Během letošního dubna dosáhla Prima v sedmnácti případech se svými pořady v prime time vyšší sledovanosti, než měly v tu samou dobu pořady TV Nova. To se nám dosud nikdy nepovedlo,
pochvaluje si programový ředitel Roman Mrázek.
Jaký je positioning jednotlivých Prima kanálů?
Kanály musí fungovat dohromady jako jeden celek, de facto jako rodina, a musí se navzájem doplňovat. Náš hlavní kanál je z principu věci postaven na vlastní tvorbě a i do budoucna na ní chceme stavět ještě více. Primárně akviziční je Prima love, která se dnes profiluje hlavně skrze krimi a detektivní seriály.
Takže už není kanálem pro ženy?
Když se podíváte na data o sledovanosti, tak stanicí pro ženy není Prima love už dávno. Jsme malá země, a když začnete jakýkoli televizní program úzce specializovat, připravíte se o značnou část publika.
To platí i pro Cool?
Cool je v tomto ohledu specifickým, od začátku je koncipován jako mladý, trendový kanál a takovým chceme, aby zůstal i nadále. Třeba Max se začíná profilovat jasně jako filmový kanál, i když jsme ho spouštěli spíše ve smíšeném režimu a filmy nebyly tím jediným, co tvořilo jeho programovou skladbu. Do budoucna bude ale Max čím dál více filmovější, tento koncept se nám osvědčil a diváci na něj slyší.
I Zoom je specializovaným kanálem…
Zoom je jedinou free-to-air televizí, která se v českém éteru specializuje na dokumenty.
A co Kino Svět?
Ano, to je samozřejmě také FTA stanice. Ale naše kanály musí generovat share aspoň v řádu jednotek procent a musí být prodejné i v rámci agenturních balíčků.
Nezmínili jsme ještě Prima Comedy Central.
Comedy Central je cobrandová záležitost, my jsme jen propůjčili naši značku, ale ten kanál jako takový neprovozujeme. Provozovatelem je Viacom a z naší strany jde primárně o obchodní spolupráci.
Mluvilo se také třeba o rodinném kanálu Prima Family. Chybí ve vašem portfoliu typově nějaká stanice?
V tuto chvíli jsme s počtem kanálu spokojeni. Když to spočítáte, tak za posledních šest let jsme každý druhý rok spouštěli nový kanál. Aktuálně jsme ale v tomto směru a podle mého názoru plně saturovaní.
Jak moc se u jednotlivých kanálů liší poměr akvizic a původní tvorby?
Poměrně značně. Samozřejmě valnou většinu programu našich stanic tvoří akvizice. Vlastní tvorbu nemůžete mít všude, je přece jen cenově náročnější. Každopádně chceme, aby se hlavní Prima opírala o vlastní tvorbu, a do budoucna ji chceme ještě posílit. Primu diváci chápou jako kanál, kde vlastní tvorbu očekávají, a to platí pro Primu stejně, jako pro Novu nebo Českou televizi. Tyto kanály by bez vlastní tvorby neexistovaly. Když se ohlédnu na typický týden, tak ze sedmi prime time oken tvoří vlastní tvorba minimálně čtyři. A jinak to ani být nemůže.
Co diváci od vlastní tvorby očekávají?
Diváci jsou různí. Obecně se dá říci, že ti, které bych nazval mainstreamovými, preferují podle údajů o sledovanosti seriály vlastní tvorby, jako je Ohnivý kuře, Přístav nebo třeba V.I.P. vraždy. Seriál je obecně fenoménem a v České republice obzvlášť. Z diváckého pohledu je seriál primárním televizním produktem s lehkým doplněním o vlastní tvorbu neseriálového typu, ať už jde o zábavu nebo reality show. Třeba pořady se Zdeňkem Pohlreichem jsou diváckým evergreenem, stejně jako třeba Prostřeno! nebo Show Jana Krause.
Programový ředitel Primy Roman Mrázek
Klasickou reality show kontejnerového nebo talentového typu nechystáte?
Podzimní schéma zatím zcela postavené nemáme a intenzivně nad ním přemýšlíme. Nejsme si ale jisti, jestli už čas talentových soutěží neskončil. Když se podíváte na výsledky Superstar nebo Česko Slovensko má talent, tak byť ještě minulý rok generovaly akceptovatelná čísla, už to evidentně není, co bývalo. Všichni programoví pracovníci čekají na novou věc, pořádnou bombu, ale zatím nic nepřichází. Něco jiného jsou pořady jako StarDance nebo teď aktuálně Tvoje tvář má známý hlas, ale i ty mají svou životnost.
Jaká je šance, že se taková bomba objeví?
Je samozřejmě pravda, že do určité míry už tu vše bylo, a je otázkou, jestli vůbec ještě přijde taková programová pecka, že ji budou všichni nadšeně kopírovat a sledovat. Vlnu talentových soutěží už tu máme dlouho, předtím se dlouho držely klasické reality show, jako byli VyVolení nebo Big Brother. Další podobně velká věc se podle mne zatím nerýsuje.
Co docureality show, jako je třeba na Zoomu vysílaný pořad Truckem po Andách nebo na Fandovi aktuálně bodující Válka skladů?
To jsou samozřejmě zajímavé formáty, ale neutáhnou vám sobotní prime time na hlavním kanále.
Jak se tedy v poslední době mění programming českých komerčních televizí?
Co české televize pomalu opouštějí, jsou filmové blockbustery, primárně americké provenience. Za prvé klesá jejich úroveň a za druhé se postupně odpoutávají od toho, co zajímá diváky v Evropě. Vždyť co poslední dobou produkují hollywoodská studia? Primárně to jsou komiksové adaptace nebo vůbec animovaná tvorba. I v seriálové tvorbě dominují témata, která zajímají hlavně americké diváky – newyorští právníci nebo policisté z Floridy. To jsou možná zajímavé příběhy, ale pro zaoceánské diváky. My je můžeme odvysílat na Coolu, ale pak musíme hodně přemýšlet nad jejich cenou, protože Cool generuje sledovanost v řádech jednotek procent a jednotek stovek tisíc diváků.
Takže jsme zpátky u vlastní tvorby…
Nic jiného nám ani nezbývá. Americké filmy generují čím dál horší sledovanost, to je prostě jasně viditelný trend. Nevím, čím je způsoben, jestli tím, že si je diváci stahují z internetu, nebo chodí více do kina. A americké seriály, které by utáhly prime time, už nyní prakticky nenajdete.
Přitom se neustále mluví o renesanci seriálů. Co hity třeba z produkce HBO, jako je Hra o trůny?
Ale ty prostě nejsou určeny pro mainstreamové diváky. Vezměte si třeba sledovanost seriálu House of Cards na ČT 2. Ani na Nově by víc diváků nezískal. Za nás mohu s čistým svědomím říct, že jsme to zkoušeli, dělali jsme i potřebné výzkumy – a výsledek? Loni přes léto jsme nasadili Tři mušketýry z produkce BBC. Šlo o výpravný historický seriál, dokonce částečně natáčený v Čechách. Udělali jsme mu masivní kampaň se vší parádou, ale potřebné sledovanosti jsme nedosáhli. Český divák očekává v prime time českou produkci, primárně seriál nebo tradiční velkou zábavu. Kolem desáté hodiny večer už je to trošku jiný příběh, ale v klasickém prime time prostě nic jiného nezabere.
Dává podle vás větší smysl spíš nekonečný seriál à la Ulice, nebo je lepší natáčet pořád nové a nové seriály po patnácti epizodách?
Na Primě jsme dospěli k názoru, že doba nekonečných seriálů už je nenávratně pryč. Osobně považuji za ideální limit tak dvě, tři sezóny. Sebesilnější téma se časem vyčerpá, přestane diváky bavit a vy musíte přijít s něčím novým. Posledními mohykány v oblasti nekonečných seriálů jsou v české kotlině Ordinace v růžové zahradě a Ulice. Ale podle mne už nic tak úspěšného, jako je Ordinace, v dnešní době nevznikne. A až Ordinace skončí, tak si myslím, že ani Nova ji nedokáže nahradit něčím podobně výkonným.
To je vidět i na aktuálně vysílané soutěži Chcete být milionářem.
Však se marně neříká, že nevstoupíš dvakrát do stejné řeky. Stačí si spočítat, kolik vysílá free-to-air kanálů, a je jasné, že sledovanost tři miliony diváků už žádný pořad nikdy neudělá. I kdyby si každý free-to-air kanál ukousnul jen půl procenta podílu, tak těch třicet FTA stanic kanálů jistý podíl vygeneruje. Nova hájí pozici lídra trhu a my do nich jdeme bez jakýchkoli skrupulí a daří se nám to. Povedlo se nám vytvořit několik úspěšných produktů, v poslední době třeba Ohnivý kuře. V dubnu jsme v sedmnácti prime time večerech dosáhli s našimi pořady vyšší sledovanosti, než měly pořady Novy. To se dosud ještě nikdy nestalo.
Ale jde jen o jisté dny…
Ano, povedlo se nám obsadit neděli, pondělí a středu. V pátek pak generuje náš Přístav vyšší sledovanost než akviziční filmy na Nově. Primě se prostě daří, tak to v současné době je.
Programový ředitel Primy Roman Mrázek
Co ovlivňuje zájem diváků?
Kromě několika málo fenoménů, jako jsou televizní noviny, je divákům úplně jedno, který kanál zrovna sledují. Dívají se prostě na to, co je zajímá. Zvykové právo už funguje jen u velmi málo pořadů, které by šly spočítat na prstu jedné ruky. Promiskuita diváků, zvláště těch mladých, je hrozně vysoká. A to máme ještě velké štěstí, že mladí Češi pořád ještě nerozumí anglicky natolik, aby sledovali pořady bez dabingu, že tu nemáme všude dostatečně rychlý internet a obecně tolik prostředků, jako mají diváci na západ od našich hranic.
Investice do dabingu se vám tedy evidentně vyplácejí…
Určitě. Když si vezmu mladé Skandinávce nebo diváky z Beneluxu, tam už desetileté děti mluví díky televizi perfektně anglicky. Před několika lety jsme si to vyzkoušeli na Teorii velkého třesku. Populární seriál, velký fenomén, o kterém všichni jeho fanoušci tvrdí, jak ho mají nakoukaný a jak dabing nestojí za nic. Začali jsme ho tedy vysílat v originálním znění s titulky a sledovanost rázem klesla zhruba o třetinu. Diváci sice deklarují, že by své oblíbené pořady rádi sledovali v originálním znění, jak ho studio vytvořilo, ale v reálu dají přednost té pohodlnější variantě. Jen pár procent českých diváků by podle mě rozumělo angličtině, velká část by potřebovala minimálně číst ještě anglické titulky.
Jaká čísla generuje online sledovanost?
Je to doplněk, který se paradoxně nekanibalizuje s tradiční televizní sledovaností. Na internetu jde většinou o jiné diváky, kteří vybrané pořady sledují u jiné příležitosti. Pokud se tedy nebavíme o simulcastu, tedy paralelním sledování, tak to, že si pustíte pořad ze záznamu, ještě neznamená, že byste se ho sledoval v živém vysílání. Ve finále je to inkrement, který pro nás znamená diváky navíc a s klasickou televizní sledovaností se navzájem netluče. Třeba Ohnivý kuře generuje na internetu stejné množství diváků jako pořad Teď vaří šéf se Zdeňkem Pohlreichem.
Jak zahýbou výsledky sledovanosti čísla získaná ze zpětných kanálů u IPTV nebo HbbTV?
Samotnou sledovaností podle mne nijak výrazně. Sledovanost IPTV platformy už měříme dnes, peoplemetry jsou nainstalovány i u domácností, které využívají IPTV platformu. Ptáte-li se na úroveň očekávané chyby, tak podle mne nebude velká. Výsledky peoplemetrového měření jsou víceméně reálné, přesnější měření v této zemi neexistuje. Zvýšení počtu peoplemetrů třeba o trojnásobek za prvé nikdo nezaplatí a za druhé nevěřím, že by se tak výsledná sledovanost nějak výrazněji zpřesnila. Jiná věc jsou data, která IPTV a HbbTV poskytne navíc oproti peoplemetrovému měření.
Jaký konkrétní plán má teď programové oddělení Primy před sebou?
Program máme jasně nastavený, jeho kostra existuje a té se chceme i nadále držet. S programem nemůžete každého půl roku hýbat, to diváky jen zmate.
Sport vám nechybí?
Ten se na komerční televizi v současnosti nezaplatí, pro sport zkrátka nemáme funkční ekonomický model. Sportovní přenosy dávají smysl na České televizi nebo u placených kanálů.
Vidíte nějaký budoucí trend, co se týče televizních pořadů?
Chcete můj tajný tip? Bollywood. Máme za sebou vlnu pořadů německé provenience a pomalu končí obliba tureckých seriálů, jako bylo Velkolepé století. A podle mého názoru, a i podle zkušeností ze zahraničí, se teď můžeme začít pomalu připravovat na nástup indické produkce. Ne že bychom se aktuálně do indické tvorby nějak zásadně vrhali, ale je to v mnoha zemích, včetně těch evropských, trend. Nakonec například už film Milionář z chatrče ukázal, že Indové diváky zaujmout umí.
ČLÁNKY DO MAILU