Veřejná kontrola vysílání České televize je o něco průhlednější. Rada České televize už několik měsíců zveřejňuje na internetu kompletní obsah stížností, na které schválila oficiální odpověď. Následovala tak příklad Rady Českého rozhlasu, která všechny divácké podněty a oficiální stížnosti publikuje už mnoho let.
Stížnosti včetně odpovědí se na webu objevují zpětně. První vyřízené podněty jsou z letošní dubnové schůze Rady ČT. Na základě každého veřejného zasedání, kde byl bod věnovaný řešení stížností, je publikována sada uzavřených případů, a pokud přišlo několik podnětů na stejné téma, jsou sloučené do jedné skupiny. Každý dokument zpravidla obsahuje původní podnět, reakci Rady České televize a vyjádření manažerů České televize.
Na rozdíl od Českého rozhlasu jsou však všechny dokumenty ve formátu PDF, takže kdo si je chce přečíst, musí si je nejdřív stáhnout a jednu po druhé otevřít. Co z těchto dokumentů vyplývá?
Stížnosti publikované na webu Rady České televize by se daly rozdělit do několika okruhů. Buď někoho naštval konkrétní pořad – například Reportéři ČT – nebo programový krok České televize, případně jde o stížnosti na samotné radní. Speciální kategorii tvoří poněkud svérázné podněty, se kterými Rada České televize nemůže reálně nic dělat, protože ani nespadají do její kompetence. Aby se rada mohla stížností zabývat, musí se týkat generálního ředitele ČT anebo porušení Kodexu ČT.
Diváci by se přitom nejdřív měli s obecnými podněty obracet na Divácké centrum a v případě nespokojenosti s odpovědí ještě na kancelář generálního ředitele. Radní se také zabývají jen podepsanými podněty.
Stížnosti na Xavera
Z publikovaných dokumentů vyplývá, že nejvíce diváckých stížností vyvolává zpravodajství a publicistika. Například jedna z prvních stížností publikovaných v dubnu se týkala reportáže o divadelní hře s námětem Istanbulské úmluvy. Poslala ji Jana Jochová z Aliance pro rodinu. Se stížností neuspěla, rada neshledala porušení vyváženosti.
Jiná dubnová stížnost se týkala nepřesné formulace v reportáži z Osvětimi, redakce se za mylný obrat omluvila. Třetí stížnost poslal advokát Arcibiskupství pražského, týkala se reportáže v pořadu Reportéři ČT z loňského června. Radní uznali, že v konkrétní reportáži došlo ke dvěma pochybením.
V dalších měsících se radní zabývali například pořadem Byznys 24 a tématem povinného zálohování PET lahví a plechovek. Stížnost vyřídili jako nedůvodnou. Přišla také stížnost na rozhovor v Událostech, komentářích, kde sochař David Černý diskutoval s kurátorkou Marií Foltýnovou. Autorovi podnětu vadilo, že moderátor sice oběma hostům vykal, ale sochaře oslovoval křestním jménem, zatímco kurátorku oslovoval „paní Foltýnová“. Redakce vysvětlila, že obě formy jsou možné, ale uznala, že pro příště bude pečlivější. Samotné vedení rozhovoru bylo podle rady v pořádku.
V červnu Rada vyřizovala stížnosti na pokrývání izraelsko-palestinského konfliktu nebo reportáž pořadu 168 hodin o výrocích řeporyjského starosty Pavla Novotného na adresu zpěvačky Anny Slováčkové. Dorazilo ale také celkem patnáct stížností na veřejné výroky radního Luboše Xavera Veselého týkající se herečky Magdy Vášáryové.
Zatímco stížnosti na redakční práci radní mohli vyřídit, svého kolegu nijak posuzovat nemohli, protože personální složení rady je v kompetenci Poslanecké sněmovny. Stížnosti ohledně pokrývání konfliktů na Blízkém východě radní vyhodnotili jako nedůvodné. U reportáže pořadu 168 hodin našli pochybení a konstatovali, že byla v rozporu s Kodexem ČT, neboť Pavel Novotný nedostal prostor své výroky obhájit a redakce pouze citovala jeho příspěvky na sociální síti X.
Přestaňte s tím pečením!
Sadě červnových stížností se zcela vymykal podnět k pořadu Peče celá země. Divák se obával možného negativního dopadu této cukrářské soutěže na společnost, neboť prezentuje vysoce kalorické sladkosti a porotce Josef Maršálek se nechává fotit s náručí plnou koblih. „Kritika, že je pořad závadný, neboť v něm absentuje podrobný výklad všech nežádoucích aspektů spojených s konzumací cukru, však není namístě. Takto by se analogicky daly z vysílání ČT vyřadit například sportovní přenosy, v jejichž průběhu moderátor, komentátor či reportér neinformují diváka dostatečně o rizicích spojených s prováděním té či oné sportovní disciplíny,“ reagovala Rada České televize.
Z podobného okruhu stížností je i podnět divačky, které se nelíbí, že moderátorka Objektivu Anetta Kubalová mluví slovensky. „Rozhodnutí bylo konzultováno v dramaturgické, režijní i právní rovině a na základě pilotních testů dostala nakonec přednost slovenština. Jejím použitím se Česká televize nedopouští porušování zákona ani Kodexu ČT,“ odpověděli radní.
Vadí vám slovenština v České televizi?
Čtrnáct stížností se týkalo závěrečné debaty před volbami do Evropského parlamentu, která byla o vztahu národní a evropské politiky, takže v ní debatovali zástupci sněmovních stran. Tak se stalo, že v diskusi měla tři zástupce vládní koalice.
„Příkladem aspektu vedoucího k pochybnostem o správnosti zvoleného formátu této tzv. superdebaty byla závěrečná pasáž, v níž moderátorka umožnila každému z hostů, aby na časové ploše půl minuty mohl formulovat vlastní vzkaz voličům. Důsledkem byla disproporční distribuce této možnosti ve prospěch jednoho z kandidujících subjektů, který svůj vzkaz mohl zopakovat celkem třikrát. Výběr hostů podřízený pouze dramaturgickému zaměření závěrečné debaty se tak v tom duchu jeví přinejmenším jako diskutabilní,“ uznala Rada České televize. Pro příště doporučila přizpůsobit výběr hostů do předvolebních debat charakteru voleb.
Zrušení 168 hodin
O prázdninách přišlo třináct stížností vyvolaných rozhodnutím České televize zrušit nedělní pořad 168 hodin. Někteří stěžovatelé žádali i odvolání generálního ředitele. Rada České televize kvůli tomu svolala mimořádné zasedání a vyžádala si od vedení televize přehled, kdy a čím bude tento týdenní formát nahrazen. Tématu jsme se věnovali v samostatném textu.
Dalších sedm podnětů ke zrušení pořadu přišlo v září. Tehdy Rada ČT svou odpověď doplnila o informaci, že problematiku už považuje za uzavřenou, neboť došlo k ukončení pracovního poměru moderátorky Nory Fridrichové dohodou. Přislíbila však, že se i na dalších zasedáních bude zajímat o zastoupení kritické publicistiky ve vysílání České televize.
Letní sadu stížností zpestřil divácký podnět, že moderátorka Událostí Jana Peroutková údajně „exhibuje svými účesy“. „Přesto, že si vážíme Vašeho zájmu o kvalitní fungování veřejnoprávní televize, musíme Vám sdělit, že daná problematika je vnitřní záležitostí samotné České televize a Radě ČT nepřísluší do ní zasahovat. I tak Vám děkujeme za Váš podnět,“ reagovala diplomaticky Rada ČT.
Poslední dosud zveřejněná sada stížností je ze zářijové schůze Rady ČT. Hned ve dvou případech se znovu ocitli na tapetě Reportéři ČT. První stížnost rada neuznala, týkala se reportáže o zahájeném trestním stíhání někdejšího dlouholetého vlastníka Vítkovice Heavy Machinery Jana Světlíka. Rada konstatovala, že reportáž dodržela všechna pravidla požadovaná Kodexem ČT.
V případě druhé stížnosti šlo o to, že štáb pořadu Reportéři ČT údajně narušil soukromí rodiny muže, jehož se týkala reportáž, neboť součástí byly i záběry rodinného domu. Rada se i v tomto případě pořadu zastala, protože krátké záběry ilustrovaly, že se reportéři snažili získat vyjádření a nebyly vidět žádné osoby. K porušení Kodexu ČT sice nedošlo, radní však tento případ zároveň označili za hraniční.
Jak se správně omluvit
Poslední stížnost se týkala způsobu, jakým se pořad Newsroom ČT24 vypořádal se soudem nařízenou omluvou za segment příspěvku z prosince 2021. V pořadu byl tehdy mezi dezinformační weby zařazen web spolku Zdravé fórum. Soud nařídil ČT zveřejnit omluvu a odstranit inkriminované části pořadu z iVysílání. Původní reportáž byla skutečně zkrácena, přisouzená náhrada byla uhrazena, ale samotná omluva byla v srpnu 2024 odvysílána po grafickém předělu po rozloučení moderátorky na konci pořadu. Na webu ani sociálních sítích o omluvě nic nezaznělo.
Rada ČT se přiklonila k názoru, že ačkoliv po právní stránce byly dodrženy rozsudkem dané požadavky, zvolená forma omluvy nebyla dostatečná. Radní tedy doporučili generálnímu řediteli, aby v budoucnu v podobných případech dbala Česká televize na uvádění adekvátní a důstojné formy zveřejněných omluv.