Obdivuju vaši vytrvalost stále odpovídat na totéž.
Na druhou stranu chápu ty co jim připadá cena v podstatě čehokoli přehnaná. Je to přirozené. I ten rohlík za 2kč je drahej :-) Kilo mouky přece stojí jen 5kč a pšenice roste skoro sama...
Na další stranu, aspoň si myslím, že existují díla, za které nelze zaplatit nikdy dost. Ale nevím zda jsou lidé kteří by si řekli po návštěvě kina "To bylo super, pošlu autorům ještě 1000kč. Ten zážitek za to stál!"
Je to prostě nespravedlivé. Myslím si, že tedy ani nejde o to, jaké je právo, ale jakou "dohodu" vytvořit mezi dodavatelem-autorem a odběratelem-divákem. A zde je problém v analogii s rohlíky. Rohlík může dělat každý, ale zazpívat písen jako zminovaný Goták, může jen Goták sám! A proto si jedině on může stanovovat zcela libovolná (třeba i pro nás absurdní) pravidla jak jej můžeme poslouchat a za kolik. A jedině my na tuto nabídku přistoupíme či nikoliv.
Je tedy na každém z nás zda si své oblíbené interprety kupujete či nikoliv. A příjde mi dost absurdní o někom říkat oblíbený, když mu nechci platit za jeho práci...
A nedivme se umělcům, že chtějí víc, kdo z vás by nechtěl?
I když i mě přijde extra absurdní platit umělci x let po jeho smrti...??!! A tak to já osobně řeším tak, že nic nekupuju a poslouchám jen klasiku! :-)
Mě je jen líto, že autorské právo neplatí pro vynálezce. Tam musíte nejdříve jako autor zaplatit za přihlášení a přesvědčit úředníka, že váš vynález je dílem tzv. "vynálezecké činnosti". A to je velmi velmi obtížné. A až pak Vám laskavě přiznají patent, za jehož udržování můsíte platit, jak za čas tak za místo, kde a kdy má být ochrana. A i tak patent může platit maximálně jen 20let od přihlášení!!!
Proto je často pokrok založen na tom, že velké firmy počkají těch 20 let (zatím se jim zaplatí staré technologie) a pak v klidu začnou vyrábět dříve vynalezené věci. Pro příklad uvedu, že např. vynález kuličkového pera se prosadil cca až po 40-ti letech.