Vidím to tak, jak píše v jiné odpovědi Scalex. Je jiná doba. Za nás takové možnosti nebyly, Kdybychom tenkrát měli wifi, PC a xboxy, tak bychom taky neradi běhali venku. Nechci posuzovat, jestli je to dobře a která doba je lepší. Prostě jiná doba - nelze vyhodnocovat lepší / horší. Je jiná.
Některým se dnes zdá, že "minulý děti" byly oproti dnešním lepší, protože se běhalo venku. Jenže i tenkrát nás rodiče kritizovali a z jejich pohledu to bylo špatně. Že furt jen lítáme, že oni když byli malí, že museli doma pomáhat, pracovat a ne pobíhat jako my.
V tomhle vidi a porovnává každá další generace se svým dětstvím a ze svýho pohledu. A to asi není úplně odpovídající, pro určení, jestli je to s dnešní generací dobře, nebo špatně.
Ta socializace probíhá dál, ale jinými prostředky. Ty děti i na těch počítačích a internetech komunikují s ostatními, domlouvají se, spolupracují, hádají, ubližují si, dělají si radost a tak dále. Není tam ta osobní komunikace tváří v tvář (i když webkamery a mobily umožňují videohovory, takže leccos vidět je), ale tu si děti odbydou i ve škole a v rodině, takže úplně bez sociálních dovedností nezůstanou. A i když si my staří páprďové můžeme říkat "naše generace žila venku, dnešní generace je zalezlá", tak pořád je to zlaté oproti pár desítkám generací zpět, kdy se obrovské procento dětí vůbec nedožilo dospělosti. A svět neskončil ani tehdy, a neskončí ani teď. Oni si s tím i ti dnešní mladí nakonec poradí.
Body 1. a 2. jsou ale platné obecně i historicky zpětně. Netýká se jen dnešní doby PC a programování. To platilo i v dřívějších dobách. My jsme měli na základce 2 spolužáky, kteří úplně fanaticky (a fantasticky taky) lepili modely z tehdejšího časopisu ABC. Byli schopni 6-7 hodin každodenně po škole spolu lepit. Nám je škola dávala za vzor, protože se díky nim se škola umisťovala v nějakých soutěžích. Kluci samotní ale byli v kolektivu nekomunikativní, styděli se promluvit na kuchařku v jídelně, chodily na kontroly k doktorovi s ohnutými zády a v tělocviku měli úlevy. Dnes jeden dělá preparátora exotickejch zvířat a druhej v Království železnic v Praze.
Koho prostě pohyb nezajímá, nebude se hejbat v žádný době. Samotné PC na tom, podle mě, až takovou vinu nemá. Větší část "viny" mají podle mě třeba rodiče svým přístupem k pohybu. Do krámu 800 m jedou s dětma autem, na procházky nemají čas, svoje děti nutí jít ven se slovy "to my jsme ve tvým věku...." ale vzor svým aktivním chováním jim nedaj.
Takže výuka programování ve škole by negativní dopad na tělesnej vývoj dětí, dle mého, neměla.
Presne myslim ze zrovna tady jsem cetl pekny primer: To jednou deda prijde domu a vidi jak vnucka zase zalezla u pocitace tak ji rika to je strasny porat sedis u pocitace to ja, kdyz byl v tvem veku, tak nam stacilo na hrani par drevenych kostek a jednou za cas jsme se s kamaradama domluvili a sesli se u nekoho a daly vsechny kostky dohromady a stavely jsme z toho hrady a cele vesnice. A co ty totam vlastne delas? Ale hraju Minecraft stavime z kostek obri ostrovy s detma z celeho sveta.....
Hlavní problém s běháním venku vidím v tom, že dnes už to není normální - zatímco moje generace prožila mládí venku, dnešní generace je zalezlá někde doma. Takže i když děti ven vyženu, nemají s kým si tam hrát - přičemž socializace (učit se s ostatními vyjít, domluvit, spolupracovat) je to důležité, co mojí generaci "běhání venku" dalo.
V důsledku děti ven nechtějí, protože tam nemají co dělat (nemají partu) - sami ven nejdou, ani když mají počítač zabavený. Hodně mě to mrzí, protože nemyslím, že kroužky a skaut by tohle mohly nahradit - tam je vždycky nějaký vedoucí, který spory rozhoduje; v partě jsme si museli poradit sami...
Takže ač jsem stoupencem běhání venku, u svých dětí jsem na to rezignoval - doba je holt jinde. Akorát mám obavu, jaký to bude mít dopad...
Ad 1) Jasně to vidím v okolí. Když jsem byl malý, zajímaly mě přírodní vědy, furt jsem v telce koukal na dokumenty. Děcka (ty, co dneska vídám za kasou v obchodě nebo s lopatou ve výkopu) se posmívaly, že spávám v knihovně. Dceři bude v říjnu 6 furt kouká na Byl jednou jeden ..., ze školky přišla naštvaná, že jí děti nevěří, že je Slunce větší než všechny planety dohromady a v pondělí se vyptávala, jak to, že sudokopytníci mají víc mláďat a lichokopytníci jenom jedno... Čeká ji pár nepříjemných let ze strany vrstevníků :(, než jim ukáže prostředníček.
Ad 2) Děcko je jako štěně. Zkouší, co mu projde a debatovat o mantinelech se nedá. Ty musí být pevně daný a pevně daná "odměna" za jejich překročení. Nedávno jsem zaslechl hovor učitelek z jedné střední školy, jak nadávaly na říďu, že je debil - jak má student 18, může si u nich beztrestně sám napsat omluvenku. Docela rád bych viděl, co řekne absolventovi šéf, když tři dny nedojde do práce a napíše si papír, že se mu nechtělo...
Ad 3) Kam jsme to dokonceptovali ve školství je docela pěkně vidět. Kdyby taková Kateřina Falk studovala u nás, má nálepku dyslektička a skončila by za kasou v Lidlu.
No, matematika, fyzika,... Teoreticky už teď povinné předměty, ten první dokonce s povinnou matematikou.
V praxi "normální člověk" nedá
- výpočet úročení půjčky (a kývne na splátky, který stačí jen na zaplacení 90% úroku)
- výpočet 20% časové rezervy, když někam jede (a pak to pálí 80 v obci)
- skočí na špek vyčůránkovi, který slibuje 80% úsporu energie na přímotopu bez zateplení baráku
- nedokáže se orientovat v tom, co je průměr a nechápe, že zvednout průměrný plat se dá i bez toho, že by se hnulo s jeho výplatní páskou a on sám si pohorší tím, že bude z daná platit ty, co se jim příjem zvýší (platí hlavně pro voliče ČSSD)
- nedokáže si na základě koncové ceny, slevy v procentech a ceny u konkurence spočítat, že nakupuje u zloděje
- ...
Takovýho normálního člověka učit ještě programovat, to by bylo za trest.
Kazda predcasna specializace nasadi diteti klapky na oci v jeho dalsim chapani a poznavani sveta. Proto je vcelku spravne, kdyz se postupuje od obecnejsich znalosti ke specializovanym a (opravdove) programovani prijde na radu az po matematice, fyzice, ... nejlepe na stredni skole. Tohle maji ovsem primarne posuzovat pedagogove a detsti psychologove, a ne nekvalifikovani rodice ev. kvalifikovani programatori.
lol, no to je ale vrelych vzpominek na detstvi. A to uz si vazne nikdo z nas starsich nechce priznat nebo vzpomenout, ze klackovat se po venku v sedmdesatych a osmdesatych byla hrozna nuda a delali jsme to vlastne hlavne proto, abychom byli z dosahu dospelych a uzili si trochu svobody treba od domacich praci? Ach, ta milosrdna pamet, jak vam selhava.:-) Obcas nekdo chodival do krouzku a vazal uzly nebo varil caj z maliniku, ale vetsina z nas posedavala po oparadlach lavicek, piskovistich a prolejzackach a zabijela cas plkanim. To dnesni decka delaji online taky a jeste se u toho mozna i neco nauci nebo si treba pusti YT, neco zahrajou sami nebo s nekym nahodnym nekde ze sveta, jak se komu chce....Snad jedine, co maji horsi je to, ze nase trapasy se vykecaly maximalne po skole, ty jejich diky socialnim sitim muze dneska videt pul sveta.:-D
Když jsme Strategii digitálního vzdělávání vytvářeli, bylo nám jasné, že problém nebude jen věcný (informatické myšlení je organizačně obtížné do českých škol zavést), ale postojový (boj s prekoncepty v mysli veřejnosti i učitelů). Ale to není nijak specifické pro programování, resp. informatické myšlení. Zavádění jakýchkoliv inovací a změn je (zejména) pro konzervativní obor, jakým je školství a pedagogika vždy problém.
I jiné (nedigitální) vzdělávací inovace mají extrémní problémy se prosadit (např. montessori či waldorfská pedagogika, Hejného metoda, konstruktivismus...), ačkoli výzkumy dlouhodobě potvrzují jejich úspěšnost ve vzdělávání.
ON
Osobně tu vidím několik věcí.
1) Jakákoliv činnost je otázkou míry. Pokud člověk začne dělat jen jednu věc, je to špatně. Ideální je, mít vícero koníčků, zájmů a dalších činností. Pokud se dětství smrskne na školu a počítač, tak se dítě o hodně připraví.
2) Komunikace přes počítač je z principu plošší než komunikace v reálném světě. Chybí v ní jakýkoliv fyzický kontakt (v dobrém i špatném smyslu) a zůstává jen zrak a sluch (pokud si dotyčný volají). Stejně tak skupinová komunikace probíhá na počítačích úplně jinak než v reálu.
3) Vývoj dítěte. Lidské tělo není uzpůsobeno k neustálému sezení. Zvláště v době růstu se musí člověk hýbat, aby si vytvořil správný postoj.
Shrnutu - pokud nemá být z dítěte cyborg, tak dlouhé vysedávání u počítače mu neprospěje.
Stavěli jsme si bunkry z prken a cihel vypůjčených na blízké stavbě. V lese se kopaly zákopy. Vyráběly se petardy. Na poli se chytaly myši. Jezdilo se na kole k rybníku, kde se dělaly jiné vylomeniny. Nebo se jelo na Buštěhradskou skládku, kde se hledaly zajímavé věci. Vlastně nic z toho nebylo kdo ví jak bezpečné :-)
Já osobně tedy venku něco dělal, byť mě zpětně některé věci dost děsí. Ale je to dáno hlavně tím, že jsem bydlel na okraji města a do lesa to bylo minuta běhu. Měl jsem období od cca 8 do 10 let, kdy jsem ven nechodil a doma si vyráběl radia, stavěl z merkura a hodně četl (za ty dva nebo tři roky jsem přečetl více knih, než za dalších třicet let). Pak jsem zase ven chodil, až asi do 13 let, kdy jsem dostal svůj první počítač.
Dětství v centru města by asi bylo o něčem jiném.
Sdielam rovnaky nazor ako viaceri predo mnou:
1. Zaklad je v rodine - aky vzor ma od rodicov, tak sa dieta sprava.
2. Dieta potrebuje hranice - urcuje mu ich spociatku rodic - ked ho nekontroluje, tak si dieta robi co chce a nepozna spravnu mieru.
3. Musi to byt velmi uvedomela vlada, aby vypracovala cely skolsky system, ktory spravne funguje a vzdelava.
Hráči Minecraftu jsou osvobozeni ze školní docházky, že nemají spolužáky? V tom případě mu asi nikdo nic ze školy nosit nemusí, ne?
Jeho třídní učitelka nemá e-mail, telefon a nemají dnešní školní třídy něco jako digitální třídnice, kam mají pod heslem přístup rodiče aby viděli, známky a případné poznámky nebo nějaké vzkazy od pedagogů?
Strávil jsem v dětství určitě víc času venku, než učením. V televizi skoro nic nebylo, počítače a elektronické hry taky ne, tak co doma. Takže dočasným dětem jen závidím.
Co týká programování, tak mám názor, že je spíš důležitější matematika, fyzika a chemie. Nejlépe jako jeden předmět. Pokud se matematika učí dobře, naučí potřebné znalosti i pro programování - analýzu problému a algoritmus řešení.
Ne že by to nedal, ale ve většině případů je prostě jen líný přemýšlet.
Proč taky, když je od malička státní školou vychováván k postoji "Nestarej se, stát se o tebe postará. Když to zvoráš, dostaneš dávky a dotace a jede se dál. Tak proč by ses snažil. Hlavně nevyčnívej z davu, drž hubu a krok".
Aby se děti naučili spolupracovat, domluvit, tak nemusejí ven. V dnešní době totiž existují takové věci jako telefon, facebook, instatnní messengery, youtube, atd...
A nemají na tom i podíl rodiče, kteří vozí děti do a ze školy, takže dítě je ochuzeno o tu dobu, kdy děti šli společně ze školy a jelikož už nebyli „pod dohledem“, tak tropili různé lumpárny?
Ójé, skládky, kontejnery, kuchání televizí a motorů. Šplhání do výkopů a po stavebních strojích, sem tam ustřižená siréna z bagru. Škrtání v křiví, míchání petard (travex, NaNO3, KMnO4+Al. občas SVINSKÁ klika), dýmovnice z kysličníku a odbarvovače.
Zpětně mne to taky trochu děsí a děti bych to raději už dělat nenechal :)
A oči jsem si pak u počítače zkazil stejně :)
Ale ty zážitky...
Taková komunikace je ovšem velmi omezená a není náhradou skutečného soužití v reálném světě. Jen samotný přenos textu/audia/videa k plnohodnotné komunikaci zdaleka nestačí. Dokud se společnost zcela neuzavře ve svých kobkách, tak zkrátka jednou budou muset vylézet ven na ulici mezi lidi a vzájemně komunikovat.
V současné době toto supluje povinná školní docházka, je to také jejich poslední možnost se setkat s dětmi z různých sociálních vrstev. Což je nakonec jedna z nejdůležitějších zkušeností. Na dalším stupní vzdělání už probíhá větší selekce.
Když už se děcko nenaučí používat mozek, mělo by se naučit aspoň respektovat a dodržovat pravidla. Pravidlama se nerozumí jenom pravidla online služeb, ale i pravidla slušnosti a třeba i pravidla ve sportu.
Když mladý nikdo nevede k tomu, že jsou nějaký daný mantinely, vyrostou z nich všeho schopní šmejdi.
A kam mají chodit ven ? Být na ulici už je dnes poměrně nebezpečné kvůli automobilovému provozu a množství idiotských řidičů nebo jsou tam bezdomovci apod (a to tu ještě všude nemáme kulturní obohacení z Německa). Většina volné plochy je zastavěna a tím pro život zcela umrtvena nesmyslnými kancelářemi, sklady, hypermarkety a podobnými hnusy. Takže být doma je nakonec stejně jediné, co zbývá :-)
Celý problém začíná u toho, že děti už dnes mnohdy nechodí pěšky ulicemi ani do školy. Což je částečně lenost a částečně důsledek toho, co jsem popsal výše.
Připadá mi to jako zděšení ze současných častých povodni a sucha, kde si za to můžeme vybetonováním prakticky všeho kolem sebe opět jen sami. Jenže tady o budoucnosti už nepřemýšlí nikdo, hlavně co nejrychleji vše finančně zhodnotit a pak od toho utéct, když je problém.
Obavam se ze je to jeste horsi, on si totiz ten "normalni" clovek mysli, ze kdyz se mu zdvojnasobi cifra na vyplatni pasce, ze si za to koupi 2x vice. To ze na tu cifru bude muset ten, kdo mu ty penize da, take nekde vydelat a tudiz bude muset zdrazit, prevazne presne to, co si dotycny kupuje, je jiz zcela mimo jeho chapani.
Nehovore o tom, ze ten "normalni" clovek samozrejme preje tem nenazranym podnikatelum at plati co nejvyssi dane ... aniz by dokazal pojmout tu trivialni vec, ze ty "jejich" dane zaplati prave on.
Tudiz zde mame krasnou situaci, kdy si konecne zamestnanci mnohych retezcu vybreceli a vyrvali navyseni mezd ... a maslo vesele atakuje 50Kc (coz je podle tyhz lidi doslova nehoraznost).