Startupový akcelerátor Wayra, financovaný Telefónikou, jsme dosud představili dvěma kratšími zprávami: V Praze přibude v pořadí už třináctá Wayra akademie a nyní otevřená globální výzva platí i pro ni.
Lupě poskytli společný rozhovor ředitel evropské Wayry Simon Devonshire a globální ředitel Wayry Gonzalo Martín-Villa, když nedávno navštívili Prahu, aby posoudili možná sídla svého akcelerátoru.
(Název Wayra není z angličtiny, nýbrž z jazyka Kečua; vyslovuje se „uajra“.)
Proč se Telefónica pustila do Wayry?
Gonzalo Martín-Villa, globální ředitel Wayry
Gonzalo: Pro společnost, jako je Telefónica, je Wayra něco docela nového, na co jsme nebyli zvyklí. Nezapadá to do našeho tradičního byznysu, do toho, co telekomunikační společnosti obvykle dělají.
S Wayrou jsme začali v latinské Americe; Telefónica tam působí už dlouho. Je tam spousta nadaných, schopných lidí, ale nebyl tam dostatek příležitostí k jejich rozvoji. Kdo chtěl rozvíjet inovativní technologické projekty, musel odjet do Silicon Valley. Chtěli jsme jim umožnit zůstat a své projekty rozvíjet doma.
Kromě toho, Telefónica má sice velký vlastní výzkum a vývoj, ve kterém vzniklo mnoho dobrých produktů a služeb, ale bylo nám zřejmé, že venku je spousta malých startupů a že digitální svět, ve kterém se pohybují, se vyvíjí velice rychle kupředu. Věříme, že s nimi potřebujeme být ve styku, protože často vyvíjejí produkty a služby, které pak budeme my poskytovat našim zákazníkům. Je pro nás důležité rozumět jejich obchodním modelům, a vůbec lidem, kteří ty produkty vyvíjejí; být u nových, budoucích směrů vývoje.
Nakonec jde i o naši společenskou odpovědnost, o pomoc lidem v zemích, kde působíme. Wayra znamená zakládání nových firem, vytváření nových pracovních míst, podporuje to růst těch zemí.
Copak může otevření Wayry nějak významně podpořit místní hospodářství?
Gonzalo: Wayra pochopitelně nevytáhne například Španělsko z jeho krize. Ale vždy říkáme, že Wayra přináší optimismus. Vážná krize ve Španělsku trápí spoustu lidí, ale když vejdete do Wayry, spatříte lidi, kteří jdou za svými sny, pracují na jejich uskutečnění. Vidíte nově založené společnosti, které mohou někoho zaměstnat.
Wayra je pochopitelně jen malá iniciativa oproti všem problémům Španělska, ale je optimistické vidět, že velké společnosti jako Telefónica podporují podnikatele v úspěchu.
Je nějaký předchozí příklad toho, že by velká společnost měla podobný program?
Gonzalo: Nyní to některé jiné také dělají, a vidíme to rádi. Nedávno spustil něco podobného Vodafone. I Deutsche Telekom má podobný program. Někdo mi zavolal, že nás kopírují, a já na to, že to je skvělé. Podobné iniciativy jsou dobré pro všechny. Zvětšuje to „ekosystém“, a to prospěje nám všem.
Věříme, že jsme první tradiční „telko“, které podstoupilo tohle riziko a rozhodlo se spustit takový program globálně. Za něco přes rok jsme už v jedenácti zemích. [S Českem ve dvanácti.]
Na světě je mnoho jednotlivých akcelerátorů, ale věříme, že není zatím jiná síť akcelerátorů jako Wayra. Někde jsem dokonce četl, že Wayra je „největším startupovým akcelerátorem na světě“. To mě trochu překvapilo, ale když se zamyslíte nad tím, v kolika místech již máme Wayra Academies — tak těm prostorům říkáme — a že jsme za jediný rok investovali do skoro 180 společností, může to být pravda.
Simon: V Londýně se nám na první výzvu přihlásilo 1031 týmů, přitom máme místo pro dvacet. Myslím si, že je prostor pro mnohem více akcelerátorů a inkubátorů. Hospodářství, ve kterém jsem vyrůstal já, se rozpadá. Wayra přímo oslovuje rodící se novou ekonomiku, a ta potřebuje pomoci. Přechod na nové je vždy těžký, a nyní o to těžší, že nová ekonomika ještě není připravena. Wayra by měla pomoci rychleji ji rozvinout.
Co myslíte rozpadem starého hospodářství?
Simon: Jako Angličané jsme často popisováni jako národ drobných obchodníků. Pak by tedy měly být obchodní třídy našich měst barometrem toho, co se děje v hospodářství. Jenže na obchodních třídách v Anglii je nyní více neobsazených prostorů než kdykoli dříve. A je zřejmé, že způsob nakupování se mění z podstaty. Patrně už nepotřebujeme tolik maloobchodů, protože nyní lidé více nakupují zboží i služby na internetu.
Vidíme, že výroba se stěhuje mezinárodně. Přesunula se z drahých oblastí, jako je například Anglie nebo Španělsko, do míst jako Čína. Nyní se dokonce některá výroba zase vrací. Čína už není tak levná, jako bývala.
Ale příležitost pro to, aby podnikání přidalo do lidského života hodnotu, nebyla nikdy taková jako dnes. Kromě toho, že pracuji v Telefónice, jsem pomáhal rozjet šest firem, a dobře vím, že některé z dřívějších internetových podniků předběhly dobu, ale nyní ta doba přišla.
Když jsem v roce 2005 začal podnikat na Internetu, nebyl rozšířen broadband, nebyly dnešní smartphony, bylo to dva roky před iPhonem, nebyla miliarda lidí na Facebooku. Nyní to vše je a příležitost vytvářet nové produkty a služby, které opravdu obohatí lidský život, je dnes větší než kdy dříve. Proto jsem jako podnikatel tak nadšen současnou dobou.
A telekomunikace jsou skoro pro všechno ve středu dění, skoro všechno je propojené, takže jakkoli se ve Wayře zapojujeme do projektů opravdu různorodých, nakonec vše zaměřené digitálně souvisí s tím, co dělá Telefónica.
Ptáte se, jestli totéž dělají jiní. Telefónica svou investicí do Wayry ukazuje, že to s inovací myslí vážně, že je nadšená pro podnikatelství, startupy a pohnutí všeho kupředu, a to způsobem, kterým to mnoho jiných velkých společností nedělá.
Co myslíte tím, že nová ekonomika ještě není zcela připravena?
Simon: Jakkoli jsou některé technologické společnosti skvělé, a lidé oslavují Googly a Facebooky světa, nezaměstnávají tyto společnosti dosud dostatek lidí na to, aby to vynahradilo ztrátu pracovních míst v tradičním průmyslu. Potřebujeme ještě mnohem více takových společností.
V roce 2005 lidé nevěděli, že potřebují Facebook, a nyní si miliarda myslí, že opravdu potřebuje Facebook. Dokonce ještě před rokem si mnoho lidí nemyslelo, že potřebuje Twitter. Nyní jsou na Twitteru stovky milionů lidí. Potřebujeme však mnohem více nových produktů a služeb, které poskytnou lidem zaměstnání a také obohatí jejich životy.
Plyne nějaká zvláštní výhoda z toho, že jste sítí akcelerátorů v různých zemích?
Gonzalo: To je pravděpodobně naše nejdůležitější výhoda. Wayra přináší ucelený globální ekosystém. Začali jsme teprve před rokem a půl, a vidíme, že startupy a podnikatelé, mentoři i investoři se prostřednictvím sítě Wayry stávají součástí globálního ekosystému. Například investoři z Brazílie díky nám investují v Británii. Naše startupy v Madridu se baví třeba se startupy v Chile nebo v Peru nebo v Mnichově. A zjišťujeme, že mentory zajímá mentorovat společnosti, které jsou někde jinde, mimo jejich zemi.
Globální přítomnost přináší mnohé příležitosti. Například máte‑li startup v naší akademii v São Paulu a chcete se rozšířit a spustit svůj produkt, řekněme, v Británii, nám k tomu stačí čas, po který trvá jeden let, jelikož v Británii máme stejnou akademii jako v São Paulu, má i stejný nábytek, stejné rozmístění týmů, a poskytuje stejnou akcelerační službu a podporu. Pro nás je díky tomu snadné přemisťovat lidi po světě, a to startupům prospívá.
Simon: Před několika týdny spustil jeden z našich projektů z Irska svou službu v Brazílii. Na Brazílii je důležité, že její hospodářství za tento rok vyroste o 5 %, zatímco v Irsku mají velké problémy s krizí a s nulovým růstem. Kdybyste se jich zeptali před půl rokem, na Brazílii by ani nepomyslili, přišlo by jim to bláhové, ale nyní tam svůj produkt skutečně budou prodávat.
Gonzalo: Ve Španělsku, například, jsou lidé zvyklí uvažovat velice lokálně. Ale když nám řeknete, že váš projekt je lokální, zpravidla vás nevybereme. Wayra je globální, a po lidech chce, aby se otevřeli myšlení globálnímu. Chcete‑li něco vyvíjet jen pro Španělsko, nebo jen pro Británii, jen pro Irsko, nebudeme si rozumět.
Jak přesně tomu týmu pomohla irská Wayra zjistit, že je pro ně příležitost v Brazílii?
Gonzalo: Každá z akademií má svého ředitele. Španělsky o něm říkáme, že je projektům otcem a matkou. Denně se o startupy stará. Stanovuje jim cíle. Všichni tito ředitelé jsou ve spojení každý týden, probírají možnosti startupů ve svých akademiích spolu navzájem. Takže se snadno dozvědí o příležitosti v jiných zemích, a pak se třeba ředitel z Brazílie přímo spojí se startupem v Irsku a pomůže mu. Jde to velice snadno.
Ve Wayře se tedy se startupy pracuje velice těsně…
Simon: Podnikatelé se mě stále ptají, zejména, než se do Wayry zapojí, na to, kdo bude kouč, kdo bude mentor. Náš program je prvotřídní, máme externí mentory i mentory zevnitř Telefóniky. Jsem hrdý na to, že v mnoha případech jsou mentory přímo lidé z představenstev našich společností. Jste‑li startup o dvou lidech a dostává se vám porady od člena představenstva jedné z největších světových společností — to je přece úžasné.
Jsme schopni přitáhnout neuvěřitelné osobnosti, aby k nám přišly promluvit. V Irsku přišel tamní předseda vlády, v Londýně starosta Londýna, nebo například Ferran Adrià, světově nejtvořivější kuchař.
Ale pointa je v tom, že Wayra je rezidentní program. Vyžaduje, aby týmy byly v akademii přítomny. Podstatou je sdílení toho prostoru. Někdo to nedávno popsal tak, že týmy ve Wayře jsou jako spolubojovníci za změnu světa. Podle mého názoru se týmy zdaleka nejvíce učí jeden od druhého.
Gonzalo: Když jsme spouštěli Wayru, mysleli jsme, že budeme startupy mnohému učit, ale někdy mi připadá, že jsme se více naučili od nich, a to jsme vůbec nečekali.
Čemu jste se například naučili?
Gonzalo: Pro Telefóniku znamená Wayra vnitřní přerod. U Wayry jsme o mnohém neměli moc času přemýšlet, protože jsme konali velice rychle. A čekali jsme, že Wayra bude pro vnitřní proměnu Telefóniky důležitá, ale nemyslím, že jsme se nadáli, jakou měrou.
Do Wayry nám došlo už na čtrnáct tisíc přihlášek. Wayra je přitom velice malý tým, globálně ji z Madridu řídí dvanáct lidí. Evropské vedení Wayry v Londýně jsou čtyři lidé. Celkově, včetně všech ředitelů akademií a jejich pomocníků, se o Wayru stará kolem padesáti lidí.
Představte si, jak jsme se vyděsili, když nám začalo chodit tolik přihlášek. Vyřešili jsme to tak, že jsme v Telefónice spustili vnitřní kampaň pod názvem Wayra Friends. V podstatě jsme vyhlásili, že kdo pracuje v Telefónice, má rád technologie, je odborníkem na kteroukoli oblast, třeba na cloud computing, a chce nám pomoci, ať nám pošle své CV, a my ho posoudíme jako pomocníka pro vytřídění došlých projektů.
Za dva dny nám došlo více než šest set přihlášek. Objevili jsme tak například, že ve městě Torreónu, v mexickém státě Coahuila, zaměstnáváme inženýra, který je skutečným odborníkem na cloud computing. Nikdo z nás o něm netušil, ale ukázalo se, že je opravdu nadšený do technologií a startupů a že nám rád pomůže. A dalo by se uvést více příkladů.
Iniciativou Wayra Friends jsme vlastně založili takové hnutí uvnitř Telefóniky, které ukazuje, že mnoho lidí chce společnost proměnit a dělat věci jinak.
Simon: Gonzalo je známý tím, že ve svých projevech říká, že pro nás je Wayra sen, že je to zázrak. Některé z našich akademií jsme vybudovali a spustili za méně než sto dnů. Korporaci by normálně trvalo tak devět měsíců vůbec to promyslet a projednat.
Wayra akademie jsou úžasná místa, a přitom vznikají tak rychle. Ne díky tomu, že by na tom pracovaly stovky lidí a že bychom na to měli miliony liber. Vše jsme udělali „startupově“, a myslím, že celou společnost překvapilo, co je možné. A nyní vznikají uvnitř společnosti nové produkty inspirované Wayrou.
Před lety mi jeden investor říkal, že je vždy skutečnou výsadou jen poslouchat startup, jak vypráví o svém byznysu. Naprosto v to věřím. S našimi týmy sdílíme nadšení pro to, oč se snaží — je to jakoby nakažlivé. Nemůžete než se z toho učit.
Gonzalo: Jednou se mě někdo zeptal, co je úspěchem Wayry, a myslím, že prvním úspěchem je, že Wayra vůbec existuje — v tak obrovské společnosti, jako je Telefónica. Když jsme mluvili o tom, že ji uděláme, nikdo tomu nevěřil, lidé si mysleli, že nebudeme schopni zvládnout to tak rychle. A nakonec jsme vše rozběhli za něco přes rok a funguje to.
První lekcí z toho pro Telefóniku je, že máte‑li dobrý projekt a zaměříte‑li se na něj, a máte‑li správně nastavenou mysl, můžete dokázat, co chcete.
Často říkám, že jsem pravděpodobně nejšťastnějším zaměstnancem celé Telefóniky. Je velkou výsadou pracovat pro něco, jako je Wayra.
Je nějaký rozdíl mezi Wayrou v latinské Americe a v Evropě?
Simon: Jsme jeden tým a snažíme se vše dělat v každé zemi stejně, jak jen můžeme, včetně toho, jak jsou akademie zařízeny a vybaveny.
Gonzalo: Někdy říkáme, že Wayra je trochu jako McDonald’s. Máme v akademiích stejný nábytek i stejného ducha. Pokud jde o komunikaci, PR, samozřejmě se přizpůsobujeme místním podmínkám. Ale služba akcelerátoru, jeho struktura, i doba pobytu projektů v akcelerátoru — to je všude stejné. Snažíme se vše držet jednotné.
Samozřejmě jsou obrovské rozdíly mezi startupovými ekosystémy v latinské Americe a v Evropě. Například v latinské Americe bohaté rodiny tradičně ukládají peníze do nemovitostí, a my se jim snažíme ukázat, že je i jiná možnost. Udělali jsme pro ně proto ve Wayře semináře. Snažíme se je zapojit a přesvědčit je k „andělskému“ investování, a tím položit základ ekosystému.
Ale pokud jde o startupy, když jsme viděli, kolik jsme v latinské Americe obdrželi přihlášek, a že akcelerace funguje, rozhodli jsme se spustit Wayru stejným způsobem i v Evropě, ve Španělsku, v Británii, v Německu i jinde.
Věříme, že Wayrou v Evropě přinášíme spoustu příležitostí latinské Americe, ale i spoustu příležitostí Evropanům, pokud jde o přístup na trhy v latinské Americe.
Simon: Odkud, bys řekl, že dostáváme nejvíce přihlášek, kdybys měl jmenovat jedinou zemi? Většina lidí si myslí, že z Londýna…
Gonzalo: Nejvíce je jich asi z Peru, nebo možná z Venezuely. Nedávno jsme uzavřeli druhé kolo, a myslím, že více přihlášek nám došlo v Limě, v Peru. Ale čísla nejsou důležitá. Na začátku jsme byli — nechci říci posedlí čísly — ale pořád jsme se dívali na čísla, protože bylo důležité ukázat, že na akcelerátory čeká dost schopných lidí.
Nyní už na čísla tolik nemyslíme. Už není pochyb o tom, že je spousta schopných lidí a spousta projektů. Nyní je potřeba přestat mluvit o číslech Wayry a začít mluvit o jejích úspěších. Na to se nyní opravdu zaměřujeme, protože musíme mít dobré startupy a příklady úspěchu.
Simon: Jde hlavně o vysokou úroveň. Ale čísla pomohla v hovorech s investory. V Londýně se nám sešlo skoro 1500 přihlášek. Investorovi pak můžeme snadno vysvětlit, že vybrané týmy jsou dobré, když mu řekneme, že z těch 1500 jsme vybrali 19. Už z podstaty to musí být ty nejlepší z nejlepších.
Dosáhla už Wayra nějakého výrazného úspěchu?
Gonzalo: Tuhle otázku často dostávám od vedení Telefóniky. (Smích.) Odpovídám vždy podobně — otázkou na to, co rozumíme pod pojmem úspěch…
Nějaký opravdu úspěšný startup? Přestože Wayra nepůsobí dlouho…
Gonzalo: Máte‑li na mysli, zda jsme na nějakém startupu už vydělali spoustu peněz, pak odpovím, že dosud ne. Musíte vzít v úvahu, že když jsme začínali, 80 % projektů ještě ani nemělo založenu společnost, byly opravdu na začátku.
Můžeme mluvit o úspěších v tom smyslu, kolik peněz jde do společností od investorů zvenčí. Podle toho se můžeme měřit, protože to znamená, že naše společnosti jsou pro investory přitažlivé. A v tom smyslu jsme úspěšní, protože pokud jde o první várku společností, přišlo do nich zvenčí skoro třikrát tolik peněz, než kolik do nich vložila Telefónica. A to je přece skvělé.
Také mohu říci, že pravděpodobně kolem 60 % společností je už v komerčním režimu — už prodávají, už spustili svůj produkt, což by teoreticky měla být poslední fáze akceleračního pobytu ve Wayře.
A z těch skoro 180 startupů, do kterých jsme investovali, myslím, že jen sedm až deset společností už neexistuje. A skoro vždy skončily pro nějaký problém v týmu. Snad jen jednou došlo na neúspěch obchodní — že produkt prostě nefungoval.
Wayru patrně přirozeně rozšiřujete do míst, kde je Telefónica silná…
Simon: Ano, zatím se dá říci, že jsme akademie otevřeli v těch zemích, kde má Telefónica silnou přítomnost. Postupně bych velice rád budoval akademie i mimo hranice přítomnosti Telefóniky, ale myslím, že to ještě musím projednat se svým šéfem…
Gonzalo: A já to musím projednat se svým šéfem, protože já bych to také rád dokázal.
Simon: Já jsem prozatím vybudoval Londýn, Dublin a Mnichov. Praha je pro mě významná tím, že zatím všechny Wayry byly vybudovány zvlášť pro jednu zemi. V Londýně sice máme podnikatele ze Španělska, z Nového Zélandu, ze Slovinska, je to neuvěřitelné, ale když jsme vyhlásili výzvu, zamýšleli jsme najít nejlepší projekty z Londýna.
Zato tentokrát bychom chtěli výzvu rozšířit tak daleko, jak jen můžeme — do střední Evropy, do východní Evropy…
Gonzalo: Nežádáme po lidech, aby byli příslušníky země, ve které sídlí Wayra. Jde jen o to, aby se oddali tomu, že budou v akademii osobně přítomni, protože v tom spočívá hodnota toho programu. Máme podnikatele z Indie v akademii v Barceloně, máme lidi ze Švýcarska, odkudkoli. Rádi bychom toho viděli více.
Simon: Prohlédli jsme si některé pražské budovy. Byly by perfektní. Praha je krásné město. Zakládáme si na tom, kolik úsilí vkládáme do budování těchto akademií. Hodně si na nich dáváme záležet, a myslím, že zde můžeme vytvořit něco opravdu jedinečného.
Dá se říci, jak velký podíl přihlášek je z oboru ICT oproti jiným technologiím?
Simon: Všechno jsou to vždy technologie digitální. Žertem říkám, že neinvestujeme do rybích farem, protože k nim nemůžeme přidat mnoho hodnoty, ale pravdou je, že v latinské Americe jsme investovali například do projektu, který se zabývá porodností krav, ale ve svém technickém řešení využívá mobilní telefonní sítě.
Gonzalo: To je projekt v Kolumbii. Technologie zasahuje do mnoha odvětví, o kterých bychom normálně nepřemýšleli. Jsem si přitom jist, že tento projekt bude mít velký úspěch.
Simon: Všechny naše projekty jsou digitální, nejsou to však nezbytně služby nebo produkty v ICT. Lidé chtějí slyšet známé pojmy: e‑commerce, e‑security, e‑education, social networking, ale pravda je, že některé podniky, které nyní podporujeme, nezapadají do žádné z těch kategorií.
Naše výzvy jsou prozatím dosti obecné, ale dovedu si představit, že bychom jednou vypsali výzvu třeba jen na „velká data“.
Gonzalo: Skoro vše má dnes například nějaký společenský komponent. Jsou to však nové společenské sítě? To ne. Takže je pro nás velice těžké to nějak zařadit. Vše je propojeno.
Simon: Lidé se mne často ptají, co si myslím, že bude příští velká věc, a ve Wayře máme opravdu štěstí, že se nám dostává letmého pohledu nejen na to, jak budou vypadat společnosti budoucnosti, ale jak budou vypadat budoucí produkty. Je to opravdu vzrušující.
Lidé zapomínají, že iPhone existuje pouhých pět let, a přitom proměnil způsob, jak děláme tolik věcí, a to je jen začátek. Přijde toho ještě hodně.
Jak jste se dostali k Wayře?
Simon: Já chtěl původně Gonzalovo místo, ale nedali mi ho. (Smích.)
Gonzalo: To je pravda. (Smích.)
Pracuji pro Telefóniku už patnáct let. Začal jsem jako právník, pracoval jsem nějakou dobu v Mexiku, potom jsem šel na MBA a poté přešel více k obchodní stránce. Pracoval jsem v kabinetu prezidenta Telefóniky pro latinskou Ameriku, který je nyní provozním ředitelem celé Telefóniky. Právě on měl vizi spustit Wayru. Já pracoval pro něj, a v podstatě jsem měl veliké štěstí.
A tak tři měsíce nato, co jsem začal pracovat na Wayře, mi můj šéf, José María, zavolal a povídá, že musím mluvit s chlápkem, který se jmenuje Simon Devonshire. Simon mi pak zavolal a povídá, že chce o Wayře vědět více, protože miluje tyhle věci.
Vysvětlil jsem mu, co jsme v té době měli — týden nato jsme v Kolumbii spouštěli první akademii, opravdu jsme byli velice rychlí — pak bylo na druhé straně linky chvíli ticho, a pak Simon povídá: ‚Chci tvou práci!‘ Takže od té doby se o ni bojím. (Smích.)
Simon: Já měl předtím na starosti obchodní divizi O2 UK, a kromě toho jsem byl po mnoho let dost zapojený do britské startupové scény. Myslím, že důležité je, že oba dva máme hodně zkušeností z obchodu, Gonzalo také z právního vedení Telefóniky, a já měl na starosti hospodaření celé divize — miliardu eur. To odpovídá tak britské pobočce Googlu anebo Amazonu.
V týmu máme různé předchozí zkušenosti. Od marketingu přes programové řízení, právo, jsme opravdu směsí různých odborností.
Obohacuje práce pro Wayru vás osobně?
Simon: Rád bych řekl ano, ale ve skutečnosti on [Gonzalo] se mě snaží zabít, a jeho šéf mě už nejméně třikrát vyhodil — to mě hodně posunulo… (Smích.)
Ale mám veliké štěstí. Dosáhl jsem ve svém životě více, než jsem si kdy dokázal představit. A třetího ledna jsem začal pracovat pro Gonzala, a myslím, že to byl dosud nejvíce obohacující rok mého života. Určitě.
Gonzalo: Stále říkáme, že Wayra je sen, ale přitom jsme se za poslední rok moc nevyspali. Mám rodinu, tři děti, a přitom jsem byl pryč z Madridu každý týden po celý rok, 52 týdnů po sobě. Někdy máte pocit, že je to spíše noční můra, ale je to krásná noční můra.
Považte, že těch 180 projektů jsou lidé naprosto nadšení pro své produkty a sny. Mnoho z toho nadšení se přenáší na nás. Dnes je těžká, smutná doba, ale my máme veliké štěstí, že pracujeme s těmito lidmi. Je v tom hodně energie.
Simon: Lidé ode mě často chtějí slyšet, že je to ta nejlepší práce na světě. Je obtížné vysvětlit jim, jaké je to doopravdy. Dnes už jsme na nohou skoro třináct hodin [v šest večer], a ještě nás hodně čeká, máme další schůzky a musíme být na dalších místech. Ale pohybujeme se tak rychle, udělali jsme toho tolik, je to úžasné.
ČLÁNKY DO MAILU