Četl jsem váš projekt [PDF, 11,3MB], který jste předkládal Radě České televize. Část byla spolu s projekty dalších kandidátů, hned po jejich otevření, zveřejněna synem radního Radka Mezulánika na internetu. Nevadilo vám to?
Ani ne, vždyť volba generálního ředitele ČT je věc veřejná. Bývalo by ovšem lepší, pokud by se projekty publikovaly s jistým odstupem, aby nedošlo k vytváření nátlaku na radu.
V jakém smyslu? Členové Rady ČT přece měli ty projekty k dispozici okamžitě a kompletní.
Že jsou pod společenským dohledem.
Aha, takže by bylo lepší, aby volba proběhla zcela v tajnosti.
Ne, to ne. Ale proč se pak s těmi přihláškami dělají takové procedury? Materiály jsme museli odevzdat ve dvou zalepených obálkách, při otevírání byl notář. A na druhý den se projekty objeví na internetu. To jsem mohl poslat projekt rovnou e-mailem.
Ale obecně nemáte problém s tím, že veřejnost se může na váš projekt podívat ještě před samotnou volbou?
Ne, nemám.
Proč usilujete o pozici generálního ředitele ČT?
Za svůj profesionální život jsem získal spoustu zkušeností z mediálního světa. Ty ekonomické a provozní mám nejen z Československé a posléze České televize, ale i z komerční sféry a jsou předpokladem k tomu, abych ČT oživil. Co si budeme povídat, nyní se do ní každý strefuje a proto je potřeba její pověst napravit a obhájit její nezastupitelnou úlohu instituce veřejnoprávní služby, zlepšit image ČT ve společnosti. Je třeba najít a vydefinovat její novou roli na multimediálním trhu 21. století.
Chcete tedy zúročit své zkušenosti.
Tak.
Ale jak se má na vás dívat Rada ČT? Její členové snad nebudou posuzovat kandidáty přes perspektivu jejich seberealizace.
Rada by měla rozhodně vybrat takového kandidáta, který má adekvátní zkušenosti. Navíc, ten, kdo je nyní uvnitř televize, za hradbami Kavčích hor, nevidí problém televize z vnějšího pohledu.
To stejné lze říct i opačně.
Nezapomínejte, že jsem tam téměř dvacet let pracoval. A od roku 1994 pak třináct let na Barrandově. Takže mám obě zkušenosti, oba pohledy a tudíž můžu srovnávat.
Byl by to vrchol vaší kariéry?
Tak to určitě.
V souvislosti s veřejnoprávností se vedou nekonečné diskuse o definici veřejné služby. Jak si ji vysvětlujete vy sám?
Na toto téma jsem absolvoval spoustu přednášek i rozhovorů. Obecně převažují dva trendy. Ten první nevidí ve veřejnoprávní televizi smysl, nepovažuje takovouto službu za potřebnou. Druhý chce veřejnoprávnost za každou cenu uchránit. Inklinuji spíše k tomuto druhému pojetí. Díky dostatečnému objemu prostředků by měla ČT ukazovat cestu v programové kvalitě, ve zpravodajství, v technologiích.
Klidně pokračujte.
Občan by měl dostat objektivní informace důležité pro jeho život, pro každodenní rozhodování. Měl by mít možnost sledovat kvalitní dramatickou i dokumentární tvorbu. Chybět by neměly pořady pro menšiny. Nelze se zaměřit pouze na diváky s vysokou nákupní sílou, jako je tomu u komerčních stanic.
Máte pocit, že ČT v oblasti pořadů pro menšiny svou funkci neplní?
Ne stoprocentně.
A které menšině se nevěnuje?
Našli bychom jich více.
Pokud jste zmiňoval původní tvorbu, je jí dle vašeho názoru méně, než je optimální?
Jsem přesvědčen, že ano.
Lze to vyjádřit třeba procentem? Zvýšit produkci původní dramatické či dokumentární tvorby o 10, 50 či 300 procent?
Poslední dostupná ročenka ČT je z roku 2008. Proto nemůžu být přesný, nemám k dispozici interní data ČT. Ale jako divák mám pocit, že takovéto tvorby není dostatek. S tím souvisí i objem produkce regionálních studií Ostrava a Brno. Zákonem vyžadovaných je 20 procent programu z regionálních studií a často se vysílají premiérové pořady po půlnoci. Je to pouhá hra s čísly.
Rada ČT v minulosti zavírala oči před nedodržováním objemu programu z regionálních studií. Současný ředitel Jiří Janeček a jeho management toto ustanovení zákona několik let neplnil. Ale řekněte, je vůbec realistické očekávat tak vysoký objem regionální produkce?
Ano, rozhodně, ale musí dostat odpovídající vysílací prostor. Ustanovení zákona má proto svou logiku, zabraňuje pragocentrizmu, je to jedna z klíčových rolí veřejnoprávní televize.
Povívejte se na výrobu programu z ekonomického hlediska. Není výhodnější produkovat pořady z jednoho místa místo tří?
Jak to myslíte? Ostrava i Brno jsou vybavená studia a disponují výrobními kapacitami. To samozřejmě souvisí s celkovou ekonomikou televize, i s počtem zaměstnanců. Oblast ekonomiky a výroby bude potřebné podrobit celkovému nezávislému auditu. Musí se vycházet z výrobního úkolu přes potřebné výrobní kapacity a personál. Tedy celková optimalizace výrobních procesů.
Je v televizi hodně zaměstnanců? Nebo snad málo?
V současnosti probíhá v televizi personální audit. S tím bych se samozřejmě také seznámil. Ale bez znalosti výsledku výše uvedeného ekonomického auditu nelze o potřebných počtech zaměstnanců mluvit. Je nesmyslné apriori deklarovat propuštění třetiny zaměstnanců. Bez znalosti této analýzy by bylo moje prohlášení jenom „od stolu“, jen abych se ukázal.
Základní informace přece máte. Znáte rozpočet, objem vysílacího času, počet zaměstnanců. K zaměstnanosti lze nakonec přistoupit i politicky – rozhodnout o šetření a podle toho upravit výrobní plán.
Televize vysílá řadu pořadů od dodavatelů. Ale mohla by je produkovat sama, mohla by více využívat své výrobní kapacity.
Rozumím tomu správně, že nejste pro externí produkce?
Měly by se více využívat kapacity televize. Vše záleží na optimalizaci výroby.
Na myšlence, kterou prosazoval někdejší vrchní ředitel ČT František Lambert a ve které se i dnes pokračuje, je lákavý moment soutěže mezi dodavateli.
Nepochybně, ale o jaké takové soutěži nyní víte? Pokud se více vyplácí externí produkce, pak můžu zavřít interní kapacity. V opačném případě platím jak vlastní provoz, tak dodavatelům, a tím se výroba prodražuje.
Vrátím se ještě k té zaměstnanosti. Máte zkušenosti ze středně velkého podniku. ČT má jedenáct ředitelů a další dva na Moravě. Je to adekvátní?
Vedoucí pozicí můžete nazvat ředitele i vedoucí oddělení.
To je zajisté zrovna v ČT zcela jiná mzda!
Mzda by měla být vázána na míru zodpovědnosti a působnosti. Ale neříkám, že budu ředitele redukovat. Bude to záležet na výsledcích ekonomického a personálního auditu. Budu-li zvolen, tak v žádném případě do ČT nepřivedu tým nových manažerů. Kdo ze současného vedení a zaměstnanců to myslí s televizí vážně a bude chtít nadále spolupracovat, s tím budu počítat.
Zeptám s konkrétně. Personálním ředitelem ČT je Jan Mrzena, někdejší předseda Rady ČT. Je v pořádku, že ho Jiří Janeček zaměstnal?
Personální ředitel existuje i v jiných podnicích.
Ale já nenamítám proti existenci takovéto funkce. Mluvím o konkrétní situaci. Vy byste neměl problém nabídnout Heleně Fibingerové místo šéfredaktorky sportovní redakce?
Pokud bude na tento post vypsáno výběrové řízení, kterého se zúčastní a uspěje, tak to nemůže být problém.
Vypsal byste na obsazení ředitelské pozice výběrové řízení?
Výběr týmu je věcí generálního ředitele. Není nutné vypisovat konkurz na obsazení každého místa v managementu. Určitě bych však vyslechl více kandidátů.
Ten konkrétní případ s Mrzenou je dle vašeho názoru standardní?
Dá se dokázat, že Janeček dostal za úkol zaměstnat Mrzenu? Jasně, vypadá to jako pozice za odměnu, ale nemuselo to tak být.
A neměl by Janeček ctít principy, aby ani nevzbudil podezření?
Zákon o ČT nezakazuje, aby bývalý člen Rady ČT pracoval ve vedoucí pozici v televizi. Omezení jsou pro členy Rady ČT, ale ty opačně neplatí.
Co třeba etické důvody?
Těžko říct, jestli neměl Janeček pověření. Skutečně nevím.
Není to tak dávno, co se začalo opět diskutovat o financování veřejnoprávních médií. V současnosti jsou jejich zásadním příjmem výnosy z televizních, resp. rozhlasových poplatků. Je to tak podle vás správné?
Máte na mysli senátní návrh zrušení televizních poplatků a zavedení přímé dotace z rozpočtu? Je otázkou, jestli by byl navrhovaný objem prostředků plynoucí z rozpočtu dostatečný. Navíc, ani senátní návrh a ani současný výběr televizních poplatků, nejsou ošetřeny o valorizaci. Takže opět nedochází k omezení politického tlaku.
Současný systém se vám zdá výhodnější?
Ano. Ale pochopitelně se nebráním ani zamýšlené změně. Pokud návrh projde, televize bude muset vyjít i s dotací ze státního rozpočtu, byť by nebyla její výše na stejné úrovni jako současný výnos z televizních poplatků. Televize bude muset šetřit.
Apriori vám tedy financování ze státního rozpočtu nevadí?
Ani jeden ze zmíněných systémů financování neřeší problém politické závislosti.
Trochu mediální teorie: víte, jaký je rozdíl mezi veřejnoprávní a státní televizí? Nepřiblížila by se ČT, pokud by senátní návrh prošel, spíše televizím v nedemokratických zemích?
Asi ano. Asi ano.
Pořád nevím, jaký máte postoj. Poplatky jsou dobré, ale ani financování z rozpočtu nevadí?
Takhle jsem to neřekl. Je to věcí politiků. Z mého pohledu jsou poplatky výhodnější.
Vás by bavilo řídit televizi, která je financovaná ze státního rozpočtu?
Raději bych řídil televizi financovanou z koncesionářských poplatků.
Veřejnoprávní televize je částečně financovaná i z reklamy. Vy jste se tímto tématem ve svém projektu vůbec nezabýval. Jaký je váš názor na reklamu na ČT?
Už dnes je objem reklamy na jednotlivých kanálech ČT velmi omezený – na ČT 1 je to 0,75 a na ČT 2, ČT 4 a ČT 24 pouze půl procenta celkového denního vysílacího času. Podle zákona však pouze do roku 2011 nebo 2012, podle toho, kdy se ukončí analogové vysílání. Mimo to existuje sponzoring. K omezení objemu reklamy došlo současně s navýšením televizních poplatků. Osobně si myslím, že by reklama měla ve vysílání ČT zůstat. Zejména kvůli většímu výběru na reklamním trhu, aby reklamní zadavatelé nebyli odkázaní pouze na největší komerční televize.
Nebudou ty prostředky vybrané z prodeje reklamních časů na ČT, jež by měly letos dosáhnout 755 milionů korun, televizi po roce 2012 chybět?
Ani dnes to nejsou prostředky, jimiž může televize volně disponovat. Jsou určeny na podporu kinematografie či digitalizaci.
Jaký je ideální podíl reklamy ve vysílání?
Když se dívám na televizi, takto nyní to bohatě stačí.
A jako generální ředitel byste inicioval legislativní změnu? Pokračování reklamy i po roce 2012?
Současná výše poplatku je 135 Kč měsíčně a pokud nedojde k valorizaci, měla by se zachovat reklama na všech čtyřech programech veřejnoprávní televize. Myslím, že diváci by snesli současný rozsah reklamy ve vysílání.
Takže nežádat zvýšení poplatků, ale ponechat reklamu.
Ano, protože příjmy z reklamy dokážou kopírovat inflaci a zároveň nechat možnost ČT využít část příjmů z reklamy jako náhradu za valorizaci koncesionářských poplatků.
Tedy alespoň pokud se nebude letošní krizový rok opakovat. Ale vrátím se ještě k předchozí otázce. Je korektní, aby vedení televize komunikovalo s poslanci o změně zákona?
V tomto případě musí komunikovat. Jistě, bylo by přijatelnější, pokud by se lobbingem zabývala spíše Rada ČT. Tento orgán má kromě kontroly rovněž hájit zájmy ČT. Ale těchto jednání by se měl zúčastňovat i generální ředitel.
Nemůžou pak politici říct, že výměnou za vyšší poplatky nebo setrvání reklamy ve vysílání, musí ředitel vycházet politikům vstříc?
V mediálních komisích mají paritní zastoupení, ať už nepřímo, všechny politické strany, proto by k tomu nemělo docházet.
To přece nezaručuje nezávislost. Ale podívejme se ještě na program ČT. Jsou nějaké momenty, které vám na něm opravdu vadí?
Základem je vyprofilování jednotlivých kanálů, jejichž pokrytí se díky digitalizaci významně zvýší. Proto jsem v projektu navrhoval, aby na ČT 1 zůstaly ze zpravodajství pouze Události. Tím by se ČT 1 oprostila od zpravodajství a politiky, které by se přesunuly na ČT 24. První program by měl obsahovat více dramatické tvorby, včetně produkce české kinematografie a ucelený výchovný program pro děti a mládež. Takovýto plán v současné ČT postrádám, není zde ambice vychovávat svého diváka.
Jak chcete vychovávat diváka, pokud ten sedí na gauči s ovládačem v ruce? Koneckonců, podíl ČT na dětech od 4 do 14 let není nijak katastrofální.
Ale u mladých lidí od patnácti let dochází k propadu, takže něco bude špatně.
Jaké máte plány s dalšími kanály?
Ani na ČT 2 by nemělo být zpravodajství a publicistika. Měly by zde být dokumenty, vzdělávací pořady, magazíny, umělecké pořady a v případě velkých sportovních akcí jakými jsou například olympijské hry, může ČT 2 pomoci čtvrtému kanálu.
Už nyní jsou ČT 1 a ČT 2 takto profilované.
Já bych je ovšem chtěl vyčistit od publicistiky a vše přesunul na ČT 24.
A to máte na mysli veškerou publicistiku, nebo pouze tu aktuální, politickou?
Veškerou publicistiku.
Pokud budete chtít vysílat na ČT 2 více dokumentů, které jsou rovněž finančně náročnější na výrobu, kde na to vezmete peníze?
To jsme u optimalizace výrobního procesu jak jsem již uvedl. Prostředky lze jistě ušetřit. V některém z rozhovorů byl Jiří Janeček citován, že chce ušetřit 4,5 miliardy korun.
Programová ředitelka je neustále mezi dvěma kameny, její bohaté vize jsou jistě limitovány penězi. Co si vlastně myslíte o Kateřině Fričové?
(ticho)
Jako divák.
K Fričové se nebudu vyjadřovat.
Proč? Snad není vaše příbuzná a vy jí nechcete poškodit.
Ne, nechci.
Má jistý rukopis, tak zkuste alespoň krátce.
Rukopis? Jakože francouzskou tvorbu?
Myslíte, že ji preferuje?
Mh.
A co máte proti francouzské tvorbě?
Mně nevadí.
Ale já jsem si ani nevšiml přespříliš francouzských filmů či seriálů.
Třeba večer, po 23. hodině. Já se nechci nikoho dotknout.
Jen se dotkněte. Přece jako generální ředitel nebudete moci být se všemi kamarád.
Ne, ne, ne, nerozumíme si. ČT uvádí hodně repríz a je otázka, jestli jsou důvodem úspory nebo něco jiného. V minulosti se nereprízovalo z důvodů autorských práv.
Co pořady jako StarDance? Díval jste se?
Ano.
A bavilo vás to?
Ano, kvůli Marku Ebenovi.
Má veřejnoprávní televize vysílat takovéto estrády?
V minulosti byli v televizi různé taneční soutěže a pořady. Hodí se to i na komerční televizi, StarDance by třeba mohla vysílat i Nova.
A čím je to vlastně komerční? Že je tam hodně flitrů? Že kamera na jeřábu jezdí kolem dokola?
Pokud by to byla pouze soutěž, nebudou tam tančit celebrity.
A co SuperStar?
To bych už na ČT nedával.
Obecně řečeno, veřejnoprávní televize působí na mediálním trhu. Jaké by mělo být její postavení vůči komerčním stanicím? Měla by usilovat o diváky?
To jsme u procent sledovanosti. Pokud má televize uspokojit různé menšiny, nemůžeme od ní očekávat 40% podíl na trhu sledovanosti. Její podíl na sledovanosti bude kolem 20 procent. Pochopitelně, nelze vyrábět a vysílat pro úzkou skupinu lidí. Program musí být vyvážený. Nelze očekávat, že podíl na sledovanosti dosáhne u ČT 1 okolo 25 až 30 procent.
Ve svém projektu píšete, že vysílání ČT má být objektivní a přátelské a pro politiky korektní. Neuděláte politické reprezentaci službu, když stáhnete z nejsledovanější ČT 1 aktuální publicistiku?
Myslíte, že jsou všichni naučeni sledovat pouze ČT 1? Vždyť signál ČT 24 bude mít, vzhledem k digitalizaci, stejné pokrytí.
Ale má jinou sledovanost. Když vysílají 1. ledna všechny tři hlavní kanály projev prezidenta, stejně se nejvíce lidí dívá na TV Nova.
A proč? Protože historicky většina diváků má Novu na prvním tlačítku.
Zkusím to jinak. Komu bude vyhovovat, pokud přesunete Reportéry ČT a 168 hodin na méně sledovaný kanál ČT 24?
Moje snaha je vyprofilovat jednotlivé kanály.
To je všechno? V projektu také píšete, že publicistika ČT se snaží přizpůsobit bulváru.
Něco mě tam tenkrát upoutalo.
Zkuste se rozpomenout. Nemyslel jste legendární reportáž, v které byli poslanci přirovnáni k termitům? Nebo rozcvičku prezidenta Václava Klause před projevem?
Je to možné.
Program 168 hodin sledujete?
Nepravidelně. Jsou tam dobré i slabší reportáže. Každý má jiné požadavky, nikdy se nezavděčíte všem.
Myslel jsem, jestli ta relace není vůči těm politikům příliš rýpavá. Zajímá mě vaše hodnocení žurnalistické práce redaktorů a reportérů.
Jejich práce je převážně na velmi dobré profesionální úrovni, ale některá témata jsou jen nakousnutá, posléze gradují a na to už prostor není. Aby se dalo mluvit o investigaci, musel by jít reportér za případem až do úplného konce.
Patří investigativní žurnalistika na veřejnoprávní obrazovku?
To je také otázka. Ale některá televize by podobný program měla vysílat. Na Nově pořady tohoto typu skončily. Patří na veřejnoprávní televizi.
Ale pak si budete dělat u politiků nepřátele.
(smích) Když to bude pravda…
Snažím se zjistit vaše postoje k vztahu politici-ředitel ČT. Přece jenom, členy Rady ČT volí sněmovna, ředitele ČT zase rada. Ta provázanost na politické zadání zde jistě je.
Jakože by mi volali, co máme a nemáme vysílat? (ticho) Televize musí reflektovat na zájem diváků a nepodléhat tlaku politiků.
Pokud v projektu píšete, že nechcete samoúčelnou exhibici redaktorů, co si máme pod tím představovat? Máte na mysli nějakého konkrétního exhibicionistického redaktora?
Někdy se stává, že host odchází ze studia zpocený a ztrapněný a divák se toho moc nedozvěděl.
V projektu rovněž píšete o spolupráci s FAMU.
Studenti FAMU by měli dostat větší prostor v rámci umělecké tvorby.
Myslíte něco jako Noc filmových nadějí na Nově? Vždyť to je spíše marketing.
Ne, nemyslím. Myslím tvorbu studentů FAMU v celém vysílání ČT 1 nebo ČT 2.
Ale to se už nyní děje, řada studentů pracuje na profesionálních projektech.
Já bych chtěl jejich větší zastoupení v programu ČT.
Když jsme zpátky u těch kanálů, myslíte, že čtyři jsou postačující?
Ano, čtyři kanály by měly bohatě stačit. A k tomu je plánován nynějším vedením program ve vysokém rozlišení HDTV. Pro ČT je to budoucnost, která souvisí s narůstajícím počtem HD přijímačů v domácnostech. Na televizi nyní závisí, jaký program pro nový HD kanál zvolí. Jistě nebude mít smysl nasazení pořadů natočených v standardní kvalitě a konvertovaných do HD.
Prý se vám nelíbí nové grafické řešení veřejnoprávních kanálů.
Pokud chci, aby se ČT vyprofilovala, proč se musím dívat na označení programu ve formě jedničky nebo dvojky? Kde je tam identifikace, že se jedná o ČT?
Měl jste možnost vidět německou ARD? Tam mají také jedničku.
ARD má specifickou jedničku, ZDF má klasické logo. Podívejte se na věc jako divák. Podle čeho víte, že se díváte na ČT 1?
Třeba podle specifické číslice vlevo nahoře.
Jo? No dobře. Jsem v tomto konzervativní.
Chcete tedy vrátit původní označení programů?
Asi bych s tím něco udělal.
Tak to vás bude špičkový team grafiků, který na změně pracoval, zajisté milovat.
Neříkám, že je to priorita.
V prvním kole volby za vás hlasovalo jedenáct radních, vaše šance jsou podle tohoto hlasování vysoké. Pokud byste se stal ředitelem pro další období, víte, jakými manažery se obklopíte?
Některé lidi mám, ale rozhodně chci stavět na těch, kteří už v televizi jsou. Určitě ode mě nelze očekávat, že s mým nástupem se změní celé vedení ČT. To rozhodně ne.
Klíčovými pozicemi jsou finanční ředitel, programový ředitel, obchodní ředitel…
…ředitel výroby. Ale teď nechci spekulovat o tom, koho bych si na Kavčí hory přivedl.
Pokud se podíváte na šest let Jiřího Janečka, dělal to dobře?
Má vyrovnaný rozpočet, takže z hlediska čísel ano.
Z pohledu programu.
Snažil se, zavedl nové pořady. Nevím ovšem, jestli je to jeho osobní přínos.
V každém případě vydržel po celé funkční období. Rada ČT ho má ráda. Co bylo na něm tak dobré, že se mu to povedlo?
Asi tam byl konsenzus. Podařilo se mu zklidnit situaci.
Takže by to vlastně nebyla až taková tragédie, pokud byste nebyl zvolen a televizi by dál vedl Jiří Janeček.
To jsem neřekl. (smích)
Autor je redaktorem týdeníku Marketing a Media
Foto: Ivana Dvorská, DigiZone.cz
ČLÁNKY DO MAILU