Názory k článku Senzory Martina Malého: Internet věcí bez internetu

Tvl, to jako fakt někdo něco takového používá? Jsem IT, ale domov bych si nikdy nenechal takto zaneřádit elektronickým bordelem (snad krom hlásiče požáru). Podle mě to jsou všechno *icovinky, které se tváří vážně, ale mám pocit, že když bez nich budu, nic hrozného se nestane. ;-)

jo a este existuji listy. to mam treba na zachode (ano, jak je zmineno v clanku, na zachode nebyva zasuvka)

Pan Malý má pravdu. Komunikační kabel nahradíte ale napájení ne. Postupem času zjišťuji že rozvodů napájení na 24 a na 12 V je v domě víc než na 240. Navíc všemožné trafa, adaptéry, zdroje na DIN v rozvaděčích, krabice u senzorů. (Na kabely na věšacích a po zemi už si stará zvykla). Nejhorší jsou ve zdi dveře. Ty se dodatečně velice špatně obcházejí kabeláží. Je to blázinec. Stejně časem člověk dojde k názoru že je to vše úplně k ho-nu a že se bez toho obejde. Zloděj si ukradne stejně co chce ale budu vědět že měl červenou mikinu. Škrábat sklo na autě stejně budu muset i když na teploměru budu mít +1°C, Prolétající hmyz, ptáci, hlodavci a potulné kočky pod nebo v blízkosti senzorů. Komu by se chtělo vymýšlet nějaké softverové algoritmy na elliminaci takových malých vetřelců. atd atd...Jak říkám. Naprosto k ničemu.

Predpokladam, ze mezi tu volne pobihajici zver, kterou doma nemate, pocitate i manzelku ...

U těch ledek záleží na napětí. Pokud je na nich napěťová ztráta třebas 3V, tak to každá chce 5A. Při 12V napájení to jsou čtyři LED na větev, tři větve. Takže celkem 12V a 15A. Na to stačí měď průřezu 1 mm čtvereční. Jenže měď má měrný elektrický odpor 0,0169 mikro Ohm metr. Při tomhle průřezu má ta měď odpor 0,0169 Ohmů na metr. Pokud tedy ten přívodní kabel má 20m, tak jsme na 0.338 Ohmu. Při 15A je to úbytek napětí 5V.

A tohle je podle mě ten hlavní problém. Pokud to má napájet něco se spotřebou v řádu desítek watů, tak to aby to člověk tahal drátem o průřezu 10 a více mm čtverečních. A i při takovém drátu to na střední vzdálenosti bude úbytek v řádu desetin voltu. Nebo tam cpát 24V, dát průřez 2.5 mm čtverečního a akceptovat, že na konci drátu bude cokoliv mezi 12 a 24V. Jenže to se bez nějakého stabilizátoru stejně neobejdete.

Prostě rozvody 12/24V nejsou zdaleka taková legrace, jak bychom si přáli.

Třeba LM2596 ve dvanáctivoltové versi má účinnost 90 %. Tj. 10 % energie jde do háje jen na tom converteru. Další ztráty by měl ten usměrňovač, který by vyšší stejnosměrné napětí vyráběl z běžně dostupného střídavého.

Takže pokud by účelem cvičení bylo dokázat, že to jde, pak by to pochopitelně nějak šlo. Pokud je cílem jednoduchý rozvod s co nejmenšími náklady, tak už to taková sláva není. Netvrdím, že v některých specifických případech to smysl nemá, ale takových bude minimum. (Napadá mne např. malý ostrovní systém se ss generátorem a spotřebiči s malým příkonem.)

Proc zasekavat do zdi? Kabely se castecne mohou valet po podlaze, castecne byt pribite ke zdi a castecne za neco (treba vesak na kabaty) povesene.
Mohu dosvedcit, ze to funguje (ale nemam doma volne pobihajici zvirata).

Jenže u rozvodů 12 a 24 V už se zvyšují proudy, tím pádem i ztráty na vedení apod. I když v principu by se mi jeden pořádný zdroj DC líbil víc, tak v praxi často vyjde lépe nechat 230 V AC a těch 12 V DC z toho získávat lokálními zdroji/převodníky. (Příklad: v obýváku je 12 LEDek po 15 Wattech a dvě žárovky 100 W. Při rozvodech 230 V AC stačí drát o průřezu 1,5 mm čtverčného, při 12 V bych musel dát drátů víc, nebo bych musel použít drát tlustší.)

V autě mám elektrický předehřev interieru i motoru a nic škrabat nemusím.

Nešlo by zdí/na zdi táhnout vyšší stejnosměrné napětí, které by se pak u spotřebiče přes buck converter svedlo na 12 V? Když bychom přitom počítali s dost dlouhým vedením, aby se ušetření na kabelu nevyrušilo převodními ztrátami.