Kazdy mame sve preference. Proto myslim, ze ten Vas nazor nebyl s vrahem Anezky nebyl na miste.
Me zase vadi Vase (ale hlavne VK) povysene tvrzeni, ze koupit auto na zaklade webu je zhovadilost. Dle me je to stejne legitimni duvod, jako treba "parametr" barvy anteny. Clovek, ktery to udela, muze koupit klidne stejnou Octavii jako Vy.
Model:
Sam jste naznacil, ze chcete byt "jednicka" :-)
Priste zkuste ten Avensis, budete dost prekvapeny :-) Focus je srot.
pt
(pokud už ji vůbec specifikuji), což je zdrojem častých polemik se zastánci px
jakožto "relativní" jednotky. Přestože sám specifikaci základní velikosti písma v px
nepoužívám (a považuji ji za chybu), rozhodně bych ji neodsoudil jen na základě toho, že je v nějakém prohlížeči chyba.
px
většinou za chybu (výjimku tvoří situace, kdy je potřeba velikost písma přizpůsobit velikosti bitmapové grafiky), ale mám k tomu zcela jiné důvody než autor článku.Admini se těžko mohou něčemu přizpůsobit, admin je v tomto případě úplně mimo hru. A autor stránek nemůže znát všechny existující prohlížeče (nemluvě o těch dosud neexistujících), jejich problémy a chyby. Navíc se mnohdy dostane do situace, kdy obejití chyby v jednom prohlížeči způsobí špatné zobrazení v jiném. Proto by autor neměl při psaní stránky mít představu nějakého konkrétního prohlížeče (nebo několika málo prohlížečů), ale měl by se držet významu konstrukcí jazyků HTML a CSS. Jejich správná interpretace je starostí autora prohlížeče.
Funkce prohlížečů už je jen jejich věc, v žádném standardu to není.
Přesně tak. Ve specifikaci CSS není ani slovo o tom, jaké písmo musí nebo naopak nesmí být možné zvětšovat. Proto je argument tím, že písmo, jehož velikost je zadána v px
, nelze zvětšovat, zatímco ostatní ano, nesmyslný. Pokud něco takového platí, platí to pro jeden konkrétní prohlížeč a je to volba jeho autorů.
Možná by bylo dobré, kdybyste nám ty jiné úvahy blíže objastnil, protože z hlediska přístupnosti jsou jednotky pt
mnohem horší než px
.
Přestože sám specifikaci základní velikosti písma v px nepoužívám (a považuji ji za chybu), rozhodně bych ji neodsoudil jen na základě toho, že je v nějakém prohlížeči chyba.
Možná si vzpomenete na krizi kolem České televizi a na ověnčený výrok o duchu zákona. To samé platí i zde. Duchem zásady o relativních jednotkách je totiž snaha o to, aby si uživatelé mohli zvětšovat obsah. A i když ve specifikaci WCAG nejsou u tohoto bodu jednotky px
přímo zmíněny, já je tam prostě řadím. Důvod jsem uvedl ve své odpovědi Adamu Haunerovi.
Už jsem to dělal mockrát, ale protože by asi trvalo dlouho ty debaty (zejména na Intervalu) najít, zkusím zformulovat podstatu problému. Předem upozorňuji, že se bavím pouze o nastavení základní velikosti písma, ostatní by měly být odvozeny od ní (například procenty); také se bavím pouze o situaci, kdy se vůbec rozhodnu (důvody teď pomiňme, to je na samostatnou diskusi) základní velikost písma nastavit. V mnoha situacích je totiž nejlepší základní velikost písma nenastavovat vůbec a použít tu, kterou si nastavil uživatel.
Hlavní rozdíl vidím v tomto: nastavím-li základní velikost písma např. na 10pt
, výsledkem je (tam, kde tuto volbu prohlížeč nepotlačí, užívatel nemá zvětšené písmo atd.) písmo určité velikosti, o kterém mám poměrně jasnou představu, jak je velké. Také vím, že naprostá většina populace takové písmo bez problémů přečte, ti, kdo ne, si stejně písmo musejí zvětšit v každém případě. Nastavím-li písmo např. na 10px
, výsledkem bude písmo, o kterém nemá nikdo tušení, jak bude vlastně velké. Někdo ho bude mít pětibodové, někdo dvacetibodové; pro oba bude text dost špatně čitelný. A ještě zcela praktický příklad: vzhledem k nedostatkům driverů pro většinu grafických karet nemohu pod Windows (když už v nich jsem nucen pracovat) použít své oblíbené rozlišení 1400x1050, které je pro můj monitor ideální. Musím si proto podle situace vybrat buď 1152x864 nebo 1600x1200. Písmo 10pt
bude v obou případech stejně velké, písmo 10px
bude v prvním případě o 40 procent větší než ve druhém. U stejného uživatele a na stejném zobrazovacím zařízení, tedy bez jakéhokoli důvodu. V tom vidím poměrně vážný problém.
P.S. tím legálním spiritismem raději neoperujte, těžko se dohodneme. Tehdy jsem postup vzbouřených zaměstnanců ČT jednoznačně odsuzoval a dodnes se na mém pohledu nic nezměnilo. Právě vyvolávání duchů zákonů je věc, která mi na tom vadila velmi silně. Jak už jsem napsal v odpovědích na jiné příspěvky, s možností zvětšování nebo zmenšování písma volba jednotky nijak nesouvisí. Specifikace CSS nezakazuje ani nepřikazuje tuto možnost u žádné z jednotek.
Promiňte, ale vaše logika se zcela fatálně rozchází s ideou přístupnosti formulovanou zejména dokumenty W3C WAI ale i jinými normami. Obsah totiž má být přístupný uživatelům a nikoli prohlížečům. Kdybychom vaši úvahu dotahli do konce, byl by vlastně jakýkoli nepřístupný obsah chybou prohlížeče, zařízení, pracovních podmínek podmínek uživatele, jeho zdravotních handicapů, atd. a nikoli autora stránek. Nikdo, koneckonců, uživatele nenutí, aby na web vůbec lezl. Vždyť si může na ministerstvo zatelefonovat (pokud by ovšem nenarazil na nějakou chybu ve svém telefonu), že ano?
Navíc jste, jako mnoho před vámi, přehlédl velmi podstatnou část mého příspěvku: poznámku "pokud už ji vůbec specifikuji".
Tady asi bude rozdíl v našem pohledu. Moje pojetí přístupnosti je takové, že se snažím zpřístupnit obsah všem (pomineme-li extrémní případy jako třeba hluchoslepý člověk bez rukou). Na druhou stranu jsem podstatně méně tolerantní vůči těm, kdo mají špatné nastroje (špatným nástrojem myslím prohlížeč s chybnou implementací CSS, ne prohlížeč bez obrázků, JavaScriptu nebo CSS), špatné nastavení apod., protože to považuji za jejich chybu a jejich problém. Zkušenost mne totiž naučila, že všechny chyby uživatelů stejně předvídat nelze. A mám ještě jednu zásadu: nepoužil bych workaround, který vylepšil zobrazení v chybném prohlížeči za cenu toho, že by ho zhoršil ve správném (s tím, že rozlišení chybný/správný prohlížeč se může případ od případu lišit).
Zkusím ještě jeden příklad, abych dokreslil, jak marná je snaha o to, aby stránku viděli správně všichni bez ohledu na to, jak chybný prohlížeč nebo nastavení si zvolí. Při nedávném redesignu Intervalu se autorům podařilo vyrobit stylesheet, který při pokusu o tisk nebo náhled tisku složí Mozillu. Kdybych uvažoval jako vy, okamžitě bych uhodil na Interval, jak si to představují, že jejich stránky nejdou v Mozille tisknout (a jsou v tomto smyslu nepřístupné). Místo toho jsem tu chybu reportoval do Bugzilly. Proč? Jednoduše proto, že to je chyba Mozilly, ne Intervalu. Ani ve snu by mne nenapadlo nutit Interval, aby obcházel chyby mého prohlížeče. Jiná chyba se obejvila tamtéž později u ukázek kódu, tentokrát se jednalo o Operu 7.2. Příklady chyb v MSIE, doufám, nemá smysl uvádět, to bych tu byl do rána.
Prohlížečů je mnoho a stále jich přibývá. Už dnes často narazíte na problém, kdy workaround chyby jednoho prohlížeče způsobí obrovské komplikace v druhém (a může se jednat i o dvě verze téhož prohlížeče). Výsledkem pak jsou stylesheety plné různých hacků spoléhajících na konkrétní kombinace chyb jednotlivých známých prohlížečů, které jsou třikrát delší než by mohly (což je samo o sobě proti přístupnosti) a často se v nich nevyzná ani jejich autor. Je tohle ta správná cesta? Tvrdím že ne.
Jen pro odlehčení: jak by to také mohlo vypadat... [1], [2], [3]
bacground-color: #000000; color: #010101;
, ale určitě to je chyba v tom druhém smyslu.