Rok s Google Chrome, novinky z Mozilla Labs

Podíl Google Chrome vyvolává rozpaky

Začátkem září to byl již rok od uvedení první veřejné testovací verze Google Chrome. Jistě není třeba připomínat, že uvedení prohlížeče Googlu bylo poměrně překvapivé. Vždyť spekulace o přípravě prohlížeče Google dementoval několik let a odkazoval na úzkou spolupráci s tvůrci prohlížeče Mozilla Firefox. Partnerskou smlouvu s nimi ostatně jen několik týdnů před uvedením Google Chrome prodloužil.

Každopádně v září 2008 přesto přišel Google Chrome a určitě přinesl trochu čerstvého vzduchu mezi prohlížeče. Někteří analytici mu ihned přičítali velké šance na úspěch. Například Douglas Anmutha z Lehman Brothers už začátkem loňského září věštil, že Google Chrome do dvou let může stáhnout náskok právě zmiňovaného Mozilla Firefoxu a dosáhnout na nějakých cca 20 procent z tržního koláče. Na splnění této odvážné prognózy má prohlížeč Googlu sice ještě jeden rok, ale tempo jeho růstu by muselo proklatě akcelerovat.

Podle statistik společnosti Net Applications srpnový podíl Google Chrome činil 2,84 %, což stačí jen na nelichotivou pomyslnou bramborovou medaili. Podíl třetího Safari v srpnu činil 4,07 %. Firefox se vyhřívá na druhém místě díky podílu 22,98 %. Internet Explorer stále ještě neohroženě kraluje. V srpnu si z tržního koláče podle Net Applications ukousl 66,97 %.

K ruce si můžeme vzít také statistiku od StatCounter.com. Zde se Google Chrome s globálním podílem 3,38 % dostane mezi elitní trojku, ovšem stále výrazně ztrácí na druhý Firefox (v srpnu 31,28 %), nemluvě o vedoucím Internet Exploreru (58,69 %). Na záda prohlížeči Googlu navíc dýchá Safari (3,25 %) a Opera (2,67 %).

Samozřejmě se nabízí diskuse: je cca tříprocentní podíl dvanáctý měsíc po uvedení na trh hodně nebo málo? Na úplně nový prohlížeč to určitě není málo. Navíc první ostrá verze vyšla až v prosinci 2008. Úvodním testovacím verzím chyběly i tak elementární funkce, jako je třeba správa záložek (oblíbených položek). Z tohoto úhlu pohledu nevypadají tři procenta vůbec špatně.

Na druhou stranu Google je hodně silná značka a veškeré aktivity tohoto amerického internetového kolosu se těší obrovské mediální a potažmo i uživatelské pozornosti. Zapomenout nemůžeme ani na masivní kampaň v reklamních systémech Googlu, která by pro jiné tvůrce prohlížečů určitě také nebyla nejlevnější. Nešlo tedy přece jen z tohoto základního potenciálu vytěžit více? To je samozřejmě věc názoru.

Nicméně už teď z Google Chrome těží i uživatele konkurenčních prohlížečů. Je zřejmé, že tvůrci ostatních prohlížečů si potenciálního černého koně na trhu pečlivě hlídají. Jak jinak si vysvětlit, že teprve až po uvedení Google Chrome se režim pro anonymní surfování (tzv. pornomód) stal funkcí vysoké priority pro Internet Explorer 8 i Mozilla Firefox 3.5? Přitom nejde o žádnou technologickou novinku. Apple u svého Safari totožnou funkci nabízí již několik let a v minulosti o podobném filtru uvažovali již i vývojáři z Mozilla Corporation.

Google Chrome samozřejmě významnou měrou přispěl k rozběhnutí závodů o nejrychlejší prohlížeč. Třeba pro vývojáře Safari nebo Opery byla rychlost významným tématem už v minulosti, ale Google Chrome bezesporu zvýšil důležitost tohoto tématu. Jestliže před pěti lety byla hlavním (marketingovým) tématem bezpečnost, dnes je to rychlost.

Otázkou však je, jestli Google Chrome dovede akcelerovat i tempo růstu svého tržního podílu tak, aby skutečně v nejbližších letech mohl reálně prohánět třeba Firefox. Klíčovou zbraní může být podpora rozšíření. Tu Google slibuje vlastně už od uvedení prvních testovacích verzí. V ostré verzi byste ji však i dnes hledali marně. Z open source projektu Chromium je patrné, že se na ní opravdu usilovně pracuje, ale ještě bude nějakou dobu trvat, než bude kromě samotné podpory k dispozici i plejáda užitečných rozšíření jako je třeba dnes na Mozilla Add-ons pro konkurenční Firefox.

Firefox: ke slovu přicházejí projekty z Mozilla Labs

Google samozřejmě není jediný, kdo usilovně pracuje na vývoji svého prohlížeče. Od našeho posledního ohlédnutí za děním na poli webových prohlížečů vyšla finální Opera 10.0. Novinkám jsme se věnovali v samostatném článku Opera 10.0: novinky na všech frontách. I Mozilla Corporation neusíná na vavřínech. Nicméně v posledních měsících se po různých diskusních fórech objevují výtky, že Firefox z hlediska nabídky nových funkcí už jen dotahuje konkurenci. Na první pohled by tu tak koncovému uživateli mohlo připadat. Nelze ovšem přehlížet celou řadu experimentálních projektů z Mozilla Labs, které se v nejbližších verzích Firefoxu konečně dočkají zapracování.

Nový Firefox 3.6, který by mohl vyjít už v listopadu, mimo posílení výkonu a lepší spolupráce s Windows 7 přinese také integraci doposud experimentálního projektu Personas. Zatím funguje jako samostatné rozšíření pro Firefox 3.0 a vyšší. Firefox 3.6 jeho funkce nabídne již v základní instalaci. Jde o podporu tzv. lehkých témat vzhledu (skinů), která byla dost možná i inspirací pro vývojáře Google Chrome při implementaci podpory skinů do právě betatestovaného Google Chrome 3. Takové lehké motivy vzhledu mění jen barvu resp. pozadí ovládacích prvků. Nemění jejich umístění, logika ovládání prohlížeče tedy zůstává stejná. Nedochází ani k problémům s kompatibilitou a zároveň se takové lehké motivy lépe vytvářejí.

V současném plánu Mozilla Corporation figuruje také Firefox 3.7, s jehož uvedením se předběžně počítá v první polovině příštího roku. Kromě oddělení plug-inů do samostatných procesů a další optimalizace výkonu slibuje také spouštění webových aplikací jako tradičních desktopových aplikací. Zde se tedy dostává ke slovu experimentální projekt Prism nebo přinejmenším jeho základní myšlenka. Prism jsme si na Lupě představovali již dříve, třeba v článku Mozilla Prism: pojítko mezi webem a desktopem. Zatím je k dispozici buď jako rozšíření pro Firefox nebo také jako samostatná aplikace využívající jádro Gecko. Firefox 3.7 by měl nabídnout minimálně snadnou tvorbu zástupců pro webové aplikace, které uživatel bude moci jednoduše umístit na plochu nebo do hlavní systémové nabídky. Podobnou funkci dnes nabízí Google Chrome.

Firefox 3.7 má nabídnout také task oriented browning, za čímž by se mohla velmi pravděpodobně skrývat již dříve avizovaná a aktuálně rozpracovaná integrace Ubiquity. O tomto doposud samostatném rozšíření jsme na Lupě psali už loni v článku Ubiquity – největší revoluce prohlížečů od dob Greasemonkey. Vývojáři z Mozilla Corporation se nechali slyšet, že toto rozšíření není zralé na plnou integraci do Firefoxu, protože koncový uživatel přece jen potřebuje Ubiquity naservírovat v poněkud stravitelnější podobě. Konečná podoba implementace je tak stále s otazníkem.

V plánu je také Firefox 4.0. Zatím se s ním počítá v druhé polovině příštího roku, ale tento termín je v tuto chvíli nutné brát s velkou rezervou. Jestli totiž ve vývoji Firefoxu 3.6 nebo Firefoxu 3.7 nastanou nějaká zdržení, jistojistě se projeví i na skutečné datum vydání Firefoxu 4.0. Na předběžném seznamu plánovaných novinek každopádně již nyní nalezneme třeba JetPack. To je nová platforma pro rozšíření, na které se již nějaký čas pracuje (již je k dispozici verze 0.4), ale i tak je stále ještě v rané fázi vývoje.

JetPack má nabídnout nové možnosti tvorby rozšíření pro Firefox a zároveň odbourat nevýhody, které má současná implementace rozšíření. JetPack například počítá s tvorbou rozšíření na základě běžných webových technologií. Vývojáři se tak již nebudou muset učit žádný nový jazyk. Bude stačit znalost HTML, JavaScriptu a CSS. V plánu je i podpora pro prvky z HTML 5 (canvas, tagy video a audio) a samozřejmě podpora pro AJAX.

JetPack ovšem nezavírá dveře ani pro využití toolkitů třetích stran (jQuery, Dojo) a různých API. Ve výsledku má být tedy stejně „mocnou platformou“ jako současný systém rozšíření. Koncepce JetPack přitom odbourává problémy s kompatibilitou nové generace rozšíření při aktualizaci prohlížeče (která dnes trápí řadu uživatelů) a nutnost restartu prohlížeče při aktualizaci nebo instalaci rozšíření. Nový systém rozšíření by měl být také bezpečnější.

Firefox 4.0 podle předběžných plánů vytáhne na světlo také projekt Weave, který je v současnosti k dispozici jako další rozšíření v nabídce Mozilla Labs. Prostou synchronizaci záložek má nabídnout již Firefox 3.7. Weave ovšem umí online přes infrastrukturu serverů Mozilly přenášet mezi jednotlivými instalacemi prohlížeče Firefox kromě záložek také historii navštívených stránek, uložená hesla nebo třeba i otevřené panely. Weave je přitom k dispozici kromě klasického Firefoxu i pro Fennec, což je kódové označení pro mobilní verzi Firefoxu. Mozilla Corporation tak nabídne uživatelům svých prohlížečů podobný komfort jako třeba služba Opera Link uživatelům desktopové Opery a její mobilní verze.