Od počátku konfliktu využívají obě strany technologii veřejného blockchainu k podpoře svého válečného úsilí. DeFi služby, mixéry či předplacené kryptokarty jsou jen namátkové příklady, jak si pomáhají v získávání finančních prostředků.
Oproti situaci před rokem je zde ale jeden podstatný rozdíl. Na začátku konfliktu, a vlastně ani nikdy dříve, nebyl agresor zatížený takovým množstvím sankcí, které cílí právě na kryptosegment. Jak efektivně fungují, není úplně jednoduché změřit, právě tomu se ale k výročí konfliktu rozhodla podívat na zub blockchainová forenzní firma Elliptic. Ta nad svými interními daty provedla hloubkovou analýzu využívání kryptoaktiv na obou stranách konfliktu. K čemu došla?
Od začátku invaze na Ukrajinu existují sankce, jejichž cílem bylo izolovat Rusko od mezinárodního finančního systému a zabránit tamním subjektům ve využívání kryptoaktiv k jejich obcházení. Přesto ale proruské subjekty, mezi které se počítají například ti, kdo shánějí finanční prostředky pro ruskou armádu a přidružené polovojenské skupiny, vybraly do konce loňského listopadu kryptoměny za 4,8 milionu dolarů. Elliptic mezitím identifikoval asi 50 vojenských fundraisingových kryptokampaní, které vybraly kryptoaktiva v hodnotě zhruba 3,2 milionu dolarů.
Podle Ellipticu řada proruských vojenských fundraiserů aktivně propaguje způsoby, jak se vyhnout sankcím, například prostřednictvím Telegramu. Nechybí dokonce ani poměrně podrobné návody, jak takové anonymní dary usnadnit.
Ukrajina je v tomto ohledu podstatně úspěšnější, podle transakcí sledovaných Ellipticem vybrala za stejnou dobu na svoji podporu v kryptoaktivech 212 milionů dolarů. Úplně špatně si ale nestojí ani protivládní organizace v Bělorusku, kterým se od začátku invaze podařilo získat 0,7 milionu dolarů v kryptoměnách.
Kdo prostředky nejčastěji vybírá? Asi nikoho příliš nepřekvapí, že hlavně paramilitantní skupiny a separatisté. Jednou z těch známějších skupin je třeba polovojenská bojová skupina Task Force Rusich (DSHRG Rusich), jejíž počátky sahají až do roku 2009, aktivní je ale až od roku 2014. Jde o krajně pravicovou bojovou formaci (ráda používá neonacistickou symboliku) a vedle ukrajinského konfliktu se účastnila také ruské vojenské kampaně v Sýrii.
Má být napojena na nechvalně proslulou Wagnerovu skupinu a předpokládá se, že se na Ukrajině podílela zejména na neúspěšné ofenzivě v Charkově. Skupina je na sankčních seznamech Evropské unie, Spojených států, Spojeného království a Kanady a na sankčních seznamech jsou také její vedoucí představitelé – Alexej Jurevič Milčakov a Jan Igorevič Petrovský. Navzdory sankcím si skupina přišla na kryptodary za minimálně 200 tisíc amerických dolarů a je také stále aktivní na sociálních sítích, kde ráda zveřejňuje snímky své činnosti.
Dost je ale také výrazně méně úspěšných projektů. Loni v dubnu se například na internetu objevila pro-separatistická webová stránka s názvem „The Terricon Project“, která začala shánět skrze kryptoměny realizovanou podporu na pořízení vojenského vybavení pro separatistické bojovníky. Projekt měl také otevřenou podporu Alexandra Žuchkovského, stoupence sankcionovaného, krajně pravicového Ruského imperiálního hnutí (RIM).
Zde zřejmě sankce částečně zafungovaly, nebo byl možná na vině špatný marketing, protože se skupině podařilo skrze kryptoměny shromáždit jen 3400 dolarů. Skupina také chtěla uspořádat NFT sbírku inspirovanou relativně úspěšnou NFT sbírkou protistrany – UkraineDAO. NFT s erby ukrajinských měst nárokovaných Ruskem se ale nakonec ani nezačaly prodávat, platforma OpenSea je totiž smazala dřív, než si nějaké z nich stihl kdokoli koupit.
Podobný osud stihl i další ruské pokusy zopakovat ukrajinský úspěch s válečnými NFT. Možná právě proto drtivou většinu darů v ruském válečném fundraisingu tvoří dary v bitcoinu a nalezneme zde jen minimální snahu využívat potenciálu aplikací decentralizovaných financí.
Zajímavá je ale jiná věc, a to relativní srovnání úspěšnosti proruských fundraiserů před a po začátku invaze. Zatímco před vypuknutím plnohodnotné invaze se jim prostřednictvím kryptoměn dařilo získávat méně než 1000 dolarů měsíčně, po invazi tyto dary skokově vzrostly a navzdory sankcím se jim od té doby daří peněžní tok udržovat do značné míry stabilní. K největším transakčním pohybům přitom došlo během června a července, podle Ellipticu ale tento konkrétní pohyb nemusí znamenat nárůst darů.
Odkud peníze pro proruské fundraisery přicházejí? Necelých 38 procent – což je první pozice – proudí přes klasické burzy a nemají prokazatelnou kriminální stopu. Na druhém místě nalezneme mixéry (33,5 %), na třetím decentralizované burzy (6,3 %).
Minimálně v 10 % případů ale mají sbírky spojitost s kyberkriminalitou, sankcionovanými subjekty nebo subjekty, které otevřeně obhajují porušování mezinárodního práva. Už na čtvrté příčce tak nalezneme Dark market s necelými 6 % a ve výčtu nechybí dokonce ani prodejci kradených kreditních karet (1 %).
Pro srovnání: kryptoměnové dary Ukrajině obsahují jen méně než 2 % příjmů z podobných zdrojů. Statisticky ale může celou věc zkreslovat jejich výrazně vyšší celkový objem.
ČLÁNKY DO MAILU