Kolik máte v okamžiku vstupu na český trh v databázi tuzemských restaurací?
V současné době jich je zhruba třicítka. Už nyní máme ale potvrzený zájem ze strany mnoha dalších restaurací. Jejich počet tak neustále poroste. V Česku máme k dispozici obchodní tým, který začíná s provozovateli restaurací navazovat spolupráci.
S kolika restauracemi plánujete spolupracovat do konce letošního roku?
Dlouhodobým cílem je mít na naší platformě každou restauraci, která nabízí rozvoz jídla ve větších městech.
Souvislosti:
Jakým způsobem si vybíráte restaurace, které oslovujete s nabídkou?
Foodpanda je platforma, která se zaměřuje na všechny restaurace, které nabízejí rozvoz jídla. Naší strategií je tedy oslovit veškeré takové restaurace na trhu.
Zmiňoval jste obchodní tým, kolik lidí pro vás v Česku nyní pracuje?
Zatím jej tvoří několik lidí, ale s tím jak se bude služba v Česku rozvíjet, zvýší se i počet zaměstnanců. Věříme v synergii mezi lokálními týmy, které mají na starosti budování vztahů se zákazníky, a naším globálním týmem v Berlíně.
Česká pobočka je plně ve vlastnictví mateřské firmy?
Ano.
Ralf Wenzel:
- Vystudoval Die Hochschule für Technik und Wirtschaft (HTW) Berlin
- V letech 2010 – 2012 byl provozním ředitelem ve společnosti Skrill Holdings (Moneybookers.com)
- Spoluzaložil a od února 2013 je výkonným ředitelem startupu Foodpanda
- Profily: LinkedIn
Kolik investujete do expanze na český trh?
Nahlížíme na naše aktivity jako na globální byznys. Všechny trhy, na kterých nyní působíme, jsou obsluhovány stejnou technologií. Podobné je to i v oblasti marketingu. Máme jeden marketingový tým a pro všech 28 zemí stejnou marketingovou strategii. Neřešíme tedy, kolik nás stojí fungování jednotlivých poboček.
Nemůžete mít ale přece úplně stejnou marketingovou strategii například pro Ghanu a Brazílii.
Stejnou marketingovou strategií jsem měl na mysli, že vždy používáme různé marketingové kanály. V onlinu například SEO či affiliate marketing. V oblasti sociálních médií spoléháme na sílu Facebooku a lokálních sociálních sítí. Součástí našeho marketingového mixu jsou ale i offline kanály, jako reklama v hromadné dopravě a taxících, či plakáty na ulicích. Pouštíme se i do televizní reklamy. Nedávno jsme například v Rusku spustili velkou televizní kampaň.
V jednotlivých zemích mohou být některé marketingové kanály důležitější než jiné. Nicméně jak v Senegalu, tak například v Maďarsku si lidé kupují smartphony a používají Internet. Je zde mnoho podobností. Tedy i v oblasti marketingu, který ale pochopitelně musí být ochucen tou pravou lokální příchutí.
Jaký způsob marketingu chcete využívat v Česku nejvíce?
Budeme používat všechny formy marketingu. Hodně se zaměříme na online marketing. Jeho problémem je ale fakt, že cílí na část populace, která už má ponětí o tom, že existuje něco jako online objednání jídla. Naopak offline marketing nám umožní oslovit lidi, kteří o této možnosti nevědí a stále si objednávají dovoz jídla přes telefon nebo si ho koupí přímo v restauraci a nechají si ho zabalit. Právě tito zákazníci představují pro zdejší trh online objednávek jídla největší potenciál.
Můžeme se tedy těšit na reklamy v tisku či v televizi?
Je to možné. Snažíme se vždy využívat různé marketingové kanály, žádný nezavrhujeme. Přestáváme jej využívat pouze tehdy, pokud se ukáže jako velmi neefektivní. Můžeme čerpat z našich bohatých zkušeností, které se dají aplikovat na většinu trhů. Víme například, jak lidé reagují na určité formy reklamy. Samozřejmě se nebráníme ani nápadům či návrhům našich lokálních týmů.
Kolik chcete do konce roku v Česku za marketing utratit?
Naším cílem je stát se jedničkou na trhu. S tímto cílem vstupujeme na každý nový trh. Budeme investovat do marketingu tolik, kolik bude potřeba, ale ne více, než je nutné, abychom se stali jedničkou na trhu.
V Česku již existují firmy, které nabízejí podobné služby jako Foodpanda. Říkáte, že se chcete stát na českém trhu jedničkou, jak chcete tyto firmy porazit?
Konkurenci vítáme. Existuje na všech trzích, na kterých působíme. Pomáhá nám dostat do povědomí veřejnosti koncept online objednávání jídla. Zatím tuto službu využívá jen velmi malá část populace. Trh je dostatečně velký, aby na něm mohli působit dva či tři velcí hráči. Nicméně díky našim znalostem a zkušenostem se můžeme chytit příležitosti daleko rychleji než někteří lokální konkurenti.
V některých zemích jste své konkurenty pohltili. Dovedete si představit podobný scénář i v Česku?
Takový scénář není v Česku příliš pravděpodobný. Chceme na jednotlivých trzích růst organicky. Máte pravdu, že v Maďarsku a Brazílii jsme začali spolupracovat s našimi konkurenty nebo jsme dokonce odkoupili jejich aktiva. Nicméně v těchto případech jsme vycházeli z konkrétních příležitostí. Podobné příležitosti však nehodláme aktivně vyhledávat.
Zmiňoval jste, že vedení firmy a vývojové oddělení sídlí v Berlíně. Na německém trhu ale nepůsobíte. To není úplně obvyklé.
Může to na první pohled vypadat neobvykle, ale jak už jsem zmínil, na každém trhu máme svůj vlastní lokální tým. Berlín je výborným místem pro rozjezd nového internetového projektu. Posledních několik let přitahuje talentované lidi z celého světa. Berlín se tak stává zmenšenou kopií amerického Silicon Valley.
Byli jsme schopni najít šikovné lidi, kteří navíc rozumí jednotlivým trhům. V Berlíně tak pro nás pracují lidé z Latinské Ameriky, Afriky, Asie, východní Evropy či Ruska. Mimochodem – v našem berlínském týmu máme i lidi z Česka. Centralizovaná struktura (marketing, IT) znamená nižší náklady, a zároveň větší sílu a vyšší efektivitu.
Kolik lidí v současné době pro Foodpandu pracuje?
Po celém světě je to okolo 500 lidí.
Existuje nějaký klíč, podle kterého se řídí výběr trhů pro vaši další expanzi?
Výběr zemí záleží na několika různých faktorech. Předně záleží na tom, jak rychle jsme schopni sestavit zkušený lokální tým a získat vedoucí postavení na trhu. Důležité také je, zdali už na trhu působí nějaký konkurent, tedy zda už tam je o konceptu online objednávání jídla nějaké povědomí. V současné době připravujeme vstup na další trhy.
O které trhy se bude jednat? Mluví se například o sousedním Slovensku.
Ano, zvažujeme Slovensko i další země východní Evropy.
Proč se zatím vyhýbáte západní Evropě a severní Americe?
Německo, Velká Británie či Spojené státy jsou země velice saturované, co se týče internetové penetrace a do určité míry i penetrace smartphonů. Na těchto trzích působí také několik velmi silných konkurentů. Například na německém trhu jsou hned tři velcí a velmi úspěšní hráči. Neříkám, že by s nimi Foodpanda nemohla koexistovat či jim konkurovat, ale znamenalo by to jiný přístup a jinou výši investice.
Jakým způsobem chcete využít 20 milionů dolarů, které jste získali v květnu od skupiny investorů?
Peníze využijeme na vylepšení komfortu samotné služby a zákaznického servisu. Chceme také investovat do rozšíření povědomí o podnikání, kterému se věnujeme. Část prostředků využijeme na marketing a posílení vnímání značky. Nejdůležitější pro nás je, aby zákazníci vnímali naší službu jako nejpraktičtější a nejrychlejší způsob, jak si objednat jídlo.
Všiml jsem si, že zatím nemáte českou verzi mobilních aplikací pro iOS a Android.
Ano, měly by být ale k dispozici v následujících dnech.
Plánujete nabídnout mobilní aplikace i pro další platformy, například Windows Phone?
Objednávání jídla se u nás neomezuje pouze na web či Android a iOS. Pokud zákazníci budou požadovat další prodejní kanál, implementujeme jej. Jednoho dne budeme možná schopni si objednat jídlo prostřednictvím konzole Playstation, zatímco budeme hrát hry. Naším cílem je posunout objednávání jídla do dalšího levelu, což může zahrnovat i jiné způsoby než existující platformy.
Jak velký podíl tvoří objednávky přes mobilní zařízení?
Celosvětově je to v průměru více než 20 procent objednávek. Podíl takových objednávek ale neustále roste a to na všech trzích, kde v současné době působíme.
Kolik si berete od restaurací jako provizi?
Neříkáme tomu provize, ale poplatek za úspěšnou objednávku. Bereme si procentuální podíl ze zaplacené částky.
Říkal jste, že se zaměřujete na restaurace, které nabízejí rozvoz jídla. Foodpanda tedy rozvoz jídla vlastními silami nenabízí?
Náš byznys je o tom, že spojujeme zákazníky a restaurace. Co se týče dopravy, spoléháme se většinou na restaurace. Jejich provozovatelé chtějí mít rozvoz jídla zpravidla pod vlastní kontrolou. Na některých trzích rozvoz prozatím nabízíme, ale je to pouze z toho důvodu, že taková služba například v Asii v režii restaurací není zatím dosud úplně běžná. V Česku se zaměříme pouze na restaurace s vlastní dopravou.
Potýkáte se na některých trzích s problémy?
Obtíže na jednotlivých trzích jsou velmi rozdílné. Vychází to z odlišné mentality, kuchyně či chování zákazníků. Nicméně když se vám problémy podaří úspěšně vyřešit, stane se z nich naopak výhoda. Vezměte si například situaci v dopravě. Obyvatelé Prahy, Varšavy či Budapešti jsou na tom relativně dobře ve srovnání například s obyvateli Moskvy, Jakarty či Sao Paula.
Právě ve městech se silnou individuální dopravou a pravidelnými zácpami musí restaurace vymyslet inovativní způsoby, jak zákazníkovi co nejrychleji doručit objednané jídlo. Pro nás představují taková města velkou příležitost, protože poptávka po dováženém jídle je zde vyšší. Tato města jsme si rozdělili na několik polygonů a uvnitř těchto polygonů jsme schopni zajistit doručení objednávky do 30 minut. Navíc jsme schopni relativně přesně určit, jak dlouho bude doručení trvat.
V Moskvě je kvůli zácpám nemyslitelné dopravovat jídlo autem. V zimě se kvůli častému sněžení nelze spoléhat ani na motorku. Proto mnoho tamních restaurací a jejich poslíčků využívá k doručení objednávek moskevské metro.