KPNQwest je společným podnikem bývalého nizozemského monopolisty KPN a amerického operátora Qwest. Jeho kořeny sahají ke společnosti EUnet, která v České republice působila pod různými jmény (COnet, Internet.CZ) už od roku 1990. Lokální zastoupení EUnetu spolu s ostatními zeměmi založilo panevropský holding EUnet International, který posléze nalezl strategického partnera právě v Qwestu, jenž měl komplementární strategii v USA (dodává například optickou páteř pro síť projektu Internet2). Qwest tak získal velké portfolio zákazníků prvního komerčního poskytovatele v Internetu v České republice.
Qwest vlastní v USA širokopásmovou optickou páteřní síť, kterou vybudoval skrze majetkové podíly v železničních společnostech. Tento cíl se natolik osvědčil, že se podobnou síť rozhodl postavit i v Evropě. Situace železničních společností však bohužel není tak jednoduchá jako v USA, proto ji budoval nezávisle. Pro partnerství na evropském trhu si vybral společnost KPN. Stavba této transevropské sítě, nazývané Euroringy, začala v již v roce 1998 a skončila v roce 2001.
IP infrastruktura KPNQwestu je reprezentována autonomním systémem (AS)286. Připojení k této síti je možné jednak přímo a jednak přes sítě národních poboček. V České republice skrze AS1903 (ISP) nebo AS2819 (ostatní zákazníci). Oba AS jsou si rovnocenné v tom smyslu, že jsou napojeny navzájem nezávisle přímo k AS286.
Transtatlantická konektivita k páteřním sítím amerického kontinentu je provozována na pronajatých kapacitách (KPNQwest majoritně nevlastní žádný podmořský kabel, nicméně akvizicí EBONE získal přímý podíl na provozu Flag Atlantic-1). V USA je KPNQwest přítomen ve třech městech (Chicago, Los Angeles a New York / Pennsauken), kde peeruje se zdejšími velkými hráči. Kam se nedostane skrze vlastní sítě, tam je připojení realizovano přes panamerickou síť Qwestu. Díky přítomnosti na americkém kontinentě je KPNQwest považován za tier-1 tranzitního operátora a partnerství s Qwestem mu zaručuje dostatečnou propustnost k páteři Internetu.
Tranzitní síť je připojena kapacitou 2×2,5 Gb/s technologií POS (Packet over SoNET/SDH), přičemž v cestě nejsou žádné L2 SDH prvky. V hraničních směrovačích najdete POS karty, druhá vrstva je tvořena nasvíceným vláknem (někdy označovaným jako pronájem vlnové délky či nepřesně lambda služba). Jeden datový spoj je ukončen ve Vídni a druhý v Berlíně tak, aby v případně výpadku jednoho z nich nebyl narušen provoz zákazníků. SDH služby jsou poskytovány odděleně na odlišném kanále (jiné vlnové délce) DWDM. Protože KPNQwest má portfolio klientů hlavně v oblasti IP, separované poskytování SDH služeb ho nijak neznevýhodňuje oproti klasickým telekomunikačním operátorům.
V České republice má dva POPy (Point of Presence). Globální POP je umístěn v kolokačním centru SITEL na Bohdalci (které hostí více tranzitních operátorů), lokální POP sídlí v Kongresovém centru na Vyšehradě (bývalý PaKUL). Zde je KPNQwest schopen připojit zákazníky za portovou cenu (do ceny služby se nezapočítává cena okruhu). Pokud chce klient připojit v jiném místě, KPNQwest nasmlouvá telekomunikačního partnera, který mu okruh dodá. KPNQwest donedávna neměl v České republice v tomto ohledu exkluzivního dodavatele (můžeme jim říkat poskytovatelé poslední míle), je však otázkou, zda se tato politika nezmění s akvizicí GTS.
KPNQwest rovněž „nemá žádné předsudky“, týkající se typu připojení. Je možné je realizovat klasickými sériovými okruhy (E1, E3), různými variantami ethernetu (10Base-T, 100Base-TX/FX, 1000Base), technologií ATM nebo pomocí POS (STM-1, STM-4, STM-16). Je otázkou, jak by se KPNQwest tvářil na u nás exotické protokoly, jako je například DPT/SRP od CISCO Systems – ale nákupem GTS získal i jednoho zákazníka (česká pobočka je připojena k EBONE přes DPT okruh o kapacitě STM-4), tudíž krabicemi i know-how disponuje.
Na rozdíl od některých poskytovatelů prodává KPNQwest celou škálu tranzitních služeb nezávisle na charakteru klienta – tj. jak operátorům, tak koncovým zákazníkům. Vyjma klasické tranzitní IP konektivity se lze nadít mezinárodních VPN, které se stávají hitem v nadnárodních korporací. V oblasti služeb na nižších úrovních síťových modelů nabízí KPNQwest pronájem nenasvíceného vlákna, pronájem vlnové délky, SDH nebo ATM. Jinak je to například řízený VoIP tranzit nebo GRX (roamingová služba GPRS) – díky uzlu GRX v Amsterodamu provozovanému AMS-IX.
Politika KPNQwestu se oproti ostatním operátorům liší především ve strategii. V rámci zajištění co nerychlejšího přenosu dat zákazníka je interně nazývána „studený brambor“. Předpokládá totiž, že se poskytovatel snaží doručovat pakety především prostřednictvím své sítě, místo aby se je snažil hned předat dál („horký brambor“). Takovou politiku si může dovolit pouze operátor, který disponuje vlastní infrastrukturou.
Samostatnou kapitolou je akvizice sítě EBONE. Protože se jedná o zajímavé téma, budeme se mu věnovat v samostatném článku. Aktuální zprávy totiž říkají, že jako primární síť KPNQwestu bude sloužit ta výše popsaná (tj. oddělený profil EBONE nebude v našem přehledu zastoupen).
K metodice profilu je třeba říci, že posíláme seznam otázek vybraným operátorům a následně jejich odpovědi konfrontujeme na osobní schůzce s realitou. Tento způsob fungování jednak zaručuje stejnou tématickou bázi, umožňuje nám prohlédnout jednoduché PR triky a případně zamezit vzájemnému nepochopení otázek.
ČLÁNKY DO MAILU