Pondělí – V důsledku bankrotu nizozemské společnosti KPNQwest N.V. vyvstala řada otázek souvisejících s osudem českého zastoupení, resp. kritických aplikací provozovaných v jeho síti. Patrně nejdůležitější je národní doména .cz. Jiří Dohnal, ředitel CZ.NIC, mi na toto téma v pondělí řekl: „Věříme KPNQwest a doufáme, že nebudeme muset sáhnout k havarijním opatřením.“ Co jsou to ona havarijní opatření, mělo být upřesněno v čtvrtek.
V pátek přišel mail, v němž se mj. pravilo: „Představenstvo CZ.NIC včera projednalo situaci ve vztahu ke KPNQwest. (…) Nepokládá za nutné v současné situaci vydávat další prohlášení.“ Jednání představenstva je zřejmě motivováno snahou nevyvolat paniku, zejména mezi zákazníky GTS Czech / KPNQwest Czechia. Dle mého názoru by však CZ.NIC mělo ctít spíše zájmy majitelů doménových jmen, kteří by takovou informaci jistě uvítali.
Udělejte si názor sami:
Úterý – Od veřejné dražby tzv. zakázaných domén pořádané sdružením CZ.NIC uplynulo již takřka čtvrt roku. Přestože za některá doménová jména zaplatili jejich majitelé poměrně vysoké částky, nedá se říci, že by byla dnes využívána pro provoz nějakých jedinečných služeb, hodných statisícové investice. Výjimkou může být doména co.cz. Od počátku června zde totiž její provozovatel začal spravovat vlastní systém registrace doménových jmen třetí úrovně.
Tento případ není první, kdy doména .cz získala konkurenci. 1.10.1997 byl uveden do provozu zajímavý projekt TLD (Top-Level Domain) .exe, za nímž stál kontroverzní server NetMag. Zatímco u .exe byla jejím problémem globální podpora (DNS umožňuje komukoli vytvořit libovolnou TLD, ale sotva se ji podaří prosadit do jmenných serverů), u .co.cz to pravděpodobně bude špatná zapamatovatelnost. Lidé jsou přece jen internetové stránky zvyklí hledat pod .cz.
Udělejte si názor sami:
- Je libo .co.cz? (Lupa)
Středa – Sdružení pro informační společnost (SPIS) formulovalo svá doporučení ohledně informačních technologií. Navrhuje budoucí vládě, aby zajistila využití elektronického podpisu jako dokladu totožnosti, přidělení elektronické podoby rodného listu každému občanovi spolu s emailovou adresou pro kontakt s veřejnou správnou, evidenci tohoto styku a v neposlední řadě také osvobození datových přenosů od daní a poplatků.
Subjektivně se již roky nemohu zbavit dojmu, že cílem SPIS není ani tak: „aby Česká republika nezůstala pozadu, aby získala co nejlepší místo na nové elektronické mapě světa,“ ale hlavně snaha vyvolat poptávku ze strany vlády po službách a výrobcích jeho členů. Typickým příkladem mohou být zmíněné čipové karty: jedná se o dosti drahé řešení, které je navíc komplikováno jejich omezenou životností. Takže jejich nasazení přináší spíše více negativního než pozitivního.
Udělejte si názor sami:
- SPIS chce data bez DPH (Lupa)
- Nová vláda je vyzývána k osvobození komunikačních poplatků od DPH (ISDN)
Čtvrtek – Protimonopolní úřad Slovenské republiky zakázal společnosti Slovenské telekomunikace nabízení ADSL. Testovací provoz byl zahájen počátkem tohoto měsíce. Slovenskými telekomunikacemi použité označení „komerční pilot“ mělo umožnit nenabídnout nediskriminovaný přístup ke službě ostatním poskytovatelům internetového připojení pod záminkou, že jde o zkušení období, přestože byla uživatelům zpřístupněna v plném rozsahu.
Dlužno poznamenat, že situace není příliš vzdálena dění v České republice a kroky obou monopolu jsou si nápadně podobné. Firma Český Telecom spustila počátkem června „regionálně omezený testovací provoz“, který nabízí za běžných komerčních podmínek v Praze, Brně a Ostravě. Čeští alternativní operátoři adresovali stížnost Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ale cílem Českého Telecomu je spíše oddálení nástupu technologie, než obsazení lukrativního trhu (při těch cenách…).
Udělejte si názor sami:
Sobota – „Státem vyplacenou cenu za realizaci Internetu do škol bude prověřovat Nejvyšší kontrolní úřad [NKÚ],“ uvedla 15.6.2002 v pořadu Události Česká televize. O kontrolu požádali poslanci školského výboru Parlamentu České republiky, protože za něj daňoví poplatníci mají v průběhu několika let zaplatit přibližně 7,5 miliardy korun. Nejprve přijdou na řadu věci týkající se již proinvestovaných prostředků a následně rovněž smlouva mezi ministerstvem školství a generálním dodavatelem.
Je poněkud neobvyklou praxí, že je smlouva mezi generálním dodavatelem a ministerstvem školství tajná, přestože je celý projet placen ze státního rozpočtu. Obě strany tvrdí, že je tomu tak proto, aby nemohla být zneužita v předvolebním boji. Nedokáži si však dost dobře vysvětlit, jak by k něčemu takovému mohlo dojít, byla-li by pro stát výhodná. To by se ostatně mělo prokázat v průběhu dnešního dne, kdy zřejmě dojde k jejímu zveřejnění.
ČLÁNKY DO MAILU