Od ledna letošního roku začal u našich jižních sousedů platit nový model financování veřejnoprávní televize a rozhlasu ORF. Nebo spíše staronový: zůstalo placení poplatků, ale rozšířil se okruh těch, kdo je musí platit. Teď jsou to jednoduše všechny domácnosti. Výměnou za to se poplatky snížily.
Dlouhé roky byla situace stejná jako u nás. Povinnost hradit poplatky se týkala jenom těch domácností, ve kterých byl televizní nebo rozhlasový přijímač v klasickém významu. Kdo doma neměl televizor a na pořady ORF se díval třeba jenom na internetu, ten nemusel nic řešit a nic platit.
Rakouský Ústavní soud však 30. června 2022 tento princip vyhodnotil jako protiústavní a dal politikům čas do 31. prosince 2023, aby našli nové řešení. Soudci zjednodušeně konstatovali, že není fér, když někdo může využívat veřejnou službu zdarma, zatímco ostatní ji musí financovat a ve výsledku platí i za tyto „černé pasažéry“.
Tomuto problému se obvykle říká „digitální propast“, případně „streamovací propast“. Vzniká kvůli tomu, že starší loajální diváci dávají přednost naplánovanému televiznímu programu a zároveň poctivě hradí poplatky. Mladší generace si však výběrově pustí pořady přes internet, případně sleduje streamy se živým vysíláním a na obsah, který konzumuje, nijak nepřispívá.
Ústavní soud to vyhodnotil jako nerovnost před zákonem a nerovnoměrné rozložení poplatkové povinnosti. Politici také dostali od ústavních soudců za úkol, že veřejnoprávní stanice musí mít státem garantované financování, které umožní poskytovat různorodou a nezávislou nabídku.
Až do 31. prosince 2023 byl rakouský poplatkový systém zatížený dalšími odvody, které vůbec nesouvisely s ORF. Měsíční taxa v sobě obsahovala ještě několik dalších plateb, ke kterým se přičítaly místní daně podle bydliště poplatníka. Obyvatelé Vídně například platili jinou sumu než lidé z Korutan, protože Rakousko má devět spolkových zemí a každá z nich volila odlišný přístup.
Dosavadní výměra kromě koncesionářských poplatků zahrnovala také příspěvek na podporu umění a daň, k tomu si většina spolkových zemí ještě přidávala své přirážky. Z vybrané sumy dostal ORF jen svůj podíl, zbytek dostaly zemské kasy nebo státní pokladna.
Původní systém poplatků do konce roku 2023
Od ledna 2024 není vůbec důležité, jestli je v domácnosti nějaký přijímač. Základní myšlenkou je, že „ORF patří všem“. Zároveň se Rakušané v kontextu rozhodnutí Ústavního soudu nechtěli vydat cestou financování ze státního rozpočtu. Výsledkem je model, že pokud na nějaké adrese má alespoň jedna osoba trvalé bydliště, vybírá se za tuto domácnost pevně stanovený poplatek 15,30 eur měsíčně. Nový příspěvek je osvobozený od DPH.
Na roky 2024–2026 je výše poplatku ještě přímo stanovená zákonem, ale počínaje rokem 2027 už politici nebudou mít na výpočet žádný vliv. Poplatky bude navrhovat sám ORF, a to na pět let dopředu. Tyto propočty potom zkontroluje mediální a telekomunikační úřad KommAustria, který si na to může najmout nezávislé auditory. Potom buď zvýšení příspěvku schválí, nebo zamítne.
Zatímco většina dosavadních poplatníků zaplatí méně, pro zhruba 170 tisíc lidí znamená nový systém, že si připlatí. Dosud totiž platili třeba jen rozhlasový poplatek (4,97 eur měsíčně), protože neměli televizor, anebo naopak platili jen televizní poplatky (13,62 eur měsíčně), protože neměli rádio. Teď už musí hradit stejnou částku jako všichni ostatní.
Ulehčením je, že už není nutné řešit poplatky například za přijímače na chalupách. Není také rozhodující, jestli má poplatník kromě trvalé adresy ještě nějaké přechodné bydliště. Jakmile je zaúčtován poplatek za domácnost na trvalé adrese, další už se nevybírá. Čtyři spolkové země se nad rámec příspěvku na ORF rozhodly vybírat ještě různě vysoké zemské daně, které putují do jejich rozpočtů – jedná se o Burgenland, Štýrsko, Korutany a Tyrolsko.
Nový systém příspěvku na ORF od ledna 2024
Poplatník může příspěvek na ORF uhradit buď na celý rok dopředu, nebo nastavit inkaso jednou za půl roku, případně jednou za dva měsíce. Zákon počítá s výjimkami, příspěvek například nemusí platit lidé pobírající důchod, příspěvky na péči o dítě nebo podporu v nezaměstnanosti. S výpočtem, jestli člověk musí platit, nebo ne, pomáhá internetová kalkulačka.
U podnikatelů je rozhodujícím parametrem pro výpočet příspěvku na ORF součet vyplacených mezd za předchozí kalendářní rok. Pokud tento roční vyměřovací základ nepřesahuje 1,6 milionu eur, firma zaplatí stejnou výši příspěvku na ORF jako fyzické osoby. Další pásmo je vyměřovací základ do tří milionů eur, v tom případě se příspěvek násobí dvěma. Takto postupně výpočet roste až k podnikům, které na mzdách vyplatí víc než 90 milionů eur ročně, ty musí platit padesátinásobek základního příspěvku na ORF.
Příspěvek na ORF nemusí platit organizace, podniky a instituce, jejichž činnost je ze zákona osvobozena od obecní daně. V praxi jsou to například domy s pečovatelskou službou, nezisková sdružení, učňovské internáty a podobně. Povinnost se netýká ani podnikatelů, kteří mají jen jednoho zaměstnance, typicky sebe.
Poplatky inkasuje dceřiná servisní společnost ORF, která ze zákona dostává například informace o zaplacených daních, aby mohla ověřit, že se firmy nepokoušejí novou povinnost obejít. Předpokládá se, že firemní platby by měly do rozpočtu ORF přinést asi 63 milionů eur ročně.
Celkové roční příjmy z příspěvků od domácností a firem by v letošním roce měly dosáhnout přibližně 747 milionů eur (v přepočtu skoro 19 miliard korun). Část výnosů však ORF musí poslat na zvláštní účet, ze kterého bude vyrovnávat inflační vlivy, další peníze spolkne dceřiná firma na výběr příspěvků a určitou částku si vyžádá také vymáhání pohledávek. Na konci ORF zůstane kolem 683 milionů eur, za které má poskytovat veřejnou službu v televizním vysílání, v rozhlasovém vysílání a na digitálních platformách včetně internetových stránek.
Rakouská vláda kromě toho pošle ORF deset milionů eur jako zvláštní příspěvek na činnost symfonického orchestru a dalších 90 milionů eur jako kompenzaci zrušeného odpočtu z DPH.
Skupina poplatníků, kteří nesouhlasí s novým modelem příspěvku na ORF, se tento týden obrátila s hromadným podnětem na Ústavní soud. Podle právníků oslovených deníkem Der Standard nemá jejich snažení příliš velkou šanci na úspěch, už kvůli tomu, že aktuální systém financování ORF vzešel právě z připomínek ústavních soudců.
Stěžovatelé například argumentují, že na webu ORF není kompletní živé vysílání srovnatelné s jinými distribučními cestami. Přesto však internetoví diváci a posluchači musí hradit plnou výši povinného příspěvku. ORF předpokládá, že plnohodnotné internetové vysílání svých stanic nabídne někdy v průběhu dubna.
Na podzim 2024 budou v Rakousku parlamentní volby. Hlasitým odpůrcem poplatků je Svobodná strana Rakouska (FPÖ). Národně konzervativní strana chce z financování ORF udělat jedno z témat předvolební kampaně. „Už teď můžeme slíbit jedno: pokud se dostaneme do vlády, tak tuto daň z domácnosti zase zrušíme,“ prohlásil předseda strany Herbert Kickl. Svobodní dávají přednost přímému financování ORF ze státního rozpočtu. Strana momentálně vede předvolební průzkumy, které jí přisuzují 28–29 procent voličů. Na druhém místě jsou střídavě lidovci nebo sociální demokraté, jejichž podpora je podobná a osciluje kolem 22 procent voličů.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete dostávat exkluzivní tištěný speciál Lupa 3.0?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU