Ilustrace: Nenad Vitas
Vidím to na sobě. Před pár lety jsem vše důležité nosil v hlavě, nemusel jsem si dělat poznámky o tom, co vše mám udělat a kdy. Úkoly začaly přibývat, a to nejenom pracovní, ale i nepracovní. Hlava začala být trochu děravá, na scénu přibyly zápisníky, poznámkové bloky, potom soubory v počítači, využívání elektronických adresářů. Informace se začaly dublovat, vytvářel jsem jejich kopie všude možně. Přišlo zjištění, že opravdu není třeba všechno zapisovat v několika verzích.
Jestli si myslíte, že teď budu psát o tom, jak jsem přečetl pár chytrých knih začal s využíváním oblíbených aplikací a připomínkovačů, jste na omylu. Ne že bych nejrůznější aplikace krátce neozkoušel, ale není to prostě ono. Zjistil jsem, že úplně stačí připomínky v mobilu a počítač v práci. Připomínky v mobilu pro soukromé záležitosti, k pracovním samozřejmě počítač. Synchronizace pracovních dat do mobilního telefonu je něco, co používám a co samozřejmě pomáhá. Uznejte sami, u počítače se pořád sedět nedá. Dá se tak docela dobře fungovat, ale musím přiznat, že si občas pomohu berličkou v podobě papírku v kapse. To pro případ, že musím koupit něco nezapamatovatelného, třeba do domácnosti.
Ale baví mě sledovat, jak všichni v okolí naříkají, jak moc mají úkolů a jak málo mají času. Jistě, profíci v metodách GTD umějí pracovat, ale z pozorování okolí jsem zjistil, že pokud to někdo neumí, neuvěřitelně ho to zdržuje a zabere strašné množství času. Proč úkoly zapisovat, přesunovat je, označovat za důležité, když ze všeho nejlepší je prostě udělat je? Může být fajn pročistit si hlavu a nemyslet na to, co vše je potřeba udělat. Ale jak potom úkoly udělat, bez toho, abychom na ně mysleli?
Přístup k organizaci času je samozřejmě zcela individuální věcí každého jedince a knihy a návody je třeba brát s rezervou. Poučky od machrů z oboru time managementu nejsou samospasitelné. Někomu mohou pomoci, někomu jen seberou čas a stejně se nepodaří systém organizace času do života zavést tak, aby byl ku prospěchu. Znám lidi, kteří si nikdy nic nezapisují, vše mají v hlavě. Znám i takové experty, kteří si naopak zapisují všechno, bez zápisníku nebo počítače by byli namydlení. A věřte nebo nevěřte, v obou zmíněných skupinách jsou úspěšní i neúspěšní lidé. Tedy co se organizace času týče.
Já jsem příznivcem kombinované strategie využívání hlavy a poznámek a tak mi to vyhovuje. Úkoly (jak se tomu odborně říká), se naštěstí opakují. V hlavě jsem měl dnes kromě jiného připomínku sepsání této glosy, na papírku v kapse mám napsáno, co je potřeba zítra nakoupit. Proti skleróze se prostě musí bojovat všemi prostředky, ať už sofistikovaně, nebo postaru…
ČLÁNKY DO MAILU