Současná podoba české GTS vznikla sloučením několika společností. Základem byla společnost GTS CzechNET, která působila na trhu jako operátor satelitní telefonie, datových a internetových služeb. Tato společnost postupem času koupila dva poskytovatele Internetu, společnosti Netforce a INEC. Jejím dalším nákupem byla společnost Dattel, která provozovala jednu z pražských optických metropolitních sítí – MetroNet, a zároveň byla držitelkou povolení poskytovat hlasové služby v určitých lokalitách Prahy 1 a 2.
A právě v nákupu společnosti Dattel, respektive její propojovací dohodě s Českým Telecomem, tkví zakopaný pes. Dattel byl svého času velmi kreativní při svém boji proti monopolu (současný ředitel Českého Telecomu a bývalý ředitel Dattelu Přemysl Klíma by jistě mohl vyprávět). Jeden příklad za všechny. Dattel první zavedl provizi pro ISP, kteří k jeho síti připojili své vstupy pro komutovaná připojení. Díky tomuto faktu potom musel Český Telecom (tehdy ještě SPT Telecom) platit Dattelu na základě propojovací smlouvy poplatky za minuty/impulsy, které prosurfovali zákazníci oněch ISP. Dattel se o tyto peníze dělil s ISP – na tomto modelu je mimochodem založeno fungování bezplatných ISP, jak je známe dnes.
Po zavedení tarifu Internet 99 se Dattel dostal do sporu s SPT Telecomem, který odmítal propojovací poplatky Dattelu platit a rozhodnout musel až antimonopolní úřad (pozitivně pro Dattel). Nástup tarifu Internet 2000 byl označován jako „DattelKiller“, neboť byl konstruován tak, aby odlákal v Praze ISP od Dattelu. Bohužel pro Telecom se to nepodařilo a fakt, že šlo o významné peníze, potvrzuje například počet vstupů, které měl v té době v síti Dattelu připojen největší komutovaný ISP Czech On Line (VOL) – šlo o cca 1.000 vstupů. Pokud uvážíme, kolik stály telekomunikační poplatky, tak vír peněz musel být viditelný i z velmi vysokého postu v Telecomu.
Poté, co GTS koupila Dattel a včlenila ho do své infrastruktury, získala i propojovací smlouvu. Smlouvu, která byla schopna zabezpečit GTS fungování hlasových služeb a generovat spolu se stávajícími ISP (v čele s VOL) příjmy. Faktické rozšíření sítě, která poskytuje služby, z Prahy 1 a 2 do celé republiky, je potom technikálie. Znamená to pouze dobudovat infrastrukturu, protože ani obchodní kanály GTS díky integraci celoplošného ISP INEC nechybí.
Contactel a Aliatel, kteří, ač požádali Český Telecom o novou propojovací smlouvu první, byli handicapováni tím, že musí co nejdříve začít nabízet hlasové služby a generovat výnosy, které povedou ke splacení drahé technologie. Také jejich management musí dostát svým slibům jak majitelům, tak zákazníkům v oblasti nabídky hlasových služeb.
GTS tento problém nemá. Funguje na základě staré propojovací dohody a snaží se dosáhnout co nejlepších podmínek pro smlouvu novou. A to i za cenu, že se proces podpisu a realizace nové smlouvy zdrží – případný profit totiž bude stát za těch několik týdnů čekání na verdikt Českého telekomunikačního úřadu. Vybojování každého milimetru místa nyní se několikrát vrátí v budoucnosti.
Zatím GTS vybojovala nějaký prostor ve zpoplatňování přístupových svazků propojujících ústředny operátorů – ostatní operátoři dali na vědomí, že budou chtít upravit své propojovací smlouvy s Českým Telecomem stejně.
Další velký boj čeká GTS při propojování čísel zelené linky (0800), kde místo koncového uživatele platí hovorné společnost, ve které je hovor ukončen.
Stranou nemůže zůstat ani sdílení výnosů z tarifu Internet 2001, kde nyní funguje GTS proti Českému Telecomu jako klasický ISP, což není optimální. Zde je ovšem v zájmu GTS dosáhnout poměrně rychlé dohody, neboť její největší zákazník této služby (VOL) vlastní již hlasovou licenci také a jistě bude chtít časem provoz svých komutovaných vstupů převést do své hlasové sítě.
Přestože je především v zájmu GTS postupovat tvrdě za účelem maximalizace výnosů, její přístup přispívá i snižování nákladů na telekomunikační služby v ČR, na což by nemělo být zapomenuto.