Následující přehled je čistě subjektivním výčtem projektů, kterým bych dal hlas, pokud bych byl členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Zároveň u každého žadatele uvádím důvody, proč si myslím, že by si vysílací licenci zasloužil a jaké má finanční zázemí. Dobrý projekt je totiž jenom polovinou úspěchu. Pokud mají první televizní stanice úspěšně nastartovat proces přechodu na zemské digitální vysílání, neměli bychom se stát svědky vlny krachů a spekulací s vydanými licencemi. Jenom ekonomicky silné projekty mohou konkurovat zavedeným celoplošným televizím. Které to jsou? Podle mne tyto:
Óčko
Hudební televize Óčko existuje od roku 2001. Má za sebou poměrně složitý vývoj, a dnes se dá říct, že to nejhorší si už prožila. Stojí za ní silný mediální dům Mafra, který zároveň vydává deník Mladá fronta Dnes, hudební měsíčník Filter, internetový portál iDnes.cz, provozuje pražská rádia Classic FM a Expresrádio a televizní agenturu TVD. Zejména spojení s měsíčníkem Filter, MF Dnes a Expresrádiem nabízí zajímavé synergie. Óčko má zatím licenci pro kabelové a satelitní vysílání, ale poslední dva roky úspěšně experimentuje s pozemním digitálním vysíláním. Nejprve bylo součástí pražského multiplexu A, po přechodu na řádné vysílání „áčka“ se přesunulo na multiplexu C, potom do sítě B a nyní vysílá jak v „béčku“, tak „céčku“.
Óčko společně s Českým Telecomem testovalo interaktivní vysílání a za čtyři roky existence se mu podařilo získat poměrně velký počet diváků. Z kabelových a satelitních stanic monitorovaných Mediaprojektem je spolehlivě nejsledovanější. Do značné míry také přispělo ke zvýšenému zájmu o digitální vysílání v Praze a poptávce po set-top-boxech. Ve prospěch Óčka hovoří i to, že by mohlo zahájit řádné digitální vysílání v podstatě okamžitě, nepotřebovalo by lhůtu pro zprovoznění programu. Stačí jenom rozšířit distribuční kanály o pozemní digitální síť. Oproti tomu by třeba projekt TE2, televizní obdoba rádia Evropa 2, potřeboval několikaměsíční lhůtu pro zprovoznění stanice.
Febio TV
Televize Febio je jedním z mála projektů plnoformátové televizní stanice, u kterého lze očekávat, že se mu podaří naplnit programové schéma zajímavými a divácky atraktivními pořady. Mírnou nejistotu skýtá způsob jeho financování. Fero Fenič dosud nezveřejnil zahraniční finanční fondy, které mu podle jeho slov přislíbily značné investice. Plnoformátová televize je vůbec nejdražším typem televizního vysílání, protože nabízí od všeho trochu: tradičně nákladné zpravodajství, původní dramatickou tvorbu, dokumenty, diskusní pořady, filmy a vzdělávací pořady. Do značné míry připomíná Febio TV veřejnoprávní televizi, ovšem ještě veřejnoprávnější, než je Česká televize.
Ufinancovat takový projekt nebude lehké. Na druhou stranu, byl by to typ plnoformátové komerční televize, který tu citelně chybí a který by si jistě našel své publikum mezi vzdělanými diváky, kterým současná programová nabídka českých televizí nevyhovuje. Otázkou zůstává, zda takový typ diváka vůbec má čas sledovat televizi. Jako určitý protipól proti silně komerční Nově a Primě by ale Febio TV určitě svoje místo na trhu našla, stejně jako by si tuto stanici našli inzerenti, kteří chtějí oslovovat specifickou cílovou skupinu. Zvlášť v době, kdy podobnou nebo stejnou cílovou skupinu už nebudou moci oslovovat prostřednictvím ČT, na které ze zákona od roku 2008 zmizí téměř veškerá reklama.
TF 1
Televize Frekvence 1, zkráceně TF1 (i když ve finále by se tato stanice musela kvůli stejnojmenné francouzské komerční televizi přejmenovat), se chce zaměřit na ženy a rodinu. Tedy na ženy v domácnosti, klasické rodinné typy, které poslouchají Frekvenci 1. Do značné míry by tak šla někdejší cestou televize Prima, která před časem také programově oslovovala hlavně ženy. Tím, jak se Prima od tohoto konceptu vzdálila a snaží se cílit na masovější publikum a zejména na mladé, uvolňuje se prostor pro televizi typu TF1. Výhodou je zázemí francouzské mediální skupiny Lagardere, která sice v České republice provozuje jenom rádia a vlastní časopisecké vydavatelství, ve Francii má ale dlouholeté zkušenosti s televizním vysíláním, a to i s digitálním.
Byla by to přímější konkurence Primy, než je v současné době Nova. Zároveň by vznikla čistě česká televize pro ženy, žádný importovaný program typu Hallmark nebo Romantica, který se jenom nadabuje do češtiny. Prezident české pobočky Lagardere Michel Fleischmann sice ve všech rozhovorech zdůrazňuje, že jejich společnost chce získat jedině dvě licence najednou – kromě TF1 žádají také o licenci pro hudební a lifestylovou televizi TE2 – u té druhé bych si ale nebyl zase tak moc jistý. I když i u ní lze najít spoustu výhod. Předně: silné programové zázemí u francouzského hudebního kanálu MCM, který také patří Lagardere.
Z 1
Projekt ekonomicky zaměřené zpravodajské televize Z 1 připravila slovenská finanční skupina J a T, které patří fotbalová Sparta nebo J aT Banka. Na Slovensku už firma provozuje zpravodajský kanál TA 3, který minulý týden zahájil zkušební digitální vysílání na pražském kmitočtu multiplexu B. Je to chytrý tah v době před udělováním digitálních licencí: firma chce ukázat, že podobně jako Óčko má zkušenosti, jednu zpravodajskou televizi už provozuje a také digitální vysílání pro ni není španělskou vesnicí. O finanční prostředky by Z1 neměla nouzi. Dalším plusem je profesionální tým, který se utvořil okolo šéfa projektu Martina Mrnky. Sešli se v něm bývalí redaktoři České televize, Novy, ale také válečná zpravodajka Petra Procházková a další známí novináři.
Z 1 je jedním z několika projektů zpravodajské digitální televize, ze všech ale vypadá nejživotaschopněji. Jistou naději by určitě měl i kanál Nova news, ale generální ředitel Novy Petr Dvořák nedávno opakovaně prohlásil, že by byl ze všech čtyř tematických stanic, o kterých Nova uvažuje, nejnáročnější a nejdražší, a že by jej televize spustila jako úplně poslední. Nově se vyplatí udělat filmový nebo sportovní program, ale pro zpravodajskou televizi by potřebovala větší redakční tým a musela by vyřešit otázku pokrytí regionů. To by sice nahrálo jejímu největšímu dodavateli regionálních příspěvků do Televizních novin, Regionální televizní agentuře, ale i tak lze říct, že zpravodajský kanál je ze všech nováckých projektů asi ten nejméně životaschopný. Na rozdíl od Z 1.
VIA
Mezi žadateli o digitální licence tento projekt figuruje pod názvem Regio. Připravila ho ředitelka teleshoppingové stanice TOP TV a bývalá šéfka televize Prima a rádií Frekvence 1 a Evropa 2 Kateřina Fričová, společně s prvním programovým ředitelem Novy Janem Vítem. Jde o kulturní a vzdělávací kanál, který Fričová nazývá „středoevropskou Arte“. Nabízel by nákladné vzdělávací a dokumentární pořady, populárně-naučné magazíny a regionální zpravodajství, které by fungovalo na podobné bázi jako nynější odpojovaná regionální okna na televizi Prima. Firma by zřejmě nemusela řešit otázku financování a oslovování inzerentů, protože ji chce vydatně zafinancovat jeden americký fond. Podle Fričové jde o částku několika miliard korun.
Kromě toho VIA počítá s dalšími doplňkovými službami, například video on demand u vzdělávacích pořadů, které by nabízela za symbolický poplatek. Do značné míry by tak šlo o podobný „veřejnoprávní“ kanál, jako je Febio TV. Mohl by tedy konkurovat České televizi a zdravou soutěživostí ji donutit k lepším výkonům. Výhodou televize VIA je jasné finanční zázemí a snaha o podporu regionů, kterou dokáže vysílací rada ocenit. Nevýhodou určitá nejistota, zda to nejmenovaný americký finanční fond myslí vážně a nakolik by si televize VIA vystačila ve chvíli, kdy by ji takto štědrý investor opustil. VIA má ale rozhodně lepší vyhlídky než další projekt Kateřiny Fričové, teleshoppingová a hobby stanice TOP TV. Teleshoppingem diváky k nákupu set-top-boxu nenavnadíme.
Nova film
Ze čtyř projektů, které si do licenčního řízení podala televize Nova (Nova film, Nova seriál, Nova news a Nova sport), vypadá nejnadějněji právě filmový kanál. Představitelé Novy už sdělili, že pokud by měli v dohledné době zprovoznit nějakou novou televizní stanici, byl by to právě program zaměřený na film. Je nejjednodušší na zaplnění obsahu: Nova má rozsáhlou programovou knihovnu, pro kterou jí jeden televizní kanál nestačí. Zároveň by mohla stanici Nova film využít pro reprízy filmů, které v premiéře uvede na svém hlavním plnoformátovém programu. Rozhodně by takovou stanici zaplnila lépe a rychleji než Novu seriál. Sportovní program už Nova provozuje (CME koupila kabelový a satelitní kanál Galaxie sport) a zpravodajský kanál je pro ni příliš nákladný a produkčně náročný. Zkrátka neefektivní.
Zároveň si lze těžko představit, že by nejsledovanější česká televize neuspěla ani s jednou ze čtyř svých žádostí. Leda že by rada vsadila na to, že Poslanecká sněmovna přehlasuje Senát a schválí původní znění novely zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, který Nově a Primě přisuzuje jednu digitální licenci bez výběrového řízení jako bonus za odevzdání jejich analogových kmitočtů. V takovém případě by se dalo pochopit, že rada nebude chtít zvýhodňovat současné hráče na trhu a podpoří spíš pluralitu vysílání. Nova by pak mohla na základě takové bonusové licence spustit filmový kanál, nebo do pozemního vysílání překlopit Galaxii sport a přejmenovat ji na Novu sport.
Prima klub
Pro jedinou žádost televize Prima v licenčním řízení na digitální licence platí to, co jsem napsal o odstavec výše u Novy. Může se stát, že Prima licenci dostane zákonem a radní by tudíž udělením další licence na plnoformátový program Prima klub tuto televizi příliš zvýhodnili. Ale může se taky stát, že bonusová licence zákonem neprojde a pak by si Prima asi další licenci zasloužila. Minimálně proto, aby – jak několikrát slíbila – nabídla regionálním televizím, s nimiž se dělí o analogové kmitočty, nový centrální program pro jejich odpojované místní vysílání. Prima klub má být plnoformátová televize podobná dnešní Primě, která bude v době, kdy Prima vysílá pořad pro ženy, nabízet program pro muže a naopak. Vedení Primy si tak chce podržet diváky, kteří jim v určitých časech utíkají ke konkurenci.
Pokud Prima skutečně počítá s tím, že by podržela regiony, a cítí se na to vytvořit další plnoformátový program, který by nestál na německých detektivkách, Komisaři Rexovi a VyVolených, radní by neměli váhat. Silná programová knihovna švédské společnosti MTG, která je polovičním vlastníkem Primy, je určitým příslibem zajímavé podívané. A Prima by udržela krok s Novou, která jí jinak po loňském škobrtnutí s Big Brotherem opět uniká mílovými kroky. Přitom Nova by si zasloužila silnou konkurenci, ne jen tak ledasjakou televizi, která si myslí, že pro porážku lídra stačí koupit jednu reality show.
ČLÁNKY DO MAILU