SEEFIRE - temná vlákna pro jihovýchodní Evropu

Výsledkem je, že rozdíl v životní úrovni západní Evropy se spíše zvyšuje, než aby zanikal.

Státy Evropské unie vnímají tento trend jako jednoznačně negativní a snaží se zdejší rozvoj povzbudit. Proto vznikají různé programy a projekty na podporu této oblasti. Jedním z nich je SEEFIRE (South-East Europe Fibre Infrastructure for Research and Education), jehož cílem je položit zde základy pro vysokorychlostní sítě nové generace.

Navazuje na projekt SEEREN, jenž v uplynulých dvou letech zprostředkoval připojení této oblasti k evropské akademické páteři GÉANT. Jenže toto napojení je realizováno klasickou cestou, trasami pronajatými v podobě přenosových služeb od telekomunikačních operátorů. Důsledkem je příliš vysoká cena, kterou si zdejší země nemohou dovolit a nedovedou tuto síť samostatně udržet při životě. V rámci projektu GN2 se našly prostředky pro její prodloužení, do budoucna však situace vyžaduje koncepční řešení.

A právě to je úkolem projektu SEEFIRE, podporovaného 6. rámcovým programem Evropské komise. Pozornost se pochopitelně upírá především k temným vláknům osvětlovaným zákazníky, jež v současné době představují nejefektivnější cestu, jak se dopracovat k vysokým přenosovým rychlostem. Protože ambice nejsou malé - zdejší síť by měla být srovnatelná s vyspělou Evropou čili měla by nabídnout gigabitové přenosové rychlosti.

Cílem SEEFIRE není tuto infrastrukturu vybudovat (na to nestačí jeho financování ani doba trvání), ale vypracovat podklady k její stavbě. Konkrétně si stanoví čtyři základní úkoly:

• zhodnocení dostupných a potenciálních vláken v dané oblasti,
• analýzu technických variant pro nasazení temných vláken a vlastního provozu optických přenosů,
• vypracování zprávy o ekonomice a regulacích,
• osvětu o nasazení temných vláken, a to jak mezi technickými odborníky, tak mezi těmi, kdo rozhodují.

Úzkému vymezení odpovídá krátká doba trvání (jeden rok, od letošního března do února 2006) i nepříliš vysoký rozpočet (350 tisíc euro). Na projektu se podílí celkem jedenáct partnerů, zpravidla provozovatelů národních sítí pro vědu, výzkum a vzdělávání. Z toho pět na straně poskytovatelů znalostí a zkušeností:

• TERENA (sdružení evropských sítí pro vědu a výzkum, které je koordinátorem celého projektu),
• Dante (provozovatel evropské akademické páteře GÉANT),
• GRNET (Řecko),
• CESNET (ČR), a
• NIIF/Hungarnet (Maďarsko)

a šest, jejichž uživatelům má rozvoj sítě přinést užitek:

• AMREJ (Srbsko a Černá Hora),
• RoEduNet (Rumunsko),
• IST (Bulharsko),
• MARnet (Makedonie),
• INIMA (Albánie), a
• BIHARNET (Bosna a Hercegovina).

Českému CESNETu se podařilo do projektu zapojit díky tomu, že v Evropě patřil mezi průkopníky nasazení temných vláken a má v této oblasti asi největší zkušenosti. Což má samozřejmě úzkou spojitost s ekonomickou situací ČR - i ta se musí poohlížet po metodách, které jsou pokud možno finančně méně náročné.

Vzhledem k vývoji technologií pro optické přenosy je představa sítě pro jihovýchodní Evropu založené na temných vláknech zcela reálná. Měla by tak vzniknout síť s kvalitními parametry, jež by zároveň nepřekračovala finanční možnosti zdejších států.

Aby nezela prázdnotou, běží paralelně další projekt nazvaný SEE-GRID, zaměřený na rozvoj gridů (distribuovaných výpočetních systémů) v této oblasti. Jedná se o projekt dvouletý (květen 2004 až duben 2006), jehož cílem je navázat vztahy mezi odborníky z této oblasti, integrovat vznikající gridové infrastruktury jednotlivých států a propojit je se zbytkem Evropy.

Doufejme, že podobné projekty pokrývající celou jihovýchodní Evropu zároveň přispějí ke zlepšení vztahů mezi zdejšími státy a jejich obyvateli, jež jsou vzhledem k nedávné historii stále ještě místy poněkud nevraživé.