Kvantovky v Česku
V ostravském IT4Innovations už připravují sál pro první kvantový počítač v Česku. Ostraváci si již podané nabídky vyhodnotili. Nyní již musí jen rozhodnout EU.
Ve dnech 25. a 26. června proběhl historicky první kvantový hackathon na půdě FIT ČVUT. Kromě ČVUT a IBM byl hackathon podpořen CzechInvestem a Tensor Ventures, tím pádem to nebylo jen o tom vytvořit nějaké technické řešení, ale také jej prodat. Já sám jsem tam byl jako mentor a byla to jen radost pracovat s mladými, nadšenými a chytrými lidmi. Velice jsem si to užil. A podívejme se na tři vítěze, kteří si přišli pro odměnu na pražský hrad: Tým Tangus připravil řešení, které kombinovalo kvantové počítání a AI pro vylepšení sonaru pro detekci mořských min. Tým Quties si ji zase vzal za své principy kvantového radaru/lidaru pro medicínské použití, ukázal jeho kvantové výhody a ještě jej vylepšil o strojové učení. Tým Toobee zase získal třetí místo svým kvantovým optimalizačním algoritmem pro optimální určení trajektorií satelitů, aby se vyhnuly vesmírnému odpadu. Všem gratulujeme.
Účastníci prvního českého kvantového hackathonu
Jinak o kvantovky se v Česku začíná zajímat i církev.
Kvantové počítače
Intel nejenom že pracuje na svých kvantových procesorech na bázi kvantových teček, ale dělá i na čipových řídicích jednotkách pro své kvantové procesory. Již nějaký čas zpátky Intel představil čip HorseRidge, který dokáže pracovat při teplotě čtyři kelviny (−269 °C). Hlavní výhodou je, že do mrazáku vede mnohem méně kabelů. Nyní Intel šel s teplotou ještě níže a představil řídicí čip pracující při teplotách na úrovni 10 až 20 milikelvinů zvaný Pando Tree. Tento čip ve výsledku opět vede k velké redukci v kabeláži, což usnadňuje chlazení. To pak zlepšuje kvalitu kvantových výpočtů a usnadňuje implementaci více qubitů. Pando Tree místo více než tisíce kabelů potřebných pro řízení tisíce qubitů potřebuje jen 10. To je obrovský skok.
Nový řídicí čip Pando Tree od Intelu
Francouzský Pasqal, který pracuje na kvantovém počítači z neutrálních atomů, oznámil, že se mu podařilo umístit více než tisíc qubitů. Qubity z neutrálních atomů vlastně nejsou fixní. Ve skutečnosti vždy musíte zapnout lasery, které vytvoří optickou mříž, pasti, do kterých pak umístíte různými mechanismy jednotlivé atomy. Současný stroj od Pasqalu má v principu kapacitu dva tisíce pastí na atomy a podařilo se jich tam umístit 1110.
Kvantové algoritmy a software
Microsoft oznámil vylepšení své služby Azure Quantum Elements o funkce, jako je Generative Chemistry, tedy nástroj využívající AI pro chemický výzkum. Druhou službou je Accelerated DFT, tedy knihovna, která významně zrychluje běh chemických simulací elektronových struktur. Často je to založeno i na kvantově inspirovaných algoritmech. Nicméně v delším horizontu Microsoft vyhlíží i plné zapojení kvantových počítačů, hned jak toho budou schopné.
Haiqu je velmi zajímavý startup původem z Ukrajiny, který pracuje na tzv. middleware, tedy na vrstvě mezi vaším kvantovým kódem a kvantovým procesorem. Jejich nástroje totiž umí velmi účinně optimalizovat váš algoritmus, aby byl co nejméně náročný pro kvantový procesor, tedy abychom z toho měli byznys dříve. A výsledky mají velmi slušné. Nyní Haiqu oznámilo, že tento svůj nástroj zvaný Rivet vydá jako open source. Najdete jej na GitHubu.
Kvantové technologie
Americký SandboxAQ představil nový produkt zvaný AQNav. Jedná se o navigační zařízení, které kombinuje AI a kvantové magnetometry v kombinaci s magnetickým polem Země, které je unikátní na každém kousku Země. Pokud máte nějakou globální mapu magnetického pole Země, z lokálního měření a porovnání můžete určit absolutně svou pozici bez potřeby nějaké GPS, kterou lze jednoduše rušit. Americké letectvo již technologii nějaký ten pátek testuje.
Pravidelní čtenáři již dobře ví, že lasery jsou jednou z klíčových nástrojů v oblasti všech možných kvantových technologií. A v nejednom případě je jejich velikost jedním z úzkých hrdel k většímu zmenšení. Například titano-safírové lasery používají krystaly safíru s příměsí titanu jako zesilující médium a jsou známé svou schopností generovat pulsy laserového světla ve velmi širokém spektrálním rozsahu. Díky tomu jsou velmi užitečné, ale také drahé a prostorné. Nyní vědci ze Stanford University udělali obrovský skok a představili titano-safírový laser integrovaný na čipu. Ten je z hlediska velikosti desettisíckrát menší a zhruba tisíckrát levnější. To může hodně pomoci v miniaturizaci nejen kvantových technologií, ale i fotoniky a dalších oborů.
Kvantový byznys, investice a politika
Indický startup QpiAI získal v pre-sérii A 6,5 milionu dolarů. QpiAI chce tyto peníze použít na vývoj supravodivého procesoru s 25 qubity. Startup je také velmi aktivní v oblasti generativní AI.
Chci odebírat newsletter
