DVB-T táhnou veřejnoprávní televize
Při zavádění zemského digitálního vysílání v obou zemích hrají hlavní roli veřejnoprávní televize. Rakouská ORF dokonce prostřednictvím vlastní telekomunikační divize ORS určuje, jak bude celý proces probíhat. ORS je provozovatelem televizních vysílačů, a tudíž i jediného dosud existujícího zemského digitálního multiplexu, který kromě programů ORF 1 a ORF 2 obsahuje i jedinou celoplošnou komerční stanici ATV+ a ve třech z devíti hejtmanských center také regionální televizní kanál. Oproti tomu Polská televize (TVP) odmítla společný postup s komerčními stanicemi a rozhodla se digitalizovat sama. Po vzoru ORF si chce dokonce postavit i vlastní vysílače.
Obě televize mají výhodu v silném postavení na trhu. ORF byla donedávna jedinou televizí v Rakousku, celoplošné komerční vysílání poslanci povolili mediálním zákonem až v roce 2001. Postavení jediné celostátní komerční stanice ATV+ je přesto špatné, Rakušané tradičně sledují spíš německé komerční kanály (řada z nich zařazuje do vysílání „rakouská okna“). ORF proto lze považovat za opravdu jedinou silnou národní televizi. Oproti tomu v Polsku sice existuje větší počet komerčních kanálů, veřejnoprávní TVP ale svými hlavními dvěma programy dosahuje padesátiprocentního podílu na trhu. Kam se hrabe Česká televize se svými třiceti procenty za programy ČT 1 a ČT 2?
ORF chce digitalizovat, stát přispěje
Situaci v Rakousku nahrává i příznivý postoj státu. Po mnoha letech experimentů ve Štýrském Hradci, kde si ORS vyzkoušela nejen klasické DVB-T s kompresním standardem MPEG-2, ale také MPEG-4 a vysílání ve vysokém rozlišení obrazu (HDTV) či pro mobilní telefony (DVB-H), se vláda rozhodla všem provozovatelům přispět na bezproblémový přechod z analogového na digitální způsob šíření signálu. Vznikl takzvaný digitální fond, do kterého stát ročně přispívá minimálně sedmi miliony eur a z něhož mohou jednotlivé televize čerpat prostředky až do výše padesáti procent nákladů spojených s digitalizací. Nejde přitom jen o DVB-T, dotace se týkají i všech ostatních digitálních platforem včetně oblíbené IPTV (ORF přes ni nabízí svůj archiv).
Rakousko se tak chce vyhnout popotahování s Evropskou unií, která v minulosti kritizovala státní podporu jediné formy digitálního vysílání (DVB-T) jako diskriminační vůči ostatním formám vysílání, především kabelovým a satelitním společnostem. Stát ale myslí také přímo na diváky, jimž nabízí poukazy na koupi set-top-boxů. Rakouská vláda se snaží inspirovat občany k nákupu složitějších a dražších přijímačů s možností interaktivity. Prvních sto tisíc zájemců získá od státu voucher na nákup set-top-boxu ve výši 40 euro. Mimořádně štědrá je vláda vůči sociálně slabším a tělesně hendikepovaným, jimž přijímače hradí zcela. Pro lepší pochopení problematiky ORS spustila speciální internetové stránky s mapkami pokrytí o nejčastějšími dotazy.
Jednoduchá, ale účinná kampaň
Jestliže dnes může zemské digitální vysílání naladit sedmdesát procent Rakušanů, koncem února 2007 by to už mělo být 77 procent a v roce 2008 dokonce 91 procent. V době vypnutí analogového zemského televizního vysílání v roce 2010 by toto číslo mělo stoupnout až na 95 procent. Rychlému zavádění DVB-T pomáhá jednoduchá, ale účinná informační kampaň. Ta začala letos v dubnu a až do minulého týdne seznamovala televizní diváky se základními údaji o digitálním vysílání. Nyní probíhá druhá, takzvaná motivační část, během níž chce vláda přesvědčit diváky ke koupi digitálního přijímače. Na ni naváže třetí fáze zaměřená na řešení problémů v oblastech, kde dojde po vypnutí analogového vysílání k potížím s příjmem televizního signálu.
Ačkoli Rakušané počítají s tím, že do čtyř let pokryjí signálem DVB-T téměř všechny domácnosti, skutečnost bude poněkud jiná. Deset až patnáct procent diváků se zemského digitálního vysílání nikdy nedočká a musí se spoléhat na satelit. Důvodem je členitý terén rakouských Alp, kde se nevyplatí pro každé údolí stavět speciální vysílač. K podobné situaci může ostatně dojít i v České republice, kde se už držitelé/nedržitelé digitálních licencí nechali slyšet, že se jim nevyplatí vysílat pro více než sedmdesát až osmdesát procent území státu. Zbytek chtějí dokrýt satelitem. O satelitním vysílání stále častěji uvažují také televizní stanice v Polsku, kde se proces přechodu na DVB-T zdržel na legislativních průtazích a nedohodě komerčních televizí s veřejnoprávní TVP.
Polsko sází na MPEG-4, chce více programů
Polská Rada pro rozhlas a televizi sice už loni v listopadu oznámila, že vypíše licenční řízení na obsazení prvních dvou zemských digitálních multiplexů ve standardu MPEG-4, z nichž každý pojme osm televizních programů (v SDTV), z tendru ohlášeného na letošního únor ale nakonec sešlo. Kvůli parlamentním volbám a změnám v mediální legislativě (mj. vytvoření nového superregulačního úřadu) není ani jasné, kdy by měly první dvě digitální sítě se současnými analogově vysílanými a novými digitálními programy odstartovat. Původní strategie počítala s tím, že multiplexy zahájí provoz v lednu 2007. Tak rychlý start ale není reálný, takže v Polsku budou nadále pokračovat experimenty veřejnoprávní TVP ve standardu MPEG-2.
Přesto lze říci, že i Polsko je před námi, protože harmonogram spouštění prvních dvou sítí DVB-T existuje a stačí jen rozhodnout o jejich obsahu. Současné komerční televize Polsat a TVN se rozhodly postupovat společně v rámci sdružení Polský televizní operátor (POT), veřejnoprávní TVP nabídku na spolupráci odmítla a půjde vlastní cestou. Společně s firmou TP Emitel, dceřinnou společností Polských radiokomunikací, si vytvoří vlastní vysílací síť. V podstatě by mělo jít o obdobu našeho veřejnoprávního multiplexu, pro který TVP připravuje hned několik tematických programů: loni zavedenou stanici TVP Kultura, na listopad naplánovaný kanál TVP Sport, kanály TVP Historia, TVP Rozrywka, TVP Film, TVP Info (vznikne transformací regionální sítě TVP 3) či TVP Parlament. Společně s nynějšími programy TVP 1 a TVP 2 zaplní celou jednu síť v MPEG-4.
Nejdřív satelit, potom možná DVB-T
Na rozdíl od České televize musí TVP žádat u všech nových tematických programů o vysílací licenci. Protože zatím není možné umístit žádný z připravovaných kanálů do pozemního vysílání, chce je TVP nejprve vyzkoušet v kabelových rozvodech a na satelitu. Dokonce kvůli tomu připravuje vlastní satelitní platformu, která bude konkurovat zavedeným službám Cyfrowy Polsat, Canal Plus a nově vzniklé „n“ platformě. Televize už objednala druhý transpodér na satelitu Astra. Polští analytici ale upozorňují, že půjde o drahou záležitost. Jenom v první fázi by podle nich taková služba TVP přišla na 100 milionů dolarů a je otázka, kdy by se investice vrátila. V případě první polské satelitní platformy Canal Plus to trvalo deset let, Cyfrowy Polsat je stále v mínusu.
Komerční televize sdružené v POT ale upozorňují, že satelit může být dobrým řešením pro období stagnace DVB-T a také místem, kam se přestěhuje pestřejší programová nabídka. Provozovatelé mohou distribuovat svoje tematické kanály přes satelitní platformy a do nabídky zemské digitální televize dát jen současné bezplatné programy. V zemském vysílání by se tematické kanály mohly objevit v takových službách, jako je DVB-H pro mobilní telefony,
cituje polský týdeník Puls Biznisa předsedu POT Wiesława Walendziaka. Co kdyby i Česká televize spustila svůj pátý program zkušebně na satelitu a v kabelech, stejně jako před časem zpravodajský kanál ČT 24?
ČLÁNKY DO MAILU