Proč to se 14 miliardami dotací na vysokorychlostní internet špatně dopadne

O dotacích na stavbu sítí pro vysokorychlostní internet se již napsalo mnohé. Řešilo se, že nemusíme tyto dotace získat, že propadnou a nebudou se čerpat a tím naše republika přijde o rychlý internet. Jak to ale všechno může dopadnout? Získá český človíček opravdu rychlý internet, nebo mu zůstanou oči pro pláč tak, jako skoro vždy při přerozdělování peněz bez ekonomické logiky a spravedlnosti?

Tentokrát pravděpodobně vše dopadne špatně, a to jak pro uživatele internetu, tak pro ty, kteří již více než 15 let vytvářejí konkurenční prostředí a zajistili rozvoj internetu v ČR, který je ve skutečnosti svou rychlostí na špičce světových zemí (i když zavádějící a neobjektivní průzkumy občas ukazují něco jiného).

Proč by tedy mělo 14 miliard určených pro rozvoj internetu ublížit našemu trhu a proč taková velká částka nikomu (kromě několika firem) nepomůže?

Dotace jako vždy získají pouze někteří a většina na ně nedosáhne vzhledem ke složitosti zpracování, nedostatečnému času pro přípravu a realizaci, nejasnostem v podmínkách jejich získání i špatným analýzám trhu ze strany Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ). A dále také vzhledem k neustále chybějící komunikaci mezi státními orgány a poskytovateli, kteří zajišťují internet pro více než 60 % obyvatel naší země (více než 1600 malých i větších poskytovatelů internetu).

Proč to nedopadne dobře?

Dotace jsou už ze své podstaty špatné a nespravedlivé a narušují hospodářskou soutěž. Většina z nás si myslí, že vlastně každý si může o ně zažádat a tím jsou šance stejné pro všechny. To ale bohužel není pravda, a to z několika důvodů, které si vysvětlíme na konkrétním případě dotací na „vysokorychlostní internet“.

Proč to podle mého názoru nemůže dopadnou dobře:

1. Jak je možné, že dotace mohou získat velké firmy, které mají největší infrastrukturu v zemi a miliardové zisky?
2. Výzva, včetně zadávací dokumentace, byla vyhlášena 31. března. Tato dokumentace nebyla veřejně konzultována a nebylo tedy možné se k ní vyjadřovat (na rozdíl od diskuse k nic neřešícím připomínkám k intervenčním oblastem (bílým místům), která byla řešena formou zamítnutí jakékoli objektivní připomínky). Žádosti je možné předkládat do 26. 9. 2017. Je opravdu reálné, aby někdo podal žádost do konce tohoto období? A pokud ano, jak to dokázal? Neměl třeba informace o zadání dříve než ostatní (v rámci neveřejných konzultací byli někteří poskytovatelé prostřednictvím jednotlivých sdružení zastoupeni, většina ovšem nikoli)? Opravdu je reálné zajistit projekty na tak vysokou částku v tak krátké době? Stalo se něco podobného někdy u jiných dotací a případně proč a jak dopadly?
3. Příručka pro žadatele a příjemce dotační podpory obsahuje celou řadu sporných, protichůdných a nesmyslných bodů a ustanovení. Pojďme si je projít detailně:

a) V příručce a zadání podmínek je degradován odchozí směr dat (upload) oproti příchozímu (download) (strana 4, bod 1.1). Odchozí směr se vůbec neřeší, a přitom je pro rozvoj internetu také velmi důležitý. Jak se podíváte na kamery v domácnosti? Jak budete ovládat vzdálené přístroje? A co si nahrát něco domů na váš disk?

b) V příručce se dále řeší ochrana investic technologií (strana 5, bod 1.1), které splňují určité parametry, ale bohužel to jsou všechny kromě bezdrátových technologií ve volném pásmu, jelikož ty přece nemají odpovídající parametry (řeší se rušení apod., ale 40 let starý a nefunkční kabel do této ochrany spadá). Také se mluví o technologické neutralitě, která se tímto jaksi vytrácí (přitom bezdrátové připojení používá 60 % obyvatel a bez něj by maximální rychlost u uživatelů byla stále maximálně 64 kb/s).

c) Strana 7 bod 1.2. – mezi pasivní infrastrukturu spadající do dotační podpory jsou např. nosné prvky pro montáž závěsných optických kabelů, sloupy, stožáry a také výstavba nových podpěr (sloupů) pro nadzemní kabelové vedení a modernizace stávajícího nadzemního vedení. Zajímavé je to z jednoho důvodu: takto vedenou síť ve vymezených obcích má legálně jen jedna konkrétní nejmenovaná společnost. Jak je možné, že do podpory spadá něco, co žádný stavební úřad nepovoluje nově budovat, a tedy nikdo jiný, kromě této společnosti, nemůže na toto řešení dotace získat?

d) Povinnost velkoobchodní nabídky požadovaná v dokumentu na straně 7 bod 1.1. vypadá nadějně. Ovšem než dojdete do bodu 1.8. na straně 19, kde se dočtete, že v případě koaxiální a metalické sítě není vyžadováno fyzické sdílení sítě (povinnost velkoobchodní nabídky fyzického pronájmu tedy platí pouze pro optickou síť). Pronájem okruhů od dominantního operátora ale již dávno je (virtuální operátoři již také dávno „bodují“ a nájemci ADSL/VDSL také). V pokynech pro vytvoření a zveřejnění velkoobchodní nabídky je ovšem zajímavostí ještě o mnoho více.

e) Bod 1.8. strana 20 – dozvíme se, že optická síť vlastně není moc podporována, jelikož například technologie GPON se v souladu s doporučením EK příliš nedoporučuje (ovšem zřejmě oproti optické síti bod-bod, a nikoli oproti metalickým rozvodům, jak to vidí v ČR) a je poměrně omezena z důvodu „problematického“ řešení velkoobchodní nabídky. Také je zajímavé, kolik se věnuje prostoru podmínkám a nákladům na vybudování optické sítě oproti koaxu a metalice. Je to tak – optická síť se nikomu moc nehodí, mohla by ohrozit stávající řešení přes koaxiální a metalické rozvody.

f) Strana 25 bod 1.9.2. Tady se pobavíme. Dozvíme se totiž, že podpora výstavby NGA sítí je technologicky neutrální. Ještě že to tam napsali, po přečtení všech dokumentů by to totiž nikoho nemohlo ani napadnout.

g) Strana 27 bod 1.9.3 – i přes jasný §24 Vyhlášky 501/2006 Sb. (všechny sítě musí být ukládány pod zem, a nikoli na sloupy) chce být MPO „neutrální“, a proto je možné stávající vedení modernizovat (i když o kus dříve v dokumentu uvádí, že i na modernizaci se pohlíží jako na vybudování nové sítě) a tak nechat kabely na sloupech. Pokud by někdo měl to štěstí a mohl tam pověsit své vedení, může i on (musel by získat povolení obce a stavebního úřadu a také především majitele stávajících sloupů, což bohužel lze jen těžko). Je pěkné, jak je to „neutrální“.

h) strana 31 bod 1.9.4. c) – zde se dočteme, že vlastně ta technologická neutralita není až tak neutrální, jelikož bezdrátové spoje nesplňují podmínky NGA sítí a ani nepodléhají žádné ochraně (přece jen bezdrátové sítě obsluhují více jak 60 % všech uživatelů u více jak 1600 poskytovatelů, a tak se jedná o zajímavý trh pro jisté operátory, a zřejmě proto je není dobré podporovat – ne, že by někdo z nich nějakou podporu nebo ochranu někdy dostal).

Nevhodná Wi-Fi

Udělejme si teď malou odbočku do dokumentu nazvaného Posouzení možností nasazení technologie WiFi v kmitočtovém pásmu 5 GHz při realizaci sítí NGA. Dočteme se v něm totiž, proč vlastně není tato technologie vhodná. Také jsou tam zajímavé informace (ovšem z veřejných a neobjektivních zdrojů):

1. V dokumentu v bodě 1. jsou jako podklad uváděny rychlosti měření na serveru dsl.cz. To je celkem zajímavé. Pokud je pokládáme za relevantní údaj, pak můžeme za relevantní údaj pokládat i to, že jedna paní povídala. Důvody, proč tyto údaje nemohou reflektovat objektivní obrázek stavu připojení v ČR, jsou především tyto:

   – Zákazníci měří rychlost většinou v okamžiku, kdy mají s internetem problém, a nikoli, když jim internet funguje bez problémů.

   – Většina zákazníků si rychlost připojení neměří a jedná se tedy o velmi malý vzorek často stále stejných uživatelů, kterým může zlobit jejich Wi-Fi síť po domě nebo zavirovaný a pomalý počítač (více než 30 % problémů je dle našich statistik na Wi-Fi routeru nebo zařízení našich zákazníků).

   – Zákazník si uzavře smlouvu na rychlost za určitou cenu, a tak není možné, aby na 8Mb připojení naměřil rychlost 50 Mb (i když by tuto rychlost mohl na stejné technologii za vyšší cenu mít).

   – Servery dsl.cz často měří chybně, jelikož jsou přetíženy (dlouhodobým měřením na jiných serverech jsem dosahoval zcela odlišných výsledků než na dsl.cz – např. 5–10× vyšší rychlosti).

   – Proč ČTÚ údaje z těchto veřejných a neobjektivních zdrojů nenahradí výsledky z výkazů, které nutí poskytovatele neustále vyplňovat? Proč je tedy vyžaduje, když je nepoužívá pro svou práci?

2. EU prý prioritně podporuje budování optických sítí, ale přitom většina textu podpory je směřována a postavena na technologii koaxu a metaliky. Jak to tedy je?
3. V bodě 1. d) se dočteme, že bezdrát vlastně není připraven na IPTV (ovšem i na LTE bezdrátovém připojení dnes funguje televize celkem dobře). Poměrně zajímavé tvrzení, když se v jiném dokumentu Administrativní kontrola kvalitativních parametrů sítě elektronických komunikací v bodu 3 dočteme, že síť NGA vlastně nemusí být připravena na IPTV, pokud tam do té doby IPTV nebyla komerčně poskytována. A v bodě 4 b) zase stojí, že pro požití ochrany soukromých investic musí být IPTV poskytována. Jak to tedy vlastně má být? Ostatní sítě (vyjma optické) jsou tedy připraveny na IPTV – 3D obraz, 4K rozlišení? S 30 Mb nebo 100 Mb asi dosti těžko. Jak je odchozí degradovaný směr připraven na odchozí data v rámci smart home a zabezpečení formou kamer? Kolik zákazníků vůbec vyžaduje IPTV? Máme pro to relevantní podklady? Byl realizován dostatečný průzkum pro tento argument mezi uživateli?
4. V bodě 1. e) je velmi zajímavý odkaz na analýzu konfigurace přístupového bodu AP, ze které se vychází. Kdo tuto analýzu dělal? Na čí objednávku? (Před dvěma roky se mi jedna takováto analýza, která byla dosti podobná, dostala do ruky a byla zpracovaná poradenskou firmou placenou jistým velkým poskytovatelem internetových služeb.) Proč tato analýza existuje pouze na bezdrát, a nikoli na ostatní technologie, pokud se jedná o technologicky neutrální materiál? Když nejsou na analýzu použita relevantní data od ČTÚ, kdo ji tedy vytvořil, proč a kdy?
5. V dokumentu Administrativní kontrola kvalitativních parametrů sítě elektronických komunikací je také uvedeno, že pokud poskytovatel v průzkumu uváděl, že nezprovozní nebo nebude mít vypracován věrohodný plán v lokalitě (která byla vyjmuta z mapy bílých míst) na síť s parametry uvedenými pro NGA sítě, může MPO nařídit kontroly u poskytovatele a také požadovat výstavbu této sítě, jinak bude oblast z ochrany vyjmuta. Také v případě vybudované sítě může pověřit ČTÚ změřením, zda síť splňuje parametry NGA sítí. Nechápu ovšem, jak je možné měřit parametry dle nějakého dokumentu na síti, která je v soukromém vlastnictví, i když neobdržela žádné dotace a nemůže tedy podléhat žádnému dozoru v rámci přidělování těchto dotací.

Jak se pozná přiměřený zisk

Tolik krátká odbočka. Vraťme se teď k příručce.

i) Na straně 33 v bodě 1.10 se dočteme cosi o paragrafu 18 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku. Asi nikomu nevadí, že paragraf byl dávno zrušen a věcná břemena se již nějaký ten rok jmenují služebnosti. Tedy zřejmě tento bod asi nemá žádnou právní váhu.

j) Strana 36, část II., bod 2.1. – v tomto bodě máme opět neurčitou kličku, jak vyřadit některé uchazeče. Zde se dozvíme, že dle ekonomických parametrů se vyhodnotí nejlepší příjemce dotace. Jakpak to tak může dopadnout? Také se zde dozvíme, že jsou vlastně dva typy žadatelů. Prvním je Provozovatel sítě a druhým Vertikálně integrovaný operátor, což je moc hezký a všeříkající název. V případě některých takovýchto operátorů ovšem není nijak zaručena ochrana investic a ani nebyli zahrnuti do mapování sítí, a tak jednoznačně došlo k pochybení ČTÚ a MPO (optickou síť může vlastnit jakýkoli subjekt, který ji pouze fyzicky pronajímá bez aktivních prvků). A tady se také dočteme o dalších desítkách stránek výkazů, podkladů a dalších papírů, které musí žadatel dodat k posouzení získání dotace. Kdo je schopen během šesti měsíců zpracovat takové množství podkladů pro tak velké nebo i malé území? Malí poskytovatelé s několika zaměstnanci? Nebo možná někdo, kdo má již nějakou dobu k dispozici parametry nebo kdo se na tvorbě podmínek podílel? Anebo ani ten ne a zasáhla tedy neznalost věci našich úředníků? Snad se to brzy dozvíme.

k) Dalším zajímavým bodem je na straně 51 v části V. v bodě 5.1. řešení velkoobchodní nabídky. Samostatně se jí zabývá dokument Pokyny pro vytvoření a zveřejnění velkoobchodní nabídky přístupu na NGA sítích budovaných s využitím dotačního Programu „Vysokorychlostní internet“), kde se dočteme, že velkoobchodní nabídka pro pasivní infrastrukturu musí platit neomezeně (jedná se o optickou) a pro ostatní pouze na 7 let (jedná se o koaxiální a metalickou). Opět se jedná zřejmě o technologickou neutralitu, když platí pro různé technologie různé podmínky. V dokumentu Pokyny pro vytvoření a zveřejnění velkoobchodní nabídky přístupu na NGA sítích budovaných s využitím dotačního Programu „Vysokorychlostní internet“ jsou také další zajímavé body:

• Strana 12 bod 7. – velkoobchodní nabídka má být nákladově orientovaná, což vypadá rozumně. Proč je ale v názvu jmenováno i kovové vedení? Co je vůbec kovové vedení? Ovšem má to samozřejmě další úskalí, která nám hned toto popřou i v následujících bodech – cena bude zahrnovat kromě 25 % vlastních investovaných prostředků také běžné náklady na údržbu sítě a zjištění provozu – co se může udržovat na pasivní infrastruktuře? Jaká bude cena?
• Strana 13 bod 8. – cena pronájmu okruhu se bude dle informací v tomto bodě tak nějak počítat z průměrné ceny stávajících služeb v lokalitě (např. z pronájmu/prodeje ADSL) a ještě přiměřené marže. Proč se má připočítávat ještě marže, když operátor z dotací získal třeba i 75 % nákladů na zřízení a tato infrastruktura mu po 7 letech již bez omezení zůstane? Proč to působí jen jako další velkoobchodní nezajímavá nabídka ADSL, kterou skoro žádný operátor nyní neprodává (zrušen už byl i velkoobchodní prodej u T-Mobilu), jelikož se nevyplatí a ČTÚ ji má tak nepoužitelně regulovanou?
• Strana 14 bod 9. – opět přiměřený zisk. A jak bude počítán náklad na pronájem kapacity, když nejsou součástí dotací aktivní prvky, které mohou být za velmi vysoké ceny a po započtení do velkoobchodní nabídky může opět vyjít něco cenově velmi zvláštního?

Štěstí přeje připraveným

A je tu ještě jeden dokument, který si zaslouží pozornost – sama Výzva I. programu podpory Vysokorychlostní internet:

– V bodě 4.2. stojí, že žadatel musí mít vlastníky mimo daňové ráje minimálně ze 75 % z celkového podílu na vlastnické infrastruktuře – proč ne ze 100 %? Proč se tam tento bod dostal?

– V bodě 7.3. se dočteme, že:

Cena za velkoobchodní přístup musí vycházet ze zásad stanovování cen, které určí vnitrostátní regulační orgán, a z referenčních hodnot, které platí v jiných srovnatelných konkurenčnějších oblastech členského státu nebo Unie, při zohlednění podpory, kterou provozovatel sítě obdržel. V otázce podmínek přístupu (včetně stanovování cen) a v případě sporu mezi zájemci o přístup a dotovaným provozovatelem infrastruktury musí být konzultován vnitrostátní regulační orgán.

S kým je srovnatelný náš trh s 60 % zákazníků připojených od bezdrátových poskytovatelů? Kde je konkurenčnější trh než tam, kde existuje tolik poskytovatelů?

Jak je stanovena referenční hodnota? Bohužel nijak. Jak je možné provádět jakékoli kalkulace a také budování, když není jasné, za kolik se služba bude prodávat? Jak je možné vypsat dotační program bez předem jasných a konkrétních čísel u tak klíčového parametru?

– Bod 10. je velmi zajímavý:

Správce programu si vyhrazuje právo Výzvu pozastavit nebo předčasně ukončit. V případě výraznějšího převisu kvalitních projektů může Řídicí orgán alokaci na Výzvu adekvátně navýšit. Řídicí orgán může zastavit příjem žádostí o podporu při dosažení dvojnásobku požadované dotace v přijatých žádostech o podporu, nejdříve však po 14 dnech od zahájení příjmu žádostí o podporu.

Poskytovatel si vyhrazuje právo v případě nedostatečné absorpční kapacity výzvy předčasně ukončit a následně vyhlásit novou. Kdypak nám tedy může ta výzva skončit? Štěstí přeje připraveným a v případě správné přípravy (rozumějme získání informací dříve, než je mají ostatní) je možné výzvu ukončit již po 14 dnech, než se kdokoli rozkouká (zatím se to ovšem nestalo).

Pod zem, nebo nad zemí?

Předposledním dokumentem, který jsem detailně prošel, je Model hodnocení a kritéria pro hodnocení a výběr projektů. V něm se chci pozastavit nad bodovým hodnocením jednotlivých technologií. Celý projekt může získat maximálně 100 bodů a minimální počet pro schválení je 60 bodů.

Pokud je podíl nákladů na výstavbu podzemního vedení větší než 80 %, představuje to v hodnocení 8 bodů. U méně než 10% podílu získá projekt 0 bodů. Takto nastavené hodnocení podle mého názoru nemá za prioritu ukládání kabelů primárně do země (navíc pokud bude síť ukládána do země mezi městy a v obcích pak již nikoli, bude se jednat o zlomek vzdáleností oproti dálkovým trasám a splnění bude velmi jednoduché).

U bodového hodnocení technologií mezi FTTH a řešení FTTB (rozumějme optická sít do obce a následně metalické vedení) je bodový rozdíl ve prospěch FTTH pouze 9 bodů u 100% přípojek.

A posledním dokumentem, který dnes zmíním, je Vymezení způsobilých nákladů. Mezi ty podle MPO patří (zajímavé jsou především zvýrazněné body):

• výstavba a modernizace kabelových tras (podzemních či nadzemních), obsahujících optické a metalické sdělovací kabely (včetně těchto kabelů) a související prvky, včetně jejich instalace,
• plastové chráničky pro instalaci optických kabelů,
• výstražné krycí fólie a plastové ochranné desky podzemních kabelových tras,
• kabelovody a kabelové komory, spojky, žlaby, vytyčovací prvky,
• skříně rozvaděčů sítí elektronických komunikací včetně energetických přípojek pro aktivní technologie (nevztahuje se na pasivní chemické zdroje napájení), pokud je umístění aktivních technologií v těchto rozvaděčových skříních nezbytné pro provoz sítě NGA,
• nosné prvky pro montáž nadzemních kabelů,
• sloupy, stožáry a anténní nosiče pro instalaci prvků sítě (pokud jsou pro provoz projektované sítě NGA nezbytné),
• pasivní prvky související s instalací optické, metalické i koaxiální sítě, jakou jsou ODF, konektorová pole, konektory, rozbočovače, kabelové organizéry,
• další instalační materiál a ostatní investiční náklady na výstavbu pasivní infrastruktury
• prováděcí projekt, geodetické zaměření a náklady na vložení informací o síti do registru pasivní infrastruktury (RPI), až bude tento registr zřízen,
• výplata náhrady za věcná břemena (služebnost), která jsou uzavřena v souladu s ustanovením § 18 zákona 151/1997 Sb., o oceňování majetku, za podmínky, že náklady na výplatu náhrad za zřízení věcného břemene jsou ve výši v čase a místě obvyklé a platby za zábor veřejného prostranství v době stavby sítě, pokud jsou k výstavbě sítě NGA nezbytné.
• úhrada škod na zemědělských plodinách v prokázané výši, pokud je to k výstavbě sítě NGA nezbytné,
• výstavba nových podpěr (sloupů) pro nadzemní kabelové vedení NGA sítě (pokud s takovým řešením vysloví souhlas příslušný stavební úřad),
• modernizace stávajícího nadzemního kabelového vedení,
• přivedení sítě do objektů (bílá adresní místa obytných budov),
• instalace kabelové sítě uvnitř obytných budov včetně montáže nezbytných rozvaděčů,
• zakončení kabelové sítě v bytě zákazníka včetně instalace účastnické zásuvky,
• instalace energetické přípojky do rozvaděče uvnitř budovy, pokud je energetické napájení pro činnost sítě NGA nezbytné.

Komu dotace pomůžou?

Závěrem bych chtěl k tomuto článku poznamenat své pocity, shrnout několik podstatných otázek, které mi vyvstaly po přečtení více než 200 stran dlouhé dokumentace pro tuto dotaci (již jen přečtení takovéhoto materiálu a jeho pochopení tedy zabere více než 20 hodin času). Také vykreslím scénář, jak by mohly celé dotace dopadnout. Časem se ukáže, jak moc jsem se spletl.

Otázky, které mi při studiu materiálů vyvstaly:

• Komu je určena dotace za více než 14 miliard, když je minimální výše podpory na projekt 1 milion korun (poměrně dost poskytovatelů tedy nedoloží dostatečné ekonomické výsledky)? Je tedy dotace opravdu nediskriminační pro každého? (I když samozřejmě chápu důvod pro snadnější administraci eliminaci velkého množství žádostí – ten je ovšem opět diskriminační.)
• Komu dotace pomůže?
• Zvýší dotace konkurenční prostředí, nebo jen posílí monopol/oligopol?
• Je možné, aby některý z poskytovatelů o několika zaměstnancích dokázal zpracovat tak rozsáhlý materiál pro získání dotací, aby byl úspěšný? Kolik času by to zabralo? U jaké částky získané z dotací by se to vlastně vyplatilo?
• Proč dotace není omezena dle velikosti podniku alespoň dle výše podpory (čím větší společnost, tím nižší dotace), jak je u všech ostatních dotací zvykem? Nejedná se o nepovolenou podporu velkých firem?
• Potřebují uživatelé uvedené rychlosti? Proč zrovna s uvedenými parametry?
• Kdo vypracoval studii o nevhodnosti bezdrátového připojení, kdy a proč?
• Proč nebyly zpracovány studie na ostatní technologie?
• Proč má bezdrátová technologie více než 60 % trhu, když je vlastně nevhodná a nekvalitní? Proč se vlastně začala používat?
• Proč nemusí být velkoobchodní nabídka na pasivní infrastrukturu u ostatních technologií vyjma optické? Opravdu nelze z technického důvodu pronajmout pasivní infrastrukturu u jiné než optické technologie?
• Proč není 100Mb připojení jako standard ihned a je až po roce 2020, když je rychlost 30 Mb již dlouho u nás celkem obvyklá?
• Proč neprobíhala veřejná nebo jiná konzultace parametrů dotace s podnikateli, kterých se tyto dotace týkají (vyjma takzvaných asociací, které nezahrnují ani 40 % trhu – a to i s nimi byla vedena dosti zvláštně)?
• Jak je možné pronajímat okruhy, když není dotace určena na aktivní prvky? Není zde pak velký prostor pro špatné nastavení velkoobchodní nabídky např. kvůli předraženým aktivním prvkům, z kterých bude zřejmě cena následně vycházet?
• Co když nebude co pronajímat? Příjemce dotací nebude mít žádná volná vlákna nebo kapacity nebo místo na stožáru pro velkoobchodní nabídku?
• Jak je chráněna infrastruktura investorů, kteří ji dále pronajímají, a tedy se neúčastnili a ani nemuseli účastnit sběru dat pro bílá místa, vzhledem k tomu, že neposkytují aktivní přípojky a mají nebo i nemají licenci od ČTÚ (investoři kabelových rozvodů v průmyslových zónách, městech apod.)?

Špatný a šťastný konec

Nyní nastíním možné scénáře, které mohou nastat a které by dotace nasměrovaly tam, kde skončila většina těch ostatních:

• Po několika měsících budou dotace uzavřeny z důvodu vyčerpání dvojnásobku prostředků určených na jejich přidělení, nebo naopak se nikdo k jejich čerpání nepřihlásí a bude se opakovat situace jako u dražby nových kmitočtů (byla zrušena, jelikož operátoři mezi sebou zabojovali, jak se u dražeb má, a z důvodu vysokých cen – dle ČTÚ – se dražba opakovala. Následně se všechny kmitočty přerozdělily mezi stávající operátory za vyvolávací cenu). Po případné revizi podmínek dotace získají velcí operátoři, nastaví cenové hladiny tak, že nikdo ze stávajících malých operátorů v oblastech nepřežije. Velkoobchodní nabídka bude tak nezajímavá, že se nevyplatí ji přeprodávat (stejně jako dlouhodobě ADSL/VDSL a nově ani mobilní služby), jelikož malí operátoři nebudou mít dostatek zákazníků (přijdou o ně v lokalitách, kde budou dotované sítě), aby měli na provozní financování (technická podpora, zákaznická centra, konektivita atd.), skončí konkurence na vesnicích a tím bude stávající cena zakonzervována a již se nebude měnit jinak než případnou regulací ze strany úřadů (po domluvě s operátorem podobně jako např. u vody). Zkrachuje více než 1300 společností poskytující připojení, které zaměstnávají více než 30 000 osob. Rozvoj dalších služeb bude zpomalen nebo zastaven (zrychlování připojení, snižování cen, nové služby) a více kontrolován a regulován státem.
• Z dotací (vzhledem k posuzování výše investice) bude uhrazena výměna kabeláže na stávajících sloupech a dráty tedy budou dále hyzdit malé obce a omezovat práva majitelů nemovitostí, kteří je mají na svých domech nebo pozemcích, namísto aby se vše umístilo do země.
• Technologie bude použita většinou metalická s malými rychlostními rezervami do budoucna.
• Bude vytvořena pouze nabídka pronájmu DSL na bázi stávající velkoobchodní nabídky pro ostatní operátory, která nebude využívána pro svou nevýhodnost. Pokud nebude zákazník se službami spokojen, bude mít smůlu nebo bude mít na výběr podobně jako u elektřiny pouze přeprodejce – toto je zřejmě cílový stav pro rozvoj internetu v Čechách v rukách dvou až tří velkých firem vlastnících infrastrukturu v ČR.

A nyní bych přednesl návrh, který by měl za následek vytvoření konkurenčního prostředí a zároveň zkvalitnění, zlevnění a zefektivnění celého trhu poskytování internetu s rozumnou pomocí českého státu a politiků (to se sice nikdy nestane, ale moc rád bych se mýlil):

• Vznikne národní operátor infrastruktury za jasně definovaných cen velkoobchodu, které budou platit pro všechny operátory. Tento národní operátor vykoupí původní celostátní síť nebo postaví novou (telekomunikace jsou strategický obor pro bezpečnost státu stejně jako například elektrická síť nebo voda – víme, kolik měst chce opět pod svou kontrolu získat vodovody a kanalizace a lituje jejich dřívějšího prodeje). Bude probíhat koordinace (národní síť bude dohlížitel a centrální prvek) a efektivní následný rozvoj sítě ve spolupráci s dalšími síťaři (ČEZ, plynaři, teplárny, města atd.). Tímto se eliminují opakované výkopy ve stejných lokalitách a z toho plynoucí náklady na opravy, uzavírky, náklady na opakovanou výstavbu atd.
• Vznikne dostatečné konkurenční prostředí, které se bude soustředit na rozvoj služeb a bude moci zajistit konkurenci bez nutnosti investic s dlouhou návratností. Stát ušetří za platby pronájmu datových služeb. Zajistí se vyšší bezpečnost státem přenášených dat a stát bude lépe připraven na kybernetické útoky. Zvýší se spolehlivost připojení k internetu a rychlosti připojení. 

Tento model považuji jako jediný prakticky bezchybný (vyjma možností korupce ve státní sféře) a přinášející prospěch všem zúčastněným stranám.