Proč Febio točí pro Barrandov a nedělá vlastní televizi?

Jak šel čas s projektem Febio TV

Na začátek možná trochu historie. Projekt plnoformátové digitální televize Febio pro inteligentnějšího městského diváka vznikl v roce 2004, kdy Rada pro rozhlasové a televizní vysílání vypsala licenční řízení na obsazení dvou přechodných digitálních sítí: multiplexů B a C (dnešní multiplexy 3 a 4). Po dvouletém martyriu radní udělili prvních šest digitálních licencí, z nichž jedna připadla televizi Febio. V tu chvíli ukončil Fero Fenič, majitel studia a produkční společnosti Febio, spolupráci s ostatními televizemi, pro které vyráběl úspěšné dokumentární cykly, jako např. Cestománie (nejprve na České televizi, potom na Nově a nakonec zase na ČT) nebo Gen (Česká televize) a plně se soustředil na přípravu projektu vlastní televize.

Právě v roce 2006 však selhal první pokus o přijetí státního harmonogramu digitalizace: spouštění digitálních a vypínání analogových vysílačů. Nevyšel ani druhý pokus v roce 2007 a úspěch přišel až loni. V květnu vláda schválila nový Technický plán přechodu na zemské digitální televizní vysílání a v srpnu tento plán přijaly komerční televize Nova a Prima. Dva roky čekání se ale nepříznivě podepsaly na všech připravovaných digitálních televizích. Febio přišlo o původního investora, finanční skupinu Arca Capital, které navíc nevyhovovalo, že by byla skutečně jen dodavatelem kapitálu a nikdy by nezískala nad televizí Febio kontrolu. Od té doby se Febio marně pokoušelo získat nového strategického partnera v zahraničí. Do rozjednaných spoluprací ale vtrhla finanční krize.

Fero Fenič na novinářské projekci dokumentárního cyklu České milování z produkce jeho společnosti Febio, v doprovodu „hvězdiček“ televize Barrandov (Foto: Ivana Dvorská, DigiZone.cz; snímek kliknutím zvětšíte)

Měla snad Febio financovat RTL?

Všechna naše další jednání už probíhala pouze se zahraničními subjekty. Ať už se jednalo o možné strategické partnery nebo finanční fondy. Pro všechny bylo zásadním problémem to, že jsme jim nedokázali předložit plán digitalizace. Nemohli jsme jim vytvořit byznys plán, v němž bychom odhadovali vývoj pokrytí digitálním signálem a zisky z prodeje reklamních časů. Nemohli jsme takový plán postavit, protože neexistoval. Protože ho stát neměl. A u toho to vždycky končilo, líčí Fenič jednání, která probíhala v letech 2007 a 2008. Zájemci by prý byli, ale pokaždé řekli, že bez podrobného byznys plánu smlouvu nepodepíší. Že do toho rizika šli jiní? (Z1 a TV Barrandov, pozn. red.) Asi měli lepší informace o českém trhu a věděli toho víc než my nebo naši potenciální zahraniční partneři. V našem případě si to netroufl nikdo, konstatuje Fenič.

Kdo se tedy mohl stát investorem televize Febio, a nakonec se této možnosti vzdal? Fenič nechce být nijak konkrétní, ale mluví o zahraničním strategickém partnerovi, který se kvůli světové finanční krizi rozhodl odejít z okolních zemí a celé střední a východní Evropy. Takové společnosti jsou dvě: americká News Corporation magnáta Ruperta Mudrocha, která se letos na podzim stáhla z Bulharska, Srbska, Černé Hory a Polska, a německý Bertelsmann, který provozuje televizní stanice RTL a po delších námluvách s největší polskou komerční televizí Polsat loni od této akvizice upustil. Podle toho, co naznačuje Fenič, připadá v úvahu spíše Bertelsmann, který byl před čtyřmi lety také jedním ze zájemců o koupi televize Nova od jejího tehdejšího majitele, finanční skupiny PPF. Bertelsmann měl mít zájem také o Primu, v níž před časem získala poloviční podíl skandinávská skupina MTG.

Fenič: nebýt krize, možná už máme investora

Po 15. srpnu loňského roku, kdy Nova s Primou odsouhlasily harmonogram digitalizace, Fenič předpokládal, že se jednání s potenciálními investory televize Febio hnou kupředu. Jenže přišla ona tolik skloňovaná finanční krize, a protože mezi zájemci byla celá řada finančních fondů, kterých se krize dotkla nejcitelněji, veškerá jednání skončila. Takže jsme se ocitli znovu tam, kde jsme byli. V žádném případě jsme projekt Febio TV nevzdali, nemám důvod ho vzdát, a nejsem nijak časově limitovaný termínem zahájení vysílání. Můžeme začít v roce 2011 nebo 2012. V této chvíli si ale myslím, že pokud se nestane nějaký zázrak, a neobjeví se nějaký partner, který by s námi chtěl jednat, nevidím žádnou možnost, protože z těch zdrojů, které jsme měli rozjednané, to nevyřešíme dříve, než opadne hysterie kolem finanční krize, říká Fenič.

Krize se Febia dotýká i mimo projekt digitální televize. Společnost například přišla o jednoho z hlavních partnerů letošního ročníku filmového festivalu Febiofest. Odstoupil v době, kdy jsme už měli podepsanou smlouvu. Banka, která se léta podílela na Febiofestu, řekla, že se na něm bude letos podílet jen poloviční sumou, jinak ne. A všichni se odvolávají na krizi, konstatuje Fenič, podle něhož se finanční krize stává jakýmsi zaklínadlem i u společností, jejichž aktuální hospodářské výsledky rozhodně nejsou horší než před rokem. Většinou ale mají svoje mateřské společnosti někde v zahraničí a tvrdí, že to jinak nejde. Proto v této chvíli nevidím možnost řešení našeho problému s financováním televize Febio dříve, než na konci prvního pololetí, kdy by mělo dojít k prvnímu oživení trhu a mohli bychom se stát znovu zajímavými pro nějakého partnera, míní majitel Febia.

Fero Fenič před projekcí Českého milování v pražském multikinu Village Cinemas Anděl. Zleva přihlíží ředitel PR a marketingu televize Barrandov Janis Sidovský a předsedkyně představenstva TV Barrandov Janka Vozárová, zprava ředitel a jednatel společnosti Mattes AD Petr Pobořil. (Foto: Ivana Dvorská, DigiZone.cz; snímek kliknutím zvětšíte)

České milování pro TV Barrandov

Jak vznikl projekt dokumentárního cyklu České milování pro televizi Barrandov? Podle Feniče zcela náhodně. Loni v září oslovil zástupce Barrandova dramaturga Febia Jana Smrže s nabídkou, zda by Febio nebylo ochotné pro tuto televizi vytvořil vlastní projekt. Měli problém s tím, že oslovili mnoho produkčních firem a zjistili, že všichni nabízejí výrobní a realizační kapacity a nikdo jim neumí něco vymyslet. Nejsou to tedy tvůrčí, ale pouze realizační dílny, líčí Fenič. Na Barrandově si představovali, že by Febio mohlo připravit cyklus o manželských vztazích s pracovním názvem Manželské peklo. Jenže Feničovi se takový nápad nezamlouval. Nebyl jsem si jistý, že se dá na takové téma natočit 26 půlhodinových dílů, vysvětluje. Nakonec přišel s vlastním nápadem: vytvořit podobnou sérii na téma vztahů a lásky.

Přišlo mi to, že původní nápad by byl rozplizlý a o ničem, nenabídli bychom dostatek silných témat a napadlo mě, že když by to mělo být o lidských vztazích, tak o všech formách vášně, lásky a podobně. A řekl jsem si, že když přes víkend vymyslím 26 dílů, které by se daly dramaturgicky podchytit, čemuž jsem nevěřil, tak do toho půjdeme, vypráví Fenič. Nakonec jich přes víkend vymyslel 27, Febio zakázku přijalo a dnes má scénáře už pro 40 dílů. Smlouva s televizí Barrandov je ale zatím podepsaná na prvních 26 částí, což podle Feniče představuje půl roku práce. Na déle jsme to zatím podepisovat nechtěli, protože co kdyby se objevil nějaký investor do televize Febio, a my bychom se museli soustředit na náš vlastní projekt? vysvětluje.

Další zakázky nejsou, ČT odmítla pokračování Genu

Pro žádnou další televizi Febio momentálně nepracuje. Poslední zakázku, Cestománii pro Českou televizi, firma dokončila přede dvěma a půl lety. Od té doby přijala pouze dvě menší zakázky. Pro mobilního operátora Vodafone natočila cyklus portrétů českých manažerů Dvanáct odvážných, který vysílala televize Prima, a pro Ministerstvo práce a sociálních věcí natočilo cyklus Táta jako máma. Loni na podzim, kdy bylo jasné, že se hledání investora pro televizi Febio opět protáhne, nabídnul Fenič veřejnoprávní ČT, že by Febio natočilo dalších 20 až 25 dílů cyklu Gen zaměřeného na portréty významných českých osobností. Společnost si vytipovala zhruba 200 adeptů, které by bylo vhodné ztvárnit, a z nich chtěla vybrat zhruba dvacítku nejdůležitějších, u kterých vysoký věc nebo nemoc naznačovaly, že by se další čekání nemuselo vyplatit.

ČT ale nabídku Febia odmítla. Nejprve podle Feniče požadovala, aby se pořady natočily přímo na Kavčích horách v její režii, poté odmítla i předpokládané rozpočty na jeden díl, které se prý pohybovaly na hodnotách, za jaké se natáčel Gen v roce 1992. Dosud jsme pro ČT vytvořili 280 dílů Genu, je to nejvyužívanější a nejamortizovanější projekt v dějinách ČT. Existují díly Genu, které už měly 60 repríz. Jakmile někdo zemře, má výročí, používá se to do střihových pořadů, komponovaných večerů, stále se to využívá. Přesto ČT tento projekt odmítla, protože se jí nelíbilo, že bychom ho vytvářeli ve Febiu, říká Fenič. Nepovažují za veřejnou službu to, že bychom dobudovali databázi osobností. Místo toho natáčí databázi třetiřadých herců a různých bulvárních osobností bojujících s alkoholem a něčím jiným v jiných pořadech.

Marcel Pázman, režisér a scénárista prvního dílu dokumentárního cyklu České milování od společnosti Febio, který uvede televize Barrandov (Foto: Ivana Dvorská, DigiZone.cz; snímek kliknutím zvětšíte)

A co dál, Febio TV?

Pro jinou televizi než ČT se Gen podle Feniče nehodí, i když čistě teoreticky by ho Febio mohlo nabídnout jakémukoli zájemci. Televize Barrandov už předběžně projevila zájem, aby pro ni Febio natočilo i další díly Českého milování, Fenič však chce počkat na výsledky a ohlas první řady a také na to, zda bude dostatek zajímavých námětů pro další díly. Nechci pokračovat za každou cenu. Nechci to rozpliznout, záleží mi na naší značce, kterou jsem těžce budoval 16 let, vysvětluje. Lidé, kteří tvořili tým pro realizaci projektu televize Febio, jsou podle Feniče stále připraveni tuto televizi spustit, v současné době se ale věnují něčemu jinému a jsou v pravidelném kontaktu. Všichni stále tomu projektu věří, což je pro mě samotného asi to nejhezčí z těch celých peripetií kolem naší televize, říká.

Ani v době, kdy není jisté, zda televize Febio vůbec kdy sežene investora, se nechce Fero Fenič pouštět do internetového vysílání nebo „nějakých nižších forem nenáročného vysílání“. Pokud se tento projekt nepodaří zrealizovat v takové podobě, jak jsme ho vymysleli, realizovat ho nebudu. Nechci skončit po roce vysílání jako Top TV. Nepůjdu do dobrodružství, které by mi nezaručovalo, že dokážu s investorem za zády přežít i všechna nepříznivá období a dospět, protože první dva roky nebudou lehké. Musí být investor, který musí s takovou variantou počítat, být dostatečně finančně zdatný. Nejsem hnán jako jiní, kteří třeba nemají jinou činnost. Nechci investora zklamat. Nezbývá mi než čekat, než tu investici budu moci získat, uzavírá Fenič.