Možná se již také několik měsíců výborně bavíte pozorováním proměn „hackerského“ alter ega exhibicionisty (a reportéra v jedné osobě) Jiřího X. Doležala na stránkách týdeníku Reflex. Zpočátku autor přičinlivým opisováním z letitých zahraničních internetových stránek velmi sugestivně odhaloval temná zákoutí české kyberkultury – která zde jaksi z historických důvodů nestačila vzniknout, posléze přešel k líčení svých všestranných (hackerských) dovedností a skončil frustrovanými výlevy plynoucími z neschopnosti uplatnit tyto zázračně nabyté vlastnosti k ovládnutí operačního systému Linux. Na posledním článku Hackuj, hackuj vykrúcaj!!!! je tak zajímavá pouze jediná pasáž, totiž autorovo očekávání, že Linux je: „ZDARMA, DOKONALÝ, A UŽIVATEL SE V NĚM SNADNO PLNĚ ORIENTUJE.“ Nabízí se otázka, kde k tomuto nesmyslu přišel, neb Linux na desktopu je dle mého pasé.
Podle IDC měl Linux v roce 2000 podíl na trhu s operačními systémy 27 procent. Na druhou stranu mezi desktopy zaujímá pouhých 1,5 procenta, což je pro výrobce osobních počítačů příliš málo na to, aby se jím vůbec zabývali – příkladem může být Dell Computer, jenž nedávno stáhl Linux z desktopů a notebooků. Vznikají sice přátelsky vyhlížející uživatelská rozhranní jako GNOME či KDE. Vývojáři se usilovně snaží doplnit ovladače, které se výrobci periférií vůbec neobtěžovali vytvořit. Rodí se StarOffice, AnywhereOffice (původně Applixware) nebo Koffice. Na ničem z toho však nezáleží, protože uživatelé chtějí spolehlivost, jednoduchost, populární aplikace a možnost snadné komunikace s ostatními uživateli. Linux je sice v porovnání s Windows zadarmo, ale z výše uvedeného dokáže pro běžného uživatele uspokojivě zajistit výhradně spolehlivost.
Linux byl založen na principech Unixu, ale napsán od samého začátku a jeho zdrojový kód je přístupný k nahlédnutí, použití či změně. Deset let po svém vzniku je oslavován jako technický úspěch, z obchodního hlediska se však jedná o propadák. Od softwaru zdarma si nikdo žádné peníze nesliboval – vše bylo založeno na placené podpoře a službách. Žádná společnost však nedokázala tuto strategii obhájit bez ztráty květinky. Přestože Linux vstoupil do povědomí na začátku devadesátých let, stále nedokáže uživateli nabídnout žádnou z obecně oblíbených aplikací. Logicky chybí Word, Excel i PowerPoint. Nemáte Photoshop, Eudoru ani počítačové hry. Neustávají problémy s připojováním periferií – zejména tiskáren a vypalovaček, digitálních fotoaparátů, skenerů nebo zvukových karet. Jen Oracle, Sybase, SAP, Novell, IBM a další portují opřekot na Linux své aplikace pro firemní klientelu.
Nabízí se otázka, proč je Linux brán tak vážně pouze firemní klientelou? Důvodem může být fakt, že Linux má DNA Unixu. Ten se za 30 let existence rozdělil na různé větve, většina z nich je však uzavřená a proprietární. Sun, IBM a HP mají vlastní Unixy, které jsou nekompatibilní s ostatními. Linux je naopak Unixu tak blízko, že programátor může velmi snadno provádět mezi oběma systémy konverze programů. A protože zdrojový kód Linuxu je volně přístupný, mají jeho uživatelé větší možnosti si jej přizpůsobit vlastním potřebám. Ve prospěch Linuxu rovněž hovoří náklady. Jakmile firmy uspokojí své nároky na kvalitu, začnou se starat o výdaje za počítačové systémy. Linux si můžete stáhnout zdarma či si jej za mrzký peníz koupit od některého z distributorů. Jedná se o efektivní komoditu, kterou rozběhnete na libovolném hardware.
Jsou zde ještě sice určité „sociální“ problémy (přirozená nedůvěra), ale na jejich překonání se usilovně pracuje. Největší naděje jsou v tomto směru vkládány do IBM, která do vývoje a marketingu investovala v minulém roce jednu miliardu dolarů (viz reklamní kampaň Peace, Love & Linux). Velká Modrá by tak mohla být strůjcem komerčního úspěchu Linuxu stejně, jako prosadila kupříkladu Javu coby multiplatformní vývojový nástroj. Žádný přerod na mírumilovnou open source společnost na podporu linuxové komunity se však nechystá, IBM se bude nadále věnovat vývoji proprietárního softwaru, protože Linux ji zajímá pouze coby server. Přestože například vlastní Lotus, nebude portovat Notes, SmartSuit ani jinou aplikaci. Tváří v tvář těmto skutečnostem je zřejmé, že Linux nakonec možná zvítězí v boji o operační systém pro firemní klientelu, ale jako desktop?
ČLÁNKY DO MAILU