Prezident Miloš Zeman podepsal novelu zákona o elektronických komunikacích, která otevírá Českému rozhlasu cestu k jeho vlastní digitální síti DAB+. Jakmile novela vyjde ve Sbírce zákonů, požádá Český rozhlas o vyhrazení definitivních kmitočtů. Ty, o které nebude mít zájem, pak zůstanou k dispozici pro vybudování komerčních sítí.
Žádná velká revoluce se nechystá. Jak rozhlas, tak telekomunikační úřad předpokládají pokračování sítě Českého rozhlasu na kanálech 12C (Čechy) a 12D (Morava). Technicky ji budou nadále provozovat České Radiokomunikace.
Soukromé sítě by mohly být až čtyři. Jak na konferenci Digimedia 2021 uvedl Jiří Duchač z Českého telekomunikačního úřadu, regulátor by chtěl v příštím roce přidělit dvě celoplošné a pravděpodobně i dvě regionální sítě DAB+. Předcházet tomu bude veřejná konzultace. Dokončena musí být také mezinárodní koordinace kmitočtů, to se týká hlavně Slovenska.
Zájem o výběrové řízení mají zkušení hráči: České Radiokomunikace, Teleko a RTI CZ. Nově by se chtěla digitálnímu rozhlasu věnovat společnost Digital Broadcasting. „Dosud jsme se věnovali především televiznímu vysílání, ale chceme se stát silným hráčem i na poli DAB+,“ potvrdil za firmu ředitel vnějších vztahů Martin Roztočil.
O distribuci digitálního rozhlasového signálu má zájem rovněž společnost Joe Media. V polovině září ji Rada pro rozhlasové a televizní vysílání zaregistrovala jako provozovatele převzatého zemského digitálního vysílání. Multiplex chce provozovat na kanálu 7C ze Strahova, druhý vysílač plánuje v Benešově (lokalita Lbosín). Z obou lokalit se má vysílat s výkonem 1 kW. V síti by byly přinejmenším stanice Radio Hey a Radio Color, v žádosti o registraci byly uvedeny ještě kanály Radio Haná Sky Rock, Free Radio a Radio Metropole. Z databáze Českého telekomunikačního úřadu vyplývá, že síť je vedena pod označením Regionální síť 2B.
Pro komerční rádia znamená digitální rozhlas možnost zvýšit pokrytí a oslovit nové posluchače. Navíc se otevře trh pro případné další zájemce, kteří ve zcela zaplněném FM pásmu nemají šanci teď vstoupit na trh. Stávající i noví zájemci však musí najít funkční obchodní model.
Analogové rozhlasové vysílání se v České republice nakonec vypínat nebude, naopak bude pokračovat i po 10. říjnu 2025. Obě platformy, digitální a analogová, tak budou fungovat vedle sebe. „Toto pásmo se vypínat nemusí, jde o národní bohatství, které by mělo být dále využíváno,“ zdůraznil na konferenci někdejší vedoucí koordinační skupiny pro digitalizaci rozhlasového vysílání při ministerstvu kultury Milan Bouška.
Jak soukromí vysílatelé na možnost vysílat v DAB+ zareagují, je ve hvězdách. Léta k tomu byli spíš skeptičtí, protože to pro ně znamená další náklady. K poslouchání rozhlasového vysílání prostřednictvím DAB+ se v posledním průzkumu Radioprojekt přihlásilo 10 procent lidí. To je stejně jako počet posluchačů, kteří ladí své oblíbené stanice prostřednictvím televizního multiplexu DVB-T2.
Český telekomunikační úřad nechce celé spektrum rozdělovat dopředu. „Chceme nechat kmitočty v rezervě. Alternativy je možné doplnit, pokud bude požadavek na další sítě,“ vysvětlil Jiří Duchač postoj regulátora.
Český rozhlas je dlouhodobě největším průkopníkem digitálního rozhlasového vysílání. Podporuje ho zakládáním nových stanic, rozšiřováním pokrytí a kampaní Doba DABová, do níž se zapojili rovněž významní prodejci elektroniky. Veřejnoprávní digitální vysílání je prostřednictvím multiplexu ČRo DAB+ teoreticky dostupné pro 95 procent obyvatel. Tento výpočet však má svá úskalí. Rozhlas se proto teď chce zaměřit na zlepšování pokrytí, aby bylo možné kvalitně poslouchat digitální vysílání uvnitř budov.
Ve veřejnoprávní síti vysílá 24 stanic – 11 celoplošných programů doplňuje 13 regionálních studií. Nejnovějším přírůstkem mezi stanicemi je seniorský program ČRo Pohoda. Tento nostalgický kanál zahájí vysílání v pátek 1. října 2021 od 11 hodin. V síti DAB+ už má vyhrazenou pozici, na níž zatím vysílá upoutávky na budoucí program. Program budou tvořit příběhy zajímavých osobností, rozhovory, „laskavý humor“, četby, rozhlasové hry, populárně-naučné magazíny a hudební evergreeny z 50. až 70. let minulého století.
Momentální podíl prodaných digitálních radiopřijímačů na celkových prodejích všech rozhlasových přijímačů dosahuje 13,6 procenta (údaj za srpen 2021). Měsíčně si čeští zákazníci pořídí nižší jednotky tisíc přijímačů podporujících DAB+. Dosud nejvyšší zájem byl v předvánočním období roku 2020, kdy se prodalo skoro 13 tisíc přijímačů. Každoročně se také prodá zhruba čtvrt milionu nových osobních vozů, které musí být od konce loňského roku povinně vybavené přijímačem s podporou DAB+.
Spotřebitelům pomáhá v orientaci při nákupu certifikace přístrojů, do níž se pustily České Radiokomunikace. Vyhovující DAB+ přijímače mohou mít na obalu nálepku „DAB+ ověřeno“. Kritériím pro certifikaci jich ale dosud vyhovělo jenom několik. V databázi jsou dosud uvedeny modely tří výrobců (GoGen, JVC a Tesla), přičemž u každého vyhověl jeden typ (plus případné varianty pod jiným produktovým označením, které však sdílejí stejný technologický základ).
Vývoj prodeje digitálních rádií na základě kontinuálních tržních dat shromažďovaných společností GfK
Rozhlas dlouhodobě říká, že na další rozvoj a podporu digitálního vysílání použije prostředky ušetřené díky plánovanému vypnutí středních vln a dlouhé vlny. To nastane 31. prosince 2021. Skončí tak provoz zastaralých platforem, jejichž udržování stojí desítky milionů korun ročně. Dosud na ně spoléhali především starší posluchači stanic Dvojka, Plus a Radiožurnál. Rozhlas je už skoro jeden rok průběžně upozorňuje, aby přešli na digitální vysílání.