Blogy jsou v dnešní době novým způsobem vyjadřování názorů a jejich význam je neměřitelný hlavně v zemích, kde nefunguje svoboda projevu. Tyto internetové deníky jsou často jediným nezávislým a cenzuře nepodléhajícím zdrojem informací ve státech ovládaných diktaturami.
„Mainstreamová“ média často nabízejí zkreslené pohledy na aktuální dění, blogy poskytují informace o pohledu ze stran disidentů a „žurnalistického podzemí“. Právě pohledů na aktuální problémy bez cenzury je někdy zoufale málo, proto význam deníků, které provozují často pod hrozbou uvěznění internetoví nadšenci, stoupá. Zde je nutno podotknout, že stejně jako přínosných a objektivních deníků s vysokou informační hodnotou přibývá také mnoho nudných a nevěcných blogů, které brzy upadnou v zapomnění.
V některých státech jsou bloggeři skutečně jediným zdrojem necenzurovaných a nezkreslených informací. Vydávat vlastní internetový deník je někdy opravdu nebezpečné, některé země dokonce zavírají autory pravdivých řádků do vězení. Organizace Reporters without Borders vydala dokument Handbook for Bloggers and Cyber-disidents; jde o příručky pro nezávislé novináře, kteří stojí mimo oficiální média a snaží se na vlastní pěst poskytovat nezkreslené informace o dění v zemi svého působení.
Tito bloggeři musejí zůstat v anonymitě, jelikož jim hrozí postih ze strany státní moci. Existují zde dva základní problémy – vše musí nutně probíhat v anonymitě a informace z blogu se musejí dostat ke čtenářům. Byla by škoda, aby tyto cenné informace zůstaly bez čtenářů a jejich ohlasů. Blog je definován několika základními podmínkami. Novinky musejí být přidávány pravidelně (záznamy řazeny od nejnovějšího), existuje výběr z několika kategorií zápisů, blog spravuje většinou na vlastní pěst jedna osoba. Text obsahuje hlavně odkazy a někdy i obrázky, velmi důležité je, aby čtenáři měli možnost vyjádřit svůj názor v diskuzi. Nedílnou součástí blogu je archiv, který obsahuje všechny záznamy.
V dokumentu je doporučeno několik mezinárodních platforem, které mohou bloggeři využívat. Jsou to například blogger.com, livejournal.com nebo msnspaces.com. Jako návod, jak s blogem začít, je doporučována stránka civilblog.org. Mezi výhody blogu patří zejména jednoduchá administrace a možnost automatického linkování pomocí RSS.
Mezi základní etické požadavky na nezávislého novináře, který má díky tomuto získat důvěru a čtenáře, patří důslednost, přesnost, nestrannost, nezávislost a transparentnost. Každý autor blogu by se měl těchto etických pravidel držet, což by mělo vést k upevnění jeho renomé. Co se týká technických nutností, organizace Reporters without Borders ve svém dokumentu radí bloggerům vhodný postup při založení jejich média.
Velmi důležitý je požadavek „viditelnosti“ ve vyhledávačích. K tomu má sloužit správná volba klíčových slov a přítomnost textů s relevantními informacemi. Dále je doporučováno umísťovat každý záznam na zvláštní podstránku, správné zadávat titulek i samotné URL adresy a přihlásit blog do odpovídajících vyhledávačů. Každý záznam by měl mít nejméně 200 slov, všechna důležitá klíčová slova je třeba umístit do prvního odstavce textu.
V zemích, kde je omezena svoboda slova, se blog s necenzurovanými informacemi stává výjimečným zdrojem pravdivých a nezkreslených zpráv. Když dochází k pravidelnému zapisování nových záznamů a blogger často komunikuje se čtenáři, má jeho médium nakročeno mezi velmi sledované deníky s informacemi, které často pronikají i do oficiálních zahraničních médií. Dozvědět se pravdu o praktikách diktatur je často hlavním důvodem, proč čtenáři pečlivě sledují všechny známé blogy z oblastí postižených nesvobodou.
Jako vzory jsou uváděny blogy z Německa, Bahrajnu, USA, Hong Kongu, Iránu Nepálu. Z těchto zdrojů se začínající bloggeři mohou „naučit“, jak informovat veřejnost o nepřístojnostech, o kterých vláda často mlčí. Některé z těchto deníků jsou anonymní a většina jejich autorů si pochvaluje hlavně možnost svobodného projevu, které by se jim v oficiálních médiích často nedostalo.
Velmi důležitou částí dokumentu je návod, jak blogovat anonymně. Ten je možné najít na stránkách organizace The Electronic Frontier Foundation. Doporučováno je zejména používat pseudonymy, freemaily a další anonymní nástroje pro administraci blogů. Čtenář se také dozví, jak se vyhnout cenzuře a jak zajistit potřebnou kapacitu pro své zpravodajství. Důraz je kladen na anonymizéry a anonymní komunikační systémy. Blogger takto informačně vybaven by měl zůstat skryt místní cyber-policii.
V dnešní době má vládnoucí garnitura mnoho důvodů ke čtení soukromé pošty občanů. Často ale nejde o hrozbu terorismu, jako spíše o vnitřní nebezpečí z řad občanů požadujících svobodu projevu. Za zveřejnění vlastních názorů může být autor často poslán do vězení. Například v roce 2002 byl občan Malediv odsouzen na 15 let za korespondenci s Amnesty International. V e-mailové komunikaci jsou za bezpečnější považovány freemailové služby a je doporučováno používat šifrování.
Některé státy utrácejí miliony dolarů za to, aby znemožnily vyjádřit svým občanům svobodně názor. Čína na Internetu filtruje závadná slova, témata svobodných voleb a osamostatnění Tibetu jsou tabu. Vietnam monitoruje internetové kavárny, v Tunisku dokonce Internet ovládá přímo rodina prezidenta Ben Aliho. V Iránu jsou blokovány některé „závadné“ stránky. Nejlépe jsou na tom komunisté na Kubě, kteří využívají malého rozšíření Internetu mezi lidmi. Přístup do sítě mají jen ti vyvolení, tedy čelní představitelé strany. Saudská Arábie blokuje asi 400 tisíc webových stránek, v Uzbekistánu jsou nezávislí novináři pronásledováni a jejich stránky stát blokuje.
Podle informací organizace Reporters without Borders je dnes asi 75 bloggerů ve vězení, někteří na více než deset let. Příručka pro bloggery má zabránit tomu, aby došlo k rozšíření jejich řad. Necenzurované informace od lidí, kteří nasazují krk za svoje myšlenky, se do civilizovaných končin šíří hlavně díky Internetu. Toto médium se tudíž zařazuje mezi plnohodnotné nositele informací, přičemž v některých případech je jedinou cestou jejich šíření.
ČLÁNKY DO MAILU