Brian Benchoff, editor magazínu Hackaday, mi před rokem k tématu “Internet věcí” řekl, že tohle označení nesnáší. “Co to herdek je?” ptal se. “Kdejaký nesmysl, ke kterému někdo připlácne wifinu nebo ethernet, je najednou internet věcí. Každý týden nám přijde několik článků o průlomu v oboru internetu věcí. Tiskové zprávy o novém routeru nebo o novém serveru končí něčím jako ‘A je to jistě vhodné i pro nastupující internet věcí,’ i když to s IoT nemá vůbec nic společného!”
“Nojo, ale co to teda je?” – “No co by to bylo? Hype to je!” Má pravdu. IoT je populární téma a ten, kdo si do svých marketingových claimů zakomponuje tato magická slůvka, má o zájem veřejnosti vystaráno.
Dobře, nechme marketingové čáry stranou. Co nám zůstane? A zůstane vůbec něco? Co si dneska pod slovy “Internet věcí” máme představit? A co za rok? Ostatně konec roku je na spadnutí, různí autoři se dopouštějí předpovědí, tak proč bych se nedopustil i já, že?
IoT má dvě výrazné oblasti. První oblast je ta, o které se hovoří a vášnivě diskutuje – jsou to všechny ty technooptimistické vize, jsou to ta úžasná hypersuperultra cool zařízení, která často zůstanou jen v rovině prototypu nebo malé série, zařízení, která vzbuzují tím větší očekávání, čím míň jich pak ve skutečnosti naplní. No a na druhé straně jsou zcela reálné aplikace, které fungují v průmyslu, v dopravě a v dalších oborech. Když se s jejich autory bavíte, tak jen málokdy hovoří o internetu věcí. Většinou jen na přímý dotaz připustí, že vlastně ano, že to vlastně je takový příklad internetu věcí. “Ale my tomu tak neříkáme,” dodají nakonec.
Když se podíváme na to, jaké věci se v souvislosti s IoT dějí u velkých hráčů, tak lze asi poměrně dobře předvídat dění v nejbližších měsících. IoT je totiž téma pro všechny velké hráče, od Microsoftu přes Amazon po Google, Apple či Cisco. Amazon s Microsoftem testují cloudové platformy pro zajištění backendu IoT, Google navrhuje domácí IoT huby, Apple má svůj ekosystém “propojených věcí”, Cisco a další výrobci síťových prvků zabudovávají podporu pro IoT přímo do svých produktů… Mimochodem, nová verze routeru Turris, která vzniká v laboratořích CZ.NIC pod označením Omnia, je takříkajíc “IoT ready”… Trend bude podle všeho pokračovat…
Kdybych se živil programováním a chtěl se nějak uchytit v oboru IoT, tak klíčové slovo bude MQTT. Tento komunikační protokol je de facto standardem pro IoT a podporují ho obě velké platformy. MQTT se tak stalo nástrojem první volby, když řešíte otázku “jak to bude komunikovat se serverem?” Minimálně v roce 2016 bude MQTT ve vší té standardové bídě, která okolo IoT panuje, jedním z mála pevných bodů, a pokud na něj vsadíte, tak nestřelíte vedle. Dobrá zpráva nakonec: pro MQTT existují knihovny i pro ta nejmenší zařízení, takže jeho implementace bude nejspíš snazší, než se obáváte.
Jak v ČR? Jsem optimista a věřím, že situace nebude tak černá, jak by z diskusí Opravdových Odborníků mohlo vyplývat. Máme stále dost šikovných a technicky nadaných lidí, dostatek technologických firem i znalostí. Horší může být situace s navázanými službami, a to nejen co se hostingu a zpracování dat týče. Jako problém se mohou ukázat i některé legislativní překážky, které snad nebyly původně zamýšleny ani jako obstrukce, ale dnes se leckomu hodí pro zdůvodnění toho, že “nelze poskytnout data”, “nelze povolit přístup”, “nelze z hlediska ochrany osobních údajů” atd.
IoT je ze své podstaty nadnárodní a není důvod, proč by dobře navržené zařízení nemělo uspět i na světových trzích. Navíc pomůže vyvážet přidanou hodnotu, ne jen mechanickou práci, takže na něj není vůbec na místě hledět skrz prsty, jako se tomu děje v případech “montoven”.
Příkladem může být původní český startup Angelcam. Začal s vlastní technologií pro online přenosy videa, ale postupem času se přeměnil ve službu, která sdružuje a zpracovává video z online kamer dle požadavků zákazníka. Klient může své kamery přihlásit do systému, jednoduše k nim nastavit požadované zpracování (např. rozpoznávání značek aut apod.) a přijímat zpracovaná data, popřípadě může povolit veřejné využití svých kamer (různé webkamery na turistických místech apod.) Angelcam s touto službou úspěšně vstoupil na globální trh, díky dohodám s některými výrobci kamer jsou dnes na trhu “Angelcam-ready kamery” a v současnosti testují jednoduché zařízení, které promění jakoukoli kameru na “angelcam”.
A takový nápad může vzejít klidně z domácího kutilského projektu. Stačí, pokud bude dostatečně zajímavý a pokud se jeho autor spojí s někým, kdo z ideje udělá fungující byznys, protože největší neštěstí spousty projektů, které jsem viděl, bylo právě to, že se autoři příliš soustředili na technologie a málo dbali na to, aby jejich produkt používali lidi. Jinak rozhodně není důvod dívat se na hobby projekty skrz prsty, ostatně spousta věcí, které jsou dnes považovány za “legendární” a “průlomové”, vznikla na koleně (příklad Apple I asi znáte…).
Až budete přemýšlet nad svou vlastní konstrukcí, tak vám možná k inspiraci pomohou poslední tipy letošního roku. Známý dodavatel komponent Seeed Studio přichází s kampaní na IoT kit Wio Link. Za 12 dolarů byste měli získat desku, postavenou na mnohokrát už jmenovaném čipu ESP8266, ke které připojíte pouze digitální či analogová zařízení a naprogramujete firmware. Kampaň startuje v lednu.
Druhý tip můžete využít už dnes. Pokud se poohlížíte po způsobu, jak byste své zařízení, postavené například na Arduinu, mohli ovládat ze smartfonu, podívejte se na Blynk. Funguje na Androidu a iOS a je určený pro ovládání zařízení, postavených na Arduinu, Raspberry apod. Ovládací rozhraní si poskládáte snadno z widgetů a do firmware přidáte pouze komunikační knihovny.
Všem čtenářům přeju příjemný a úspěšný nový rok.
ČLÁNKY DO MAILU