Marná sláva — Linux se dere do sítí firem, organizací a institucí. Někde jako výměna Windows či Solarisu, jinde zcela zgruntu. Někde se ale vyměňuje Linux, Unix či Solaris za Windows.
Dlouho jsem po Internetu pátral po jasných podkladech, proč se ta která firma či organizace rozhodla k takovému či onomu kroku a co tím získala. Pátrání přinejlepším přinášelo velmi nejasné, notně zamlžené vývody. To je rovněž jeden z důvodů, proč zastánci Windows mohli tak často oponovat poukazováním na jakési údajné ještě vyšší náklady na provoz Linuxu, než na kolik přijde provoz Windows. Mělo to jen jednu chybu — žádné jasné důkazy. Proti tomu ovšem nelze postavit ani jasné důkazy o nepravdivosti takových tvrzení.
Ač jsem zastáncem využívání softwaru s otevřeným kódem, zvláště GNU/GPL, chtěl bych zdůraznit, že nejsem pro bezhlavé změny, po kterých se nakonec ukáže, že přechod na Linux či xBSD (ale i opačně) způsobí funkční nebo dokonce i finanční problémy. Jsem zastáncem důkladně promyšleného zvážení všech okolností, jaké jakákoli změna může přinést. Podstatná musejí být vždy fakta ve vztahu k tomu, jaké úkoly a funkce má plnit počítačová síť toho kterého subjektu. Plus její náklady, výhledy a schopnost týmu techniků všechno zvládnout. Jakékoli přepjaté „fanouškovství“ musí jít stranou — to by mohlo fanouška přijít draze po všech stránkách. Ale to platí pro jakoukoli ignoranci.
Je zřejmé, že redakce, která se neobejde bez Photoshopu a QuarkXPressu, nebude opouštět Windows či Apple. Zcela jiná je situace ve firmách, které vyřizují objednávky (od leteckých společností až po rozličné obchodní sítě), v telefonických či informačních službách, ve školách, u ISP, v hostingových službách atd. O univerzitách a vědeckých pracovištích ani nemluvě. V neposlední řadě velmi rozdílné problémy přinášejí sítě s jedním operačním systémem ve srovnání s hybridními sítěmi.
Případ washingtonské firmy
Paul Sullivan, autor velmi dlouhého rozboru The State of Corporate IT: A case for Linux, popisuje studii nejmenované velké firmy ze státu Washington. Zájemcům o situaci větší společnosti, která se ocitla v licenčním mlýnu Microsoftu (MS), vřele doporučuji. Článek díkybohu přináší i zcela konkrétní finanční údaje, které v krátkosti představím.
Kauza oné firmy se představuje od momentu, kdy na trh přišly Windows NT 4.0. Do té doby společnost „jela“ na softwaru IBM, Sunu a Novellu. MS firmě představil podmínky, které se ukazovaly být levnější. Plus jednodušší správa v povýtce homogenním prostředí (z minulého něco zůstalo) a okamžité reakce na kdykoli vyžádanou podporu ohledně softwaru MS (což se ukázalo být slabším místem u staršího řešení, ale i nového).
MS se s firmou dohodl na tom, že za každého klienta, který bude používat služby firemního víceprocesorového serveru, bude platit 20 dolarů ročně. Zjistilo se, že v žádném momentu nebude klientů víc než 2.000. Plácli si tedy na 40.000 dolarů roční úhrady licence.
Firma se postupně snažila převádět všechno staré do nového prostředí NT. V tom ale žádnou smluvní podporu od MS neměla. Bylo to strastiplné a nákladné. S přechodem ze starého softwaru na NT se ukázalo, že NT to nestíhají. Společnost požádala MS, aby s tím něco udělal. Ten prohlásil, že vysoká náročnost, kterou teď server zatěžují, má řešení pouze v rozdělení všech základních služeb na tři servery (internetový/poštovní, tiskový a souborový). Že si tedy musejí přikoupit další hardware a další NT. Firma přikoupila další servery NT 4.0 — jen tak byl MS ochoten zaručit integritu celého systému.
Společnosti přibyli zaměstnanci. MS řekl, že to chce šest serverů kvůli redundanci. Protože nebylo snadné určit, kolik klientů kdy používá jaké servery, MS po prostudování situace nakonec sdělil, že po zvýšení počtu zaměstnanců o 1.000 bude firma muset nově platit o 3.000 klientských licencí víc, celkem tedy 5.000 licencí — ale pro každou ze tří základních služeb zvlášť, tj. 15.000. Suma sumárum se licenční poplatky zvedly jedním vrzem ze 40.000 dolarů na 300.000 dolarů.
Společnost už utratila několik milionů za inženýrskou práci s přechodem ze starého prostředí na NT. Mezitím se zvedl počet zaměstnanců na 7.000. Klienty na počítačích padaly, adminové lítali sem a tam, nahazovali je, začalo být dusno po všech stránkách.
Pak nastoupily další licenční pohovory s MS. MS firmě oznámil, že by měla přejít na MS Office z dosud používaného „kancelářského“ softwaru. A slíbil notnou licenční slevu. Dokonce by pomohl i s přechodem z Oracle na MS SQL Server — stačí si ho jen koupit. Společnost přistoupila na zkoušku MS Office, ale hýbat s Oraclem odmítla.
Pak MS přišel s návrhem upgradu na Windows 2000. Jenže to by chtělo, aby celá firemní infrastruktura přešla na Active Directory (předtím firma už nainvestovala do technologií Primary Domain Controller a Backup Domain Controller). Teď by se všechno mělo zase přeorat. Společnost přistoupila jen na částečné ověřovací zkoušky. Na obzoru MS svítily miliony dolarů z konta oné firmy a společnosti další miliony interních nákladů. To už se vyjednávajícím manažerům silně nepozdávalo. Spojili se se svým technickým týmem (konečně :-)) a začali všechno probírat s nimi.
Došlo jim, že pokud by přistoupili na návrhy MS, platili by tolik licencí za všechno možné, že by sotva lapali po dechu. Zkrátím to. Technici ve spolupráci s Red Hatem navrhli hybridní systém, který firmu zbaví placení velké sumy licenčních poplatků MS a bude efektivnější než software MS. Inženýři se pustili do testovacího projektu a manažeři firmy padli naznak. Linux Red Hatu zkombinovali s VMwarem (za ten se licence platí) a všechno běhalo jak po drátkách — nic nepadalo, nic se nepřetěžovalo. Další detaily najdete ve stati. Všechno linuxové si firma mohla kopírovat, jak chtěla, až do aleluja. Nikde žádné licenční poplatky. To se týká i dalšího linuxového softwaru, který se firma rozhodla používat (spadá tam i Star Office, který je bezplatný na Linuxu i na Windows).
MS se ještě pokusil přemluvit společnost k Windows XP, ale po nabytých zkušenostech s Linuxem ho firma poslala do háje. Ve společnosti zůstávají již zaplacení klienti Windows 9× a servery NT 4.0 s MS Office 97. Víc už od MS nechce. Red Hat se prokázal jako spolehlivý partner a udělal první poslední, aby předvedl, co všechno Linux ve firmě zvládne. Dál už nebylo nad čím přemýšlet. Ke všemu svou měrou přispěla i probíhající hospodářská recese, při které nelze zdůvodňovat jakékoli strmě rostoucí náklady. Tolik případ jedné velké firmy.
Případ městského úřadu na Floridě
Jde o menší město s hezkým názvem Largo (nikoli „desolato“ :-)) Protože jsem o celém tomto případu napsal článek Sekretářky nemohou dělat s Linuxem? V městě Largo mohou, bude nejjednodušší odkázat vás tam. Pro nalákání jen stručně. Tamní úřad používá rovněž hybridní síť (na „windowsím“ serveru běží např. Excel). Jako textový processor používají WordPerfect. Licence na MS Office by je přišla na 1,5 milionu dolarů. Chystají se ale opustit Excel i WordPerfect a přejít na OpenOffice (GNU/GPL).
Podstatným v Largu je to, že veškerou komunikaci s terminály zaměstnanců obstará dvouprocesorový server s Linuxem 7.1 Red Hatu a KDE 2.1.1. Slovo „terminály“ jsem nepoužil náhodně. Nejsou na nich žádné disky. Díky systému NCD běží všechny aplikace na serveru. Při startu terminálů se do jejich RAM bleskově natáhne jen potřebná část systému, žonglování s daty probíhá v komunikaci se serverem. Všechny updaty aplikací se provádějí jen na serveru. Jakýkoli zaměstnanec může přijít k jakémukoli terminálu, a hned tam má svou konfiguraci desktopu a přístup ke svým datům a konfiguracím.
Mluvčí úřadu oznámil, že jim přechod na Linux, KDE a NCD ušetřil 300.000 dolarů na licencích MS i v tak relativně malém úřadu. Administrátoři tam mají plnou podporu vedení, pročež je práce baví a připravují další kouzla se softwarem s otevřeným kódem. Zaměstnanci jsou spokojeni, protože jim GUI KDE nečiní žádné potíže, a dokonce si ho v něčem oblíbili víc než GUI Windows. Všichni jsou v sedmém nebi, starosta má volební trhák pro voliče jako hrom (šetřím vaše daně).
Případy přechodů na Windows
Ať jsem se snažil sebevíc, našel jsem pouze nekonkrétní informace o tom, jak tu a tam nějaká firma přešla z Linuxu či Solarisu na Windows. Důvodem údajně mělo být to, že pro Linux není tolik softwaru, kolik je ho pro Windows. Žádné finanční analýzy, nikde nic (možná to bude tajné :-)) Věřte mi, že bych rád uvedl jakékoli (pravdivé!) argumenty jakékoli firmy či instituce, které jasně svědčí ve prospěch nasazení a placení softwaru MS. Je mi jasné, že leckde ještě není takové povědomí o existenci jiného softwaru, podobně jako v případě výše uvedené washingtonské firmy. Tam se také divili, když se dozvěděli, o čem předtím neměli ani potuchy. A leckde ještě nebude k mání zdatný tým adminů, kteří by všechnu potřebnou práci perfektně provedli.
Všechno si svou cestu najde
Jak už jsem uvedl výše, tam, kde pro Linux či jiný systém opravdu neexistuje software, který firma životně potřebuje, je věc jasná. Ani nešpitám (zatím :-)). Na druhou stranu ale není problém provozovat hybridní sítě, které firmě mohou ušetřit mnoho výdajů za hardware i za placení licencí MS. Linuxových firem, které mohou obcházet střední a větší firmy, není moc, nemohou klepat na dveře všude. Ale jistý pokrok je znát i v tom směru. Stačí jen, když se o dobrých řešeních dozvědí i jinde. Dobré příklady táhnou. :-)
Dalším důvodem, pro který menší a střední firmy opouštějí Windows, je právě zvyšování nákladů na celkový provoz (včetně hardwaru). Viz Nejen mimoamerický svět, ale už i americké firmy zvažují nasazení Linuxu. Jde o rozhovory redaktora IDG s návštěvníky výstavy LinuxWorld Conference & Expo, brousící mezi stánky kvůli uvažovanému přechodu na Linux.
Linux je prostě tady, dál se vyvíjí ve všech možných podobách a jeho finanční nároky jsou minimální. Zvyšuje se i schopnost mladých administrátorů pracovat s otevřeným kódem, upravovat ho podle aktuálních potřeb firem a organizací. Je zcela zbytečné lamentovat nad něčím, co dává vedení jasné představy o ušetřených nákladech bez ztráty funkčnosti počítačových sítí (resp. s ještě lepší funkčností, než byla dosavadní). Linux si svou cestu proráží i s mamutí podporou IBM a jiných velkých firem. Jak se mu povede dál, ukáže blízká budoucnost. Pochybuji, že na tom něco změní placené, ultracentralistické megaslužby MS Passport či MS.NET. I ty jsou jedním z důvodů, proč některé firmy už nechtějí o Windows ani slyšet.
ČLÁNKY DO MAILU