Podstavec je evidentně až moc prostý. Alespoň tak mi to připadalo při jeho montáži nehledě na to, že výrobci nedělá příliš dobrou reklamu jeho problematické připojování k držáku panelu, k čemuž se dostanu záhy. V každém případě ale můžete očekávat solidně vybavený, i když nijak levný televizor s dobře fungujícím Wi-Fi, uzounkými rámečky vpravo a vlevo (6 mm, nahoře 7 mm), a například i reproduktory vyzařující směrem dolů. I to je na kvalitě zvuku znát!
Očekávat naopak nemůžete tlačítko fyzického vypnutí a zejména klasické připojení pro notebook VGA (D-sub). To se ale dnes do televizorů montuje málokdy a pokud ho stále potřebujete, musíte hledat trochu důkladněji.
Zajímavostí ale je konektor pro vytažení infračerveného přijímače mimo televizor, přičemž kabel s čidlem dostanete v ceně. A svým způsobem i zabudování rozhraní HDMI 1.4, i když USB 3.0 tu nehledejte.
Instalace s nespasovaným podstavcem
Softwarová instalace je pro DVB-T jako obvykle hračka. Perfektní je u letošních modelů (po třech kusech se to alespoň zdá), připojení k Wi-Fi. Zajímavě je pak řešen výběr zdroje televizního signálu. Jsou tu totiž dva různé tunery (pokud nepočítám analog) a tři možnosti: anténa, STB (satelitní nebo kabelový přijímač) a „Žádná TV (pouze obrazovka)“.
Martýrium jsem si ovšem musel vytrpět s podstavcem. Skládá se ze dvou částí, které však k sobě příliš nepasovaly, takže pořádně přitlačit a zkusit se trefit do dírky pro šroub. Tohle je už druhý televizor, u kterého něco nesedí, a takováto lapálie by se velké značce opravdu neměla stávat!
Dálkový ovladač stále nabízí solidní rozložení, i když je nyní o něco hůře čitelný.
Ovládání většinou příjemné
Dálkový ovladač v plném formátu můžete použít i pro ovládání set-top boxu. Jak vidíte ze snímku nahoře, má výrazné tlačítko pro vstup do chytré části, má ale i dobré rozložení. Všechno důležité je sdruženo kolem středového Enter, včetně tlačítka „Fotbal“, které se taktéž nachází nedaleko (viz dále).
Jak si můžete všimnout, tlačítka pro multimédia ve spodní části stále nejsou kompletní a přetáčení je sdruženo s přeskokem o skladbu (kapitolu, video…) dále.
Enter nemá v tuneru žádnou funkci (seznam kanálů získáte přes „Ch List“) v multimédiích vyvolá softwarové ovládání a dá se následně použít i jako Pause/Play.
Menu nastavení se ovládá tradičně, dá se v něm kolovat a je i přehledné. O chytré části na tlačítku Smart Hub to až tak neplatí. Navíc se nevyvolává právě jednoduše (musí se jít na dvakrát – viz foto níže) a tahle inovace se podle mého nepovedla.
EPG je opět kvalitní, u pořadu se ukazuje i třířádkový podrobnější popisek. Pokud chcete vidět více, stačí zmáčknout Enter.
Nekonečné EPG trochu jinak
EPG je tradičně výborné, s obrazem a zvukem a zobrazením programu pro sedm kanálů. Po EPG se můžete volně pohybovat a na kanál jste přepnuti až v okamžiku, kdy zmáčknete Enter. V tomto okamžiku zároveň EPG opustíte a začne se stahovat programová nabídka.
Jinak nejste omezeni žádnými dny, program se sice ukazuje na nějakých sedm, osm dnů dopředu, ale to záleží na provozovateli dané stanice. Samsung může pokračovat zdá se do nekonečna.
Na pořad se můžete nechat i upozornit, televizor se však z pohotovostního režimu neprobudí.
Třídění je snadné a rychlé a ani to nebývalo u Samsungu vždy zvykem. Vybrat a najednou přesunout více kanálů ale nejde.
Nastavení na úrovni
Přednastavené obrazové režimy jsou čtyři a každý si můžete dále upravit, včetně úrovně podsvícení, poměru zelená/červená, teploty barev a v pokročilém nastavení mj. narazíte i na pleťové odstíny a vyvážení na bílou. Doladit můžete i odstín a sytost pro barvy modelu RGB. Je toho více než dost, ale potřebovat to myslím ani příliš nebudete.
Přičíst si k přednastaveným režimům můžete i pro mě trochu podivný „Fotbal“, který si zasloužil – jako jediný režim – samostatné tlačítko na dálkovém ovladači. Označené je – jak jinak – míčem a v podstatě hodně zvýrazní zelenou a žlutou a vše zkontrastní. Nabízí také mj. možnost zvětšení části obrazu a jeho zastavení. Pro hračičky je to pěkné, jak jsem se přesvědčil na kamarádovi :), pro mě osobně se na obraz nedá dívat, ale proti gustu…
Zvukových režimů je sedm, včetně volby „Stadion“, která se automaticky aktivuje s režimem „Fotbal“. Upravit si některé režimy můžete přes pětipásmový ekvalizér. Klasika v podobě basů a výšek tu chybí.
Poměry stran navolíte v osmi režimech, včetně 4:3 a několika zoomových režimů, 14:9 však chybí. V další volbě si pak nastavíte, jak se má zobrazovat pořad s poměrem stran 4:3 a standardně je to nastaveno na 16:9. Po úpravě televizor bez potíží měnil formát podle pořadu, a tak by to mělo být!
Smart Hub se vyvolává na dvakrát. První je lišta, kterou vidíte výše, po stlačení Enter a chvíli vyčkání uvidíte jednu ze tří obrazovek (níže). Vše chvíli trvá a koneckonců je to otrava i na čtyřjádrovém procesoru, který zde ovšem není.
Solidní spotřeba
Televizor má po instalaci obraz v nastavení Standardní a úsporný režim vypnut, včetně čidla hlídajícího hladinu okolního světla.
Tlačítko úplného vypnutí chybí a nahrazuje ho elektronické joystickové tlačítko na zadní straně sloužící zároveň i k ovládání. Jeho použitím ovšem korunky neuspoříte.
Spotřeba po hodině provozu (DVB-T, ČT24) byla 54 W (49–55 W), jakmile jsem vypnul obrazovku a nechal zapnutý pouze zvuk, dospěl jsem k výtečným 13 wattům.
Oficiálně udávaná spotřeba na energetickém štítku EU je 45 W a pro pohotovostní režim < 0,3 W, což se sice může zdát hodně, ale jsme pomalu v základní třídě! Nicméně i když mají nejlevnější televizory běžné 0,5 wattů, podívejte na ve středu vyšlý Gogen TVL 42248 Web (viz test zde), který je na tom v pohotovostním režimu o dost lépe!
Samsung 40H5500 byl s roční spotřebou 68 kWh zařazen do energetické třídy A+, a to určitě není špatné.
Menu „Obraz“ a volba „Pokročilá nastavení“ nabízí mj. regulaci podsvětlení podle pohybu.
DLNA bez titulků, výtečná kompatibilita přes USB
Program Samsungu obsluhující DLNA sice bez problémů spolupracoval s PS3 Media Server, ale nebral externí titulky. Rovněž nedokáže přehrát vše na jeden zátah, takže musíte dopředu volit, zda chcete foto, video či muziku. To u multimédií pouštěných přes rozhraní USB nehrozí. Tady fungují titulky (zkoušel jsem srt a sub) ve třech velikostech, upravit jde i synchronizace a pochopitelně také znaková sada. Navíc nebylo třeba je pokaždé spouštět a pokud mají stejný název jako soubor s videem, prostě se zavedou s naposledy zvolenou znakovou sadou. Tak by to měl mít uděláno každý a Samsung by v tomto ohledu mohl sloužit jako zářný příklad. Na tomhle televizoru si přehrávání filmů s kodeky X.264 či XviD a externími titulky skutečně užijete!
Vše fungovalo i v případě MKV, které se přehrávalo v podobě L4.0 i L4.1, i když v druhém případě s mírnými potížemi. Překvapen jsem ale byl prakticky dokonalým přehráním WMV HD (Full HD) s příjemně předanou barevností v modré a zelené, i když – kupodivu – nižší rozlišení HD Ready tak dobré nebylo.
Bez potíží jsem přehrál i kodeky H.264 či AVCHD s koncovkami MTS i M2TS, včetně profesionální nahrávky se zvukem v dts a Dolby digital.
Z testovacích video nahrávek v HD tak tento Samsung zvládl vše a vše také prakticky na jedničku.
Muzika ve FLAC, MP3 i například WMA (funguje i WAV) je výborná, i když bohužel u souborů nevidíte koncovku. To už ale neplatí u fotografií v JPG či BMP a i Samsung se tak řadí mezi drtivou většinu značek, která nezvládne v televizorech nabídnout jednotný souborový manažer.
Snímky v MPO, tedy 3D, jsou správně zobrazovány jako 2D, a tak by to mělo být!
Dostat se prostřednictvím Smart Hubu na multimédia (USB i DLNA) je zdlouhavé a komplikované. Naštěstí existuje zkratka přes „Zdroje“. Jak vidíte je tam i přenesení obrazovky například z kompatibilního tabletu Screen Mirroring.
Pohodové barvy
Chytré funkce, resp. některé české widgety, kterých je tu spousta, jsem vyzkoušel u Ultra HD televizoru Samsung 50HU6900, jehož recenzi chystáme. Nicméně tady jsem opět prověřil HbbTV, o které máte velký zájem.
HbbTV musíte nejprve povolit, a to v menu „Systém“, „Datová služba“. Pak bylo ještě třeba přepnout se na jiný kanál, chvíli počkat a přepnout nazpět na kanál ČT. Teprve poté se objevilo upozornění, že je HbbTV k dispozici a vše jelo, jak má. Tedy až na letitou neschopnost ČT mimo jiné rozumně uspořádat pořady v archivu, resp. si v nich konečně udělat obsahový pořádek. Z hlediska Samsungu jde opravdu jen o povolení „Datové služby“ jako takové, což zdůrazňuji pro ty, kteří stále nevěří tomu, že u některých značek je opravdu nutné HbbTV povolovat.
V menu chytrých funkcí najdete i volbu „Připojit k PC“, takže nemusíte používat DLNA. Stačí si prý do počítače stáhnout program Samsung Smart View a mít televizor i počítač napojen na stejném Wi-Fi směrovači. Nezkoušel jsem to, nicméně Wi-Fi Miracast podporován není, což je bohužel politika Samsungu.
U Samsung 40H5500 musím ocenit hutný zvuk, ve kterém cítíte výšky i basy a i když je středů trochu málo, na televizní branži je jich až dost. Zvukově má televizor jedničku s hvězdičkou, a za to může děkovat i reproduktorům vyzařujícím směrem dolů.
Obrazově mi přijde televizor lepší než průměr třídy. Nepochopil jsem sice nastavení režimů „Přirozené“ a „Dynamický“, ale protože si je můžete upravit podle svého, není to nic proti ničemu. Na slabším datovém toku se choval nad rámec své třídy, a tak rozhodně představuje solidně odvedenou práci, za kterou si ovšem musíte připlatit. Ovládání je ale nyní poněkud složité a hlavně zdlouhavé, zvyknout si budete muset především na chytré funkce. Jinak je ovšem 40H5500 výbornou koupí pro ty, kteří si ho chtějí či mohou dovolit.
Hodnocení
pro: výtečný zvuk, výborný obraz i z horších zdrojů, perfektní multimédia s perfektními titulky ve třech velikostech
proti: čistě plastový podstavec, špatně spasované díly (podstavec/držák), slabá podpora DLNA, horší práce zejména s chytrou částí, resp. její komplikované vyvolání
Balení obsahuje
- dálkový ovladač
- 2× mikrotužkové baterie (AAA)
- adaptér pro CI modul (PCMCIA)
- prodloužení pro infra čidlo
- nenatáčitelný podstavec
- napájecí kabel (běžný, dvoužilový)
- uživatelská příručka je přímo v televizoru
- záruka: 40 měsíců
ČLÁNKY DO MAILU