Právě uplynulý týden přinesl pro Google a jeho novou sociální síť nepříjemnou publicitu. Vyvolala ji vlna mazání účtů, která se dotkla nejprve „firemních“ účtů a poté i řady osobních účtů. Google dokonce zašel v jednu chvíli tak daleko, že pro ověření pravosti jména požadoval zadání čísla platební (kreditní) karty.
Pseudonym není anonym
Na Twitteru můžete existovat pod nic neříkající přezdívkou, na MySpace.com (dřívější jedničce v sociálních sítích) také. Stejně tak na řadě dalších sociálně (či asociálně) orientovaných službách na Internetu. S nevolí provozovatele se zpravidla setkáte pouze, pokud se vydáváte za někoho jiného, a důvod je jasný, v některých zemích porušujete zákon a provozovatel tak musí zasáhnout.
S nástupem Facebooku se objevil zvláštní fenomén, vyžadování používání skutečného jména, tedy toho, které máte uvedeno v identifikačním dokladu. Právě ten můžete u Facebooku potřebovat, aby váš účet zůstal zachován. Při podezření na používání falešného jména po vás bude chtít fotokopii občanského průkazu či jiného dokladu totožnosti.
Výstižné: Using my real name on Google+ would be like being anonymous. I'd either use the name people call me, or not use the service. (DocPop alias Doctor Popular)
Google v minulém týdnu začal rušit účty, u kterých „vzniklo podezření“ na porušení pravidla požadujícího použití skutečného jména. Krátkou dobu se někteří „obvinění“ mohli setkat s absurdním požadavkem na zadání čísla platební karty. Cesta do pekel je zpravidla dlážděna dobrými úmysly a Google po několika dnech „uznal chybu“ – platební kartu sice požadovat nebude, na skutečných jménech ale trvá.
Zvláštní problém, za kterým milovníci konspirací vidí celosvětovou snahu znemožnit anonymní existenci na Internetu. Snahu, která je problematická v mnoha ohledech. Znemožňuje využití sociálních sítí osobnostem, které nejsou známy pod svým občanským jménem. Znemožňuje využití sociálních sítí tam, kde použití reálného jména znamená hrozbu represí. A nedává moc smysl tam, kde prostě někdo chce prostě vystupovat pod pseudonymem, případně tam, kde je konkrétní člověk v okruhu svých přátel znám pod přezdívkou. Tak zažitou, že použití skutečného jména není podstatné.
Související: William Shatner byl na Google+, pak nebyl. A už zase je, aneb omyly se stávají. Ale neměly by
Anonymita není totéž co používání pseudonymu. Ten zpravidla není anonymní, skutečná osoba skrytá za pseudonymem je známa, identitu neskrývá. A násilná snaha o zamezení tohoto způsobu virtuální existence je problematická.
Google přitom v Google+ možnost využití přezdívek i „jiného jména“ nabízí – to druhé jmenované nabízí pro využití coby „dívčí jméno“ (jméno za svobodna) či alternativní zápis jména. A přezdívku doprovází informací, že „nebude uvedena ve vašem profilu, ale může být použita (místo vašeho plného jména) v dalších službách“. Případné technické řešení pro kohokoliv, kdo nechce vystupovat pod svým skutečným jménem, by tu tedy bylo. Stačilo by pouze umožnit skrýt reálná jména a nastavit používání přezdívky. Stačilo by jenom chtít.
Bitva o soukromí, to je oč tu běží
Google to pravděpodobně „myslel dobře“, otázka je, zda to neměl trochu více promyslet. Stačilo se poučit u konkurence – Facebook se lpěním na použití reálných jmen znemožnil dostatečně za několik posledních let. Stačí připomenout jeden z příkladů, kdy čínský blogger říká: “Jsem reálnější než Zuckerbergův pes”. Jeden z jasných příkladů, kdy použití reálného jména pro politického aktivistu představuje jasné riziko. Michael Anti je pod tímto pseudonymem znám dobrých deset let. Pro Facebook to nic neznamenalo, účet (existující od roku 2007) mu byl zrušen letos v březnu.
Google+ má velkou šanci stát se lepší sociální sítí, lepší než je právě Facebook. A měl by sem patřit i citlivý přístup k otázce soukromí, včetně odpovídajícího řešení otázky pseudonymů. Ty nelze zaměňovat s anonymitou a mají legitimní místo na Internetu.
Google+ (prozatím) není ani pro firmy
Pokud jste Lady Gaga, na Google ani Facebooku mít profil „Lady Gaga“ nemůžete. Osobní účet tato umělkyně může mít jedině jako Stefani Joanne Angelina Germanotta a coby Lady Gaga může na Facebooku existovat pouze v podobě Facebook Page (Stránky). Na Google+ prozatím nemůže ani to, Google „firemní“ účty prozatím neumožňuje a podle lidí zodpovědných za Google+ je nelze očekávat dříve než za několik měsíců (viz toto video).
Jestli se něco Google u nové sociální sítě nepodařilo? Z mého pohledu jednoznačně absence možnosti firemních účtů – tedy něčeho na způsob Facebook Pages (Stránek). Vlna zájmu o Google+ (aktuálně nejspíš přes 20 milionů uživatelů) jasně ukazuje, jak důležité je, aby firmy mohly začít Google+ zkoušet, zkoumat a využívat. A Google mohl firemní využití správně nastavit a umožnit.
Google+ je v beta podobě (označované jako „field test“) a využití pro firmy není povoleno – Google to vcelku jasně a opakovaně říká, přesto je Google+ zaplaveno „osobními“ účty firem. Ty Google po pár týdnech začal také masově likvidovat. A stejně jako u rušených osobních účtů „některé“ vracet. Ford Motor Company bylo vráceno zpět, Mashable nepřežilo a bylo přinuceno se změnit na „Pete Cashmore“, Sesame Street zmizelo. Stejně jako Search Engine Land. A někteří jako třeba NBC News ruší svůj “firemní” profil sami.
Pokrytectví a ignorance
Google s rušením účtu předvedl klasickou míru pokrytectví tak vlastním velkým společnostem v „sociální“ oblastí. Pokrytectví navíc doprovázené dalším klasickým průvodním jevem, elitářstvím. Mediální bouře okolo zrušených účtů známých osobností zpravidla stačila k tomu, aby účet byl obnoven (příklad - UPDATE: I am back od Limor „Ladyada“ Fried)., včetně účtů, které porušují ono „svaté“ pravidlo vyžadující používání skutečných jmen a „některých“ firemních účtů.
I’ve been suspended from Google+ (Kirrily “Skud” Robert)
It appears my Google+ profile has been suspended because it lists my name as Doctor Popular instead of Brian Roberts. Totally lamehole. (DocPop tweet)
Google navíc v tomto ohledu vypadá, jako když levá ruka neví, co dělá pravá. Pravidla užívání říkají, že je možné použít i jméno, pod kterým „vás lidé znají“:
To help fight spam and prevent fake profiles, use the name your friends, family or co-workers usually call you. For example, if your full legal name is Charles Jones Jr. but you normally use Chuck Jones or Junior Jones, either of those would be acceptable. (User Content and Conduct Policy)
a v české verzi
Chcete-li pomoci při potírání spamu a v prevenci falešných profilů, zvolte jméno, pod kterým vás znají vaši přátelé, členové rodiny nebo kolegové. Pokud je například vaše celé jméno Josef Novák, ale běžně používáte Pepa Novák nebo Novák mladší, jsou oba tyto tvary přijatelné. (Zásady obsahu a chování uživatelů)
Ignorance ve vlně rušení účtů na Google+ je ale klasicky horší. Pokud Google+ zruší účet pro porušování pravidel (ne zcela nutně musí jít o případy řešící „falešná jména“), uživatel dostane informaci o „porušení podmínek“ a spolu s Google+ účtem ztratí přístup ke všem službám Google. V praxi tedy přijde i o poštu v Gmailu, pokud jej shodou okolností používá, a i přístup k dalším službám.
just happened to me- but they not only suspended gplus, but rather all google services incl gmail! (@bloatedlesbian tweet)
Jste malí a bezvýznamní
Pokud jste kdy měli to štěstí (nebo spíš smůlu) a zápasili s Facebookem v otázce zrušení účtu, Stránky či aplikace, tak víte, jak absurdní to celé je – hlavně absenci jakýchkoliv lidských a důstojných metod komunikace. Facebook nelze kontaktovat, nikdo se s vámi nebaví, pokud se vůbec můžete odvolat, tak vaše odvolání řeší většinou nějaký robot. A pokud už komunikujete s živou bytostí, tak jde o komunikaci v offline režimu – vy něco napíšete, oni za několik týdnů či měsíců něco odpoví. Zpravidla ono „něco“ je pravděpodobně odpovědí na něco úplně jiného.
Ani zde se Google nepoučil – rušení účtů je doprovázené nic neříkajícími oznámeními, odkázáním na Pravidla (kde zjistíte, že jste vlastně vůbec nic neporušili) a formuláři, které po vás chtějí „dokázat“, že „vy jste vy“. Až do absurdní roviny, kdy je vám doporučeno to dokázat odkazem na účet na Facebooku. „No humans involved“ je klasickou připomínkou toho, jak malí jste a jak velká je „korporace“ na druhé straně.
Základem sociálních sítí by teoreticky měl být člověk. A ti, kdož je provozují, by to měli chápat. Skutečnost je taková, že člověk je v sociálních sítích ve skutečnosti nástroj a platí zde klasický kapitalistický přístup. Výrobní prostředky je potřeba využít v maximální možné míře. A ztráty? Ztráty jsou dovoleny.
ČLÁNKY DO MAILU