Necelé dva měsíce funguje v ostrém provozu předělaná videotéka skupiny Prima, která dostala název prima+. Od myšlenky k realizaci uběhlo patnáct měsíců. Současná VOD služba je už třetí generací videoportálu skupiny Prima. První služba se jmenovala Prima Play, pak přišla iPrima a tu letos 8. února nahradila prima+.
„Přípravné práce začaly na konci roku 2021 a současná podoba byla jasná někdy na začátku roku 2022,“ říká Josef Beneš, ředitel VOD služeb na Primě. „Byla to jízda. Architekturu řešení jsme začali chystat v době, kdy jsme ještě neměli finální výsledky výzkumů, značku ani barevnost. Fungovali jsme souběžně na dvou kolejích,“ říká Hung Nguyen, šéf vývojářů skupiny Prima.
Najít místo na trhu
Právě výzkumy byly důležité k vytipování volného prostoru na trhu, kam by prima+ mohla zapadnout.
„Udělali jsme si tři nebo čtyři velké výzkumy trhu. Všechny služby typu Netflix, Disney+ nebo HBO Max se trefují do jedné třetiny diváků. Česká republika je ale v Evropě specifická silou českého obsahu a dostupností free-to-air stanic. Z průzkumů nám vyšel segment, kam jsme zasadili primu+. Jedna služba se třemi úrovněmi přístupu, přičemž hybridní model s reklamou jsme v Česku spustili jako první,“ podotýká Josef Beneš.
Prima+ chce vyjít vstříc uživatelům, kteří hledají nový lokální obsah, dále divákům se zájmem o předpremiéry televizních pořadů a také těm, kteří chtějí sledovat obsah bez reklam.
Kromě výzkumů získala Prima poznatky přímo od uživatelů, jichž na videoportál chodí kolem půl milionu měsíčně. Online publikum je o něco mladší než televizní: zatímco klasické vysílání cílí na věkovou skupinu 15 až 69 let, Prima+ má zaměření na diváky 15 až 54 let.
Odráží se to také při natáčení původní tvorby pod značkou prima+ Originals. Pro streamovací službu vznikly projekty jako Bodyguardi nebo právě natáčení Banáni, což jsou seriály pro mnohem mladší publikum, než jaké oslovují primárně televizní formáty.
„Od začátku jsme věděli, že nechceme čistě SVOD službu (videotéka za předplatné, pozn. red.). Na tomto základě se začalo řešit komerční pojetí, jak by mohla vypadat, jaké jsou cíle reklamních příjmů a nereklamních příjmů. I velké světové služby se teď rozrůstají do hybridních modelů předplatného, kdy kombinují platbu od uživatele s výnosy z reklam. V této cestě vidíme budoucnost,“ připomíná Josef Beneš. Levnější tarify s reklamou nabízí ve světě Netflix, HBO nebo Disney+.
Světové standardy pro české prostředí
Videoportál Primy prošel nejenom technologickou evolucí, ale také redesignem. „Jako jedna z mála služeb jsme dělali jenom čistý upgrade systémů. Například HBO dala pryč Go a udělala HBO Max. My jsme se ale snažili udržet v systému uživatele, které jsme už měli,“ pokračuje Hung Nguyen.
„Abychom ale mohli mít placenou službu s prémiovým obsahem, museli jsme ji produktově přizpůsobit. Například původní verze měla světlé barvy. To ale nemotivuje uživatele k používání na velké obrazovce. Chtěli jsme se tedy přiblížit světovým službám, mít tematické sekce s pořady, uživatelské profily, doporučování pomocí algoritmů, zkrátka všechno to, co je ve světě standardem,“ dodává Hung Nguyen.
Podle Nguyena jsou teď uživatelé v objevitelské fázi a dívají se, co služba nabízí. Vypadá to, že u některých titulů se podařilo přimět uživatele ke sledování všech epizod v kuse najednou.
V prvních týdnech po spuštění primy+ stále převládá používání webové verze služby na laptopech. Zvyšuje se ale počet uživatelů aplikací pro chytré televizory, které Prima dosud neměla. A s tím se pozvolna mění také divácké návyky. „iPrima byla klasická catch-up služba. Uživatel si typicky pustil epizodu seriálu ve stejný den, kdy běžela v televizi. V aplikaci prima+ se ale konzumace videí zvyšuje v pátek a o víkendu, blížíme se tedy návykům u běžných VOD služeb,“ konstatuje Hung Nguyen.
Uživatelé mohou primu+ používat na webu, v HbbTV, na mobilech a tabletech anebo v aplikacích pro Android TV a televizory Samsung. Aktuálně je schválena i aplikace pro televizory LG.
Když se řekne video…
Původní videoportál byl naprogramovaný v Drupalu. Nová služba je proprietární řešení, které vzniklo na míru potřebám skupiny Prima. A cílem je, aby stejný redakční systém sloužil všem obsahovým projektům pod hlavičkou Primy. „Teď řešíme stěžejní otázku, jak skloubit potřeby redaktorů CNN Prima News, webových magazínů a prima+,“ naznačuje Hung Nguyen.
Katalog primy+ obsahuje asi 2000 titulů, ale podobně jako konkurence se potýká s tím, že velká globální studia si drží obsah na vlastních platformách a nechtějí poskytovat práva na internetové streamování. „Ale v rámci nezávislých produkcí a distributorů, ať už českých, nebo zahraničních, je naštěstí pořád z čeho vybírat. Je to tedy mravenčí práce, musíte vybírat, aby to nebyl úplně niche obsah, ale když poskládáte dohromady různé kousky, tak to funguje,“ tvrdí Josef Beneš.
Prima+
Prima nakupovala produkci ve Velké Británii, například od BBC nebo ITV, ale také telenovely z Turecka. „Nadnárodní streamovací služby k nakupování obsahu přistupují jako ke kobercovému náletu. Regiony jako Česká republika pro ně nejsou významné, po lokálním obsahu se pídí jenom do té míry, aby naplnily kvóty v rámci obsahové knihovny, ale tím to pro ně končí. Pro nás je to konkurenční výhoda, dokážeme pracovat s tím, co je českým divákům blízké,“ přibližuje Josef Beneš.
A licenční dohody uzavřela také s veřejnoprávní Českou televizí, která hledá další zdroje příjmů. „Tímto směrem se vydáme, je to otázka následujících týdnů,“ potvrzuje Josef Beneš. „Česká televize dosud svůj obsah na trh nechtěla moc dávat. Teď se ale dveře pootevřely. Její obsah nás zajímá, pro nás je důležitá lokální tvorba,“ dodává.
Akvizice přes vouchery
Podobně jako jiné VOD služby bude prima+ nabízet vouchery v maloobchodní síti. Zákazník si koupí kupon s unikátním kódem a aktivuje si přístup na zvolené období odpovídající hodnotě poukazu.
„Jedna z hlavních věcí, které teď budeme řešit, je akvizice nových uživatelů i mimo online prostředí. Měli bychom tedy mít partnerské prodeje, affiliate programy i offline prodejní kanály. Platba za předplatné hotově na pokladně je pořád relevantní metoda. Rozhodně touto cestou půjdeme,“ vysvětluje Josef Beneš.
„V horizontu dvanácti měsíců se chceme posunout za hranici sto tisíc platících uživatelů,“ říká Beneš. „Nemáme ale žádné vysněné číslo. Pro nás je důležitější práce s uživatelem a udržitelný rozvoj služby. Nedáváme divákům nůž na krk, že bez zaplacení nic neuvidí,“ uzavírá šéf VOD služeb na Primě.
ČLÁNKY DO MAILU