Je nezpochybnitelným faktem, že naše Local TV Plus, s.r.o. skrze hnutí Charta 91 navázala na, do té doby pololegální vysílání, tzv. Obecních televizí, které bylo zahájeno už v roce 1990. Myslím si, že těch, kteří mohou díky osobním zkušenostem hovořit o vývoji na této scéně počínaje tímto rokem, není mnoho. A ještě méně je těch , kteří se chtějí nebo mohou k celé problematice nezaujatě vyjádřit.
Televize Premiéra, jako metropolitní pražská televize, dostala celoplošnou licenci opravdu na základě dohody s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), že umožní vznikajícím regionálním studiím přístup do vysílání Premiéry. Byl to pragmatický přístup tehdejšího vedení TV Premiéra, který umožnil v té době relativně nemajetným jedincům a kolektivům s ambicemi na podnikání v této branži nastartovat svůj byznys. TV Prima v té době získala i 21 hodin vysílacího času na všech 24 již provozovaných televizních vysílačích, které pro lokální televize dříve vybudovala B Plus TV a.s. (naší společnosti z Klimkovic).
Z mého pohledu to bylo velmi rozumné řešení, neboť Local TV Plus, s.r.o. obdržela licence pouze na vysílání tři hodiny denně a vysílat 21 hodin monoskop by bývalo bylo absurdní. Skutečnost byla taková, že regiony ve vlastnictví jednotlivých podnikatelů by bez potřebného kapitálu nebyly schopny vybudovat potřebnou infrastrukturu v podobě televizních vysílačů pokrývajících převážnou část území České republiky. Z tohoto pohledu je těžko říci, kdo na tom vydělal více.
Jednotlivé samostatně fungující regionální televize postupně majetkově ovládl Jaroslav Berka a vložil do podnikatelské skupiny RTA. O důvodu tohoto strategického tahu není třeba spekulovat, informace lze dohledat i v archivu DigiZone.cz.
Vybudování relativně silné celostátní (složené z jednotlivých regionů) zpravodajské televize, v době, kdy již dávno pominuly důvody pro vstupování skupiny regionálních televizí do druhé nejsilnější celoplošné televize v České republice, byl mistrovský tah, který umožnil hráčům, kteří se na tomto podnikání v RTA účastnili, nadstandardně a bez nutnosti zajistit a financovat vybudování sítě vlastních, nebo pronajatých, televizních vysílačů a následně se finančně podílet se na jejich provozu. To vše podpořeno zárukou, že jejich diváci si ve vlastním zájmu zajistí příjem signálu pro sledování atraktivního programu celoplošné televize Prima.
Díky digitalizaci, bonusovým licencím a strategickému tahu TV Prima se nyní zdá, že RTA přichází o vše, o co se sama nezasloužila a co bylo dlouhodobě jistým reliktem z počátků liberalizace mediální scény a co bylo ostatně dlouhodobým předmětem soudních sporů RTA a Primy. Pro korektnost doplňme, že se střídavým úspěchem obou rivalů v rámci odvolacích řízení.
Tento model, který v počátku mohl nést atributy užitečné symbiózy, rozhodně není z dnešního úhlu pohledu možné považovat za vyvážený vztah dvou rovnoprávných podnikatelských subjektů. Slovo parazitování je možná příliš tvrdé, nicméně asi nejlépe vystihuje dnešní vzájemný vztah obou subjektů.
Reakce RTA a mediální vyhrožování arbitráží, stížností na Úřad na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), atd., atd., je jen následkem toho, že Prima nehodlá na tomto principu dále fungovat a rozhodla se všemi prostředky bránit tomuto jednostranně nevýhodnému vztahu. Pocit odstrčení od výhodného finančního modelu a dlouhodobé stability je na jednotlivých krocích ze strany RTA velmi patrný.
Pokud by náhodou RTA uspěla se stížností u ÚOHS a ten Primě nařídil povinnost setrvat v tomto nevyváženém stavu, pak zcela logicky bude moci ÚOHS počítat s jinou stížností. Proč RTA ano, a jiné regionální televize, které si infrastrukturu prokazatelně za své peníze vybudovaly (nebo si ji musejí draze pronajímat) a nevezou se na „koláči“ sledovanosti druhé největší celoplošné televize, nikoli? Přál bych RTA, aby si tuto skutečnost uvědomila. Možná to z dlouhodobého hlediska prospěje i samotné RTA.
Autor je jednatelem společnosti Local TV Plus, s.r.o.
Titulek redakce
ČLÁNKY DO MAILU