Hlavní město Praha bude prostřednictvím podniku Operátor ICT (dříve Operátor Opencard) realizovat projekty spojené s takzvanými chytrými městy (smart cities). Má na ně pro dvouleté období připraveno až 600 milionů korun, dalších 86 milionů pak na provoz a mzdy.
Operátora ICT z velké části ovládlo hnutí ANO, což vyvolalo bouřlivou debatu. Robert Králíček má jako člen představenstva Operátora ICT na starost řízení úseku Smart City a v rozhovoru pro Lupu mluví o tom, jak má podnik fungovat, či o tom, že město spustí smart city platformu.
Proč vznikl Operátor ICT?
Operátor byl dedikován hlavním městem Praha v první fázi na provozování nového systému Lítačka. Dalším úkolem, který dostal a o kterém rozhodla rada města, je, že se pod něj převede i projekt Smart Cities. A máme i další oblasti, kterým se chceme věnovat. Teď pracujeme na komunikaci s městskými částmi na spolupráci na ICT projektech. Nabízíme katalog služeb pro městské části ve spolupráci s informatikou magistrátu. To znamená, že chceme být jakýmsi konzultantem, projektantem, provozovatelem některých věcí. Chceme spolupracovat s informatikou (magistrátu) tam, kde na to kapacitně nestačí a kde by bylo vhodnější, abychom to provozovali my.
Proč na toto město potřebuje samostatnou firmu? Není možné to řešit například přímo na magistrátu?
Je to součástí strategického politického rozhodnutí současné politické reprezentace. Máme možnosti v tom, že nejsme limitováni různými tabulkami. Nemáme limity v tom, do jaké třídy je kdo zařazen, podobně jako se zaměstnává ve státní správě. My zaměstnáváme lidi čistě na základě výběrového řízení a jsme schopni pomocí interních a externích kapacit krátkodobě najímat odborníky, což magistrát nemůže. Můžeme dlouhodobě spolupracovat s někým, kdo je odborníkem na danou oblast, ale jeho platové nároky jsou jiné, než jaké částky se dostávají ve státní správě.
Takže díky tomu dokážete přilákat i kvalitní lidi z IT?
Pořád asi nejsme schopní zaplatit odborníka tak, jako velká korporace, ale jsme schopni si takového odborníka třeba krátkodobě pronajmout. Poskytnout ho té státní správě. A také jsme flexibilnější, nemáme limity jako třeba zákon o úřednících (státní službě – poznámka redakce) a podobně. Jsme akciová společnost s pravidly, která nám ukládá zákon, a jsme pod jasným a detailním dozorem hlavního města Prahy.
Robert Králíček, Operátor ICT
Kolik má Operátor ICT kmenových zaměstnanců a kolik jste schopní zaměstnávat externě?
Detail toho, kolik přesně máme zaměstnanců, nemám, protože neznám strukturu Lítačky. Myslím ale, že to jsou řádově desítky lidí. Nemáme limity v tom, kolik lidí máme nabírat, kolik lidí máme mít na DPP a DPČ. Jsme limitováni výkonem. My vyúčtováváme práci magistrátu a ten nám za ni platí. Nemůžeme si dovolit nabrat sto lidí, kteří nebudou mít práci. Musíme jakoukoliv naši činnost doložit magistrátu. Nedostáváme peníze na bianko šek, naopak kvartálně vyúčtováváme naši činnost a na základě toho dostáváme peníze.
A na lidi tedy v rámci chytrých měst máte 86 milionů na dva roky?
To je částka, která je určená na projektovou kancelář Smart Cities. Ale je to částka celková. To znamená, že tam jsou náklady na kanceláře, techniku, lidi, externí zdroje. Je to kompletní číslo, ne pouze mzdové náklady. Mzdy tvoří jenom část. Je to kompletní částka na celý projekt.
Na začátku jste zmínil politické rozhodnutí o tom, že by Operátor ICT měl působit, tak jak působí. Můžete být konkrétnější? Podnik je do značné míry obsazený lidmi z ANO. Je to tedy politické rozhodnutí ANO? Má tato strana teď nějaké programové cíle či vize dělat smart cities a podobně?
V představenstvu a dozorčí radě jsou zastoupeny všechny politické strany. Je zde ANO, ČSSD, členové trojkoalice, v dozorčí radě jsou i členové opozice, například TOP 09. Ta shoda je napříč politickým spektrem, není to jen o tom, že by ANO něco chtělo razit. Pokud se v rámci Operátora ICT rozhodneme o nějaké strategické věci, která musí projít představenstvem a dozorčí radou, tam je zastoupeno více subjektů. Není to tak, že by se ANO rozhodlo, že zítra něco udělá.
Nicméně vy jste z ANO, výkonný ředitel je z ANO a tak dále. Jsou pro ANO chytrá města novým politickým tématem?
Nevím, jestli jsem úplně relevantní člověk vám na toto odpovědět, protože bych nerad mluvil za našeho nejvyššího předsedu či vedení strany. Já jsem se historicky věnoval IT i v soukromém sektoru a se svými kolegy se snažím, abychom s kolegy posunuli v tomto oboru i Prahu. Ale nemyslím si, že by to byla nějaká nová politická strategie hnutí ANO. Je to prostě snaha posunout Prahu dopředu. Domníváme se, že v této oblasti obecně, nejenom v Praze, máme jako Česká republika rezervy. Toto je jeden z kroků, jak posunout elektronizaci ve státní správě.
Odkud vzešel impuls k tomu všemu? Od primátorky Adriany Krnáčové?
Řekl bych, že jeden z impulsů byl od paní primátorky, protože je v tomto velmi proaktivní člověk a technologiím se věnuje a řekl bych, že je i fanouškem. Prosazuje elektronizaci úřadu i smart city technologie. Takže je jedním z hlavních motorů prosadit koncept Smart cities v Praze.
Praha není jediné město, kde ANO začíná řešit chytrá města, aktivní jste třeba v Brně. Mluví se o tom, že váš předseda poslaneckého klubu Jaroslav Faltýnek je jakýmsi iniciátorem této agendy. Je to pravda? Koordinujete se i na úrovni vedení strany?
Je to konzultované v obecné rovině. Samozřejmě se pan Faltýnek jako místopředseda hnutí zajímá o dění v Praze a ostatních městech. Ale nemyslím si, že by on byl člověkem, který by řekl, že teď vymyslel Smart city a že se tudy půjde. Zajímá se samozřejmě o to, jak na tomto konceptu pracujeme, jak se vyvíjí a bdí nad tím, abychom se drželi zákonných pravidel. Ale nemyslím si, že by to byla nová marketingová strategie hnutí ANO a nemám žádné informace, že by Smart city bylo z popudu pana Faltýnka. Je to spíše snaha v tom smyslu, že máme v hnutí řadu expertů na IT a oblast chceme posunout dopředu. Tuto ambici asi máme.
Například ve vašich volebních programech a dalších materiálech nikde žádné ICT není. Teď nicméně najednou o ambicích v tomto směru mluvíte.
Myslím si, že jsme v Praze vytvořili dobrý tým, který je složen z odborníků a který se shromáždil kolem paní primátorky. V tu chvíli jsme se mohli rozhodnout, že tímto směrem půjdeme. Dozrál čas, dokázali jsme se v rámci hnutí najít a paní primátorka zvládla postavit tým z jednotlivých městských částí a členů.
Robert Králíček a Adriana Krnáčová.
Vy máte za sebou zajímavé působení v komerční IT sféře. Proč jste teď přešel do prostředí veřejné správy?
Pracoval jsem ve velkých korporacích a tam se mi líbilo, že nemusíte chodit s papírem, můžete hodně pracovat z domova. Mně jako občanovi vadí, že musím s jedním papírem na tři úřady. Mou snahou je posunout elektronizaci státní správy, což je oblast, která posledních osm let stagnuje.
Některé zdroje v souvislosti s Operátorem ICT mluví o roli Milana Rusnáka. Je to pravda?
Nevím, jestli úplně striktně říci ne, já ty informace nemám. S panem Rusnákem jsem se možná někdy potkal na nějaké akci. Osobně ho neznám, nikdy jsem s ním nejednal a rozhodně necítím žádnou jeho angažovanost v Praze.
Ani přes magistrát?
Podle mých dostupných informací tam nikde nefiguruje a není angažován.
Operátora ICT a Smart Cities doprovází nedávná kauza, kdy se na radě Prahy měl objevit dokument s 20% marží za zakázky právě pro Operátora, namísto původních 6,5 procent. Ondřej Profant z Pirátů tvrdí, že to tak bylo nastaveno účelově.
Tam došlo k sčítání jablek s hruškami. Ve skutečnosti dostáváme pouze tu 6,5% marži. Ta částka dvakrát 43 milionů nejde na platy, jde na provoz kanceláře jako celku, o tom už jsme mluvili. My dostáváme marži z jednotlivých projektů.
A jak to podle vás tedy bylo s těmi 20 procenty marže?
Zde do rozhovoru vstupuje mluvčí Operátora ICT Katarína Landlová: Já jsem to rozklíčovala. Ve skutečnosti jsme nad tím hodně dlouho přemýšleli, jak se přišlo na částku 20,83 procenta. Skutečně to byla jablka s hruškami. Vzala se částka 43 milionů, která je ročně na provoz kanceláře, a vznikl pocit, že je to náš zisk. Spočítalo se, kolik je 43 milionů z 300 milionů (ročně na realizaci projektů – poznámka redakce).
Kdo to takto spočítal?
Zřejmě pan Ondřej Profant si to takto odvodil. Je to tak, že dle smlouvy je stanovený rámec 43 milionů na provoz projektové kanceláře a je stanovený rámec 300 milionů na realizaci projektů. Těch 43 milionů je rámec nákladů, které musíme vyúčtovat magistrátu, a 300 milionů v žádném případě nejsou peníze, se kterými my operujeme. Rozděluje je magistrát na základě projektů, které magistrát vybere. Pan Profant a server Neovlivní spočítali, že z těch 300 milionů je 43 milionů zhruba 14 procent, a spočítali to i s těmi 6,5 procenty. Z toho pak vyšla částka 20,83 procenta (sečteno: na uskutečnění investice ve výši 300 milionů Kč ročně na Smart Cities tak Praha vynaloží celkové roční náklady až 62,5 milionů Kč – 43 milionů na provoz kanceláře a až 19,5 milionů (6,5 % z 300 milionů) jako odměnu pro OICT – poznámka redakce).
Takže na radu města nešel žádný dokument, kde by bylo 20 procent?
Nadále opět pokračuje Robert Králíček: Ne, v žádném případě. To je slušně řečeno mylná informace. Je ještě důležité říci to, že my nedisponujeme těmi prostředky. Ty má v rozpočtu paní náměstkyně Eva Kislingerová. Nedávno byla první komise rady hlavního města Prahy pro rozvoj Smart cities, která nám schválila prvních pět pilotních projektů a zadala nám za úkol vypracovat projektovou dokumentaci pro schválení radou a následnou realizaci.
Jak se ty projekty vybíraly?
My působíme jako centrum shromažďování jednotlivých vstupů. Dostáváme je od městských částí, městských firem, od ČVUT, z inovační rady Prahy, ze startupů. Projekty pak procházíme, máme nějaký jejich zásobník, pak je vyhodnocujeme a připravujeme pro schválení komisi rady hlavního města Prahy. Komise rozhodne, které projekty doporučí radě a které ne. Pak je finálně na radě hlavního města Prahy, které projekty schválí.
Takže teď budeme připravovat chytré lavičky, pilotní projekt chytrého parkování, projekt malé elektromobility, řešit se bude chytré odpadové hospodářství a bude se připravovat speciální aplikace pro navádění občanů v budovách magistrátu. Příklad: přijdete do Škodova paláce, najdete si úředníka a aplikace vám za ním ukáže cestu.
A myslíte si, že zrovna tyto první projekty jsou něco, co občané a město skutečně potřebují? Chytré lavičky jsou rozhodně „cool“, ale možná by bylo lepší primárně řešit to, abych jako občan vůbec nemusel na úřad a veškerý kontakt s úřady mohl řešit z mobilu přes internet. Neměla by toto být Smart Prague?
Smart City je široký koncept. Lavičky, chytré lampy, parkování a tak dále jsou poslední součástí toho konceptu. My samozřejmě chceme především město řídit, zpracovávat informace a pracovat s nimi pro strategické řízení. Jsou to pilotní projekty, snažíme se je dělat rozmanité, abychom věděli, jak na sebe navazují. Budeme mít třeba chytré koše, díky čemuž lze efektivně plánovat trasu svozu odpadků. Do budoucna chceme v centru takový svoz vyzkoušet pomocí elektromobilu, abychom snížili spotřebu palivu, výfukové plyny.
Ale to, co říkáte, je pro nás důležité. Například zmiňovaná indoor navigace by měla umět sledovat vytíženost jednotlivých přepážek, měla by mít online rezervační systém. To jsou první kroky, ale nemůžeme a nechceme se zaměřit jenom na jednu část. Chceme vybudovat informační platformu, která bude pracovat s informacemi z jednotlivých médií. Lavičky jsou jedno takové médium, které poskytne informace, se kterými se pak dá pracovat.
Operátor ICT
Jinými slovy tedy budete mít nějakou centrální platformu, kde se budou sbíhat informace ze všech zdrojů, tam se budou zpracovávat a následně vyhodnocovat?
Ano. To za prvé. A za druhé je smart city založeno na určitých matematických modelech a predikcích chování města. Zde vidíme velkou možnost spolupráce s ČVUT. Akademická půda může pracovat s maticemi. To znamená, že dostaneme nějaké informace a díky predikcím lze zjistit, jak se město bude chovat za hodinu, dvě, tři. Tyto informace pak lze zase poslat do koncových bodů.
Platforma se tedy jeví jako klíčový prvek. Už na ní děláte?
V současné době pracujeme na požadavcích, které budeme chtít, aby platforma splňovala.
A bude to nějaký vlastní, interní systém, nebo využijete už něco, co nabízí firmy hotové?
Nemyslím si, že bychom stavěli vlastní proprietární platformu. Některé velké společnosti nabízí IoT platformy. Děláme si průzkumy trhu, byli jsme na Smart City Expo v Barceloně, seznámili jsme se s řešeními a zpracováváme data. A řešíme legislativní rámce, s jakými informacemi a jak pracovat.
A poběží to na vašem hardwaru, nebo někde v cloudu?
Přijatelné jsou obě varianty. Dokáži si představit nějaké vlastní řešení datového skladu, protože přece jenom je otázka, jaké informace ze zákona budeme moci skladovat v cloudu. Dokáži si představit hybridní kombinaci.
Před pár měsíci se představovala koncepce Smart Prague. V plánech mimo jiné zaznělo, že by Praha měla mít vlastní datové centrum. Souvisí to spolu?
Projekt konsolidace datacenter je samostatná aktivita, která probíhá ve spolupráci s informatikou Prahy. Není to závislé na projektu Smart City. Ale samozřejmě zde kooperace může být a je tam. Projekt datacentra souvisí, spolupracujeme na něm, ale není to spjaté pupeční šňůrou. Ale jak jste zmínil, můžeme využívat i cloud a není to tak, že bychom čekali na to, až se dodělá datacentrum.
Proč město tak nutně potřebuje vlastní datacentrum? Kromě argumentu, že jde o kritická data? I soukromí poskytovatelé datacenter dokáží garanci jasně zaručit, navíc je spousta volného prostoru a tím pádem jsou tržní ceny celkem nízko.
Já si myslím, že jde o strategické rozhodnutí. Jsou data, která město chce mít pod kontrolou. A také je zde možná spolupráce s městskými částmi, kdy jim magistrát může poskytnout kapacity, zálohování a tak dále.
Bude mít hotová platforma nějaké aplikační rozhraní (API), ke kterému se budou moci vývojáři připojovat, získávat nasbíraná data a dělat nad nimi své aplikace?
Samozřejmě. To je jeden z požadavků, aby platforma byla schopná integrovat veškeré Smart city projekty, ať už naše či ty, se kterými budeme spolupracovat, ty soukromé. Data mohou být poskytována soukromému sektoru, třeba pro sdílení automobilů a tak dále. Je zbytečné, aby někdo objížděl Prahu a získával vlastní podklady, když my je máme.
Kdy by ta platforma mohla být hotová?
Co nejdříve. Pokud se nám podaří připravit podklady pro komisi, mohla by se připravit někdy z kraje příštího roku. Jde o pilotní projekt. Tam bychom si vše odzkoušeli a pak bychom se rozhodli, jakou platformu pro finální nasazení koupit.
Můžete naznačit, o kterých technologiích uvažujete?
To nejsem schopný říct, bylo by to zavádějící. Vybíráme ze všech velkých výrobců, kteří nám to nabízí.
Předpokládám, že tyto velké firmy, které nyní mají smart city, internet věcí a zpracování dat už nějakou dobu jako velké téma, jsou nyní směrem k vám obchodně dosti aktivní?
To si nemyslím. Neviděl bych to tak, čekal jsem to horší (smích). Možná ještě vyčkávají, jak to bude. Ale zatím to není tak, že bychom měli frontu u dveří. Naopak se sami snažíme vyhledávat. Některá města to mají daleko horší.
U těch pěti pilotních projektů máte jaké časové představy?
Do konce roku bychom chtěli do rady připravit podklady. Pak bychom začali soutěžit pilot. Na chytré koše se můžeme těšit co nejdříve, stejně jako parkování. Montovat chytré lavičky asi nebude mít smysl, když bude chumelit. Elektromobilitu plánujeme spíše na konci prvního kvartálu příštího roku. Budeme na tom pracovat hned, jak nám to rada schválí. Realizace bych viděl v prvním, nebo na začátku druhého kvartálu.
Na to, jak většinou státní projekty postupují pomalu, to vypadá na celkem rychlé tempo.
Ano, máme tu ambici a doufáme, že se nevyskytnou žádné překážky.
Bude se na projektu Smart City podílet také Prague Startup Centre, které Praha provozuje u vás ve stejné budově?
My s nimi úzce spolupracujeme. Některé firmy z centra se nám hlásí do pilotních projektů.
ČLÁNKY DO MAILU