Generální ředitel České televize Petr Dvořák představil plán úspor, které reagují na vysokou inflaci a všeobecně rostoucí náklady. Televize propustí až 250 lidí, zastaví program ČT3, omezí sportovní přenosy nebo zruší plánované investice do techniky. Situaci by mohlo zlepšit zvýšení poplatků ze 135 Kč na 150 Kč, změna definice poplatníka anebo přechodné zvýšení objemu reklamy.
Oznámil jste úspory za 910 milionů korun. Je to finální číslo, nebo ještě poroste?
Je to suma očekávaná pro roky 2023 a 2024. Bere v úvahu současnou úroveň ekonomických parametrů včetně inflace. Pokud ale dojde k dalším zásadním změnám, například dalšímu nárůstu inflace nebo posílení koruny, budeme je muset vzít v úvahu.
S touto sumou tedy teď půjdete na Radu České televize?
Počítám s tím, že se projeví ve dvou dokumentech, které rada schvaluje. Jednak v rámci rozpočtu na příští rok a jednak při aktualizaci dlouhodobých plánů, kterou máme předložit paralelně s rozpočtem. Ty stávající dlouhodobé plány vycházely ze zcela jiných ekonomických předpokladů, jiné úrovně inflace, aktualizace tedy bude nutná.
Máte už nějakou předběžnou reakci od radních?
Mluvil jsem s většinou z nich. Předpokládám, že debatu svedeme na zasedání 22. června. Většina to chápe a ví, že jsou tyto kroky nutné. My se s navrženými škrty snažíme dostat do mantinelů v rámci aktuálně platných dlouhodobých plánů. Každý z radních má ale své priority. Jsou takoví, kteří podporují sport, jiní podporují dětskou tvorbu, další řeknou, že největší škrty měly být ve zpravodajství. Jsem zvědavý, jak velkou pozornost tomu bude rada věnovat. Jak je vidět i z veřejných zasedání, často se někteří z nich věnují věcem, které nejsou důležité ani tak pro tuto instituci, jako spíš pro ně.
Mezi ohlášenými úsporami je zrušení kanálu ČT3 od ledna 2023. Jak jste vybírali, čím začnete?
Drželi jsme se jednoduchého principu. Některé úspory vyžadují přípravu, jiné uděláte rychle a jsou vratné. To je přesně případ ČT3. Moc rád bych tento kanál provozoval, protože jsem přesvědčen, že dotváří strukturu kanálů České televize. Má vysokou úspěšnost nejenom u seniorů, pro které jsme ho stavěli, ale i u mladších cílových skupin. Ale když to přeženu, dá se zastavit z týdne na týden. A pokud by se objevily nové zdroje financování, tak může být za měsíc zase ve vysílání. To jsme si vyzkoušeli, když jsme ho při covidu spouštěli. Další škrty budou časově náročnější. Může to být omezování sportovních přenosů nebo zastavení investic do přenosové techniky. Tam už nebude jednoduché vrátit se na současnou úroveň.
Ředitel České televize Petr Dvořák
Co říkáte na námitky politiků, že by se škrtáním začali právě u sportu, protože je to v dnešní době tvrdá komerce?
Záleží, s kterým politikem mluvíte. Jeden vám řekne, že očekává škrty ve sportu, protože ho nezajímá, ale nesmíme se ani pohledem dotknout Déčka, na které se dívají jeho malé děti. Druhý vám říká, že ho nezajímá Déčko, protože děti už má odrostlé, ale nesmíte se dotknout sportu, kde má řadu kontaktů. Takže se pak ptají, proč jsme nekoupili práva na fotbalovou ligu. Se vším respektem, žádný politik nedokáže vnímat celý rozsah veřejné služby, kterou Česká televize poskytuje. Dnes totiž poskytujeme službu, která je komplexní a univerzální. Dokáže obsloužit mladou rodinu, člověka s handicapem, seniora, sportovního fanouška, milovníka kultury… A takových skupin jsou kolem nás desítky. Všem musíme poskytovat alespoň nějaký typ služby a hledat balanc, jak jim doručit to, co očekávají, za ten rozpočet, který máme k dispozici.
V původních dlouhodobých plánech do roku 2026 naznačujete, že bez vyřešeného financování budete muset zavřít filmové laboratoře, některá studia nebo omezit přenosovou techniku. V těch aktuálně oznámených úsporách jsem to nenašel. Znamená to, že si tyto úspory šetříte na později?
Ony v tom balíku jsou, akorát ještě ne přesně definované. Přehodnocujeme investice do přenosové techniky. Chtěli jsme kupovat nový přenosový vůz a teď zvažujeme, zda tu investici uděláme. Zastavili jsme investice do výrobního studia v Ostravě-Radvanicích. Tam čekáme, zda se finanční situace nezlepší. Přemýšlíme o řadě dalších úprav, které povedou ke snížení celkového objemu výroby. Pokud do konce roku 2023 nebude na stole ležet nějaká relevantní představa, jak by ČT měla být po roce 2024 financovaná, tak jsou tyhle škrty pouze počátkem.
Politici říkají, že máte hledat ještě nějaké další úspory, a teprve potom se budou bavit o případném zvyšování poplatků.
To je pravda, ale my ty úspory hledáme od roku 2011, co jsem tady. O tom, že je hledáme efektivně a úspěšně, svědčí rozsah služby, kterou měla ČT v roce 2011 a kterou poskytuje dnes prakticky za stejný rozpočet v nominální hodnotě. Ale když to přepočtu přes inflaci, tak je reálně o třetinu nižší, než byl v roce 2008.
S hledáním úspor měl poradit hloubkový audit, který nedávno v České televizi skončil. Našel ještě nějaké možnosti?
Auditoři došli k tomu, že v ČT neexistují žádné významné neefektivity ani významné potenciální zdroje zásadních škrtů. Nemáme oblasti, kde bychom ušetřili stovky milionů. Samozřejmě navrhli několik kroků k větší efektivitě, od většího důrazu na digitalizaci po nějaké další projekty, které teď zrovna realizujeme. Ale bavíme se o úsporách v řádu nižších desítek milionů. Tyhle projekty nevyřeší situaci, ve které dnes jsme. Navíc ještě některé z těch návrhů, například na posílení digitalizace, mají na počátku prvotní investici, která potom přinese úspory v řádu několika let. Je ovšem otázka, jestli na tu vstupní investici vůbec v současné době budeme mít.
Ilustrační snímek z natáčení výpravné filmové série Marie Terezie. Také ve výrobě bude muset Česká televize škrtat.
Často zaznívá argument, že není pravá chvíle řešit financování televize, protože společnost a stát mají jiné problémy.
Tenhle argument slyším celou dobu, co jsem v České televizi. Nikdy nebude dobrá chvíle, protože výsledkem změny zkrátka bude, že česká domácnost by měla zaplatit o nějaké peníze víc za služby poskytované Českou televizí a Českým rozhlasem. To se politicky nedělá snadno, ale je to odpovědné. I nám totiž rostou všechny náklady, stejně jako domácnostem nebo státu. Naším cílem po celou dobu je prokázat, že služba, kterou divákům dodáváme, za to stojí. Že peníze z televizních poplatků umíme využívat dobře a kvalitně. To se nám, myslím, daří.
Podle čeho soudíte, že se vám to daří?
Výběr poplatků, který máme, je ve srovnání s Evropou téměř nejlepší. Když se ptáme lidí, zda jsou spokojení s tím, jaké služby Česká televize poskytuje, ve většině případů se dozvídáme, že ano. Z hlediska zpravodajství máme nejvyšší důvěru ze všech médií v České republice. Věřil jsem, že politici pochopí význam médií veřejné služby pro společnost a nutnost přizpůsobit poplatek inflaci, jestliže se kolem nás všechno zdražuje. V minulém volebním období jsem protistranu, se kterou bych o tom mohl diskutovat, neměl. Teď jsem myslel, že ji mám, a pořád věřím, že ji mám, jen jsme v situaci, která není ekonomicky snadná. Z našeho pohledu jsme udělali dvě rozhodnutí. Jednak se snažíme realisticky reagovat na aktuální ekonomickou situaci, jednak budeme dál trpělivě vysvětlovat politikům i divákům, že to, co pro ně děláme, děláme nejlépe, jak umíme. A má to svou hodnotu.
Možná se do toho politikům nechce, protože jsou neustále nějaké volby.
Nejdůležitější volby, které na nás dopadají, jsou ty, které mění politickou reprezentaci v rámci sněmovny. Věřím tomu, že to časové okno, které se teď otevřelo, bude dostatečné k tomu, aby se vytvořil systém, který umožní České televizi fungovat dál. Zbývá tři a půl roku do konce volebního období.
Ve zpravodajství se škrty neplánují.
Ministerstvo kultury slibovalo diskusi nad tím, co má ČT dělat a jak má veřejná služba vypadat. Ale zatím je to u ledu. Půjdete takové debatě naproti?
Začínám mít obavu, jestli se ten záměr zvládne realizovat, ačkoliv je včleněný do programového prohlášení vlády. Pokud v roce 2023 nebude na stole pevná představa o novele mediálních zákonů, které by měly odpovídat 21. století, bude do konce volebního období velmi obtížné ji prosadit. Máme na tuto debatu ještě necelý rok. Když vidím, že reálně ani nezačala, je moje obava oprávněná. Znervózňuje mě, že máme za sebou půl roku a malá novela o České televizi, která měla platit od 1. července, ještě neodešla z vlády. Myslím, že si veřejná služba zaslouží debatu. Jsem otevřený tomu diskutovat, jestli máme moc sportu, moc pohádek, moc kulturních přenosů, jestli podporujeme kinematografii moc, nebo málo. Ale potřebuju proti sobě relevantní protistranu, která takovou debatu povede odborně, a hlavně ji bude chtít vést. A takovou protistranu já zatím nemám.
Co by se muselo stát, aby ty škrty nenastaly, nebo ne v takovém rozsahu?
Moje ideální představa byla, že v rámci malé novely zákona o České televizi se vyřeší dva problémy. Jedním byl způsob volby do rady, který měl ke sněmovně přidat i Senát. To se nás týká jenom částečně a já nechci vstupovat do toho, co je správný, nebo nesprávný přístup. Pro nás byla důležitá druhá část. Buď se měl rovnou vytvořit dlouhodobý systém financování, který bude reagovat na inflaci, anebo se mělo vytvořit na přechodné období krátkodobé jednorázové navýšení. To by posloužilo k tomu, abychom veřejnou službu nemuseli omezovat. Moje snaha byla přesvědčit politiky a vládní koalici, že navýšení poplatků o 15 korun pomůže překlenout dobu, než se najde řešení, které bude odpovídat závazku z vládního prohlášení. Optimální představa tedy byla, že novela bude platit od druhé poloviny letošního roku a navýšení by bylo od ledna 2023. Tím by byl problém vyřešen.
Je ale nutné zvyšovat poplatky? Nebyla by jiná cesta?
Jsou tu další způsoby. Jedním je změna definice toho, kdo má poplatek platit. Vyřešila by se tím nespravedlnost, kdy například senioři důsledně platí, protože vlastní televizor a zákon takto poplatek definuje, a mladé rodiny, které nemají televizní přístroj, ale naše vysílání sledují na internetu, nic platit nemusí. Druhou možností by bylo přechodně povolit vysílání reklamy třeba v rozsahu, který byl těsně před rokem 2011. Po překlenovací období bychom v tomto případě dokázali inflaci alespoň částečně dorovnat díky příjmům z reklamy na ČT1, zvýšenému objemu reklamy na ČT sport a případně i z reklamy na jiných kanálech České televize.
To se ale asi nesetká s pochopením komerčních stanic, které budou protestovat u politiků.
Hledám řešení pro Českou televizi. Rovnováhu musí ve finále najít politická reprezentace. Musí vědět, koho v téhle „bitvě“ zastupuje. Důležité je, a na tom by měli mít zájem všichni, aby byl spokojený divák, občan, koncesionář. Teprve potom bych řešil, jestli bude spokojená nějaká vlivová skupina.
Mistrovství světa ve fotbale bude tentokrát v Kataru. Česká televize zkusí snížit náklady na vysílání tím, že nabídne podlicenci na některé zápasy soukromým stanicím.
Kdy si těch úsporných opatření poprvé všimne běžný divák?
Některých už začátkem příštího roku. A přesně kvůli tomu, abychom diváky včas na změny připravili, jsme škrty nyní prezentovali veřejně. Cílovou skupinou naší komunikace nejsou politici. Ti totiž dávno vědí, co se bude dít. Jenom možná neměli takto celkový pohled na ČT. To, že jsme nuceni škrtat, by měli hlavně vědět naši poplatníci a diváci. V lednu přestanou mít možnost sledovat ČT3 a v druhé polovině roku 2023 nebude ve vysílání tolik pořadů, na které byli zvyklí. Pak se to naplno projeví v roce 2024. Ale v době, kdy změny zaregistruje divák na obrazovce, už některé z nich budou jednoznačně nevratné. Abychom zvládli druhou polovinu 2023 a rok 2024, musíme tato rozhodnutí udělat dnes.
Také jste říkal, že budete muset přepustit část vysílacích práv na fotbalové mistrovství světa v Kataru. Mohou se o ně ucházet i placené kanály?
Podle licence máme možnost odvysílat všechna utkání ve volném vysílání. Na druhou stranu, naše povinnost je odvysílat 46 utkání plus semifinále, čtvrtfinále a finále. A jenom u části z nich je stanovena povinnost volného vysílání. Část se dá sublicencovat. Buď někomu, kdo to bude chtít stejně jako my odvysílat ve volném šíření, nebo někomu, kdo to zamkne za platební bránu. Oslovili jsme hlavní hráče na televizním trhu, čekáme na reakci a zařídíme se podle nabídek.
Kdy tu zpětnou vazbu od nich potřebujete?
Chtěl bych to mít rozhodnuté v řádu týdnů. V optimálním případě by mělo finální rozhodnutí padnout do konce července.
Chcete mít každé ráno v mailu přehled aktuálních článků z Lupy? Objednejte si náš mailový servis a žádná důležitá informace vám neuteče. Objednat si lze i týdenní přehled nebo také newsletter To hlavní, páteční souhrn nejdůležitějších článků ze všech našich serverů.
ČLÁNKY DO MAILU