Reportovat z vlády budu dál, říká nový moderátor Zpráv TV Prima

Kdy se uvnitř zpravodajství Primy začalo uvažovat o tom, že byste mohl nahradit moderátora hlavních zpráv Jiřího Chuma?

Dozvěděl jsem se to v okamžiku, kdy jsem se vrátil z dovolené z Gruzie. Bylo to přibližně v době, kdy se začalo v novinách psát o jednání vedení televize s Jirkou Chumem o prodloužení jeho smlouvy. Vedení pravděpodobně potřebovalo rychle najít nějakou náhradu, což není nic divného. Oslovili mě a pak to šlo ráz naráz.

Bylo to tak, že vás měla šéfredaktorka zpravodajství Jitka Obzinová v záloze, ale počítala spíš s tím, že se dohodne na nové smlouvě s Jiřím Chumem?

To netuším. Vím, že mě oslovili ještě před jednáním s Jirkou Chumem. Zeptali se mě, zda bych do toho šel, pokud by se naskytla taková šance. Kývl jsem na to, ale řekl jsem, že do toho rozhodně nepůjdu za cenu, že by měli vyhazovat Jirku Chuma.

A po kývnutí jste už začal zkoušet moderování, probíhaly kamerové zkoušky?

Velmi rychle. Muselo se vyzkoušet, jestli vůbec má smysl se se mnou dál bavit, nebo bude třeba rychle oslovovat ještě někoho jiného. Ve stejný den, kdy jsem souhlasil s nabídkou, jsem začal s kamerovými zkouškami. Ale rozhodnutí, že budu moderovat Zprávy TV Prima, nepadlo do chvíle, dokud nebylo jasné, jak to bude s Jirkou Chumem.

Kolik dní před prvním živým vysíláním jste měl první kamerové zkoušky, tedy kdy jste souhlasil s eventuálním moderováním hlavních zpráv na Primě?

Přesně to nevím, ale bylo to asi čtrnáct dní před prvním vysíláním.

To je poměrně rychlé, ale u Primy docela obvyklé. Současný moderátor Partie Jan Punčochář nastupoval také z týdne na týden.

U mě to bylo trošku jednodušší, protože jsem už na obrazovce jako moderátor byl, když jsem zaskakoval za Báru Tachecí ve Faktech. Tenkrát bylo taky potřeba rychle nastoupit, a s ohledem na to, že mám v redakci zpravodajství Primy asi největší zkušenosti s živými přenosy, což se od parlamentního zpravodaje tak nějak čeká, byl jsem asi v redakci první volbou. Stejně jako teď u zpráv. Ale to je moje domněnka, nevidím do hlav vedení Primy.

Jak tu výměnu vzal Jiří Chum? Mluvili jste o tom spolu?

Nemluvili, ale dnes se máme vidět na nějaké party. Nepředpokládám, že bychom měli mít nějaký osobní problém. Slyšel jsem, že Jirka Chum na své stránce na Facebooku napsal, že jsme dlouholetí kolegové a že mi přeje hodně štěstí, a že jsem dostal nejlepší moderátorskou partnerku (Terezii Kašparovskou, pozn. red.). Mezi námi osobně žádný rozpor není. Nijak jsem netlačil na to, abych se stal jeho nástupcem.

Co pro vás bylo zpočátku na moderování hlavních zpráv nejtěžší?

Nejtěžší bylo strávit tak dlouhý čas naživo před kamerou. Živý vstup z parlamentu, ať si je dlouhý, jak chce, v podání televize Prima trvá vždycky maximálně dvě až tři minuty. Jakmile ale má být člověk před kamerou dvacet minut, je to přece jenom změna. Musíte taky mluvit jinak než redaktor, jsou na vás kladeny i jiné požadavky kvůli výrazu. Je to v podstatě o dost jiná práce.

Společně s Terezií Kašparovskou musíte také vymýšlet úvodní pozdrav a odhlášení na závěr zpráv. To máte napsané a naučené dopředu, nebo improvizujete?

S Terezií to všechno děláme živě, podle mě to působí přirozeněji, než si napsat nějaké sáhodlouhé věty a pak je číst ze čtecího zařízení a tvářit se přitom, že děláme něco přirozeného. Ale já jsem si nikdy nepsal ani to, co budu říkat v živých vstupech z parlamentu. Po příchodu do televize jsem se jako první věc naučil říkat lidem zprávu tak, jako bych ji říkal kamarádům v hospodě. Na ty si taky nechystám papírky a nečtu to.

Když improvizujete, nemáte pak problém dodržovat časomíru? Zprávy mají přesně vymezený čas.

Většinou s tím nemáme problém, ale je to spíš klika, než abychom to uměli.

Dávají vám z režie nějaké znamení, když se blíží konec a je třeba zprávy urychlit?

Existuje spojení mezi editorem zpráv, režií a studiem. V okamžiku, kdy editor zpráv cítí, že „přešviháváme“ stopáž, buď vyhodíme nějakou reportáž, která se dá odehrát druhý den, nebo není tak důležitá jako ostatní, a nebo nám řekne, ať zrychlíme. A to už je potom na nás, jak to zvládneme.

Vaše pozice je mimořádná v tom, že vedle moderování zpráv zůstáváte i redaktorem zpravodajství. Dá se to vůbec stíhat? Žádný jiný moderátor hlavních televizních zpráv v České republice to nedělá.

Osobně jsem taky zvědavý, jak to půjde skloubit, protože na pozici „redaktor-moderátor“ nastupuji až zítra. Budu mít několik svých redaktorských služeb měsíčně.

První měsíc jste tedy dělal pouze moderátora zpráv?

Ano, abych si na to zvykl a neměl s tím velké problémy, že bych nestíhal. Ale od zítřka se to budu snažit skloubit. Shodli jsme se na tom s vedením, že by to tak bylo nejlepší. Těch služeb není zase tolik, abych si jako novinář před sebou obstál, že budu jenom hlásit zprávy. Zároveň bych tu práci nerad opouštěl, protože doufám, že jsem ji nedělal zase až tak špatně, aby mě někdo musel vyhazovat z redakce.

Kolik dní v měsíci budete parlamentním zpravodajem a kolik moderátorem zpráv?

Moderátorské služby vycházejí logicky, je to polovina měsíce – ať už to máme s druhou moderátorskou dvojicí rozdělené jakkoli. Počet redaktorských služeb nemám smluvně stanovený, ale početně to vychází na zhruba pět služeb v měsíci. A k tomu zbývá několik dní volna.

V redakci zpravodajství Primy jste byl hlavní politický redaktor. Kdo převezme tuto pozici po vás?

V redakci je spousta lidí, kteří mohou dělat politiku. Dlouhou dobu jsme ji dělali společně Kristýnou Cirokovou, která je podle mě na tuto oblast z Primy nejlepší. Věnují se tomu i lidé, kteří dřív politická témata netočili, aby za nás případně mohli zaskočit. Přece jenom je nás v redakci méně. Jde jim to dobře.

Na Primě jste zažil hned tři šéfredaktory zpravodajství: Jiřího Závozdu, Pavla Zunu a nyní Jitku Obzinovou. Jak byste hodnotil vývoj zpravodajství pod jejich vedením?

Každý šéfredaktor nastupuje s nějakou představou, kam chce zprávy dovést. Ostatně, u těchto tří šéfredaktorů to bylo poznat i podle toho, jak vypadalo studio zpráv na Primě. Shodou okolností se tito tři šéfredaktoři překrývají s obdobím, kdy jsme měli tři různá studia. Myslím si, že na zprávách bylo vidět, kam je chtěl posunout Jiří Závozda, kam Pavel Zuna a kam teď Jitka Obzinová. Já jako redaktor a moderátor bych nechtěl srovnávat, co bylo dobře a co špatně, jenom můžu říct, že tato tři období se výrazně lišila. Jestli se v něčem lišila pro nás zaměstnance, jednoznačně to bylo v pracovní atmosféře. Ale dál bych to nerozváděl.

S Pavlem Zunou jste se snažili jít zprávami přímo proti Nově. Opravdu jste tehdy věřili, že se vám podaří nabořit divácký návyk zapínat o půl osmé Televizní noviny?

Nemůžu mluvit za ostatní kolegy, ale já jsem to bral jako zajímavý experiment, který mohl vyjít. Těžko se ale dá předpokládat, i když si člověk přečte názory mediálních analytiků, a mluví o „Nova efektu“, že by nějaká televize mohla za pár dní vystoupat na dvojnásobná čísla sledovanosti. Tak to nechodí asi v žádné firmě. Asi by to chtělo na tom pracovat dlouhodoběji. Těžko říct, jestli by se vůbec někdy povedlo. Ale zajímavý pokus to byl, jsem rád, že se to zkusilo a něco se i ověřilo.

Jak jste ten sešup od prvních čísel, kdy jste proti Nově oslovili 1,4 milionu diváků, na méně než polovinu těchto čísel, prožívali v redakci?

Když je produkt neúspěšný, nikoho to samozřejmě netěší. Ale v redakci se to projevovalo tím, že jsme měli o půl hodiny navíc na střih reportáží (zprávy Primy nejprve začínaly v 19:00 hod., za Pavla Zuny v 19:30 hod. a nyní v 18:55 hod., pozn. red.).

Do zpravodajství Primy tenkrát přešlo několik známých tváří z Novy, přivedl si je Pavel Zuna. Rozuměli jste si s nimi?

Bylo by divné, když přijde nový manažer, že by si sebou nevzal lidi, kterým věří. Pokud nemluvíme o vedení zpravodajství, které potom odešlo z Primy společně s Pavlem Zunou, je třeba si všimnout, že tito redaktoři jsou na Primě dodnes. Takže lidsky nikdo s nikým problém nemá.

Po letošních červencových změnách grafiky, studia a zavedení zpravodajské hodiny Prima začala porážet ve sledovanosti Události České televize. Teď v září se ale síly ČT a Primy opět vyrovnávají. Myslíte si, že můžete Události nadále porážet pravidelněji?

To nemohu hodnotit, každopádně můžu říct, že právě proto, že jsem na Primě zažil tři šéfredaktory zpravodajství, mám z dnešních čísel opravdu radost. Strašně rád vidím, že to k něčemu spěje. Po prázdninách se sice sledovanost vrátila na starou úroveň, v létě má Prima vždycky lepší čísla, ale to, že se teď budou sledovanosti obou zpravodajských pořadů vyrovnávat, se dalo předpokládat. Dělo se to vždycky. Ale proč by se to nemohlo časem změnit?

Změnil se od chvíle, co moderujete zprávy na Primě, váš pohled na moderátory konkurenčních televizí? Všímáte si na nich nějakých detailů, které vám dřív unikaly? A jakých?

Určitě. Člověk vždycky, když začne dělat novou práci, se snaží být co nejlepší a tím pádem se snaží učit a vyvarovat chyb svých kolegů. Nebo naopak dělat to, co dělají dobře a on to tak nedělá. Což může být třeba ve výrazu, podání informace… Třeba posledně jsem si všiml, jak dělají headline na slovenské televizi Joj. I když to není zase tak naše konkurence.

To jsou teď spíš vaši kamarádi, vysíláte spolu Česko Slovensko má talent.

Ano, ale je zajímavé si povšimnout, že na rozdíl od nás jsou na Jojce redaktoři daleko tužší a míň komunikují s divákem. I výběr témat, která se objevují před prvním vstupem moderátorů, je úplně jiný než u nás. Oproti nim jsme spíš veřejnoprávní televize.

A z českých televizí stíháte sledovat hlavní zprávy?

Popravdě řečeno, protože teď hodně moderuji, zprávy ostatních jsem neviděl. Takže těžko můžu srovnávat. Nemluvě o tom, že všichni moderátoři konkurenčních televizí mají stokrát víc moderátorských zkušeností než já. Co bych je kritizoval, můžu se jenom učit.

Od kterého moderátora, ať už u nás, nebo v zahraničí, byste se mohl nejvíc naučit? Máte nějaký vzor?

Upřímně řečeno, zatím ne. Ještě jsem se nedostal do fáze, kdy bych sám sebe mohl hodnotit jako moderátora, ještě se cítím být víc reportérem. Proto se na moderátorskou profesi dívám z odstupu a snažím do ní vžít. Snad se mi to podaří brzy.

Jak vlastně vedení redakce hodnotí výkony moderátorů? Pouštíte si záznamy zpráv a říkáte si, kde jste udělali chyby?

Šéfredaktorka Jitka Obzinová sleduje každé naše zprávy a pokud je v nich něco špatně, máme okamžitou reakci. Pokud je v nich něco výborného, taky se to dozvíme hned. A pokud je to tak nějak v pohodě, dozvíme se to druhý den v práci.

Takže žádný rozbor s elektronickou tužkou se nekoná?

Určitě ne. Aspoň ne u moderátorů.

Před časem jste vedl v Českém rozhlase web o digitalizaci ČRo Digital. Stačíte ještě sledovat, co se v digitalizaci dě­je?

Snažím se samozřejmě pravidelně číst různá média typu DigiZone.cz a udržovat si rámcový přehled, ale popravdě řečeno, moc to nestíhám. Ale jsem rád, že moje televize doma už umí přijímat digitální signál.

Stíháte jako redaktor zpravodajství a moderátor sledovat televizi jako divák?

Ve svém volném čase? Moc ne, ale to souvisí i s tím, do jaké věkové skupiny patřím. Lidé před třicítkou neberou televizi jako svůj primární zábavný kanál. Dívám se třeba na Top Gear na Primě Cool a na věci, které bych normálně v televizi neviděl. A pokud jde o filmy, objevil jsem třeba třídílného Sherlocka z produkce BBC, ale toho už bohužel vysílá jenom Rapidshare (smích).

Foto: Ivana Dvorská, DigiZone.cz