Příliš velké papírování a komplikovaná spolupráce veřejné organizace s bankou – důvody pro ukončení projektu, ve kterém měl být JIC garantem připravovaného seed fondu. "Šlo o fér spolupráci, ale nakonec nám to bohužel úplně nedávalo smysl a zijstili jsme, že to koneckonců můžeme dělat i sami,” tvrdí nový šéf startupových programů Vojtěch Krmíček.
Fond a princip jeho fungování se připravoval rok a půl. Mezitím tu navíc vzniklo hned několik korporátních projektů pro podporu startupů. Kromě J&T nebo KKCG se navíc začínají osmělovat i první tuzemští investoři. „Pokud se nám skutečně nepodaří spustit plánovaný fond pro podporu startupů ve stávající připravované formě, budeme hledat jiné cesty, jak začínající podnikatele podpořit, zatím jsme o žádném konkrétním novém postupu nerozhodli,“ komentuje situaci mluvčí Raiffeisenbank Tomáš Kofroň.
“Provedli jsme mraky analýz a zjistili jsme, že si vlastně externí financování můžeme dělat i sami,” tvrdí Krmíček s tím, že JIC už pracuje na vlastním investičním fondu, který by mohl jednoduše získávat podíly ve startupech. "Rádi bychom fond používali jako proof of concept fond pro technologické startupy, časem se ale nebráníme ani seed modelu,” dodává.
Peníze by do fondu mohly natéct třeba i z připravovaného následníka státního seed fondu, který teď vzniká na ministerstvu průmyslu. I když vzhledem k minulosti je jeho rozjezd zatím nutno brát s rezervou.
Personální proměna JIC
Vojtěch Krmíček je novým šéfem startupových aktivit Jihomoravského inovačního centra. V nově vznikající struktuře nahradil nejdéle sloužícího šéfa ve startupovém ekosystému – Michala Hrabího. Ale nejen jeho. Po víc než pěti letech z JIC do byznysu mizí i dosavadní šéf Innovation parku Miloš Sochor nebo jeho kolegyně z týmu Lucie Brešová.
“Byli tu dlouho a chtěli si zkusit reálný byznys. Miloš se tak stěhuje jen tady pod kopec do YSoftu, kde bude mít na starosti investiční fond YSoft Venture Capital a Lucie zase bude pomáhat absolventovi Starcube – letenkovému Skypickeru,” vysvětluje Krmíček. Za rozhodnutím změnit práci ale podle zdrojů Lupa.cz stálo i ukončení projektu s Raiffeisenbank.
Krmíček nově zaštítí dva týmy, které Sochor a Hrabí vedli. Zároveň chce víc propojit na sebe navazující služby a zjednodušit nabídku. “Rychle jsme vyrostli a poskytujeme hodně služeb. Občas se ale stává, že firmy nevědí, co od nás mohou vůbec chtít,” vysvětluje Krmíček. V nové budově, kterou budou otevírat za dva týdny, už by měl také sedět zkušený podnikatel a investor, který bude startupům k dispozici třeba tři dny v týdnu. V hledáčku jsou prý lidé typu Karel Obluk, Petr Palas nebo Václav Muchna.
Další krok akcelerátoru
Změny se tak dotknou i akcelerátoru Starcube. Ten by měl zůstat v modelu tři měsíce intenzivní práce a další čtvrt rok převážně konzultací. Druhá fáze by ale měla být nově rozhodně intenzivnější než dosud. Zároveň se zpřísní výběr. „Dosud byly za hardwarové zaměření plusové body, teď ale chceme vybrat dvě konkrétní témata. A hardware bude jedním z nich,“ naznačuje Krmíček s tím, že definitivní rozhodnutí o nové podobě Starcube, včetně nového šéfa, který pravděpodobně přijde ze světa mimo startupy, by mělo padnout zkraje podzimu.
Rozšířit by se měla i spolupráce s Flextronicsem, který chce po prvním testovacím ročníku poskytnout konkrétnější zadání. „Připravujeme zapojení i dalších velkých technologických firem, jako je brněnská pobočka ABB nebo Honneywellu,“ říká Krmíček s tím, že se dále chtějí profilovat jako úzce technologicky a hardwarově zaměřený akcelerátor se zaměřením na střední a východní Evropu. Po globálním rozmachu, kdy v Brně fungovaly startupy z Izraele nebo Indie, tak přichází návrat ke kořenům.
Na potvrzení byznysmodelu se ještě čeká
Novinky ale čekají třeba i pražský StartupYard. V následujících třech letech by měl ožít tématy jako je bezpečnost, internet věcí, kryptoměny, hry, zdraví a technologie pro finanční trh. „Do tří let chceme akcelerovat pětačtyřicet dalších technologických firem. To samozřejmě znamená, že budeme od příštího roku otevírat dva běhy ročně,“ ohlásil na závěrečné prezentaci startupů šéf akcelerátoru Cedric Maloux. Přihlášky do příštího kola už by se mohly otevřít během září.
To, jestli se podpora startupů vyplácí i těm, kteří za to platí, se teprve začíná ukazovat. „Návratnost počítáme na čtyři roky od skončení programu. Ten první skončil v prosinci 2011 a letos by se měl díky exitu Brand Embassy dostat do černých čísel,“ tvrdí Nikola Rafaj ze StartupYardu.
V rozvíjejícím se tuzemském startupovém akcelerátoru se ale daří získávat investice zřídka. „Už během programu získaly investici zatím dva týmy, do půl roku po opuštění jsme registrovali tři investice s tím, že dvě firmy byly do půl roku prodány,“ říká Rafaj.
Úspěchy se objevují i konkurenčních projektů. Wayra pomohla sehnat investici jednomu ze svých týmů hned při prvním kole. Do startupu Datamolino investoval slovenský fond FIT. A firmy, které prošly brněnským akceleračním programem Starcube, získaly podle čísel JIC zatím v investicích 93 milionů.
ČLÁNKY DO MAILU