„Primácké“ regiony se přeskupují na digitální sítě R1 a TV 7

Další dvě celoplošné digitální televize?

Nikoli šest, ale až deset nových digitálních televizí by mohlo vzniknout na základě přijaté digitální novely zákona o rozhlasovém a televizním vysílání. Kromě televize Barrandov, Febio TV, Óčka, RTA, televize Pohoda a Z 1, tedy provozovatelů sdružených v Asociaci digitálních televizí (ADT), jde také o dva nové programy Novy a Primy jako kompenzaci za to, že se tyto televize přihlásí k Technickému plánu přechodu na zemské digitální vysílání a předčasně opustí analogové kmitočty. O dalších dvou digitálních televizích se ale příliš nemluví: licenci pro jejich vysílání by měly dostat dvě sítě regionálních televizí, které sdílí kmitočty s televizí Prima jako kompenzaci za to, že se aktivně zapojí do digitalizace.

Na jedné straně jde o Regionální televizní agenturu (RTA) Jaroslava Berky, známou svými spory s Primou o rozsah odpojovaného regionálního vysílání (po nějakou dobu v regionech, kde Prima sdílí kmitočty se studii RTA, běželo regionální vysílání tři hodiny denně a část tohoto programu pro RTA zajišťoval hudební kanál Óčko), na druhé o regionální studia vlastněná firmou Regio Media, která patří Primě (a jedno nezávislé studio, které ale úzce spolupracuje s Primou). Obě skupiny regionů nyní začaly pracovat na projektech nových celoplošných televizí, jež by měly vysílat právě na základě kompenzační licence.

Mapka pokrytí jednotlivých regionálních partnerů televize Prima

Televize R 1 – blízká Primě

Přede dvěma týdny požádala společnost Regio Media český patentový úřad o registraci několika ochranných známek. Všechny nesou názvy regionálních televizních studií, která patří právě této firmě nebo jsou blízké Primě a sdílí s touto televizí kmitočty. Všechny mají přídomek „R1“: R1 Vysočina, R1 Lyra, R1 Dakr, R1 Vřídlo, R1 Morava, R1 Genus a R1 Zak. Regio Media si zároveň požádala o registraci obecnějšího názvu „televize R1“. Podle mluvčího televize Prima Ladislava Pavlíka jde o „standardní proces související s marketingovým rozvojem korporátní identity“. Stejné identity, o kterou se Prima v souvislosti s regiony pokoušela už jednou, když chtěla vytvořit síť krajských či hejtmanských televizí v čele s existujícími a posléze zaniklými stanicemi TV Praha a TV Hradec Králové.

Prima vychází z toho, že podle platného zákona 231/2001 Sb. novelizovaného v loňském roce mohou regionální televize, které sdílí kmitočty s celoplošnou televizí a vytvoří společnou programovou síť dostupnou minimálně 33 procentům obyvatel České republiky nebo pokrývající alespoň třetinu území státu, požádat o vydání jedné licence pro celoplošné zemské digitální vysílání navíc. Tento celoplošný program pak můžou využívat pro svoje odpojované regionální vysílání, a mimo něj má tato televize vysílat centrální program podobně jako Prima svoje celostátní vysílání. Projekt televize R 1 je tedy takovou programovou sítí, která sdružuje nejen regionální studia vlastněná firmou Regio Media, ale také ta, která jí (zatím) nepatří.

Jak to je s libereckým Genusem?

Příkladem je liberecká televize Genus, o jejíž koupi sice Regio Media usiluje, podle mluvčího Primy Ladislava Pavlíka však k obchodu zatím nedošlo. Žádost o registraci ochranné známky R1 Genus neznamená, že Regio Media vlastní televizi Genus, řekl Pavlík serveru DigiZone.cz. Zákon však nevyžaduje, aby regionální televize sdružené do programové sítě, která žádá o vydání celoplošné licence pro zemské digitální vysílání, patřily jedinému vlastníkovi. Článek II. přechodných ustanovení zákona 235/2006 Sb., kterým se upravuje platný zákon o rozhlasovém a televizním vysílání z roku 2001, říká, že provozovatelé regionálního televizního vysílání mají uzavřít smlouvu o vytvoření programové sítě a určit právnickou osobu, které vznikne právo na udělení celoplošné digitální licence.

Licenci této právnické osobě Rada udělí do 60 dnů ode dne, kdy obdrží její žádost o udělení licence splňující zákonem stanovené podmínky a bude-li podle stanoviska Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) k dispozici volná přenosová kapacita regionální vysílací sítě (…) K žádosti o udělení licence musí být přiloženo písemné prohlášení všech provozovatelů místního nebo regionálního vysílání na sdílených kmitočtech vytvářejících programovou síť, že žádost podává jimi určená právnická osoba, které má být udělena licence podle tohoto bodu; takové písemné prohlášení může každý provozovatel místního nebo regionálního vysílání na sdílených kmitočtech vystavit pouze jednou, stojí přímo v zákoně.

Za síť R1 vystupuje Regio Media

Právnickou osobou, která vystupuje za regionální studia sdružená v programové síti televize R1, je společnost Regio Media. O licenci pro celoplošné zemské digitální vysílání však tato firma zatím nepožádala. Takovou žádost náš úřad zatím neobdržel, potvrzuje předseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) Václav Žák. Není proto ani jasné, jakým způsobem chce Regio Media řešit regionální odpojování jednotlivých členů sítě a jak vykryje regiony, kde síť R1 nemá žádné zastoupení. Televize R1 není v tuto chvíli realitou, proto jakékoliv komentáře či souvislosti s připojováním regionálního vysílání jsou liché a bezpředmětné, říká mluvčí Primy Ladislav Pavlík.

Mluvčí tak zároveň odpovídá na otázku, zda Prima nechce na síť R1 přehodit povinnost sdílení kmitočtů s regiony. Což by bylo teoreticky možné, kdyby televizi R1 provozovala stejná společnost jako Primu: firma FTV Prima. V licenci Primy pro satelitní vysílání jako technického prostředku k šíření centrálního programu na pozemní vysílače sdílené s regionálními studii se totiž píše o „centrálním programu FTV Primy“ a nikoli vyloženě o Primě. Úvaha o „přestěhování“ regionů z Primy na jiný program, potažmo na připravovanou televizní síť R1, je ale lichá už z toho prostého důvodu, že překlopením nynější licence Primy z analogového do digitálního vysílání povinnost sdílení kmitočtů Primě zůstane a nelze se jí zbavit žádným jiným způsobem, než že by Prima požádala o úplně novou, „čistou“ licenci pro celoplošné vysílání.

Síťuje také RTA: vznikne nová TV 7

Podobným způsobem jako Regio Media vytvořila programovou síť také konkurenční Regionální televizní agentura (RTA), která sdružuje pět studií se sdílenými kmitočty s Primou. Jde o východočeskou televizi Puls, dnes RTA Východní Čechy, dále ostravskou televizi Polar, dnes RTA Ostrava, českobudějovickou televizi Gimi, dnes RTA Jižní Čechy, brněnskou televizi Fatem, dnes RTA Jižní Morava a zlínskou televizi Emurfilm, dnes RTA Zlín. K tomu RTA provozuje několik dalších studií bez sdílených kmitočtů s Primou, například bývalé pražské regionální studio Novy, televizi Grip (dnes RTA Praha). Programová síť se překvapivě nejmenuje RTA a neprovozuje ji Regionální televizní agentura, nýbrž českokrumlovská společnost EBD, jejímž jediným majitelem je EBD Holding Ltd. se sídlem v Londýně. Síť se jmenuje TV 7.

Jediným akcionářem EBD Holdingu je majitel RTA Jaroslav Berka. Firmu jsem umístil do zahraničí, protože tak lépe ochráním své investice, vysvětluje Berka. V posledních letech jsme nuceni neustále věnovat většinu pozornosti, sil a práce ochraně investic proti snaze třetích osob o znehodnocení. Rádi bychom se v budoucnu konečně věnovali řízení společností, programu, personálním a programovým otázkám. Berkova regionální studia tak budou tvořit hned tři vlastní televizní projekty a na dalších se budou podílet smluvně. RTA zaujme postavení, které jí změny související s přechodem na DVB-T umožnily, bude provozovatelem dvou celoplošných licencí, regionálních studií, sdílejících vysílání s TV Prima, dopracuje a zprovozní svůj projekt televizní agentury a nyní již reálně bude budovat relativně významnou mediální strukturu, vypočítává Berka.

Tři druhy digitálních licencí pro RTA

Pojďme se podívat, jaké všechny licence vlastně RTA získá. První obdržela od RRTV už loni v dubnu, kdy společně s pěti dalšími společnostmi zvítězila v licenčním řízení na první celoplošně šířené digitální programy. O tuto licenci sice RTA přišla kvůli žalobám televize Nova a dalších neúspěšných žadatelů, kteří napadli výsledek výběrového řízení, diginovela ji ale RTA vrací ve formě kompenzační licence platné od 1. ledna 2008 do úplného vypnutí analogového vysílání v České republice. Další licenci nebo spíše licence získají jednotlivá studia RTA souhlasem s Technickým plánem přechodu na zemské digitální vysílání jednoduchým překlopením stávajících licencí pro regionální analogové vysílání do digitálu (nadále budou vázány sdílením kmitočtů s Primou).

Třetí, tentokrát celoplošnou digitální licenci, získá RTA, potažmo firma EBD, na základě žádosti programové sítě složené ze studií RTA a označované TV 7. O tuto licenci si už Berkova EBD požádala, ale vysílací rada její žádost minulý týden odmítla kvůli formálním nedostatkům. Z hlavy vám neřeknu, o co konkrétně šlo, ale ze stejných důvodů vracíme asi osmdesát procent žádostí. Jakmile žadatel nedostatky odstraní, budeme o jeho žádosti jednat znovu a dá se předpokládat, že ji schválíme, řekl DigiZone.cz předseda rady Václav Žák. Český telekomunikační úřad (ČTÚ) už radním potvrdil, že v plánovaných digitálních multiplexech je pro regionální televizní síť TV 7 místo. „To však neznamená automatický nárok na vysílání,“ dodává Žák.

Co bude vysílat Berkova TV 7?

Jaroslav Berka potvrzuje, že jednotlivá studia RTA jako držitelé licencí pro zemské analogové regionální televizní vysílání podepsala smlouvu o vytvoření programové sítě. To, mimo jiné, znamená, že v programu mimo smluvně zajištěné spolupráce pro zpravodajství TV 7, budou mít vlastní prostor pro regionální zpravodajství, říká Berka. Podobným způsobem už studia RTA smluvně dodávají zpravodajství a publicistické pořady digitální stanici Public TV, která vysílá v satelitní službě CS Link (pouze na kartách od distribuční společnosti Gital) a experimentálně v zemském digitálním multiplexu B pro Prahu a střední Čechy. RTA rovněž zajišťuje pro Public TV odbavování jejího vysílání.

Berka se domnívá, že v případě konkurenční skupiny regionálních televizí sdružených do programové sítě „televize R1“, zastupované společností Regio Media, jde o pokus vytvořit „de facto RTA v provedení Primy“. Nerad bych se pouštěl do hodnocení konkurenčních projektů. Z vlastní zkušenosti vím, jakou cestou slzavým údolím obdobné projekty musí projít, hodnotí šance „primácké“ regionální sítě. To, co mě bude především zajímat, zda byly regionální licence pro Prahu s střední Čechy konzumovány pro bonusovou licenci TV Prima nebo pro bonusovou licenci R1. Nedokážu si představit, že by byly užity v obou případech, dodává Berka na adresu Primy.

Pražská licence Primy prý není problém

Prima totiž v současné době vysílá na základě dvou licencí. Původní, z roku 1992, která se omezovala pouze na Prahu, a „celoplošné“, z roku 1993, která vytvořila onen složitý systém sdílených kmitočtů s regiony, protože jinak by Prima nemohla vysílat pozemní cestou celoplošně (další analogové kmitočty nebyly k dispozici). Pražské a celostátní vysílání Primy se liší v tom, že zatímco v Praze během regionálních vstupů vysílá také Prima (svoje Minuty regionu), v ostatních regionech se na vysílače připojují studia RTA nebo televize, které nyní vytvářejí programovou síť R1. Do té chce Regio Media započítat i pražskou „regionální“ Primu, aby splnila zákonnou podmínku pro získání celoplošné licence k vysílání televize R 1, tedy že tato síť pokrývá alespoň 33 procent území nebo 33 procent obyvatel ČR.

Berka se domnívá, že Prima může použít pražskou licenci buď jen pro kompenzaci za vrácení analogových kmitočtů pro celoplošné vysílání (za to má Prima získat v případě, že se přihlásí k Technickému plánu přechodu, jednu licenci pro celoplošné digitální vysílání navíc bez podmínky sdílení kmitočtů s regiony), nebo pro kompenzaci pro programovou síť R1. Obojí podle Berky není možné. Předseda vysílací rady Václav Žák však říká, že pražská a celoplošná licence Primy jsou z obsahového hlediska totožné, a tudíž jednu Prima využije pro získání kompenzace u celoplošného programu a druhou, pražskou, pro kompenzační licenci pro televizní síť R1.