tom, jak bude napsán. Špatný zákon skutečně dopadne tak, jak se píše v článku - vše skončí na nemožnosti prokázat úmysl.
Jenomže to není vůbec nutné. Známe třeba "fikci doručení", kdy také nikdo nezkoumá, zda si dotyčný dopis nepřevzal úmyslně nebo jen shodou okolností.
Klidně by proto mohla platit i "fikce kurvítka": Jestliže se určité procento výrobků porouchá v příliš krátké době, pak se má za to, že je to záměr a jeho výrobce nebo dovozce za to bude potrestán.
Někteří zvukaři se zase shání po elektronkách z ruských tanků a letadel. Jsou prakticky nezničitelné...
Předpokládám, že hodně high-tech věcí v sovětském svazu nějak souviselo s armádou a tak když už se nějaká běžná komponenta dělala a byla nějak dostupná, tak to asi nebyla taková katastrofa. Tu dobu jsem nezažil a neumím posoudit. Šikovný člověk si vždy nějak poradí, to je nejspíš ten důvod, proč Vám to funguje a jiní nadávají.
Jarda:
Když si porovnáš výrobní a prodejní cenu čehokoli, (mléko se vyrábí za 9 Kč/litr, prodává za 35, - polotučné není mléko, ale shit), je odpověď jasná. Výrobce živí nejen sebe, ale překupníky, prodejce a stát, takže pokud se chce uživit a vyrábět levně, musí své produkty sekat jak Baťa cvičky a hlavně je musí sekat tak, aby měl zajištěný odbyt. Takže vyrábět kvalitní a dlouhoživotnostní věci není žádoucí. Jak prosté, že, Jaroušku?
Kompresorova lednice obsahuje motor co pohani nen kompresor (pro rejpaly a jako zajimavost: nemusi byt rotacni). A prave okolo rizeni motoru udelal eletronika posledni dobou neuveritelny pokrok. Napriklad motor s permanentnim magnetem je ucinejsi nez asynchronni. Jenze bez elektroniky jej ani nerozbehnete. Krome toho lze elektronikou ovlivnit napriklad hlucnost (slow-start nebo rovnou plynule rizeni vykonu)
Takze s nejakym "elektroniku v lednici rozhodne ne" bych byl opatrny. Ano funguje to, viz doba pred-elektronicka, ale uzivatelsky konfort byl mensi.
Ve vašem příspěvku vidím několikero problémů:
1) koupil jste totální No-name, tedy, co bylo možno čekat? Ovšem "ušetřil" jste.
2) To Vás ale dejme tomu skutečně nemusí zajímat, DATART prodával, vy jste koupil, povinnost výrobce zajišťovat servis v zemích EU činí 10 let (a udržovat sklad ND), čili můžete s klidem trvat na dodání dílu, v případě, že jej výrobce nemá je povinen vám prostřednictvím prodejce vrátit CELOU kupní cenu a výrobek odebrat zpět, pokud mezitím řekněme zkrachoval, je totéž povinen učinit prodejce, ve vašem případě onen DATART.
Obecně se děje běžně, že velcí prodejci dovezou řekněme kamion nějakého zboží a dále je již nevedou, ovšem to je nezprošťuje odpovědnosti, zajišťovat servis.........
Jak mohou kondenzátory být příčinou poruch?
V r. 1996 jsem si postavil na ozvučování 2×300W zesilovač, ve zdroji mám elektrolyty 4G7/63V made in USSR vytěžené ve šrotu ze sálových počítačů a ještě minulou sobotu to hrálo na 105%.
Jenže ty neměly elektrolyt na vodní bázi..
Totéž TE986 z Tesly, ve zdrojích z konce 80tých let mají ještě cca 80% kapacity.
F03K.
Dost se toho dá sehnat přes net, (Já jsem se bez problémů dostal ke kompletní dokumentaci magnetofonu Grundig TS 1000 - třímotorový čtyřhlavový poloprofesionální stroj elektronicky řízený) a během několika minut ho zprovoznil. (Za socíku stál víc, než Š 105/120 a byl k mání jen v Tuzexu přes známé). A když není schéma, dá se to udělat tak, že identifikuji komponenty, co to má dělat majitel ví a schema si upravím tak, aby to fungovalo přes relátka, nebo nějaký analogový bastl. Většinou to i v takovém případě vyjde levněji, než výměna za originální sestavu a v každém případě, pokud kutil umí, jde o dlouhoživotnostní a mnohem trvanlivější řešení.
OK, zákon proti kurvítkům ne. A co to tedy udělat naopak - prodloužit zákonnou záruku na dobu, po kterou by měl reálně vydržet dobře navržený výrobek (televize řekněme šest let, auto patnáct, nábytek dvacet, barák čtyřicet), a nechat výrobce, ať se s tím popasují.
Já pořád ještě mixuju na mixéru ETA MIRA. Dvakrát jsem byl měnit uhlíky, jinak to jede furt. Když to šlo v šedesátých letech, co by to nešlo dnes?
Je jasný že když o tom víte vy a prakticky všichni odborníci, museli o tom vědět i u výrobce.
Já kdybych si tu lednici koupil, např. v nějaké akci, tak ji hned otevřu a tyhle spoje zaizoluju ještě před prvním spuštěním lednice. Sice bych přišel hypoteticky o záruku, ale jestli vím, že bych o ni stejně přišel, není co řešit. Ale muselo by se jednat o třeba o 60% a vyšší slevu, pak bych do toho při znalosti věci možná šel. Ten den práce tj. jedna sobota v garáži by mně nezabila.
Nicméně za plnou cenu kupovat zařízení s "kazítkem" o kterém nevím /přestože výrobce ví/, tak to je vysloveně na odstřel lidí z managementu takové firmy. U procesorů Intel a různé elektroniky o těch problematických modelech vím takže tomu se vyhnu obloukem a jsem v pohodě. Jinak je to na flintu a akci lidového odporu.
JD (dnes 10:02)
Motor v ledničce pohání kompresor, který má při nižších otáčkách hanebnou účinnost, takže lednička sice odebírá menší proud, ale po delší dobu, takže spotřebovaný výkon je stejný; jediným ,,bonusem" je choulostivá elektronika. Pokud budu mít takovouto ledničku na chatě, přívod vrchním vedením, v neděli odjedu a v pondělí tam bude bouřka, čeká mne další víkend velice ,,příjemné" překvapení. Klasika s mechanickým termostatem mi v tomto případě poskytne jistotu, že takovýto děj ustojí a výdaje za energii jednak vyšší nebudou a jednak ušetřím za novou ledničku a obsah té zničené.
Svitkáč = vinutí = indukčnost. Není to kondík, je to rezonanční obvod. V napájení nemá co dělat. Ani na výstupu zdroje, ani na blokování napájení. Ten parametry jenom zhoršuje za cenu prodražení konstrukce...
"Cancoury" jsou nesmysl. Vedle tlumivek ve zdrojích je to jako další závit té tlumivky a indukuje se v nich proud, který se může chovat jakkoliv - v ideálním případě jenom zvýší zvlnění na výstupu, většinou je výsledkem impulsní přepětí, který ten kondík zabije rychlej, než teplo a podepíše se i na životnosti napájenýho zařízení. Uvědom si, že když je tam třeba 5 závitů na 1,5MHz (i takový zdroj jsem dělal), tak 0,5z navíc ke kondíku je sakra poznat.
EM ventil = kurvítko navíc. Musí se nějak ovládat. Když neotevře, může odejít motor. Když nezavře, stroj nefunguje. Někdo ten ventil musí vyrobit a nainstalovat (vinutí z mědi a je potřeba ho namotat - to samo o sobě znamená stroj + čas).
Ochrana v podobě jednočipu dokáže plnit i funkci termostatu (= dva komponenty za jednu cenu). Ten zmíněný MCU má 3x analog. vstup - vnitřní termistor, poťák s nastavením, proud motoru. A 3x výstup - motor, indikace LED, indikace audio. Navíc s bimetalem se těžko dělá odložený start, takže možnost funkcionality navíc a jenom za cenu pár bitů v programu.
Ochrana nemusí být na míru, prostě se flashne program s jiným nastavením. Jedna kombi deska s ochranou a termostatem pro třeba 10 typů ledniček. Nejsou na to potřeba ani automaty na skládání mechaniky, ani cvičený opice u pásu. Navíc s vyšší opakovatelností...
A měl s tou škodovkou nějaké problémy (mimo tu samolepku)?
Tohle mi připomnělo, že jsem za totality, kdy v AZNP pracovali vězni slyšel, že si někdo koupil novou škodovku a chtěl si ověřit, jak kvalitně je ve dveřích provedena antikorozní úprava. Tak odstranil tapecírunky, u třech dveří perfektní nátěr, u čtvrtých rezavý plech a nápis křídou:
"A TYHLE SI DODĚLEJ SÁM VOLE".
Ale já jsem to neviděl, nevím, jestli to byla pravda.
Nesmysly:
Bud si tak naivní, nebo hloupý. Žádný "džáky" na trhu dnes nejsou, pokuď platíš víc, platíš za značku (jméno). Komponenty jsou ve většině stejné a výrobci těží z dobrého jména značky - z dřívějších kvalitních výrobků. To že jsi kazítko nezaregistroval jelikož máš dvacet let staré produkty je jasné, dříve to prostě bylo jednodušší - spolehlivější. A to s tou eliminací trhu mě pobavilo nejvíc - podívej se co za šunty dělá třeba sencor - a je trhem eliminován? Zapomeň a takových značek že je a furt se drží a díky nim taky dříve kvalitní výrobci museli s cenou dolů, což se projevilo sníženou kvalitou a proto to vypadá tak jak to vypadá. Včera jsem zrovna vyřadil opět jednu Liebherrku, původní cena 45tk, stáří 3.5 roku. Důvod? Únik ve skříni, neopravitelné ( výrobce aby ušetřil pár korun tak trubky táhne vně lednice železem namísto mědí, vskutku výborná kvalita) A dnešení auta? Bmw ,Mercedes a další, vše kurvítko za kurvítek, těží pouze z dobrého jména minulosti...
U mna Sony Rx 100 M3. Pracoval kvelo cele dva roky. Raz jedneho dna som potreboval nieco vyzdielat a tak som ho pripojil cez WIFI. Od dalsieho dna neslo spravit fotky (boli rozmazane), video vsak bolo mozne nahrat uplne bezva. Zevraj chyba v objektive, za opravu xceli 300E. Novy objektiv cez amazon stal 80E + vymena podla youtube. V kazdom pripade, mohlo ist o nahodu, ale nemyslim si.
Ne, je v tom ROHS se zákazem olova v elektronice - bezolovnatá pájka nevydrží dlouho, takže dimenzovat součástky na více nez je životnost pájených spojů je nesmysl. A bezolovnaté spoje také komplikují výměny součástek, takže další tlak na preferencí nerozebiratelnosti a neopravitelnosti.
Zákazník si ani nemůže připlatit za spolehlivější konstrukci, protože ten výrobek by byl dle RoHS nelegální. Výjimku z RoHS mají jen medicínská zařízení. Protože tam spolehlivost stále dominuje nad zelenými mozky.
IMHO to bude velkosériovou výrobou.
Asi nikdo nevyrobí 400 milionů praček. Intel tolik procesorů vyrobí za rok. A v takovým množství je každá chyba hodně velkej problém; než ji objevíte, vyrobíte desítky milionů zmetků. Takže si výrobci dávaj pozor. Navíc jim daj významný zákazníci každou chybu sežrat – situace málokterý továrny nebo banky závisí na pračce nebo ledničce. A tahle spolehlivost se přenese i k drobnejm zákazníkům, protože ty produkty sou prakticky stejný.
Ruku v ruce s velkosériovou výrobou jde potřeba její automatizace. A automatizace se ladí k dokonalosti líp, než lidská ruka. Grafická karta nebo pevnej disk je tak asi to nejdokonalejší, co si může běžně člověk koupit.
Když otevřu mixér, často najdu plošný spoje, co vypadaj jako z doby před 20 lety, s PIC mikrokontrolérem, s ručním pájením, s ručníma opravama. Vyroběj jich moc málo na to, aby se vyplatilo to v další revizi předělat a výrobu automatizovat. Láme se u mixéru nějaká důležitá plastová součástka? No, tak prostě doufejte, že se zákazníkům zlomí až po záruce, poslat do šmelcu formu za několik mega je při těch objemech výroby dost drahej špás.
Taky je zajímavý, že zatímco v časopisech s počítačovou tématikou najdu snahu o objektivní testy, popisy architektury, odkrytovaný zdroje a poukázání na nedostatky a poddimenzovaný součástky, ještě sem v časpise o domácnosti neviděl rozebranou sušičku. Zákazníky, co kupujou domácí spotřebiče nejspíš pohled "pod pokličku" moc nezajímá, jinak by testy mixérů vypadaly asi jako testy PC zdrojů od Pavla Bočka...
Jaka to naivita ... pochopitelne ze nikdo neprijde a nerekne, toto udelejte tak aby se to rozbilo. Ale prijde, a rekne, ze je treba na tuto komponentu snizit naklady, napriklad tim, ze se omezi mnoztvi pouziteho materialu nebo pouzije material levnejsi. Co na tom ze uspora bude v radu haleru per kus a zakaznik by si (kdyby to vedel) s radosti priplatil i korunu.
Jenomže s tím náhodným startem jsem mluvil o klimě, ne o ledničce (řádově vyšší odběr), princip je stejný.
Ochrana bimetalem je fajn, ale odpojí jenom při přetížení/poruše, nezajistí odložený start a než zareaguje, motor je přetížený. A výrobní cena je srovnatelná s procesorovou deskou (osmibit S3F9443 od Samsungu jsme kupovali v kusovce za 3,50, stačí přidat čtyři součástky jako zdroj, proudový bočník, termistor na vnitřní teplotu a triak). A procesor za stejnou cenu dokáže i to náhodný zpoždění, reaguje rychlej a je jednodušší a opakovatelnější výroba. Tak proč ho tam nedat?
Aha, proc tedy tyto firmy poradaji skoleni nazvana eufemisticky: "Rizeni zivotniho cyklu vyrobku"? Jsou to ale paradoxy, ze chladnicka ze 70. let minuleho stoleti nam na chate kupodivu stale funguje (nikdy neopravovana), jak to, ze velmi stara auta - tzv. veterani jsou stale schopna jezdit (samozrejme diky pravidelne udrzbe a diky tomu, ze NEOBSAHUJI elektroniku)... 1+1 = 2, prestoze se nas vyrobci a jini... stale snazi presvedcit o opaku.
Fungujici pracku mam doma 25 let - protoze nema elektroniku. Zlata mechanika!
Jarda (9:33)
Jenže právě o to jde! pokud budou vyrábět šmejdy s tříletou životností všichni, bude zákazník skákat jak kobylka luční od jednoho výrobce k druhému a vydělají všichni; zákazník bude jediný, kdo bude bit. V okamžiku, kdy se najde někdo, jehož produkt vydrží dvakrát déle, stane se okamžitě nepřítelem všech ostatních a ti už najdou spoustu možností, jak ho zcela legálně zlikvidovat. (,,náhodný" požár, insolvenční žaloba, sice neoprávněná, ale svůj účel plnící, nařčení z nekalé soutěže, a t. d.)
Děsivě jednoduchá pravda. Ve většině případů to bude jen b-l-bostí výrobců ale i konzumentů, kteří kupují vysloveně laciný šunty.
Ale pak je tu třeba ten případ těch ledniček. Možná by o takových věcech mohl rozhodovat soud, pokud se takový případ u téhož výrobce opakuje, případně to výrobce nechce dlouhodobě napravit. Ale aby ten soud moh rozhodnout, potřebuje na to v kontinentálním "pozitivistickém" právním systému paragraf...
Koupila jsem si žehličku (myslím, že to byla Rowenta - tenkrát montovaná v Hlinsku) za 1 600 Kč, která asi 14 dní před vypršením záruční doby přestala hřát. Protože jsem byla v neschopnosti, nemohla jsem ji reklamovat v obchodě, proto po ukončení nemocenské (asi 3 dny po záruce) jsem se rozjela do Hlinska (měla jsem režijku ČD), kde jsem se pokusila o dohodu, zda by ty 3 dny nepardonovali a žehličku opravili.
Zavolali paní z výroby, která to striktně zamítla. Když jsem poprosila o příčinu závady, spatra mi sdělila, že příčina je v keramické desce (jestli si to dobře pamatuji), že se to u tohoto typu vyskytuje, demontáž bych si musela zaplatit, ale oni tyto desky už nemají.
Poučení pro mne: Koupit levný výrobek a pokud po záruce nefunguje VYHODIT a koupit jiný.
Co na to ale MATIČKA ZEMĚ, když takto hospodaříme se surovinami?
Co přenecháme dalším generacím, z čeho budou vyrábět???
NE nesouhlasim. PMSM motory jsou vyznamne ucinejsi, nez asynchronni. To v pripade lednice znamena mene tepla vyrobeneho ztratami motoru a vyssi ucinnost. Muzete klidne rict, ze vas par KC za elektrinu nezajima, ale co by vas zajimat melo je teplo vyzarene do mistrnosti z chladice lednice, specielne v lete, kdyz se snazite mistnost ochladit. A PMSM motor v teto velikosti bez elektroniky nerozbehate.
Krome toho elektronika rizeni PMSM motoru uplne bezne umoznuje rizeni otacek podle potreby. To znamena mensi hlucnost. Vyznamne mensi hlucnost.
Cemu ze to nerozumim?
Lol Phirae (včera 17:14)
Myslíš, že mezi ledničkovým kompresorem z r. 1980 a z r. 2010 je, pokud jde o spotřebu, nějaký podstatný rozdíl? Na spotřebu ledničky má jakýs takýs vliv kvalita tepelné izolace, ale podstatné je, jak často ji otevíráš a jak dlouho do ní, když je otevřená, vejráš. Protože čím častěji a déle je otevřená, tím častěji potřebuje odmrazovat a právě dochlazování po otevření a odmrazování je to, co u ledniček žere nejvíc.
Nejsou to promile ale vyssi jednotky procent. A hlavne je pouze cast ztratoveho tepla na samotnem motoru a cast na elektronice. A ta cast tepla z motoru je totiz prictena na misto kde jej vubec nechcete. Na chladici lednice. Vysoka tepolota chladice totiz vadi, viz Carnotuv cyklus a jeho maximalni teoreticka ucinnost.
A nizsi ucinost kompresoru pri nizsich otackach? Z pohledu hluku vas zajima predevsim start/stop kompresoru. Nemusite regulovat neustale.
To není kurvítko, prostě se programátorovi nechtělo řešit bugy sto let starých systémů a prohlížečů.
> kdy si budu muset pořídit nový OS a asi i nový počítač, protože ten nový OS na současném počítači nebude pořádně fungovat
Zajímavé, já provozuji nejnovější OS (Debian který ještě ani není stable) i na velmi historických počítačích.
Bylo by záhodno vytvořit zákon o reklamaCÍCH TAKOVÝ, ŽE BY SE KURVÍTKA NEJEN NEVYPLATILA, ALE výrobci by naopak museli přemýšlet, jak životnost zvýšit, aby vydělali.
Stačilo by změnit záruční podmínky tak, že by výrobce nemusel zboží opravit, nýbrž vracet peníze. Výrobky by byly zařazeny do různých odpisových tříd a stanoveny na každý rok procenta, které musí výrobce vrátit z ceny.
Při delších zárukách by se pochopitelně funkce kurvítek nedala předvídat a naopak by se vyplatilo hledat slabá místa. Na takovém zákonu by vydělali velcí dlouholetí výrobci, protože by byla jistota, že mnohaletou záruku dodrží.
Opravami by se zabývali jak výrobci, tak jiné firmy a opravu by si hradil zákazník z vrácené částky.
Chjo, zase jeden socan, co myslí, že jednou radou spasí svět.
1) Není zdroj jako zdroj. Podívej se na motherboard nebo na grafiku, jak se napájí jádro CPU nebo pamětí. Řada menších, nestíněných zdrojů přímo na desce. Takže zdroj nemusí být vždycky oddělená plechová škatule se svazkem kabeláže.
2) Problém je v tom, že zdroj nefunguje na jedné frekvenci. Ok, má základní frekvenci třeba 250kHz, ale reguluje se pomocí PWM od řekněme 5% do 95% DC. Spočítej si spektrum, když jede takový zdroj na 10% DC a na 70% DC. Bude stejný? A fakt u obdélníku nebudou harmonický? A zaručíš, že v celým rozsahu regulace nebude frekvence, pro kterou to bude krásná anténa? Chci to vidět.
3) Fólií ne nevyřeší nic. Chci vidět, jak s ní zlepšíš chlazení MOSFETu přes power planes. Tudy cesta fakt v 99% případů nevede.
Stejně dlouho, jako bez číslicové techniky. Jakýkoliv digitální obvod má hodně rychlý přeběhy a generuje impulsy s šířkou v řádech ns (u moderních obvodů i zlomky ns). A proudově klidně desítky mA.
Došlo to dokonce tak daleko, že když se podíváte na nezalitý/nezakrytovaná CPU (např. starší Athlon), uvidíte kolem čipu kondíky. To samý i u FPGA, ... Protože i pitomá impedance vývodů pouzdra a patice by při tom impulsním zatížení znamenala takový výkyvy napájení, že by čip haproval. To samý znásobení počtu napájecích párů na pouzdře, zemní ostrovy uprostřed,... Stojí to prachy a výrobce je tam nedává pro srandu králíkům.
No a nakonec přijde banda dědů vševědů s tím, jak by dávali blokovací kondíky s centimetrovejma cancourama a rvali tam fóliáky, pro sychr. Když to fungovalo u elektronek, proč ne teď...
A jak byste to řešil vy? Nějaký lepší mechanismus na vychcané výrobce?
Mně napadá nějaký dokonalý systém hodnocení produktů, jenže vždycky to odnesou ti, co si ten produkt koupí, než se chyba projeví a postižený ji tak bude moct zapsat do komentáře nebo hodnocení...
Potom by jediné fungující chování bylo čekat rok-dva, než se projeví případné závady a pak teprve si zařízení zakoupit. Kdyby tuhle strategii aplikoval každý tak se pokrok zastaví. Zvlášť v elektronice, kdy rok je století.
Že jsou v elektronických zařízeních komponenty nebo konstrukční řešení navrhovány bez rezervy je zřejmé. Stejně tak vám dnes konstruktéři mostů a jeřábů použijí šrouby bez rezervy.
Nicméně výrobce spolu se zákonodárcem říká: Toto zařízení vám musí vydržet správně fungovat dva roky. Co je navíc, je bonus. Nic jiného pojem záruka neříká.
Je na vás, pokud si vyberete a koupíte zařízení, které je low end a určitá nižší životnost se dá čekat. Je na vás, jestli koupíte výrobek s prodlouženou zárukou. Jestli od renomované firmy, nebo od šmejda. (Mimochodem renomovaná firma Eta prodává tak nekvalitní krámy, že mi nesmí domů.)
Je na vás, jestli místo značkového spotřebiče za 10.000, není lepší koupit 10 ks krámů za 1.000 - možná těch deset krámů bude mít delší životnost, než ten za deset.
Je na vás, jestli potřebuju mít vše v jednom, a když se tomu vys* zdroj, je to na vyhození, nebo raději deset levných samostatných komponentů a vždy vyhodit ten jeden.
Elektronika postupně přechází od použití těžkých klasických zdrojů ke spínaným. Je typické, že spínané zdroje se zahřívají a z elektronického hlediska je dobré dát filtrační kondenzátor blízko tomuto zdroji. Z hlediska tepla je to však na závadu. Teď si vyberte - horší stabilita zdroje, nebo kratší životnost.
Uvědomte si, že za komárů stály spotřebiče docela ranec. Barevná TV v roce 1989 Tesla color 437 10000Kč -> dva až tři měsíční platy. Dnes vám na obyčejnou TV stačí polovina platu. Za 40 až 60 000 kupte TV se zárukou 8 let a bezplatným servisem, a vydrží vám stejně dlouho jako ta tesla.
Max:
Souhlas. Takže když mi někdo přinese něco, co nefunguje, preventivně vyměním elektrolyty a pokud jsou namontované příliš blízko chladičů, pověsím je na drátky a umístím jinam, kde není tak horko. A díky tomu, že to umím a dělám to jako melouchy, přivydělám si k důchodu a reklamace nemám; zatím se mi ještě nestalo, že bych po sobě musel něco opravovat. Takže mám na věc dvojí pohled: u vlastních spotřebičů mi kurvítka vadí, ale jinak jim fandím.
Surcuf:
Není nad čím. Chceme vydělávat, takže musíme vyrábět tak, aby to, co vyrobíme, přežilo max. prodlouženou záruku a pak se to musí rozbít tak, aby to nešlo opravit. Kdyby naše výrobky vydržely déle, než je nezbytně nutné, byli bychom sami proti sobě a obchodníci by hladověli.
vlaspes:
Proč dávat řezníkovi A 200 Kč, když od řezníka B dostanu tutéž kvalitu za polovic? Já mám na venkově sadu prodejců masa a zeleniny, kteří oficiálně žádnou živnost neprovozují a u těch nakupuji kvalitu, kterou dělají jen pro sebe a vybraný okruh známých, pochopitelně bez DPH a EET. (např. 13 kilová krůta vykuchaná s drůbky, čerstvě poražená za 500 Kč).
Ta obměna se má dít díky kvalitativně lepšímu produktu. Např. dnešní lednice mají spotřebu 50% nebo jen 30% těch z dob před 20 lety. A za 5 let se investice zaplatí, pokud výrobek neobsahuje "kazítka". Produkty by měly odcházet na morální zastaralost, ne že přijdu po víkendu domů a koukám že lednice plesniví a potraviny se mi zkazily. A k tomu další problémy s nákupem odvozem atd. Takové manažery nakopat.
Proboha spíše vy nečtete to co vám píše kolega. 3cm dlouhé cancourky je nonsens, který funguje někde do 100 kHz ale když budete mít flyback na stovkách kiloherz tak cancourky nemůžou být. A svitkový kondíky dneska už nikdo nepoužívá jedině snad v nějakém RF PA. Běžné jsou keramiky.
Před lety jsem si myslel že Gigabyte je celkem solidní firma. Nejspíš i byla. Před 4 lety jsem koupil dva motherboardy Gigabyte. Oba zdechly stejným způsobem po 4 letech, a sice dva týdny od sebe. Kondenzátory jsem prohlížel, ale byly to ty polymerový, takže jsem nic nevykoukal. Tak jsem koupil 2x ASUS a doufám že vydrží.
Pár postřehů z praxe.
Za prvé - často bývá kurvítko něco, u čeho se ukázalo, že stačí nějaká (výrazně) levnější verze, která ty dva roky vydrží taky. Tzn. ne prvoplánový zájem "aby se to rozbilo hned po záruce", ale "vyrábět co nejlevněji"
Za druhé - bohužel, BFU nemá moc šancí zjistit, kde je vysoká cena důsledkem kvalitní výroby a kde důsledkem nestydatého hrabání výrobce/prodejce. Pokud nemám opravdu pádný důvod, abych do výrobku investoval dvojnásobek oproti alternativě, tak zvolím tu levnější alternativu s tím, že až se projeví kurvítko, tak si výrobek koupím znovu a nevykrvácím na tom tolik.
Když byl u nás opravář na myčku a viděl naši letitou, leč stále nezastaralou a funkční myčku (tenkrát jsem kupoval topmodel renomované značky ve stylu "bude to drahé, tak to bude kvalitní" - a byla to pravda), srdce mu zaplesalo a říkal - važte si toho, že máte ještě tuhle. Pak tam začali dávat ty a ty díly a dneska to vydrží stěží sedm let. A podobných historek mám ve svém okolí hafo - vy chcete měnit kopírku jen proto, že ta Minolta je už 15 let stará a trochu pomalá? Koupíte novou, vydrží třetinu a pořád se tam bude něco sypat. Apod.
Takže nevyčítejme lidem, že chtějí levně. Věřím tomu, že řada by si za kvalitu ráda zaplatila, ale musela by mít jistotu, že platí za kvalitu a ne za zmrdí sádlo.
Podla mna pouzitie kvlaitneho kondezatora bez tych dratkov je lepsie a spolahlivejsie riesenie. Kondik na dratkoch neriesi jednu vec a to, ak ten obvod je zle navrhnuty a dany kondenzator prilisne zatazuje. Vtedy tie dratky nepomozu. Toto je dost casty jav.
Tiez sa to neda pouzit v pripadoch, kde nieje dost miesta(typicky napajaci adapter).
Pouzitie kvalitneho kondenzatora bude podla mna aj lacnejsie(je to jednoduchsie a rychlejsie)
Pro zajimavost
http://www.tweaktown.com/news/57000/samsung-confirms-foldable-smartphones-2019/index.html
Kolik asi tak cyklu neco takoveho prezije bez patrne deformace, a kolik do uplneho zniceni. Neni to tak dlouho, co jsem zkracoval sroub. Kolega co me videl rikal, ze to budu muset dat do sveraku a uriznout, vzal jsem kleste, a na cca 5 cyklu ten sroub v ruce ulomil. To i mne osobne prekvapilo, takove maslo jsem necekal ani ja.
Tim netvrdim, ze ten zobrazovac by nebyl dobry ... do zcela standardniho sasi. Pad by tomu totiz nemel moc jak ublizit. Jenze to by nemohlo fungovat jako to propirane "kurvitko".
Tak ten vodič určitě bude problém, když je zdroj v kovovém obalu a výkonové prvky obyčejně pod chladičem -> dobře stíněné. Navíc délka vodiče musí nějak odpovídat frekvenci, aby to byla dobrá anténa. To se dá spočítat na ubrousku a věřím, že dobrý software to udělá za Vás/ dá se to jistě jako skript doprogramovat, když je to v mé branži problém.
Hodně tepla/ tok vzduchu se taky obyčejně reguluje plechem či folií v ceně max 1 kč na zdroj. Proudění vzduchu se dá u zdroje za 3000-5000 kč klidně nasimulovat, když je třeba problém kouknout na prototyp s průhlednými bočnicemi a dýmem. Na hodně věcí taky stačí intuice. Není to raketové inženýrství a overengineering, který na materiálu a práci vyjde třeba 50 korun extra fakt není při ceně 3000 kč katastrofa. Proto hodně zdrojů běží na 50-70% klidně i 5 let a není to problém.
Svitek byl prasárna vždycky. Z principu. Svitkáč znamená čtyři vrstvy - dielektrikum, Al fólie, dielektrikum, Al fólie. A to celý zamotaný, takže indukčnost jak kráva a s glitchem v napájení si neporadí ani u lineárního stabilíku. Svitek na napájení je prasárna vždycky (ok, možná funguje u čisté analogařiny do cca 30kHz).
Co se spínaných zdrojů týká, hodně záleží na topologii a na frekvenci.Věděl jsi, že jsou třeba zdroje, který nefungují, když přestřelíš kapacitu na výstupu?
A u spínaných zdrojů je vždycky jako doporučení výstupních kondíků MLC - Tantal - Low ESR elektrolyt v tomto pořadí, ESR a indukčnost přívodů se zohledňují i ve výpočtech.
Je třeba odpovědnost fyzických osob stojících za právnickými a vymáhat ji. Firma musí ručit za svou práci či zboží, a to pojistkami či jistinami - nemá velkou jistinu, nemůže dělat velké zakázky, musí se vypracovat. Taky nebudete dávat postavit barák nějakému bezejmennému joudovi. Ale to všechno už tu mělo být dávno.
To všechno jsou pěkné příklady skutečnosti, že ekonomie a ekologie jsou 2 různé, nesouvisející věci. Bude-li vládnout jenom ekonom, bude tu (primitivní) kapitalismus a na ekologii se bude srát. Bude-li vládnout jenom ekolog, výrobky budou mít záruku 10 let, budeme chodit pěšky nebo na bicyklu, budeme mít tříděný odpad s 12 kategoriemi. Oboje je špatně.
S tím nesouhlasím. Jsou určití výrobci nebo určité prověřené řady produktů, které jsou prostě držáky. Protože ti lidé, co je vyvíjejí mají své zkušenosti, nedělají školácké chyby a nepřipustí nějaké nechutné šetření (jako použití naprosto nevyhovujících součástek), jelikož by to bylo proti jejich profesní cti.
Problém může nastat při generační výměně, kdy to ve firmě chytnou mladí bl8í perspektivní kádři, ti jsou pak ochotní jít na všelijaké pra8árny. Většinou pak dojde k jevu, kdy den ze dne kvalita značky upadne, možná se tohle stalo i té chladírenské firmě... Pár zákazníků na to pak tvrdě doplatí, než se to proflákne.
Záleží z jakého oboru a jak moc jste (ne) vzdělaný v oboru fyzika/elektro/mechanika/termodynamika.
Stačí si vzít už jen takové obyčejné věci jako brzdové destičky nebo usporky. Jednu usporku mám doma. Je to philips z roku 96- za cca 400kc a dodnes svítí v objimce stolní lampičky. Dneska usporky Philips odchází stejně jak tepelné světelné koule co používám do terarka.
Souhlas a docela mně to nakoplo abych si prověřil počet cyklů u zařízení s NVRAM což může být dost kusů domácí elektroniky. Každý zápis navíc bez vědomí uživatele je podle mně naprostá pr8sárna. Na vině může být samozřejmě i chyba konkrétní verze firmwaru, v takovém případě je asi potřeba okamžitě zbombardovat výrobce, aby to řešil.
Na druhou stranu, interní eMMC i kdyby pájenou bych asi neřešil, zvlášt při dnešních gigabytových kapacitách. Jelikož jsem zažil i doby jednotek megabytů, kdy tenhle problém hrozil nejvíc, tak se vždy snažím intenzivní operace a zápisy, typicky logy (když to jde) preventivně přesunout na externí flash, kterou můžu po čase vyměnit (router, stb, samozřejmě smartphone).
Při první letech sputnik / Mercury se používaly tyto mechanické sekvencery. Dokonce nekolik. Nicméně ještě rádi Američani přešli na elektronické řízení u projektu Gemini. Šla tam docela dobře udělat soucastkova redundance (tehdy nebyly tranzistory zas až tak spolehlive). A krom toho jak sekvencerum, tak elektronkam vadí "gecka" a vibrace.
Ja len doplním. Kolega z našej firmy (inžinier) bol kuknúť v jednej nemenovanej nemeckej automobilke (OK, nazvime ju Baworák) keďže firma chcem mať aj nejaké technologické kšefty aj tam. Po nejakých tých meetingoch ešte pokecal s dotyčnými ižiniermi - tí sa mu medzirečou aj posťažovali (však komu by sa to páčilo), že musia dizajnovať všetky komponenty (VŠETKY - motor, prevody, ventily ...) aby vydžali asi 150000km, rozumej akurát záruku. No čo dodať, "prémiofka". Len dodám, že to robia aj ostatné európske automobilky.
shrnuti: Probiha konflikt nekolika trendu a zajmu:
- technickeho pokroku (vyssi kvantita i kvalita produkce)
- vyrobcu (snaha zvysovat produkci a snizovat naklady)
- statu (prijem z dani)
- zakaznika (co nejkvalitnejsi a nejlevnejsi vyrobky)
- ekologie (snaha omezovat a ekologizovat produkci)
V tomto konfliktu prohravaji ekologie a zakaznik, zatimco technologie slouzi ostatnim dvema uzce propojenym zajmum pote, co se zproneverila svemu puvodnimu ucelu. Kurvitko je tedy symbolem ekonomickeho fasismu.
Za 20 let se zapíše, pokud budem počítat jeden zápis co bajt, cca 64 GiB, pri prepisu 100k to dela 640kB. To by mohla při dobře navrženém filesystému 8MB flashka v pohodě zvládnout.
Takže platí to, co jsem tvrdil výše, že bych to neřešil - ovšem za předpokladu, že zařízení používá na to navržený filesystém.
V dřevních dobách žádné pokročilé fs typu squashfs, jffs2 atd. nebyly a zařízení prostě přepisovaly od začátku co bylo volné a to i v případě alokační tabulky (v případě FAT je to tak dodnes, takže to musí řešit firmware media sám) - v podstatě to bylo další hloupé kazítko.
Přátelé, kruh se uzavírá.
Nejdříve zákonem nařídíme RoHS = největší kurvítko, a pak dalším zákonem zakážeme kurvítka...
Nezávidím výrobcům.
A příznivcům různých spikleneckých teorií doporučuji trochu nastudovat problematiku než šířit bludy.
Třeba i inkoustových tiskáren se pravidelně čistí tisková hlava odstříknutím do zásobníku odpadního inkoustu - většinou nějaký kus filcu, který má omezenou kapacitu. Po jeho teoretickém naplnění ( samozřejmě s rezervou - výrobce se sichruje ) tedy tiskárna ohlásí chybu.
Správný postup = rozebrat, vyměnit filc a zresetovat příslušné počitadlo.
Díky ceně práce se většinou nevyplatí.
Tak technik za pár korun jen zresetuje to počitadlo - pro laika vypne kurvítko a doufá, že než se inkoust rozleje po tiskárně, odejde tisková hlava nebo něco jiného.
Když stály inkoustové tiskárny nebo faxy celé jmění, tak se takové opravy dělaly běžně.
Druhý problém je, že ani tehdy, když si nakrásně chci připlatit za high-end, tak nelze najít výrobek, který by měl požadovanou výdrž a kvalitu. Spolehlivost a výdrž se totiž pozná z definice až po čase a to už je pozdě. I když jsem pátral v kategorii notebooků okolo 40 tisíc, stejně se to přehřívá a šlendrián z toho kouká za každým druhým šroubkem.
Mám doma UPS od APC, nejrenomovanějšího výrobce záložních zdrojů. Jednoho dne, brzy po záruce, se mi na ní rozsvítila kontrolka vadné baterie. Koupil jsem tedy novou, vyměnil, jenže již za pár měsíců se objevila závada znovu.
Přístroj přestal nabíjet. Výrobce zdroje nedodržel doporučení výrobce součástky, použil špatné hodnoty a nesprávné zapojení. Přístroj topí, ohřívá kondenzátor, a při malé ztrátě kapacity přestane zapojení fungovat.
Poté, co jsem zveřejnil opravu tohoto kurvítka, sešly se desítky lidí, kteří to podle návodu opravili. Dozvěděl jsem se i zajímavou informaci, že u některých sérií se kurvítko aktivovalo příliš brzy, takže se musela celá vrátit výrobci. Myslíte, že na to výrobce zareagoval? Nedávno mi napsal nově postižený, který si stejnou UPS koupil o 10 let později. A co myslíte? Je to tam zapojeno stejně!
Takže buď jde o neuvěřitelný šlendrián, nebo záměr. Pokud je to záměr, je to dobře vymyšlené. Do mrtvé UPS prodají ještě nejméně jednu drahou baterii, kterou UPS brzy zničí.
Pro odborníky: http://www.penguin.cz/~utx/hardware/APC_UPS_RS-500/
Opravená UPS jede bez závad již deset let.
Mám toma tablet od Asusu. Byl v záruční opravě 4×, pokaždé se stejnou závadou. Přestala fungovat dotyková obrazovka, protože přivodní kabel není řádně přidělaný. Pokaždé to vyměnili za stejný, stejně vadny kus. Tři týdny po poslední opravě (a skončení záruky) se dotyková obrazovka rozbila znovu. Výrobce dokázal celé dva roky hrát mrtvého brouka, a mne i dalším tisícům podobně postižených měnil vadnou dotykovou obrazovku za novou, stejně vadnou.
ale tak jako "řízená životnost" existuje samozřejmě, a dává to i smysl, pokud se do těch rovnic zanese i statistika a ekonomika a zdravej rozum, tak je to snad i v pohodě; jistě že by šel vyrobit třeba mobil co přežije 10 let, ale nepřežil by to spotřebitel, zejména psychicky :-D ... jiná věc jsou pak třeba chytré náplně do tiskáren, které se brání amatérskému plnění, což je něco jako takové malé EET, žeano, prosti antiojeb design decision :-) .. no a ti největší machři samozřejmě pak umí udělat nekouřící diesel auta, takyžeano :-D ...
Přečetl jsem si ten článek a nemohu věřit vlastním očím, co tady čtu. Jako.kdyby byli podnikatelé a to tedy i nadnárodní korporace svatouškové, kteří za nic nemůžou. Že "kazítka" tam nejsou daná schválně je naprostá lež. Samozřejmě, že tam jsou daná schválně, aby mihli podnikatelé vysát ze zákazníků co nejvíc peněz do své vlastní kapsy. Takovou propagandu nadnárodních korporací a vůbec podnikatelů jsem ještě neviděl a nečetl. Je to nechutné.
Jo, když se chce, jde to zmršit ještě víc. Delší přívody znamenají i větší impedanci a tím vzroste ESR kondíku a ripple zdroje. Stíněním si tam nepomůžeš. Další věc je, že stínění způsobuje ztráty výřivým proudem a prodražuje konstrukci, takže ani to neprojde... :/
Ono nejde jenom o to, aby zařízení fungovalo elektricky, ale ještě musí fungovat magneticky, tepelně a splnit požadavky na EMC, bezpečnost,... A navíc do toho začne kafrat designér, že tam ty chladící otvory být nemůžou, protože by to nemělo tak čistý linie.
tak se prislusne zvedne cena (protoze bude potreba pouzit kvalitnejsich soucastek + nejaky ten vyzkum) a bude se hledat reseni, ktere vydrzi 3,4,5,6 let - hura, uz plnime normu, konec badani PRESNE TAKTO to nechte - a zakon utre, protoze ja zivotnost jen zvysoval a pravidla splnuju. Nelze po me pozadovat, abych zvysoval vic, nez je mi ulozeno ....
Takze nejakou dobu pojede cily obchod ze second handu s levnymi sunty , dokud prevazne nedojdou a pak pojede obchod s predrazenymi sunty, co vydrzi opet presne zarucni dobu + dva tydny pro jistotu.
Vzpomínám si na tiskárnu Epson S20 tuším - ta měla tak kvalitně provedenou ochranu proti neoriginálním náplním, že odmítala fungovat i s těmi originálními :-) Kámoš a jeho brácha mají doma oba zřejmě totožné plazmovky LG - na jedné se objevil zelený pruh v obraze po asi 4 letech, na druhé po 5 letech - že by náhoda?
Oproti tomu mamce jsem v r. 1998 koupil už z druhé ruky (!) mikrovlnku Siemens a hle, funguje dosud - zkuste takovou sehnat dneska :-D
Za všetky kazítka môže DLH + ÚROK. Ak by sme sa vzbúrili proti centrálnej banke - a vzali späť čo Federálny Systém Rezerv v USA stihol nakradnúť za 100 rokov a vytlačiť slobodné peniaze - tak by žiadne kurvítka nemuseli byť.
Uvediem príklad. Napríklad pračka Whirpool s bronzovými ložiskami má na riadiacej doske namiesto 5W odporu iba 3W odpor, ktorý jednoducho vyhorí - je to pomerne ľahké opraviť. Ak si vezmem fakt, že koľko surovín sa spotrebuje pri výrobe - tak ma ide trafiť šľak. Toto nie je normálne! Toto nebude mať dobrý koniec. Donekonečna HDP, štátny dlh, naše dlhy nemôžu rásť - raz sa to zastaví. Treba reformovať.
O problému s těmito kurvítky se ví už dávno. Netýká se to pouze počítačů a zmíněných ledniček, ale i například automobilů viz hořící autobus a hořící supersporty v poslední době. U horkovarných konvic zase dochází k tomu, že se samovolně zapínají což vede k požáru když třeba nejste doma nebo spíte. Tam vidím problém asi největší, protože to už jde opravdu o život. Čert vem nějaké počítače. Dost s tím souvisí právě to, že jsme malý stát a servisáci by se tu bez toho často neuživili. Proto doporučuji nakupovat v sousedním Německu kde je situace o něco lepší. Tam si mohou dovolit tyto praktiky nepoužívat.
Já bych přidal ještě maličkost o kurvítkách v oblasti IT. Mám už ne zcela nový počítač s už ne zcela novým OS. A emajlovou schránku u jisté nejmenované firmy. Až donedávna jsem se do ní dostal jistým nejmenovaným prohlížečem, ale ti kutilové něco vylepšili a když jsem se nedávno pokusil dostat do emajlové schránky, napsalo mi to, že mám starý prohlížeč, abych si stáhnul nový. A nový mi nešel stáhnout, asi skrzevá ne zcela nového OS. Naštěstí mi ještě funguje prohlížeč od jiné nejmenované firmy, ale jak dlouho než i tam se do toho vrhnou kutilové?
Tak pokud budu chtít počítač používat tak jako dosud, asi není daleko doba, kdy si budu muset pořídit nový OS a asi i nový počítač, protože ten nový OS na současném počítači nebude pořádně fungovat. Mně to až takové potíže dělat nebude. Ale představuji si, co se stane, až najednou přestanou fungovat technologické programy v nějaké firmě co do nich vrazila stovky tisíc.
Každý výrobce má plánovanou životnost výrobku a dle zadání vývojové oddělení pracuje. Nikdo nedokáže zajistit aby se chvilku po skončení záruky výrobek pokazil (je tu veliké riziko že se pokazí před koncem záruky a náklady na reklamace jsou vysoké).
Důležité je jak dlouhou dobu záruky poskytuje výrobce a jestli poskytuje (za poplatek) prodloužení záruky. Také je důležité jestli je na výrobek poskytován servis a za jakých podmínek (což si nikdo nezjišťuje).
V případě že zákazník kupuje výrobek a není ochoten si zajistit důležité informace o výrobku a pak čeká že stát zařídí aby dostal kvalitní výrobek za nízkou cenu, nic jiného než přijít o peníze si nezaslouží, jak praví přísloví "za blbost se platí".
Jako vtip dobrý... Např. SSD mají počet garantovaný počet přepisů 300, ty lepší 600. U flashek to nikdo negarantuje, to může být problém, výrobce počítá s tím, že do té doby než flashka selhá si uživatel koupí novou s x-krát větší kapacitou... Vzhledem k současným cenám bych to asi neřešil.
Tak nevím. Je jasné, že každý výrobce má snahu udělat výrobek co nejlevnější. Tedy použije díly tak levné aby s trochou štěstí přežily záruku. To lze tak nějak očekávat. Ale už mi hlava nebere, proč by měl někdo vyvíjet úsilí, aby životnost zkrátil záměrně, či dokonce přidávat nějakou kazící součástku. A důvod k tomuto počínání má být to, že si zákazník koupí další výrobek. No koupí, ale od konkurence, protože vidí, že náš výrobek je šmejd. Logické chování výrobce by tedy bylo kurvítko nepoužívat a těšit se z toho, že ho tam má konkurence. Jinak by muselo jít o spiknutí gigantických rozměrů ve kterém jedou úplně všichni výrobci. (nebo něco hodně specifického, kde má výrobce absolutní monopol) Ale připadá mi, že někteří jedinci zde jsou o existenci kurvítek přesvědčeni.
Olda (včera 12:49)
Kolik ti je? Asi jsi nezažil 70. a 80. léta minulého století, viď? Tehdy bylo zcela běžné, že auta si opravovali majitelé na ulici sami a v časopisech, jako bylo A. R. vycházely návody, jak si doma vyrobit elektronický regulátor k alternátoru, elektronické zapalování, stroboskop k měření předstihu a p. a každý, kdo nebyl U. B. (čili měl jiné, než humanitní vzdělání), si běžné závady na autě dokázal opravit sám, nebo měl známého meloucháře, když si na něco netroufl. Na venkově to takto fungovalo naprosto běžně, ve městech se jezdilo do ofiko servisů. Magnetofony Tesla byly ohavné plastové výlisky, jejich ovládače byly řešeny pro vzpěrače, (Tesla - TEchnicky SLAbé), prostě byly to ohavné obludy, ale když si takovou obludu kutil lehce poladil, hrálo to a dobře. A všichni výrobci měli povinnost vyrábět náhradní díly deset let po skončení výroby. Že se občas obtížně sháněly už byl jiný problém, ale platilo heslo, že kdo se stará a má známé, ten má. Takže existoval dvojí trh: Oficiální, pro řadové občany a černý pro vyvolené. A je tomu tak i dnes, změnila se jen struktura spotřebitelů.
Pokud někdo vyrábí elektroniku, která se odporoučí krátce po uplynutí zároky, to má brzy zpočítaný. Trh ho prostě eliminuje, nebo ho budou kupovat jen lidi, co chtějí "levné za každou cenu". Vedle nich budou stále existovat výrobci "držáků", solidní a ověřené značky (výrobci). Mám doma hromadu elektroniky, žádné kazítko jsem za desítky let nezaregistroval, vyměňuji až když už je to totálně opotřebovaný ve všech směrech nebo morálně zastaralé. Rozhodně ne proto, že by "v tom něco odešlo". Výjimečně se něco pokazilo v záruce tak to zdarma opravili nebo vyměnili. Kupuji jen solidní značky, dán ma zkušenosti ostatních, a nejsem jediný... Samozřejmě pokud jde někdo jen po ceně, snadno koupí kus z laciných a ne příliš trvanlivých komponent.
Super kupoval sem wago v odborné prodejně a i ve velkoskladu, nikde mi o tom neřekli, katalog ze kterého jsem si vybral také neobsahoval to co píšete.
Jako na jednu stranu dokážu pochopi, pokud bude projektant co je placený za to, že něco nakreslíía bude pročítat kompletně technické listy včetně mezních stavů a co při nich dělat.
Ale fakt myslíte vážně co jste napsal, a že elektrikář co má jenom střední bez maturity (dnes i z maturitou) bude číst technické listy apod. papíry? Ten maximálně přijde na školení firmy co to dodává (a většinou musí být zdarma) a co mu tam neřeknou (a i tak zapomene 90procent věcí) neví.
Spíše je vtipné číst, že něco podobného po těch lidech chcete, oni to dělat nebudou a kecy "že by měli" nic nezmění, to je super na filosofické debaty v kavárně, ale reálný svět by měl počítat s lidským faktorem ne s pohledem někoho, kdo "to dělá protože jeden z mála"...
P.S. Ještě zde napiště, že někdo kdo dělá kopáče by si měl při koupi přečíst to či ono, aby nekoupil špatnou ledničku, protože vy to děláte :D Myslím, že právě lidi jako vy ten systém co je dostali tam kde je..., lidský faktor se podle nich dá změnit "správnou výchovou" :D
Nejhorší je, že to nejsou jen kurvítka jednotlivých firem. Jsou to kurvítka vycházející z kartelových dohod firem navzájem se hlídajících ...... Vzpomeňte na dohodu cca před sto lety o žárovkách .... Orientace na spotřební ekonomiku nemůže fungovat bez omezení životnosti výrobků .... Jak vysoké daně by musely být, při například trojnásobné životnosti výrobků a zachování životní úrovně politiků s holými zadky? Jedině v celosvětové státní podpoře krátkodobě obrátkové výroby si můžou politici nekontrolovaně hrabat, bez ohledu na politickou, náboženskou či jinou orientaci. Současný stav už bohužel nejde změnit, vše je spotřebák ......
Co se na to zase podivat obracene? Jaky by byl svet bez kazitek?
Objem svetove prumyslove produkce by sel nepochybne dolu, s tim i financni toky. Dilci inovace by se dostavaly do produkce v delsich cyklech, prakticky jen s nastupem nove lidske generace. Lide by uz neresili neproduktivni inovace podle modne-odbornych casopisu. Vyzkum a veda by musely opet zacit produkovat opravdove objevy, protoze cokoliv jineho by nevedlo k novemu vyrobnimu cyklu.
Na svete je 7.5mld lidi. Mozna par milionu ma potrebnou inteligenci pro konstrukci vyrobku bez kazitek. Par desitek milionu se zamestna v prumyslove vyrobe, o trochu vice asi v zemedelstvi. Co budou delat ty zbyvajici miliardy? Krast, valcit...proste vrazdit se mezi sebou, nebo snad poleti na Mars?
Nejsou ta protivna kazitka prece jen jeste unosnym kompromisem za svet, ve kterem muze zit tolik miliard lidi v relativnim klidu a bezpeci?
Jací šašci získávají mediální prostor, když poví ten "správný" názor, to by jeden žasl. Sofistikované vymýšlení důmyslnějších a důmyslnějších způsobů, jak načasovat životnost na dobu po záruce označit to za šlendrián noviců, po kterých práci nikdo nezkontroluje, to se povedlo. A že právě nejvíce kujvítek mají výrobky od velkých značek, to nic?
Ano, lidi pídí po slevách. Ale kdo je to naučil? Kdo naučil lidi, kteří byli zvyklí jet pro ledničku z Brna kamsi na Slovensko jen proto, že tam byla k mání po známosti hned (a dát za ni celou výplatu plus úplatek plus cestu), že mají jít jen po slově "akce"? Kdo naučil lidi kupovat v akci i to, co nepotřebují, jen proto, že to je v akci?
Kdopak? Že by média? Že by obchodní řetězce? Nechci dělat "advokáta chudým", ale stokrát opakovaná lež se stane pravdou stejně, jako stokrát opakovaný nápis akce udělá "výhodnou" nabídku i ze slevy 15% ze zboží, k jehož nákupce bylo přiraženo 200%... Ale je to akce, tak to ber, náramně je přechytračíš...
Dobře, je-li cenová hladina rohlíků kolem 2-3 kaček za kus a v Kaufu večer je mají po 0,1 kč, tak jich pár desítek pro psy vezmeme. A to se jinak snažíme těmto velkohyper super obchodům vyhýbat, nicméně takto na nás asi moc nevydělají. Ale s vědomím, že opravdu to stojí méně z důvodu prodeje nadbytků a ne že se dalo do akce zboží, co se před tím uměle zdražovalo (vůči stejně téhož výrobku o třeba 2 týdny před tím) a nebo je sleva o halíř na tisícovce...
Každopádně k věci. Dobře, nemůžu chtít stejnou životnost u super hyper de luxe turbo úsporné ledničky, která je pro masový prodej tlačena na směšnou částku, jakou měla stará Calex. Na druhou stranu umístit ventilátor tam, kde je horko, to u firmy desítky let fungující, s bezpočtem prodaných (i pro různé vady reklamovaných a inovovaných) výrobků, nemluvě o kvantu techniků, konstruktérů. kontrolorů atd. prostě nejde okecat na chybu začátečníka atd., tam je záměr zkrátit životnost zcela na místě.
Ale co naděláme. Tak jako stará (nejen) TDIčka či rozumné atmosferické nafty i benzíny vydržely přes milion km bez DPF a podobných prasečin, zatímco dnes se sypou (v lepším případě) v záruce, vydrží vše jen chvilku, i když při zkušenosti výrobců a znalostmi konstruktérů by teoreticky měly mít životnost skoro tisíciletou...
thr 68 (12,06):
Zkus si vymyslet nějakou méně blbou výmluvu. 1/ nejsme v USA, kde uživatel dokáže hodit do pračky kočku a pak výrobce žalovat, že kočka nepřežila vyvářku s předpírkou. 2/ Napsat do návodu, že uživatel, který nemá patřičnou kvalifikaci, by neměl do útrob stroje lézt a pokud ano, jedná na vlastní riziko není až tak velký problém a výrobce i prodejce by tím měli být dostatečně krytí. 3/ Některé starší modely tiskáren měly odpadní nádržku snadno vyjímatelnou a vylévatelnou, dnes se to dělá jen výjimečně a u profesionálních strojů, takže když se chce, tak to jde, jenže ono se nechce. 4/Sumasumárum: jde o ničím neopodstaněné omezování práv uživatele k výrobku, které ,,piráty" neodradí a ty slušné jen zbytečně opruzuje.
A PROČ by to měli dělat?!!!
Tys sis k té lednici přikoupil i nějakou službu osobního sekretáře nebo asistenta?
Když můžeš psát do diskuse tyhle svoje dojmy, tak můžeš využít ten samý Internet k tomu, aby sis sám našel kontakty na výrobce, napsal mu nebo zavolal!
I shánění náhradních dílů je pozáruční servis a práce a nevidím důvod proč by to měl dělat prodejce ZDARMA nebo za úžasných 50 Kč :-D
Nebo on Ti někdo sliboval, když sis tu lednici kupoval, že Ti budou doživotně zdarma dodávat náhradní díly a zaplatíš si jen výrobní cenu a dodání - což je těch Tvých 50-100 Kč?!
Mně se takoví jako Ty fakt líbí a řvu z nich smíchem!! Koupí si nejlevnější šunt, jaký vůbec jde a pak požadují servis ještě lepší než mají nejdražší značky na trhu :-D :-D :-D
Tohle často dělají důchodci nebo lidi staršího věku, protože NECHÁPOU, že v době, kdy elektronika stála pět výplat a byly z ní brutální prachy, tak bylo dost peněz na to, aby se zákazníkům lezlo do zadelí, dělalo se pro ně první poslední, držely se díly klidně dvacet let, protože i když ty díly s náklady pár korun se pak neprodaly, tak když produkt stál nehorázné peníze, bylo to jedno, protože se to zaplatilo.
Ale dnes je situaci jiná. Dnes už jsou marže na elektronice takové, že je to spíš "služba lidu" a obchodníci vydělávají hlavně na doplňcích a placených službách s tím, že elektroniku prodávají jenom proto, aby to bylo k čemu prodat.
Proto nějaké "služby zdarma" jako shánění pozáručních náhradních dílů, různé poradenství zdarma, nastavování zdarma a podobné věci, které dřív byly normální, se dnes už nedělají, protože se dělat nedají. Tomu se taky všichni důchodci diví :-D
Kdysi jsem navštívil svého bývalého spolužáka na jeho pracovišti v Bratislavě, kde se tenkrát vyráběly licenčně videorekordéry. Ukázal mi malou součástku (kurvítko), a vysvětlil, že po x hodinách provozu se díky ní video "pokazí". První, co v servisu udělají je výměna této součástky. Za nějakou paušální cenu opravy. Řekl jsem mu, že je to prasárna. Ale on mi vážně vysvětlil, že to tak musí být. Renomovaný výrobce měl obchodní a servisní síť ve stovce zemí na všech kontinentech. Vyškolení stovek techniků, vybudování a udržování sítě servisů je obrovská investice. Pak stačí vyvinout pár dokonalých výrobků, které se nekazí, a servismani si nevydělají ani na slanou vodu. Rozutíkají se ke konkurenci. A to by byl začátek velmi rychlého konce firmy. Od té doby chápu, že díky kurvítkům je i v Čechách servisní středisko, které mi bude k dispozici, až budu mít s něčím problém...
OH:
Já jsem majitel počítače a vy mi, mrkvosofte, račte políbit řiť, protože moje data jsou můj majetek! Takže mám W7 Ultimate, s aktivací crackem, odpojený od netu úpravou SW, (ovladače veškerého příslušného HW odinstalovány hned po dokončení instalace) a tím pádem je mi šumafuk, co na netu děláte. Tenhle počítač mám na práci, protože občas potřebuji editovat a tisknout fotky, pracovat s hudebním signálem, sepisovat dokumenty, do kterých nikomu nic není, nebo navrhovat desky plošných spojů a simulovat elektrická schemata. To vše mám před nežádoucím šmírováním spolehlivě utajeno, (když není v počítadle HDD, nmá nikdo šanci v něm cokoli najít) a pro návštěvy bordelu, jménem internet používám hračku s Ubuntu.
OH:
Ubuntu toho nemá víc, co mají Widle. Je otázka, zda je o co stát. Každopádně chodit s počítačem, kde mám jakákoli, trochu cennější data, než je fotka tety Agáty u hromady hnoje, na internet, je hazard. Bohužel 99,99% postižených to zjistí až v okamžiku, kdy už je pozdě bycha honiti.