Agentura DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency, Wikipedia) byla založena v roce 1958 jako reakce na ruské vypuštění Sputniku, když se Američané začali obávat technického zaostávání především ve vztahu k vojenským a kosmickým technologiím. V instituci, jež spadá pod ministerstvo obrany USA, de facto vznikl Internet a například také systémy pro určování polohy – předchůdce dnešní GPS.
Armádní, ale přesto svobodný výzkum
Už od svého založení byla DARPA v zásadě nezávislá na jiných armádních výzkumných projektech a podřízená přímo ministerstvu obrany. Od počátku se jednalo o malou organizaci s jednoduchou hierarchií. Odborníci proto měli čas věnovat se výzkumu namísto toho, aby byli zahlceni organizačními procedurami. Ač šlo o „vojenský“ projekt, namísto tuhé disciplíny zde byla výzkumníkům od vzniku organizace poskytována značná volnost. Tyto všechny faktory spolu se štědrou finanční podporou z vládních zdrojů mají zřejmě hlavní zásluhu na úspěších zdejších projektů.
Projekt Arpanet, první krok na cestě k současnému Internetu, začala DARPA vyvíjet v 60. letech. Tato historie je popisována poměrně často, proto jen stručně. Původní myšlenka distribuované sítě, která měla zůstat funkční i v případě jaderného útoku (respektive vyřazení jednotlivých uzlů z provozu) vznikla v konsorciu RAND, které by se dnešním jazykem nejspíš označilo jako think-tank. Koncepce sítě byla vypracována v roce 1968. Vlastní směrování zajistily specializované počítače od BBN, v roce 1969 pak byly do provozu uvedeny uzly na UCLA, na Stanfordově univerzitě, na University of California v Santa Barbara a na University of Utah. V roce 1969 bylo provedeno první vzdálené spojení (pokus o přihlášení na vzdálený počítač), roku 1971 odeslán první e-mail a roku 1978 také první spam. DARPA celý provoz financovala do roku 1986, přičemž označení Internet pro tuto konkrétní síť bylo poprvé použito zřejmě v roce 1982.
Také na Lupě samozřejmě najdete články, podrobněji se věnující ARPANETu a vzniku Internetu: Co bylo, než vznikl český Internet? či
Kolikáté narozeniny slaví Internet?.
A proč se předchůdce Internetu jmenoval Arpanet a ne Darpanet? DARPA totiž byla původně ARPA (Advanced Research Projects Agency), k jejímu přejmenování došlo v roce 1972. Pak došlo ještě krátkému mezidobí, kdy v letech 1993–96 byl používán zase název ARPA.
Další projekty? Předchůdcem současného GPS byl systém Transit, který DARPA uvedla do provozu poprvé v roce 1960. Na oběžné dráze bylo tehdy 5 satelitů a americké námořnictvo (první uživatel systému) mohlo s jejich pomocí určovat polohu s přesností na 200 metrů.
New Scientist ve svém přehledu úspěšných projektů DARPA zmiňuje také hanheldy pro „online“ překlad mluvené řeči. Tato zařízení prozatím nejsou k dispozici pro civilní účely, ale americká armáda je používá například v Iráku. DARPA vyvinula také neviditelný letoun Stealth a v jejích laboratořích vznikla sloučenina arsenu a galia. Gallium arsenid (GaAs) byl objeven v polovině 80. let a i když je dražší než křemík, používá se dnes v tranzistorech všude tam, kde je potřeba, aby zařízení pracovala na vysokých frekvencích – především v sítích mobilních telefonů – ale i v diodách LED nebo laserech (něco málo o arsenidu gallia viz Wikipedia). DARPA měla výrazný podíl také na úspěších amerického kosmického programu, když vyvinula raketu Saturn 5, která dostala americké astronauty na Měsíc.
Nejen úspěchy
DARPA samozřejmě utrpěla i řadu nezdarů. New Scientist zmiňuje mechanického slona, který měl být použit pro boje v pralese během války ve Vietnamu, ale funkční model nebyl nikdy konstruován. V 70. letech se DARPA pořádně spálila s projekty na poli telepatie a psychokineze; reagovala tak na zprávy, že Sovětský svaz provádí rozsáhlé výzkumy v této oblasti a snaží se tyto techniky používat při špionáži. Nepřekvapí, že výsledky byly v tomto případě prostě nulové (samozřejmě příznivci spikleneckých teorií dodají, že naopak natolik důležité, že musely být utajeny).
Poměrně kuriózní byl z dnešního hlediska rovněž v 60. letech zastavený projekt Orion, jehož cílem bylo vyvinout meziplanetární plavidlo pohybující se pomocí opakovaných výbuchů jaderných bomb na svém zadním konci. Projekt FutureMap zastavený roku 2003 si zase kladl za cíl použít principů burzovních obchodů typu futures na odhad budoucích cílů teroristů. Předpokládalo se, že pokud trh dokáže nějakým způsobem předvídat budoucí cenu zboží, mohl by podobně předpovídat i akce teroristů. Američtí politici ovšem projekt zastavili – mj. i s odůvodněním, že „sázet“ na budoucí akce teroristů, „obchodovat s nimi“ a eventuálně na teroristických útocích vydělávat, je nemravné.
V současnosti DARPA vyvíjí např. automobily, které se obejdou bez řidiče, a pod její patronací se koná populární soutěž neřízených aut Grand Challenge. Chvíle, kdy tyto automobily běžně potkáme i ve městech, je nejspíš blízko – americká armáda je dnes běžně používá v Iráku a Afganistánu. Poslední ročník soutěže Grand Challenge se uskutečnil v Kalifornii. Cenu 2 milionů dolarů získal vůz Tartan Racing, společný projekt Carnegie Mellon University a firmy General Motors Corporation. 96kilometrovou trasu městskou aglomerací s povinností dodržovat veškerá pravidla silničního provozu vůz urazil za 4 hodiny 10 minut.
Další projekty DARPA zahrnují třeba umělé končetiny, jež by však byly vybavené i smyslovými senzory, nebo materiál „setae“, který by měl lidem umožnit rychle šplhat přes zdi na podobném principu, jako to provádějí gekoni. Dosud se tímto způsobem zvládnou přes zeď dostat ale pouze lehčí roboti.
Kromě vlastních projektů DARPA také celé řadě jiných výzkumů poskytuje finanční podporu: například výzkumu technologie MEMS, chytrého prachu či spintroniky. Za finanční podpory DARPA byl loni demonstrován článek, jenž získává elektrickou energii z radioaktivního rozpadu. DARPA podpořila také výzkum nanotrubiček, které po svém potažení antioxidanty výrazně zvyšují odolnost člověka proti ozáření. Spolu s NASA navazuje DARPA na svůj podíl při vzniku Arpanetu a podílí se i na projektu meziplanetárního Internetu.
Na závěr projekt bezpochyby kuriózní: V roce 2006 si DARPA patentovala i jakési dělo na stlačený vzduch, které by namísto nábojů střílelo lidi – na střechy vysokých budov. Tento postup by využili nejen policisté, ale třeba také požárníci či další záchranáři. Podobné techniky jsou už dlouho oblíbené u filmových tvůrců a můžeme jen hádat, zda se stanou i realitou.
Dnes má DARPA 240 zaměstnanců (z toho je 140 technických odborníků) a roční rozpočet 3,2 miliardy dolarů. Historie této organizace dokládá, že i původně výhradně vojensky motivovaný výzkum může přinést výsledky použitelné i leckde jinde. Velké vědecké objevy často vznikají jakoby mimochodem, při práci na úplně jiných projektech.
ČLÁNKY DO MAILU