Před závěrečným schvalováním ve třetím čtení je ve Sněmovně návrh zákona, který by měl z daňového hlediska postavit investice kryptoměn na roveň akciím a dalším cenným papírům.
Jeden z pozměňovacích návrhů totiž má zavést časový a hodnotový test pro osvobození kryptoaktiv od daně z příjmů. Zatímco podnikatelům zabývajícím se kryptoaktivy se záměr líbí, ostře proti němu se staví Finanční správa a Národní centrála proti organizovanému zločinu.
Dolní komora Parlamentu měla dvojici zákonů (zákon o digitalizaci finančního trhu a doprovodný změnový zákon) spojených s evropskou regulací MiCA na pořadu 115. schůze, dokonce jako pevně zařazené body. Následné mimořádné schůze vyhrazené důchodové reformě ale schvalování Bruselem vyžadované normy odsunuly zatím na neurčito.
Osvobození až do limitu 40 milionů korun
Pokud pozměňovací návrhy projdou, znamenalo by to pro držitele kryptoměn přiblížení se podmínkám investic do akcií. Norma by totiž měla zavést časový a hodnotový test pro daňové zvýhodnění, podobně, jako je tomu u investic na kapitálovém trhu.
Mají být investice do kryptoměn na stejné úrovni jako investice do akcií a dalších cenných papírů?
To znamená, že od daně z příjmů budou u nepodnikatelů osvobozeny příjmy z prodeje kryptoaktiv až do ekvivalentu 100 tisíc korun za zdaňovací období. U podnikatelů a nad tuto hodnotu by pak bylo možné dosáhnout osvobození od daně za předpokladu, že kryptoměny budou před prodejem v držení daňového poplatníka alespoň tři roky.
A konečně je zde ještě podmínka: toto osvobození je shora omezeno limitem 40 milionů korun. Příjem z prodeje bitcoinu a jiných digitálních měn nad tuto hranici zdanění neunikne.
TIP: O jednodušším danění kryptoměn byla řeč i v posledním díle podcastu Bitcoin a Blondýna, jehož hostem byl Luboš Kovařík, zakladatel projektu Štosuj.cz
Od ETF k bezpečnějším hardwarovým peněženkám
Sektor takovou změnu vítá hned z několika důvodů. Přinesla by úlevu drobným investorům od administrativy spojené se stanovením daňové povinnosti i větší bezpečí pro kryptoaktiva. Jak totiž upozorňuje provozovatel kryptosměnárny Anycoin Marek Kyrsch, v současnosti dochází k paradoxní situaci, kdy jsou bitcoinové ETF fondy oproti bitcoinu samotnému zvýhodněny. „To může vést k částečným přesunům z bezpečných hardwarových peněženek do derivátů,“ říká Kyrsch a za příklad dává německou právní úpravu, kde časový test bez problémů funguje.
Zakladatel kryptoburzy Coinmate Roman Valihrach zmiňuje i další hlediska: „Všechna bitcoinová ETF jsou registrována v zahraničí, zejména ve Švýcarsku, takže z toho profitují cizí fondy, zatímco českým investorům přímé držení bitcoinu přináší daňové nevýhody. Přitom Češi byli vždy na špici v oblasti Bitcoinu a kryptoměnovém odvětví obecně,“ říká a za příklad dává Portugalsko, které podobným krokem přilákalo vysoce kvalifikované odborníky v kryptoodvětví.
Také Luboš Kovařík, tvůrce aplikace Štosuj, která umožňuje svým uživatelům automaticky do bitcoinu pravidelně spořit, mluví o narovnání podmínek držitelů kryptoměn s investory do ETF, co podkladové aktivum reálně nevlastní. „Časový a hodnotový test nám dává smysl. Své zhodnocené peníze můžete pustit zpět do ekonomiky a nebát se daňových postihů,“ uvádí s tím, že dnes je pro řádné splnění daňové povinnosti důležitá příprava. „Uživatel si v tom musí udělat pořádek a na konci roku si podklady pro daňové účely nechat spočítat. S tím může pomoci i automatizovaný software, který si podklady z burzy sám stáhne,“ dodává Kovařík.
NCOZ řeší výpadek příjmů, berňák kriminalitu
Vedle podporovatelů záměru z řad podnikatelů pohybujících se v oblasti kryptoaktiv má návrh zjevně i své kritiky. Finanční správa na sociální síti X zveřejnila sérii tweetů, v nichž upozorňuje na riziko masivního zneužívání kryptoměn k praní špinavých peněz a k legalizaci výnosů z trestné činnosti.
Finanční správa vnímá diskuse o zdanění kryptoaktiv. Kryptoměny jsou moderní a lidé chtějí, aby bylo přívětivé i jejich zdanění. Máme však odpovědnost za příjmovou stranu rozpočtu. Upozorňujeme proto, že za stávající situace by navrhované osvobození rozvrátilo obecný výběr daní.
— Finanční správa ČR (@financnisprava) October 23, 2024
A zatímco správci daně mají strach z bujení kriminálních aktivit, Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ), která má v popisu práce kriminální aktivity potírat, na prvním místě v dopise, který koluje mezi poslanci, vyjadřuje obavu ze ztráty daňových příjmů a podpory daňových úniků.
"Pokud dáme časový test na krypto, tak riskujeme omezení financování zdravotnictví."
— Kirill Juran (@KirillJuran) October 24, 2024
Zaprvé. Stát sám netuší kolik vybere na daních z krypta. Nemá takovou metriku. Zjišťoval jsem. Tj. naprosto nepodložená teze.
Zadruhé. Vážně je pan plukovník přesvědčený, že zdravotnictví ČR… pic.twitter.com/cBB2xVqQo4
„S rostoucí popularitou a hodnotou kryptoměn by takový krok mohl vést ke značným ztrátám ve státním rozpočtu, což by mohlo omezit financování veřejných služeb, jako je školství, zdravotnictví, infrastruktura a další klíčové oblasti,“ uvádí NCOZ.
Roman Valihrach z burzy Coinmate tyto obavy hodnotí jako liché a argumentaci NCOZ, že by úprava zdanění kryptoměn ohrozila veřejné finance, označuje za absurdní. „Úřady totiž samy nemají přesné údaje, kolik se na kryptu v ČR vůbec vybere,“ podotýká s tím, že zdanění a ilegální činnost spolu nijak nesouvisejí. „Kryptoměny potom nejsou pro nelegální aktivity praktické, protože všechny transakce na blockchainu jsou veřejné a dohledatelné. Naopak, hotovost je v těchto případech mnohem běžnější volbou,“ upozorňuje Valihrach.
Sám uznává, že způsob nakládání s akciemi a kryptoměnami se liší. Ale tyto rozdíly řeší hlavně AML předpisy (evropská regulace proti praní špinavých peněz) a nově i předpisy „travel rule“ vymezující standardy pro identifikaci a dohledatelnost transakcí s kryptoměnami.
Otázka zdanění však přímo nesouvisí s původem prostředků, zda kryptoměna pochází z legální, nebo nelegální činnosti. „Zdanění je otázkou férovosti a srovnání podmínek pro investory. Samo o sobě nemá vliv na transparentnost nebo na to, jestli aktivum splňuje pravidla proti praní špinavých peněz,“ dodává s tím, že potřebnou kontrolu a transparentnost na trhu zajišťuje i regulace MiCA.
Podobně roli evropské regulace vidí i Luboš Kovařík ze Štosuj. Mohla by pomoci pročistit trh a zlomit nedůvěru peněžních institucí. „Zmíněná MiCA je poměrně komplexní a náročná na licencování. Asi se zmenší počet kryptofirem, na druhou stranu získáme právní rámec, takže například banky by se mohly přestat bát v této oblasti působit,“ uzavírá Kovařík.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete dostávat exkluzivní tištěný speciál Lupa 3.0?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU