Ohlédnutí za uplynulými dvanácti měsíci v telekomunikacích nemůžeme začít jinak než dvěma hlavními momenty, které spolu přitom věcně souvisejí. Pokud by se u jednoho z nich nenaplnily obavy a nedošlo by na varovná slova odborné veřejnosti, nemuselo být druhé téma vůbec tématem. Zasvěcení už podle naznačených indicií jistě tuší, že řeč je o důsledcích nepovedené aukce 5G kmitočtů a návazných pokusech o regulaci mobilního trhu. Obojí má společného jmenovatele: Český telekomunikační úřad (ČTÚ).
ČTÚ hlavou proti zdi
Začínáme proto na pražských Vysočanech. Po dvou letech od aukce, kterou i Nejvyšší kontrolní úřad zhodnotil jako zpackanou, dostavěli operátoři 5G sítě a opatrně na ně začali pouštět zákazníky i s nároky na vysokou spotřebu dat. A později jim navýšili rychlosti fixního LTE.
Mezitím se v zákulisí rodily miliardové transakce. Čtvrtého operátora nemáme a PODA jako jeden z nových hráčů, kteří měli nabourat triumvirát velké trojky, ambice zamíchat jakkoliv s kartami nemá. Využívá přitom jedné z mnoha mezer v podmínkách aukce, na které Lupa upozorňovala už před dvěma lety, totiž že podmínky narychlo přepracované po zásahu tehdejšího „superministra“ Karla Havlíčka otevřely menším operátorům možnost koupit si kmitočty čistě na spekulaci. Od 24. listopadu 2022 dále totiž držitelé v pásmu 3500 MHz i 3700 MHz mohou získané frekvence pronajmout nebo prodat někomu jinému.
Na národní roaming mají nárok vedle PODA ještě Nordic Telecom a skupina Kaprain investora Karla Pražáka. Ta přes firmu Centronet v aukci vydražila také blok o šířce 80 MHz v pásmu 3,5 GHz. Svůj byznys kolem 5G sítí ale převedla do nově založené společnosti Incrate a nijak doposud neindikovala, že by o vstup na trh uvažovala.
Chybějící čtvrtý operátor domácnostem kýžené zlevnění předražených služeb nepřinesl. Česko tak i dál patří k zemím s nejvyššími účty za telekomunikace. Změnil se ale přístup druhého tuzemského subjektu, který má vedle ČTÚ pravomoc sahat k regulatorním opatřením, tedy antimonopolního úřadu.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) vcelku překvapivě otočil a na sklonku roku začal prověřovat velkou trojku pro podezření z kartelové dohody. Stačilo mu k tomu přitom udání Ministerstva financí, že se žádný z operátorů nepřihlásil do obřího tendru na mobilní služby za čtvrt miliardy korun pro několik ministerstev. Je zajímavé, že když před lety ÚOHS pod vedením Petra Rafaje dostával podněty na protisoutěžní jednání od ČTÚ, žádné řízení nezahájil.
Výčet nezdarů ČTÚ za letošní rok tím ale zdaleka nekončí. Regulátor trhu dostal za uši nejen od tuzemských kontrolorů, ale i od Evropské komise, a to když se opakovaně i přes nesouhlas antimonopolního úřadu a operátorů neúspěšně pokoušel na několikrát prosadit regulaci mobilních dat.
Úporná snaha znásilnit zákonný rámec regulace byla až groteskní. Naštěstí těsná většina v Radě ČTÚ si toho byla vědoma a nápad nakonec zastavila tím, že přehlasovala šéfku úřadu Hanu Továrkovou. Ta svou zatvrzelostí rozčílila ministra průmyslu natolik, že když se na podzim rozhodovalo o doplnění Rady úřadu na uvolněné místo po Josefu Chomynovi, vláda pro jistotu už tehdy jasně deklarovala, že s pokračováním Továrkové v čele úřadu nepočítá.
Nepomohlo jí ani to, že se krátce předtím stala místopředsedkyní evropského sdružení regulátorů BEREC. V Radě tak od října sedí někdejší předseda asociace mobilních operátorů Jiří Šuchman a jejím předsedou bude od února 2023 někdejší náměstek ČTÚ Marek Ebert.
ČTÚ pod vedením Továrkové také rozhodl, že už nestojí o spolupráci se sdružením CZ.NIC na projektu NetMetr, načež CZ.NIC tuto aplikaci vyvíjenou od roku 2016 vypnul. Úřad místo toho spustil vlastní aplikaci NetTest. Jenže tu provázela celá řada kontroverzí. Například že ČTÚ manipuloval svými vlastními daty, aby si vylepšil PR. Na druhou stranu je nutno přiznat, že NetTest je už k dispozici i pro mobilní aplikace (zatím tedy jen pro Android) a že dodává výstupy použitelné v následném reklamačním řízení.
Od začátku roku ČTÚ má také v zákoně nově upravenou kompetenci trestat obtěžujících marketingová volání. Do začátku prosince přijal přes tisícovku stížností, zahájil 27 kontrol, ale neudělil zatím ani jedinou pokutu.
Pokutou neskončil ani vleklý spor tuzemských operátorů o sdílení sítí. Evropská komise potvrdila, že spojení CETIN a T-Mobile mohlo narušit fungování hospodářské soutěže, zároveň ale akceptovala dobrovolné závazky obou subjektů v investicích do inovací sítí. T-Mobile a O2 uzavřeli dohodu o sdílení už v roce 2011, třetí tuzemský operátor Vodafone následně podnikal různé právní kroky, aby úmluvu zvrátil.
Válka a blokování dezinformací
Ruská okupace na Ukrajině měla dopady i do sféry telekomunikací. V souvislosti s konfliktem je možné hovořit o hybridní válce, jejímiž účastníky není jen Ukrajina, ale i další země západu, Česko nevyjímaje.
Vojenské zpravodajství s posvěcením vlády přijalo bezprecedentní opatření proti šíření ruských dezinformací. Záhy po propuknutí konfliktu zažádalo o blokování 22 problematických domén. Čeští operátoři a s nimi také sdružení CZ.NIC takové žádosti vyhovělo, čímž se pustilo na velmi tenký led z hlediska chybějící zákonné úpravy a Ústavou zaručeného práva na svobodu projevu.
Ačkoliv podporu tomuto blokování tehdy vyjádřil i rezortní ministr Josef Síkela a CZ.NIC zpočátku svá rozhodnutí blokovat prodlužoval, pak s nimi jako mávnutím kouzelného proutku zase přestal, aniž by dokázal uspokojivě vysvětlit proč. Za touto blokační epizodou tak zůstává hořká pachuť zejména proto, že CZ.NIC pár let nazpět patřil k tvrdým kritikům schválení hazardního zákona umožňujícího blokaci webů nabízejících online hazard bez licence Ministerstva financí. Kampaň Přichází cenzor byla postavena tak, že bojuje za svobodu politického projevu. Je obtížně přijatelné, že když šlo o nelegální hazard, stálo za něj bojovat, ale jakmile jde o svobodu projevu, byť problematického, není pochyb, že je vhodné ji omezit.
Ozbrojený konflikt na východ od našich hranic a s ním spojené efekty inflace a růst cen energií dávaly tušit, že letošek nebude zejména pro menší podnikatele v elektronických komunikacích jednoduchý. Zatímco těm velkým se dařilo a předháněli se v oznamování výše rozdělovaných dividend, byli jsme letos svědky i několika smutnějších příběhů.
Jedním z nich byl krach 365internetu se zákazníky na xDSL technologii. CETIN nechal pohledávky za tímto lokálním poskytovatelem vystoupat na úroveň několik milionů korun, než přistoupil k odstřižení jeho zákazníků, a to způsobem, který zákon o elektronických komunikacích nedovoluje, přičemž mluvčí CETINu Adam Zbiejczuk to tehdy připodobnil k situaci dodavatele poslední instance. Nakonec přípojky zákazníků 365internetu převzala WIA.
Konsolidace lokálních poskytovatelů
O fúze a rebranding u lokálních ISP nebyla letos nouze ani dál. Vlnu nákupů začátkem rok zahájil polostátní ČEZ, kdy pod svoji značku Telco Pro Services získal vsetínskou firmu Internext 2000. Dial Telecom se přejmenoval na Quantcom, ale pod touto značkou funguje pouze pro firmy a velkoobchodní partnery. Retail odštěpil do dříve pohlceného operátora Pe3ny.
Skupina PPF se rozhodla pro squeeze-out minoritních akcionářů operátora O2 a stáhla akcie O2 z burzy. To se ale neobešlo bez odporu nedobrovolně vytěsněných akcionářů. Stejná skupina pak sáhla k rebrandingu svých zahraničních aktivit. Operátory Telenor v Bulharsku, Maďarsku a Srbsku přejmenovala na úsměvný název Yettel, navíc se světlezeleným logem. Nej.cz Karla Pražáka zfúzovala čtyři dříve koupené providery, včetně Netboxu. Zanikly tím značky Smart Comp., A1 net, MCnet internet a NJNet. Kaprain přitom začátkem roku uvedl, že největší vlna odkupů providerů na českém trhu už je u konce.
T-Mobile se po vzoru Vodafonu rozdělil vedví a Vodafone dokončil převod bývalých zákazníků UPC do svých IT systémů. Těm se tak změnil systém vyúčtování (už není ohraničené kalendářním měsícem a faktura vystavovaná na měsíc dopředu, ale jde o klouzavé období účtované zpětně).
Také sítě Internetu věcí řadíme mezi telco služby. A kolem Internetu věcí se letos děly věci. Ve Francii zkrachovala společnost SigFox, která koordinovala evropský provoz stejnojmenné sítě (v pásmu 868 MHz). V České republice má provoz SigFoxu na starosti SimpleCell, kolem které se majetkově točí mediálně známý investor Radovan Vávra. Jeho jméno pak závěrem roku rezonovalo v souvislosti s policejním zátahem na firmu XIXOIO. Ačkoliv se sám Vávra od jakýchkoliv spojitostí s XIXOIO distancoval, to spojení bude i před policií maskovat jen velmi těžko. Na Slovensku SimpleCell síť SigFox vypnul, v Česku zatím zůstává v provozu. Zatímco SigFox skomírá, síť LoRa na téže frekvenci vzkvétá, alespoň podle Českých Radiokomunikací.
Personálie
Než se podíváme na nejvýznamnější personální změny v telco odvětví, připomeňme, že letos Česká republika oslavila 30 let od prvního oficiálního připojení k internetu. Při této příležitosti na konferenci pořádané na ČVUT promluvil i jeden z „otců internetu“ Vint Cerf. Naopak Česko do světa poslalo svého zástupce, aby dohlížel nad tím, že internet zůstane svobodným místem. Bývalý radní ČTÚ a šéf CZ.NIC Ondřej Filip se stal jedním ze světových strážců klíčů od internetu a zvolili ho znovu i do představenstva RIPE NCC.
Poslechněte si rozhovor s Janem Gruntorádem o připojení ČSFR k internetu:
Dalo se čekat, že nová vláda sáhne ke změnám u činovníků digitalizace spojovaných s předchozím kabinetem Andreje Babiše. Vladimír Dzurilla tak napřed nedobrovolně skončil jako vládní zmocněnec pro digitalizaci, později rezignoval na posty ředitele NAKITu spadajícího pod Ministerstvo vnitra a Státní pokladny Centra sdílených služeb spadající pod Ministerstvo financí.
Bývalý předseda Rady ČTÚ Jaromír Novák se stal poradcem ministra průmyslu Josefa Síkely, zatímco premiérovým poradcem pro IT a e-goverment se stal duchovní otec datových schránek Zdeněk Zajíček. Radní Josef Chomyn, který odešel z ČTÚ, se stal šéfem laboratoří CZ.NICu. Někdejší ředitel českého Vodafonu Balesh Sharma nahradil Ladislava Bartoníčka v čele PPF Telecom Group. Sám Bartoníček později skončil i jako předseda dozorčí rady českého O2.
Svá vedení obměnily Nordic Telecom (Libor Dočkálek) i TTC Marconi (Ondřej Havlík). ČD Telematica obměnila dozorčí radu (Michal Krapinec, Michal Kraus, Tomáš Vrbík) i vedení (Jan Hobza).
ČLÁNKY DO MAILU