Nekonečná válka webových prohlížečů neprobíhá jen formou stále rychlejšího chrlení nových verzí s podporou moderních technologií a nabídkou nových funkcí, ale i v zákulisí. V poslední době začala opět po menší pauze převažovat ta druhá složka. Kdo jde proti komu a proč? Vývoj posledních týdnů shrnuje tento článek.
Nejčerstvější událostí je zásadní změna v ballot screen. První pětka webových prohlížečů nabízených evropským uživatelům Windows XP a novějších se změnila, a to vůbec poprvé od svého zavedení v prvním kvartálu roku 2010. Od té doby je praxe taková, že do čerstvě nainstalovaného systému z dílny Microsoftu pro osobní počítače se přes Windows Update šíří „aktualizace“, která při detekování Internet Exploreru jako výchozího prohlížeče zobrazí speciální obrazovku, které se přezdívá právě ballot screen.
Ballot screen uživatele nejprve informuje o možnosti zvolit si vlastní webový prohlížeč a následně mu jich několik nabízí k výběru. Automaticky zobrazí pět nejrozšířenějších v náhodně generovaném pořadí. Vybíravější uživatelé si pak mohou zobrazit ještě další prohlížeče. Aktuálně je jich mimo první pětku k dispozici ještě dalších sedm. O zařazení prohlížečů rozhoduje jejich tržní podíl čerpaný ze tří nezávislých zdrojů.
Jenže i toto řešení mělo a má své kritiky. Tvůrci okrajových prohlížečů a komunita jejich uživatelů se od začátku bouří, že Evropská komise vytváří prostředí, kde prý jeden prominentní prohlížeč nahradí pět protežovaných prohlížečů a pro menší hráče se tak vlastně nic nemění, byť někteří z nich jsou zastoupeni v širší nabídce ballot screen. Ta se ale uživatelům bez jejich přičinění nezobrazí.
Maxthon místo Safari
První pětku až donedávna tvořily prohlížeče Internet Explorer, Mozilla Firefox, Google Chrome, Opera a Safari. Právě přítomnost Safari vyvolávala největší vášně. Kritici dlouhodobě argumentovali, že si Safari ke svému tržnímu podílu dopomohlo dodáváním spolu se systémem Mac OS X (dnes OS X).
Podle těchto kritiků má Safari jako prohlížeč pro MS Windows jen velmi chatrné postavení na trhu, které jej neopravňuje k účasti v první pětce nejrozšířenějších prohlížečů, kde by jej měl nahradit jiný prohlížeč s vyšším zastoupením na této platformě. Není tajemstvím, že o jeho post v elitní pětce měli zájem tvůrci prohlížeče Maxthon.
A právě Maxthon nakonec do první pětky pronikl. Pro ty, kteří jeho vývoj nesledují, doplňujeme, že již delší dobu nejde primárně o nadstavbu pro Internet Explorer. Jako výchozí jádro používá WebKit (stejně jako vyřazené Safari anebo stále přítomný Google Chrome). Proč však Safari z nabídky zmizelo? Oficiální informace nejsou k dispozici, ale dojít k logickému závěru není těžké.
V první pětce prohlížečů, kterou ballot screen automaticky zobrazuje, Safari nahradil konkurenční Maxthon.
Jedinou možností je žádost ze strany společnosti Apple, která je autorem prohlížeče Safari. Samotný Microsoft nemůže svévolně do složení ballot screen zasahovat. I proto je součástí rozšířené nabídky na základě svého tržního podílu prohlížeč K-Meleon, který již delší dobu není vyvíjen a od konce roku 2010 pro něj nevyšla žádná aktualizace, přestože trpí nespočtem známých a aktivně zneužívaných bezpečnostních chyb.
Lze se tedy oprávněně domnívat, že sám Apple požádal o stažení Safari z ballot screen, protože ukončil vývoj svého prohlížeče pro MS Windows. To je jediné logické vysvětlení při přihlédnutí ke všem známým faktům. Šestá generace Safari vyšla letos v létě jen pro svůj mateřský OS X a Apple ze svého webu odstranil ty nejviditelnější zmínky o podpoře MS Windows i odkazy na starší verzi prohlížeče tuto platformu podporující.
Český web společnosti Apple stále nabízí Safari 5 jako novinku i pro MS Windows, ale iframe, kde byly odkazy ke stažení prohlížeče, již vede jen na chybovou stránku.
Chtěli jsme osud Safari po MS Windows ověřit přímo u zdroje, ale centrála společnosti Apple na naše dotazy vytrvale neodpovídá. Vzhledem ke všem výše zmíněným faktům je ale takřka stoprocentně jisté, že vývoj Safari pro konkurenční platformu MS Windows byl cca po pěti letech ukončen. Apple dost možná pragmaticky zohlednil skutečnost, že za tuto dobu jeho prohlížeč u uživatelů MS Windows výrazně nezabodoval.
Celkový tržní podíl Safari se příliš neliší od tržního podílu operačního systému OS X, kde je Safari v pozici výchozího prohlížeče dodávaného spolu se systémem. Například StatCounter uvádí, že globální tržní podíl Safari v posledních dvanácti měsících činil 6,6 % a podíl systému OS X ve stejném období 7,19 %, z čehož je jasné, že i řada uživatelů systému Applu preferuje jiný prohlížeč.
Ballot screen i ve Windows 8
Nad Safari pro Windows se stále bez oficiální reakce Applu vznášejí otazníky (u takto tajnůstkářské firmy člověk nikdy neví), ale jisté je, že se ballot screen objeví i ve Windows 8. Ještě před uvedením systému na maloobchodní trh se dostala do oběhu „aktualizace“, která evropským uživatelům opět osvětlí možnost vlastní volby webového prohlížeče a nabídne jim k výběru nejrozšířenější prohlížeče. Jediný rozdíl je v tom, že ballot screen ve Windows 8 dostala podobu ve stylu prostředí Metro.
Ballot screen se již objevuje ve Windows 8, která na maloobchodní trh dorazí 26. října 2012.
Nic se tedy nemění, přestože je velkým otazníkem, jestli ballot screen je něčím víc než odbytím stížnosti společnosti Opera Software. Evropská komise přislíbila, že přínos ballot screen bude průběžně hodnotit. Pokud se neosvědčí, tak se prý začne ve spolupráci se širší odbornou veřejností hledat jiné řešení, které by mohlo údajně deformovaný trh napravit.
Jelikož se v tomto ohledu nic neděje, zřejmě jsou v Bruselu s působením ballot screen spokojeni. Oprávněně? Jednoznačná odpověď se hledá těžko. Orientační obrázek si můžeme udělat podle dat, která poskytuje StatCounter, tedy jeden ze tří zdrojů dat, k nimž je při skladbě ballot screen přihlíženo. Následující graf udává vývoj tržního podílu webových prohlížečů v celé Evropě (nikoliv jen v Evropské unii) od února 2009 do srpna 2012. Tedy z doby rok před zavedením ballot screen po posledního měsíc, za který jsou dostupná kompletní data.
Vývoj tržního podílu jednotlivých prohlížečů od února 2009 do srpna 2012 v Evropě. Zdroj: StatCounter
Z údajů je vidět, že Mozilla Firefox na Internet Explorer notně dotíral ještě před regulačním zásahem ze strany Evropské komise. Stejně tak kontinuálně rostl měsíc po měsíci tržní podíl prohlížeče Google Chrome, jehož růst později zákonitě znamenal propad všech ostatních prohlížečů z velké pětky. Mohl příchod ballot screen v březnu 2010 nějakým způsobem vývoj akcelerovat?
Aspoň částečnou odpověď nám může dát pohled na grafy udávající vývoj ve stejném období v dalších regionech a celkový vývoj na globálním trhu. Samozřejmě, že toto srovnání je jen velmi orientační, protože roli nehraje jen ballot screen, ale obecná rozdílnost jednotlivých trhů a spotřebitelů (uživatelů) na nich se pohybujících.
Vývoj tržního podílu jednotlivých prohlížečů od února 2009 do srpna 2012 v Severní Americe. Zdroj: StatCounter
Vývoj tržního podílu jednotlivých prohlížečů od února 2009 do srpna 2012 v Jižní Americe. Zdroj: StatCounter
Vývoj tržního podílu jednotlivých prohlížečů od února 2009 do srpna 2012 v Asii. Zdroj: StatCounter
Vývoj tržního podílu jednotlivých prohlížečů od února 2009 do srpna 2012 v Africe. Zdroj: StatCounter
Vývoj tržního podílu jednotlivých prohlížečů od února 2009 do srpna 2012 v Oceánii. Zdroj: StatCounter
Vývoj globálního tržního podílu jednotlivých prohlížečů od února 2009 do srpna 2012 v Oceánii. Zdroj: StatCounter
I když se tržní podíly jednotlivých prohlížečů a jejich pozice na pomyslném žebříčku v jednotlivých oblastech výrazně liší, všechny sledované oblasti mají tři věci společné. Nikde není trh zakonzervovaný, protože je patrný vývoj tržních podílů jednotlivých prohlížečů. Všude více či méně dlouhodobě oslabuje pozice prohlížeče Internet Explorer a stejně tak všude více či méně roste zastoupení browseru Google Chrome. Ať už tam ballot screen mají nebo ne.
Objevují se sice různé výkyvy v dlouhodobém trendu, ale i přesto je zřejmé, že Evropa jde po stejné cestě jako zbytek světa, kde ballot screen nemají. Z tohoto úhlu pohledu lze říci, že ballot screen velmi pravděpodobně významnou roli ve vývoji na evropském trhu nemá. Připusťme, že může mít vliv na akceleraci dlouhodobého trendu, ale poměrně rychlé změny pozic a dramatické nárůsty a poklesy tržních podílů se dějí i v jiných částech světa.
Chyba za sedm miliard dolarů
Buď jak buď, ballot screen se opět stala předmětem zájmu Evropské komise. Letos 17. června Evropská komise vznesla obvinění, že Microsoft nedodržuje dohodu z roku 2009 zahrnující zejména zobrazování ballot screen uživatelům operačních systémů pro osobní počítače od Windows XP a výše. Obvinění bylo poměrně překvapivé, protože uživatelé se s ballot screen v praxi po celou dobu setkávali.
Podle Microsoftu se problém týkal jen poměrně malé části uživatelů. Údajně kvůli technické chybě ve Windows 7 SP1 nebyla ballot screen zobrazena na cca 28 milionech počítačů, kde zobrazena být měla. Nešlo tedy prý o celoplošný problém, který by se mohl odrazit v celkovém pozorování stovek milionů evropských uživatelů.
Chybu prý Microsoft již opravil a jako kompenzaci za své pochybení nabízí Bruselu, že zobrazování ballot screen prodlouží dobrovolně o dalších 15 měsíců. To je od něj opravdu řádné sypání popelu na hlavu, protože de facto dobrovolně nabízí, že bude dělat konkurenci reklamu zdarma dalších 15 měsíců. Není ale divu, když nad ním visí hrozba tučné pokuty. Evropská komise už zahájila šetření.
Pokud se prý prokáže, že Microsoft neplnil její nařízení, resp. vzájemnou dohodu, tak Microsoftu hrozí sankce až ve výši sedmi miliard dolarů, tedy deseti procent z ročního obratu. Výsledky šetření zatím nejsou k dispozici. Nikdo kompetentní zastupující Evropskou komisi neposkytl jasnou odpověď na otázku, jestli v rozhodování o případné sankci bude hrát roli, pokud se prokáže, že šlo skutečně jen o technickou chybu (a že by v operačních systémech nebyla první ani poslední). Samozřejmě teoreticky mohlo jít i o záměr nyní vydávaný za chybu (což by také nebylo poprvé).
Windows RT pod drobnohledem Bruselu
Právníci a lobbisté Microsoftu se nedostatku práce bát nemusí. Kromě sedmimiliardové hrozby za údajnou technickou chybu, jak tvrdí Microsoft, je americký softwarový kolos vyšetřován Evropskou komisí v souvislosti se systémem Windows RT, který se letos na podzim objeví na trhu spolu s Windows 8, přičemž ovšem bude zpočátku dodáván výhradně s ARM tablety vybraných výrobců.
V tom, že si Microsoft určuje, komu svůj systém poskytne (např. HTC dostalo košem prý kvůli nedostatku zkušeností s tablety), Evropská komise problém nevidí. Zkoumá však podporu alternativních prohlížečů v tomto systému. Údajně na základě stížností několika společností, jejichž jména nechce prozradit. Ovšem jako první si na Windows RT veřejně stěžovala Mozilla, která stojí za prohlížečem Firefox. Mozilla tvrdí, že Internet Explorer bude v systému privilegovaným prohlížečem.
Jako jediný prohlížeč prý bude moci na této platformě provádět výpočetní operace životně důležité pro moderní prohlížeče a jejich činnost. Což je pravda, výhody mít bude. Microsoft na ostatní výrobce tlačí, aby se přizpůsobili novým podmínkám v systému Windows RT. Mozilla však tvrdí, že přebudovat podle nich Firefox je přinejmenším velmi obtížné a nevidí důvod, proč by neměl mít stejnou výchozí pozici jako Internet Explorer.
Tablet Microsoft surface je jedním z mála oficiálně představených tabletů, který bude používat nový operační systém Windows RT (Zdroj: Microsoft).
Ke kritice se přidal i Google. Americká Federální komise pro obchod (FCC) vyjádřila nad situací s podporou prohlížečů ve Windows RT znepokojení, ale u toho také skončila. Evropská komise ale rozjela šetření ještě předtím, než se systém objevil na trhu. Otázkou je, jestli je vlastně v tuto chvíli co prošetřovat.
Windows RT ještě ani nejsou na trhu a výrobci tabletů se na ně moc přívětivě netváří. Ti, kteří chtějí sáhnout po systému od Microsoftu, převážně podle dosud oficiálně představených modelů volí plnohodnotná Windows 8 běžící na x86 platformě. Pro ARM architekturu nejsou zatím Windows RT tak atraktivní. Důvod není třeba dlouho hledat. Microsoft podle neoficiálních informací stanovil cenu Windows RT pro výrobce na 95 dolarů.
Přestože součástí systému Windows RT je i nová kancelářská sada Office 2013 (byť ochuzená o některé funkce), analytici hodnotí cenu jako vraždu systému. Argumentují, že na ARM platformě mají výrobci na výběr bez jakýchkoliv poplatků libovolně přizpůsobitelný Android s již velmi dobře rozjetou vývojářskou komunitou, která zase zohledňuje jeho rychlé rozšiřování.
Díky tomu má Android pestrou paletou dostupných aplikací a podporu ze strany nejrůznějších služeb, přičemž obojí samozřejmě zvedá atraktivitu samotných koncových zařízení, která jsou jím vybavena. Společnost Hewlett-Packard dopředu avizovala, že s Windows RT vůbec nepočítá. V srpnu pak Toshiba oznámila, že stornuje přípravy svých tabletů s Windows RT. Oficiálně sice údajně kvůli problémům s dodávkami hardwaru, ale to může být jen kulantní výmluva.
Je tedy otázkou, kde tady Evropská komise vidí zneužití dominantního postavení na trhu. Pokud chce razit cestu, že každý systém musí otevřít dveře dokořán alternativním prohlížečům, proč se nezaměří na systémy, za nimiž stojí třeba Google a Mozilla? Jejich systémy Chrome OS a Firefox OS s příchodem alternativních prohlížečů koncepčně vůbec nepočítají.
Kdy si Brusel posvítí na Google a Apple?
Pokud už se Evropská komise vydala na křižáckou výpravu za dostupnost pestré nabídky prohlížečů napříč platformami, měla by měřit všem stejně. Například Apple ve svých chytrých mobilních zařízeních výrazně omezuje možnosti pro konkurenční prohlížeče. Nejdříve je nechtěl na svou platformu vpustit vůbec, později nastavil taková pravidla, že třeba Mozilla musí kvůli podpoře iOS odhodit své vlastní jádro Gecko a prohlížeč pro iPad postavit na jádru WebKit.
Přitom iPad je nejprodávanějším tabletem na trhu a platforma iOS má mezi mobilními systémy v Evropě téměř 40% zastoupení a je tak nejrozšířenějším mobilním systémem (alespoň to uvádí StatCounter dle dat za srpen 2012). Zde již lze hovořit o možném zneužívání postavení na trhu. Samozřejmě, že to není totéž, jako když MS Windows mají podíl cca 90 %, ovšem nová Windows RT mají nulový podíl a nezdá se, že by měla konkurenci válcovat, přesto se jimi Brusel zabývá.
O nechtěnou pozornost Bruselu si koleduje i Google. Jeho prohlížeč Google Chrome je dnes nejrozšířenějším prohlížečem v Evropě (31,3 % za srpen 2012) i globálně (33,59 % za srpen 2012) a i přes jeho kvality je otázkou, jestli k těmto číslům nedospěl právě zneužitím tržního postavení. Vyhledávač Google, který má na evropském trhu více než 90% podíl, každému uživateli kontinuálně vnucuje Google Chrome.
Vyhledávač Google, který ovládá přes 90 % evropského trhu, vytrvale uživatelům nutí prohlížeč Google Chrome
Evropská komise přitom již Googlu vytkla, že zneužívá tržní postavení svého vyhledávače, když do výsledků vyhledávání vkládá data z jiných svých služeb tak, aby jim zjednodušeně řečeno přihrál další návštěvníky / uživatele. O propagaci prohlížeče Google Chrome však nepadlo ani slovo, přestože problematika webových prohlížečů Evropskou komisi evidentně hodně zajímá.
ČLÁNKY DO MAILU