Rada Evropské unie minulý týden projednávala opatření týkající se revize současného regulačního rámce elektronických komunikací. Návrh na vytvoření celoevropského regulátora, který by vzal významnou část kompetencí národních regulátorů a využíval je sám, však narazil na odpor nejen na úrovni resortních ministrů jednotlivých členských zemí, ale i u poslanců Evropského parlamentu. Centralizovaný telekomunikační regulační úřad, jehož zřízení prosazovala komisařka Viviane Redingová, tak s největší pravděpodobností nevznikne. Ministři členských zemí také nepodpořili záměry Komise, která chtěla získat právo veta pro nápravná opatření na telekomunikačních trzích Evropské unie. Dosud platí, že poslední slovo zde mají národní regulátoři a podle výsledků posledních jednání se na této skutečnosti do budoucna nic nezmění. Naopak v otázce zavedení tzv. funkční separace nepanuje mezi zástupci jednotlivých států shoda. Komisařka Redingová na zasedání Rady opět zopakovala apel na operátory, aby sami snížili ceny i za SMS zprávy a data v rámci roamingu. Pokud tak neučiní do prázdnin, hrozí komisařka Redingová zavedením regulačních opatření.
Jiří Peterka: Stalo se: týden evropských odmítnutí
Otázka, nakolik Internet (a další moderní komunikační prostředky) změnil chování svých uživatelů v běžném životě, je předmětem zájmu a také sporů sociálních vědců. Jakým způsobem nás proměňuje Internet? Jisté je to, že Internet v jeho současné podobě má nejen v ČR v zásadě čtyři generace uživatelů. První generace začala s Internetem a dalšími moderními komunikačními prostředky pracovat v době kdy byla plně socializována, měla ukončené vzdělání a žila stereotypním životem. S každou další generací se nástup využívání Internetu urychloval. Mladší uživatelé, děti narozené přibližně od druhé poloviny 90. let, jsou pravými dětmi věku komunikací. Svět bez nich neznají vůbec. Internet berou jako integrální součást svého života a často si sebe nedovedou bez Internetu představit.
Vojtěch Bednář: Děti elektronického věku
Vojtěch Bednář: Jak Internet proměňuje naše chování
Právě moderní komunikační prostředky a technologie, které denně využíváme, však s sebou přináší i určité negativní aspekty. Lidé prý například začínají trpět „hyperkonektivitou“, nedokáží si přestavit, že by zůstali bez technologického spojení se světem. Nejedná se jenom o telefon, ale i o počítač, respektive nejvyužívanější činnosti, jako je e-mailování a kontakty v sociálních sítích. Přibývá lidí, kteří jsou na těchto aktivitách přímo závislí. Mezi nejvíce ohroženou skupinou uživatelů, kteří inklinují k závislosti na Internetu, jsou účastníci chatů. Existují i tací, kteří jsou schopni chatováním trávit pět, šest hodin denně. Nejinak je tomu i v případě mobilních telefonů. Operátoři registrují i zákazníky, kteří provolají více než 10 000 minut nebo odešlou až 6000 SMS zpráv za měsíc. Proč se někteří lidé stanou obětí závislosti na Internetu nebo mobilním telefonu? A jak taková závislost projevuje?
Jan Handl: Musíme být neustále online?
Poté, co se na českém Internetu nedávno objevil nový platební systém PaySec, za kterým stojí ČSOB společně s Poštovní spořitelnou, vstupuje na pole internetových plateb i společnost Sazka. Už na konci února se objevily informace, že se Sazka chystá spustit platební systém. Na rozdíl od PaySecu, který se podobá spíše populárnímu PayPalu, superCash lze označit za hotovostní systém. Zákazník, který zvolí platbu za zboží prostřednictvím superCash, obdrží 24 místný číselný kód, na jehož základě uskuteční platbu na jakémkoli terminálu Sazky. Není nutné se nikde registrovat, systém je anonymní a zákazník má možnost platit opakovaně, s limity pouze pro jednotlivé platby a to ve výši 99 999 Kč při transakci. PaySec je omezen ročními platbami na 63 tisíc, maximální možný zůstatek je 60 tisíc a jedna platba nesmí přesáhnout 50 000 Kč.
Libor Nováček: Stalo se: týden evropských odmítnutí
Karel Wolf: superCASH – konkurence PaySecu nebo kanál na placení pornostránek?
Zprávičkářův blog na Lupě: Platební drbání levou rukou za pravým uchem
S více než ročním zpožděním byl oficiálně představen webový prohlížeč Mozilla Firefox ve verzi 3.0. Nový Firefox vyšel v 47 jazycích včetně češtiny. Uživatelům přináší řadu novinek. Například systém záložek a historie s podporou tagování. Přepracovaný byl řádek s adresou a vývojáři také zapracovali na vylepšení nástroje pro stahování souborů.
Jiří Macich: Vyšel finální Firefox 3.0 včetně české verze
Jiří Macich: Firefox 3.0 poráží ve stahovanosti Operu 9.5
Internet blog na Lupě: Firefox 3.0 si nestáhli v 7 zemích na světě
Informatik blog na Lupě: Firefox 3 je fajn, ale jdu zpět k Firefoxu 2
Nedávno jsme se na Lupě věnovali problematice českých webů, které se propagují nebo informují o událostech ve vědě. Tentokrát se Michal Černý zaměřil na vybrané zahraniční servery. Všímá si například jakou důležitost přikládají vědě zpravodajské servery. Prestižní vědecké časopisy mají samozřejmě i své internetové mutace, českého uživatele však může nepříjemně překvapit skutečnost, že přístup k článkům je podmíněný zaplacením předplatného nebo jednorázového poplatku za každý přečtený článek. Oproti zahraničním webům je v Česku stále relativně malý důraz kladen na obraz a interaktivitu.
Michal Černý: Vědecké weby v zahraničí se předplatného nebojí
Hostem posledního předprázdninového setkání NetClubu byl Tomáš Baldýnský, český filmový publicista, novinář a herec. Baldýnský je jeden z prvních českých internetových novinářů, spoluzakladatel hnijícího serveru Kompost.cz, ilegální uchvatitel Anticeny v anketě Křišťálová Lupa 2006. Tématem setkání tentokráte bylo pohodově laděné povídání o českém Internetu, černém humoru a internetové kultuře. Podle Baldýnského teď někdo jistě intenzivně pracuje na tom, jak dostat Internet pod kontrolu.
NetClub blog na Lupě: Tomáš Baldýnský: Facebook se jednou bude kamarádit sám se sebou
Společnost Symantec zveřejnila výsledky průzkumu, z nichž vyplývá, že 65 procent veškerého softwaru, který byl v roce 2007 uvolněn, je pro uživatele škodlivých. Symantec s prezentací průzkumu současně oznámil, že očekává změnu jednoho ze základních paradigmat počítačové bezpečnosti. Základem zabezpečení nebudou už možná moci být virové definice nebo blacklisty, ale postupně zřejmě přejdeme k opačnému přístupu – ve výchozím nastavení bude jakákoliv komunikace či uživatelská akce zakázaná. Jonathan Zittrain, profesor internetového práva na Oxfodu a Yale, tvrdí, že právě bezpečnostní rizika budou jedním z rozhodujících faktorů, který změní povahu Internetu. A právě omezení určité formy „otevřenosti“, s jakou mohly třetí strany vytvářet nové aplikace a která nepochybně stála za dosavadním úspěchem a rychlým rozvojem Internetu, může jeho další vývoj do značné míry ovlivnit.
Pavel Houser: Změní bezpečnostní rizika a chytré telefony povahu Internetu?
Technologii RSS si každý většinou spojí se upoutávkami, které se zobrazují ve vaší webové nebo softwarové čtečce. V zahraničí se stala zdrojem peněz pro provozovatele webů. Možností využití RSS je však ještě víc. Kromě podcastu se technologie RSS využívá také pro zvýšení návštěvnosti webu.
Radim Hasalík: Využití RSS: zdroj příjmů i lákadlo pro vyhledávače
V průběhu tohoto týdne informovala média, a nejen ta česká, o možnosti zpoplatnění příchozích hovorů na mobil. Systém, který odedávna úspěšně funguje například v USA, kdy uživatel platí nejen za odchozí, ale i za příchozí hovory, považuje Evropská komise za výhodný pro zákazníky a celkově za mnohem transparentnější. Došlo by totiž k rozdělení ceny hovoru na dvě části a volající by mohl telefonovat do různých zemí teoreticky za stejný poplatek. Čeští operátoři se ale proti návrhu Komise ostře ohradili, označili jej za zpátečnický a v konečném důsledku nevýhodný pro zákazníky, protože by nepřinesl snížení cen. Obdobně ale reagovali operátoři i na snahy komisařky Redingové zregulovat ceny hlasového roamingu, když tvrdili, že se to „projeví zdražením něčeho jiného“.
Jiří Peterka: Kdo navrhuje zpoplatnění příchozích hovorů?
ČLÁNKY DO MAILU