Hledá se nástupce Richarda Rybníčka
Celkem šestadvacet kandidátů projevilo zájem nahradit ve funkci generálního ředitele STV Richarda Rybníčka, který v červenci rezignoval kvůli svému budoucímu angažmá v projektu plnoformátové digitální televize Febio. Mezi zájemci nechyběl ani Miroslav Kollár, předseda Rady STV a Rybníčkův zastánce. Podmínkám postupu do druhého kola volby ale vyhověli jen Heriban, Hreha a Nižňanský. Radní si totiž dopředu stanovili, že do finále postoupí pouze kandidáti s dvěma nejvyššími počty hlasů. Čtrnáctičlenná rada nejčastěji hlasovala pro bývalého šéf reklamního oddělení komerční televize Markíza a pozdějšího poslance Jozefa Heribana (dostal pět hlasů). Po třech hlasech získal Radim Hreha a Peter Nižňanský.
Druhé kolo volby proběhne 24. října. Největší šance radní zatím dávají Heribanovi, jehož projekt označil první místopředseda Rady STV Peter Malec za nejucelenější a v radě nejprůchodnější. Hreha, který své představy o budoucnosti STV před radními prezentoval na nedělním veřejném slyšení, vsadil především na digitalizaci. Podle Malce mu ale chyběl programový rozměr a představy o dalším rozvoji STV. Na pomyslném třetím místě zůstává vysokoškolský pedagog a předseda Spolku lokálních televizních stanic Lotos Peter Nižňanský, jehož projekt Malec pro agenturu SITA charakterizoval jako „ne tak moc konzistentní jako v případě Heribana“. Nižňanský v minulosti neúspěšně kandidoval do Rady STV, kam jej navrhl spolek Lotos.
STV nemá žádný projekt digitalizace
I přes to, že Hreha zaostává za dosavadním favoritem konkurzu Heribanem, nemusí být jeho šancím konec. Pomoci by mu mělo právě zaměření na digitalizaci, protože STV dosud nemá žádnou ucelenou představu o své digitální budoucnosti. Žádná koncepce digitalizace STV a představa o nových digitálních programech neexistuje,
potvrdil letos v létě krátce před Rybníčkovou rezignací serveru DigiZone.cz předseda Rady STV Miroslav Kollár. Ve středoevropském regionu jde o raritu: podobně problematickou pozici před přechodem na zemské digitální vysílání má snad jen Maďarská televize. O digitalizaci se při veřejném slyšení zmiňoval sice také Jozef Heriban, podle serveru Mediálne.sk však především v souvislosti s IPTV a videem na vyžádání.
Pro Slovenskou televizi je ale důležité připravit projekt nových digitálních programů. Podle dosavadní koncepce digitalizace by měla získat přednostní pozice v chystaných multiplexech, v současné době by je ale neměla čím naplnit. Na druhou stranu, před příchodem bývalého generálního ředitele Richarda Rybníčka se STV potýkala s nedostatkem kvalitních pořadů pro současné dva analogové programy a tehdejší slovenské vlády opakovaně uvažovaly o privatizaci druhého programu. Za nynější situace je např. nemyslitelné, aby STV uvažovala o vlastním zpravodajském kanálu jako Česká televize. Nejen proto, že na Slovensku už existuje komerční zpravodajský kanál TA 3, ale také kvůli nedostatku kvalitních redaktorů, techniky a financí.
Ovlivní volbu politické pozadí kandidátů?
Oproti svému největšímu rivalovi Jozefu Heribanovi má Radim Hreha jednu nepopiratelnou výhodu: není spojován s komerční televizí Markíza a praktikami jejího bývalého šéfa Pavla Ruska, za jehož politickou stranu Aliance nového občana (ANO) úspěšně kandidoval do parlamentu. Heriban byl u zrodu Markízy, původně jako šéf oddělení pro styk s veřejností, později měl na starost reklamu a Public relations. V době, kdy se spolumajitel Markízy a její bývalý generální ředitel Pavol Rusko rozhodl vstoupit do politiky, získala ANO neadekvátně velký prostor ve vysílání Markízy, zvláště ve zpravodajství. To bylo vůči ANO nekritické, čehož si před parlamentními volbami v roce 2002 všimla nejen nevládní organizace MEMO 98 zaměřená na monitoring médií, ale také Rada pro vysílání a retransmisi (a „ocenila“ ho pokutou).
Heriban však nezůstal poslancem ANO po celé funkční období. Parlament i stranu opustil loni v srpnu po kauze se směnkami na ministerstvu hospodářství, která vedla k pádu Heribanova šéfa a předsedy ANO Pavla Ruska. Do Markízy se Heriban vrátit nemohl, protože tu mezitím zcela ovládnul původní investor, americká společnost CME, a postupně se zbavil všech spolupracovníků Pavla Ruska. Nyní tedy působí jako marketingový a mediální poradce a externě přednáší na Fakultě managementu Univerzity Komenského v Bratislavě. Na politickou podporu nejsilnější vládní strany Směr se může podle serveru Mediálne.sk spoléhat další z finalistů konkurzu – Peter Nižňanský. Jeho projekt však radní považují spíše za průměrný, spoléhá v něm například na finanční pomoc STV ze státního rozpočtu.
Na čí pomoc může spoléhat Radim Hreha?
Před oficiálním oznámením kandidatury Radima Hrehy se spekulovalo také o jeho politickém pozadí. Server DigiZone.cz byl například dotazován na údajnou dohodu bývalého premiéra a předsedy ČSSD Jiřího Paroubka a nynějšího slovenského premiéra a předsedy strany Směr – Sociální demokracie Róberta Fica na Hrehově podpoře. Tyto informace se ale nepodařilo potvrdit a naznačují spíše snahu diskreditovat jednoho z kandidátů. Navíc by nebylo logické, aby Směr do finále volby ředitele STV prosazoval Petra Nižňanského. Hreha však může spoléhat na své kontakty z doby, kdy působil na Slovensku, a také s bývalým šéfem STV Richardem Rybníčkem. I když těžko říci, zda se spojenectví s Rybníčkem dá za současné vládní garnitury na Slovensku považovat za výhodu.
To se ostatně může ukázat už 24. října při dalším hlasování Rady STV. Nový generální ředitel musí získat alespoň deset ze čtrnácti hlasů radních. Pokud se to nepodaří, rada volbu ještě jednou zopakuje a kdyby se nepodařilo ředitele zvolit ani tentokrát, musela by celou volbu zopakovat úplně od začátku.
ČLÁNKY DO MAILU