Tento článek navazuje druhou částí na téma zahájené v článku Německy mluvící DAB+ často naladíte s jednodušší směrovou anténou na střeše. V předchozím textu najdete také vysvětlení k mapovým přílohám.
Co se dozvíte v článku
Dnes se zaměříme na slovensky a polsky hovořící stanice. O celkovém stavu digitálního rozhlasového vysílání DAB+ v těchto státech jsme psali v článku Jak se daří digitálnímu rozhlasu v okolních státech? Možná jsme na tom trochu lépe.
Pro výpočty ukázkového pokrytí jsem v případě Slovenska i Polska opět vybral jen vysílače s reálnou šancí zásahu našeho území při použití směrové přijímací antény umístěné na budově modelově o výšce přibližně 6 pater, s volným výhledem na zahraniční obzor.
Data o vysílačích jsem čerpal z databáze vysílačů FMlist. Některé technické detaily jsem konzultoval také s kolegy z Československého DX klubu. Z rozboru reálného stavu anténních systémů na vybraných vysílačích je patrné, že jejich skutečné vyzařovací diagramy se výrazně liší od diagramů povolených regulátorem, tedy těch, které se většinou dostávají do databáze FMlist. Rozpor skutečných a povolených vyzařovacích diagramů většinou znamená, že provozovatel nevyužívá v celém rozsahu povolené technické možnosti pokrytí území z dané lokality.
Slovensko
Od našich východních sousedů k nám svým signálem zasahuje DAB+ multiplex dominantního provozovatele vysílacích služeb Towercom – hlavně díky vysoko položenému vysílači Krížava. Druhý slovenský multiplex AVIS funguje s omezeným počtem vysílačů a na území České republiky se s jeho běžným příjmem příliš počítat nedá.
|
Multiplex Towercom (parametry a stanice) |
|
|
Bratislava/Kamzík |
12C / 3,6 kW ERP |
|
Žilina/Krížava |
12A / 5 kW ERP |
Bratislavský vysílač Kamzík je právě tím příkladem vysílače s jinými reálnými parametry anténního systému, než odpovídá oficiálnímu povolení slovenského telekomunikačního úřadu. Jednoduchý anténní systém je vůči území jižní Moravy pravděpodobně stíněn konstrukcí věže. Vypočtené pokrytí tak bude v této oblasti horší, než je uvedeno v mapkách.
Pro představu, kde může mít smysl například vzít si s sebou přenosné rádio na blízký kopec a zkusit příjem ze Slovenska, uvádím i mapku odhadovaného pokrytí pro přijímače s teleskopickou anténou mimo budovy.
Polsko
V Polsku je obdobně jako u nás lídrem digitálního rozhlasu veřejnoprávní rozhlas – Polskie radio. Na rozdíl od nás ale disponuje velkým počtem regionálních mutací. Většina vysílačů směřuje svůj výkon převážně do polského vnitrozemí, do České republiky bývá vyzařování více či méně omezeno.
|
Lokalita |
Multiplex Polskie Radio |
|
Wrocław/Żórawina (parametry a stanice) |
5B / 5,9 kW ERP |
|
Opole/Chrzelice (parametry a stanice) |
11C / 5,4 kW ERP |
|
Opole/G. Św. Anny (parametry a stanice) |
11C / 3 kW ERP |
|
Katowice/Kosztowy (parametry a stanice) |
11A / 19 kW ERP |
V případě polského území přiléhajícího k Čechám se zatím čeká na spuštění bližších a výkonnějších vysílačů. Naše území se zde navíc nachází za hradbou hor, na kterých se zatím polské DAB vysílače nenacházejí.
Zřetelnější zásah polského DAB+ vysílání se tak projevuje spíše na severní Moravě a ve Slezsku.
Příjem v automobilu dává smysl zkoušet v okolí Ostravy a na Těšínsku.
Zajímavým zpestřením rozhlasového éteru na Ostravsku může být také místní DAB+ multiplex RB MUX.
|
Lokalita |
RB MUX (parametry a stanice) |
|
Bielsko-Biała/G. Szyndziel |
5B / 1 kW ERP |
Oproti veřejnoprávnímu multiplexu může díky bližší poloze vysílače i méně směrově omezenému anténnímu systému dosahovat na našem území vyšších úrovní signálu.
Možná podoba DAB+ sítí v České republice
Pravidelně aktualizovaný soubor koordinovaných vysílačů ze stránek německého telekomunikačního úřadu nás seznamuje s možným budoucím kmitočtovým přídělem pro naše výkonné vysílače na vysokých kótách.
Ze známých kmitočtů jsem se pokusil sestavit mozaiku sedmi vrstev DAB+ sítí (bez současné veřejnoprávní vrstvy kanálů 12C a 12D) tak, aby jednotlivé vrstvy byly na sobě pokud možno nezávislé a navzájem se neomezovaly. Kmitočty koordinované pro výkonné vysílače jsem ve většině případů povýšil na skupinová přidělení pro jednotlivé regiony. Přidělení kmitočtových bloků do vrstev má v některých regionech více stupňů volnosti, moje interpretace tedy není jediná možná.
Dnes prezentovaný odhad můžete konfrontovat se zhruba 10 let starou představou o DAB+ sítích, kdy se ještě počítalo s jednou vrstvou DVB-T ve III. pásmu. Najdete ji v článku Aspekty a úskalí zavádění digitálního rozhlasu T-DAB ve III. pásmu.
Aktuální stav DAB+ vysílání v ČR zhmotněný do seznamu DAB+ vysílačů v provozu naleznete například v tomto výpisu.
Velká písmena uprostřed regionů v mapách představují odhadované skupinové přidělení pro daný region. Menší písmena s bílým lemem pak nesou informaci o kmitočtových blocích jednotlivých vysílačů získaných z německých pramenů.
Pro území hlavního města Prahy se dá zřejmě uvažovat současné využití kmitočtového bloku určeného pro Středočeský kraj. Pokud je v mapce uveden blok určený pouze pro Prahu, je tak blokem, který dále umožní rozšířit kapacitu DAB+ vysílání cílenou na hlavní město.
Pokud některý vysílač v mapce nedisponuje svým číslem frekvenčního bloku, znamená to, že se v dané vrstvě neuplatňuje.
Zatímco první tři vrstvy využívají téměř celoplošně jeden kmitočtový blok, čtvrtá vrstva nese rysy možného regionálního členění v rámci jednoho, případně i více operátorů. Požadavek využít některý z bloků 7C nebo 7D pouze v jednom regionu by však znamenal nutnost nevyužít tento blok v sousedních regionech.
Kmitočtové rozdělení, kterému jsem přidělil číslo pět, se hodně blíží stávajícímu rozdělení multiplexu Českého rozhlasu na Čechy a Moravu.
Vrstvu DAB+ sítě, která by se dala stoprocentně regionalizovat, jsem ve skládačce DAB+ kanálů určených pro české vysílače bohužel nenalezl. Počet reálně využitelných vrstev DAB+ sítí tak bude s ohledem na možné požadavky na regionální dělení ve výsledku nižší než zmiňované číslo 7.
Při pohledu do výše uvedených mapek s odhadovanými kmitočtovými bloky budoucích řádných DAB+ sítí bystřím – jako občan pohybující se především v západní části naší země – u kanálů 5C, 9A a 11D.
Aktivace kanálu 5C v Praze by znamenala ukončení celkem běžného příjmu celoněmeckého DAB+ multiplexu DR Deutschland nejen v Praze a okolí, ale prakticky v celé oblasti české kotliny. Podobně vysílání Votic a Pardubic a dílem i Českých Budějovic na kanále 9A by znamenalo velké komplikace nebo nemožnost poslechu asi u nás nejběžněji přijímaného německého multiplexu MDR Sachsen. Blok 11D aktivovaný ve středních Čechách a v Krkonoších se připravuje uštědřit stopku příjmu veřejnoprávního multiplexu Bavorského rozhlasu v dlouhém pásu od severních Čech po jižní Čechy.
Koexistence více vysílačů bloku 11C – jižní Morava
Ukázku existující kmitočtové kolize našeho a zahraničního vysílače nacházíme na jižní Moravě. Optikou zájemce o příjem zahraničního vysílání zde řeším problematiku, kdy je nechtěný signál silnější než signál požadovaný, popřípadě požadovaný signál nemá o tolik vyšší úroveň, aby na svorkách přijímače splnil podmínku definovaného odstupu žádaného signálu od signálu rušícího.
|
Lokalita |
CityMUX Wien II (parametry a stanice) |
|
Wien 9/DC Tower 1 |
11C / 13 kW ERP |
|
Zlín Mladcová – TELEKO |
11C / 0,5 kW ERP |
Sbírku zahraničních multiplexů, které lze přijímat, doplňuji o regionální vídeňský CityMUX Wien II.
I v automobilu na tom budeme s příjmem trochu hůř než u celostátního multiplexu DAB+ Austria. V podmínkách motorizovaného příjmu si hrající přijímač do území českého „narušitele“ pravděpodobně nedovezu.
Zlínský vysílač multiplexu TELEKO DAB(1) má významné směrové omezení na Rakousko, které prakticky vylučuje možné rušení na rakouském území (k tomu jsou ostatně ta omezení určena). Kanál 11C byl pro Zlín koordinován před řadou let pro České Radiokomunikace do Vizovic na TV převaděč. Tedy dříve, než začal vysílat rakouský regionální multiplex na stejném kanále.
Výpočet pokrytí s daty obou vysílačů určí území, kde bude pravděpodobně možné nerušeně přijímat jeden nebo druhý vysílač, a zónu, kde se oba vysílače mohou rušit, tj. nebude hrát ani jeden z nich. Na reálný stav možnosti boje s rušením má samozřejmě vliv směrovost použitých antén, azimuty, ve kterých na anténu přichází žádaný a rušící signál, i přirozené překážky pro šíření elektromagnetických vln.
Koexistence vysílačů bloku 9A – střední a severní Čechy
Když se před několika měsíci objevila v německých zdrojích odsouhlasená koordinace kmitočtového bloku 9A na vysílači Votice, nevěřil jsem vlastním očím. Podobně jako v případě 11C na jižní Moravě náš vysílač na německém území pravděpodobně rušit nebude. V Praze je nejsilnějším německým vysílačem na kanále 9A vysílač Neustadt.
Podívejme se, jak by se mohly oba vysílače „prát“ na našem území. (Realita při uvažování širší sítě vysílačů multiplexu MDR Sachsen bude samozřejmě složitější.)
|
Lokalita |
Multiplex MDR Sachsen |
|
Neustadt/Unger |
9A / 10 kW ERP |
|
Votice, koordinace |
9A / 10 kW ERP |
Vysílač Votice v podmínkách, kdy je pro jeho příjem použita směrová anténa na střeše budovy, pokrývá prakticky celé Čechy.
I v podmínkách mobilního a přenosného příjmu se Votice mohou uplatnit na územích severně od Prahy.
Značná část severních Čech se může při koexistenci obou vysílačů ocitnout v šedé zóně, kde nebude možné přijímat ani jeden z těchto vysílačů.
Zahraniční DAB+ sítě mohou rozšířit programovou nabídku českých posluchačů, často se s nimi počítá i ve společných televizních anténách. Mohou české posluchače motivovat k zájmu o technologii DAB+ a nákupu kvalitních audiosystémů počítajících s použitím externích antén.
S budoucím rozvojem DAB+ sítí u nás je nutné počítat, že se volné kmitočty budou postupně obsazovat. Zájmové kmitočty použité v sousedních zemích a přijímané běžně u nás by ale mohly přijít na řadu až na konec, až to bude nevyhnutelné.
ČLÁNKY DO MAILU
