Příběhy z historie českého internetu: Česká Wikipedie vznikla v Brně a jen díky esperantu

Půjčil jsem mu nějaké peníze, sestra mu půjčila peníze a on koupil počítač. Tenkrát to byl ještě program T602, který psal jako psací stroj, ale už uměl zarovnat řádky, obrazovka byla černobílá a tak dále. Potom nám jeden náš kamarád z Německa přivezl repasované počítače, to už bylo v 90. letech, takže se to smělo. 

Redigovat jsem tedy začal na obyčejném počítači s T602, museli jsme nejdřív rukou doplňovat esperantské stříšky. Potom kamarád vymyslel prográmek, jak je tam dodávat automaticky. Nakonec jsme získali programy, jako jsou Wordy a OpenOffice a tak dále, které už esperanto umí, takže z toho vznikla sazba. 

Legrace byla, že když jsme měli v roce 1990 esperantský kongres, myslím, že to bylo v Třebíči, tak jsem tam mluvil o tom, že jsme začali zpracovávat text na počítači a že věřím, že to bude brzy vypadat jako sazba. Nějaký inženýr se tam přihlásil a říkal, že to je iluze, že to bude trvat ještě 50 let, než vůbec budou počítače schopny psát jako tisk. No a trvalo to dva roky, než nám ten německý kamarád přivezl laserovou tiskárnu. 

V roce 2000 jsem do našeho časopisu napsal takový malinký článeček o tom, že bychom v esperantu potřebovali všeobecnou encyklopedii. Nejenom o esperantských věcech, jako byla ta z roku 1935. Ta se zabývala jenom esperantem, různými významnými esperantisty, časopisy, organizacemi, knihami a tak dále. 

Já jsem ale říkal, co je to za mezinárodní jazyk, který nemá všeobecnou encyklopedii? Ale nevěděl jsem, jak na to. A za dva roky přišel časopis Esperanto z Rotterdamu, kde se objevila reklama na Wikipedii. A že tam každý může přispívat. Zajásal jsem a hned jsem se vrhl k internetu. 

K tomu ještě musím říct, že internet tehdy v podstatě začínal. Pracuji třicet let v prodejně elektrosoučástek v Brně na Vranovské 14 a tehdy k nám přišla firma Clavis a nabídla nám internet. Přijali jsme ho na prodejnu a já jsem si ho vzal i domů. Tak jsem začal pracovat na internetu a seznamovat se s ním. Musel jsem se vždycky přihlásit modemem, ten zpíval jako kanárek a platilo se za každou minutu. Takže jakmile jsem něco udělal, tak honem pryč, že ano. No a pak mě vždycky poslali fakturu. 

MB: Pan Malovec se dozvěděl o vzniku esperantské Wikipedie a přivítal ho. Hned napsal Chucku Smithovi, který tedy esperantskou Wikipedii jako nováček v tom jazyce založil, a informoval ho o tom, že se v České republice v Dobřichovicích krátce poté bude konat konference o využití esperanta ve vědě a technice. 

Smith se zrovna vydával na cestu po evropských zemích, právě za účelem propagovat esperantskou Wikipedii a získat pro ni přispěvatele, a zařadil tuto konferenci na svůj program. Ti dva se setkali v listopadu 2002 v Dobřichovicích, kde se domluvili na další spolupráci na esperantské Wikipedii. 

Chuck Smith tehdy mimo jiné řekl: „podívej Mirku, když Wikipedia ještě neexistuje v češtině, nechceš nám pomoct ji založit?“ Slovo dalo slovo, a když se potkali potom v Brně – a jsme hrdí na to, že česká Wikipedie vznikla v Brně – tak Smith pana Malovce navštívil, pár dní spolu pobyli a domluvili na dálku se správci v Americe, že Miroslav Malovec přeloží uživatelské rozhraní a základní návody k Wikipedii do češtiny. 

Zajímavé je, že k tomu došlo překladem z esperanta. Malovec nebyl kovaný v angličtině, ale znal prostředí esperantské Wikipedie, takže z ní byl schopný přeložit texty do češtiny. Tyto texty se pak staly se základem české Wikipedie a tomu vděčíme mimo jiné za slova, jako je wikipedista, nebo za to, že je v češtině Wikipedie, nikoliv Wikipedia. Je to inspirováno esperantským názvoslovím, které už tehdy existovalo.

MB: Chuck Smith je oproti Miroslavu Malovcovi generačně mladší. V době, kdy se potkali, to byl čerstvě absolvovaný student, pochází ze Spojených států amerických a někdy v roce 2001 se seznámil s esperantem na internetu a začal se tento jazyk učit. Zároveň v té době dělal školní projekt na téma stránek na principu wiki. 

V té době se nedalo ještě mluvit o Wikipedii, ta teprve vznikala, ale on na ni přišel díky tomu, že projekt Nupedia, ta byrokraticky organizovaná encyklopedie, která Wikipedii předcházela, právě v té době přecházela do formátu stránek, které může každý editovat. To ho zaujalo, takže kromě toho, že napsal práci a dokončil školu, stal se přispěvatelem Wikipedie. A protože ve stejné době byl nadšeným esperantistou, navrhl zřízení esperantské Wikipedie a stal se jejím prvním správcem a prvním přispěvatelem do tohoto jazyka. 

Perličkou je, že nedávno mu bylo správcovství odňato, protože už není aktivní. Projekt žije dál a zakladatelé byli de facto odejiti a dělají nové aktivity. Bohudík jsou tady ještě s námi, takže si o tom můžeme povykládat. Já sám jsem se od Chucka dozvěděl řadu podrobností. 

Tehdy už existovaly jiné wiki. Někteří esperantisté ve Spojených státech tvořili vlastní encyklopedie a on od nich získával jejich obsah, protože jim vysvětlil, že mezinárodní a otevřený projekt má větší budoucnost. A to byl dobrý směr, protože Wikipedie zůstala, i když ty malé projekty už těžko dohledáme. 

Podporoval také mnohojazyčnost Wikipedie, takže mu nešlo jenom o esperanto. Jako první navrhl, že by se měly zřídit Wikipedie v mnoha jazycích a že by je měla Wikipedia podporovat a rozšířit software, a založil projekt na koordinaci různých jazykových verzí Wikipedie. 

Dlouhou dobu, až do roku 2004, byla totiž hlavní stránka wikipedia.org čistě anglickou verzí. Všechny ostatní verze v jiných jazycích byly považovány za odnože, případně se hovořilo jenom o překládání článků z angličtiny do jiných jazyků. Nikdo ani neuměl získat v USA jako přispěvatele mluvčí těch jazyků, už třeba jen kvůli jazykové bariéře, nebo kvůli tomu, že žili v Evropě. 

Chuck Smith byl jedním z mála lidí, kteří měli kontakty prostřednictvím esperantského světa a šířili myšlenku zakládání Wikipedií v jiných jazycích. Nakonec bylo asi šest jazykových verzí Wikipedie založeno esperantisty právě v nějaké návaznosti na Chucka Smithe.

V květnu 2002 vyšel na serveru Živě.cz článek s názvem Wikipedia, svobodná encyklopedie autora Hynka Hankeho, který se stal velmi významným pro českou Wikipedii. Ještě téhož dne došlo k první editaci. Objevila se pouze jedna věta, ale de facto byla založena první stránka české Wikipedie, i když se projekt pak ještě půl roku nerozvíjel. 

Stanislav Brožek tehdy našel, a je to v diskuzi pod článkem zaznamenané, informaci o Wikipedii a psal, abychom místo tradičních hloupých diskuzí pod článkem radši zkusili založit českou verzi. Takže jeden z davu založil českou verzi Wikipedie jenom tím, že napsal článek, ještě se spletl v adrese a podobně, ale tím se to nastavilo. 

Když potom přišel pan Malovec, tak už vlastně sahal do něčeho, co existovalo, byť to byla jediná věta, která tam vydržela velmi dlouho. Živě.cz si toho je vědomo. Když bylo 20. výročí Wikipedie, vydali nový článek o tom, jak psali o Wikipedii před 20 lety. Někteří lidé zkoušeli, že je do dneška možné do té diskuze psát. 

Internet je živoucí organismus a mně se podařilo dohledat i věci, o kterých třeba dnešní wikipedisté nevěděli, protože v té době, když vyšel článek o jednom bizarním projektu, ještě nikdo netušil, že vzniká něco velkého. Podobně, když vznikala německá Wikipedie, bylo to velice narychlo, protože německé noviny přinesly zprávu o anglické Nupedii a oni pochopili, že je dobré mít tam i místní verzi, tak rychle sháněli někoho na překlad, někdo to tehdy přeložil a od té doby to tam zůstává.

Ale zpátky k Miroslavu Malovcovi a jeho příspěvku ke vzniku České Wikipedie.

MM: Přihlásil jsem se do esperantské Wikipedie a tam se mě ujal Chuck Smith. Seznámili jsme se potom v Dobřichovicích na konferenci o aplikaci esperanta ve vědě a technice. On potom asi za 14 dní jel přes Brno do Budapešti, zastavil se u mě doma a dohodli jsme se na dvou věcech. Jednak že tam přepíšu esperantskou encyklopedii z roku 1935 a zároveň mě požádal, abych přeložil nápisy, co jsou na obrazovce, do češtiny. 

Stáhl mi z internetu nějaký soubor a řekl mi „to, co je anglicky, nechat, to jsou pokyny pro stroj, a co je v uvozovkách v esperantu, to přeložit do češtiny“. Pro kontrolu mi to stáhl i v angličtině. 14 dní jsem to překládal a největší problém byl s názvy jazyků. Bylo tam 170 jazyků, o mnohých jsem ani nevěděl, že existují, tak jsem hledal, jak se jmenují česky, hlavně ty africké. 

Na Silvestra 2002 jsem to měl hotové, poslal jsem to mailem Brionu Vibberovi, který mi asi za týden napsal, že už je to na webu. Později jsem zjistil, že česká Wikipedia vlastně vznikla už v květnu, ale anglicky. Bylo tam napsáno Welcome to Czech Wikipedia a nikdo se tam nechtěl hlásit. Teprve když se tam objevilo české rozhraní, začali se tam najednou hrnout lidé. 

Já už jsem to nechal být a potom jsem se věnoval hlavně esperantské wikipedii. Do té české jsem přispíval články o esperantu, o esperantské literatuře a tak dále. Pak jsem najednou zjistil, že jsem veden jako zakladatel, tak jsem si řekl, proč ne, to je reklama pro esperanto. 

Nejdřív se mi ozval nějaký internetový časopis, poslali mi otázky, tak jsem jim všechno povykládal. Potom jsem byl pozvaný na wikikonferenci na hvězdárně v Brně, tam jsem to taky vyprávěl. Potom jsme měli wikikonferenci ve Strážnicích, tam jsem dokonce měl přímý vstup do televize, který se málem prošvihnul, protože mi řekli, že mám přijít v půl osmé, já jsem přišel ve čtvrt a oni to dávali o čtvrthodinu dřív, takže jsem to jen tak tak stihnul. Ani učesat jsem se nesměl (smích).

Takže jste hlavně přeložil texty pro rozhraní první verzi české Wikipedie a o založení samotné stránky a všechny věci kolem se postarali lidé z mezinárodní Wikipedie?

MM: Přeložil jsem jenom ty nápisy jako edituj, poslední změny, první změny a takové věci. To, co uživatel vidí na obrazovce. Z toho vznikla česká Wikipedie. Dál už to běželo v podstatě samo od sebe, lidé začali přispívat, některé jsem ani neznal. Jak říkám, já sám jsem tam posílal příspěvky hlavně o esperantu. A do esperantské Wikipedie jsem hlavně přispíval o české kultuře, vybíral jsem si spisovatele, malíře, hudebníky. Tak nějak to běželo potom už beze mě.

MB: Miroslav Malovec bývá považován za jakéhosi zakladatele české Wikipedie, protože se mu podařilo rozjet první zakládání článků a nalákat první přispěvatele. Nejdřív to byli esperantisté, pak další lidé, kteří se přidali, když viděli, že už se tam něco děje. Ale už od minimálně května 2002 tam nějaký obsah byl a byla to pouze jedna stránka. Nejspíše i v předchozích měsících existovalo něco, ale bylo tam úplně prázdno. 

Wikipedie se v určité době rozhodla založit prostory pro Wikipedie v mnoha jazycích, ale žádným způsobem nezískávali uživatele. Takže se stalo, že v květnu 2002 tam přišel jeden člověk, já jsem ho dohledal, byl to Stanislav Brožek z Roudnice nad Labem. On už si to ani neuvědomuje, protože to bylo strašně dávno. Napsal tam: „Takže Češi do toho, první, co musíme vyřešit, bude kódování našeho milého jazyka.“ A vznikla diskuze ke kódování. 

To byla doba, kdy ještě nebyl Unicode, takže se to řešilo. Nakonec byl do Wikipedie připraven právě díky esperantu, protože to byl jeden z prvních jazyků, které tuto potřebu měly, esperanto používá několik znaků s diakritikou, aby se nemusely používat spřežky. Japonci a Poláci kvůli tomu zakládali vlastní odnože Wikipedie, protože jejich abeceda nebyla podporovaná, a vrátili se až později. 

No a na této jedné stránce to zůstalo dlouhou dobu, nikdo další tam nepřispíval a teprve potom za půl roku se pan Malovec rozhodl to rozšířit, zkopíroval strukturu úvodní stránky z esperantské Wikipedie a začal tam psát o tom, co ho bavilo, o literatuře, o esperantu. 

Neměl v úmyslu stát se správcem, i když jím byl brzy učiněn právě proto, aby mohl upravovat rozhraní. Dlouhou dobu byl jediným správcem české Wikipedie, to znamená člověkem, který tam mohl třeba něco mazat nebo jmenovat jiné lidi správci. On to ani možná nevěděl a po určité době se na něho ostatní přispěvatelé, kteří se tomu začali věnovat mnohem víc než on, začali trošku hněvat, nerozuměli kontextu, a nakonec byl správcovství zbaven a byl jmenován někdo jiný. Pak už začala další epocha, kterou jsem ještě ve své knize nepopsal. To bude na nějaké příští pokračování.

Na začátku tisíciletí se připojení k internetu v Česku většinou realizovalo vytáčeným připojením, ceny nebyly úplně nízké, počítaly se většinou od minuty, a internet nebyl běžným vybavením domácnosti. Jak se s tím první wikipedisté vypořádávali, jakým způsobem se připojovali k internetu a jak vůbec byli technicky schopni účastnit se vytváření Wikipedie? Bylo tehdy připojení k internetu problém?

MB: Byl to určitě problém. Sice ty stránky tomu byly přizpůsobené, jakož to celý internet. Na Wikipedii nebyla vůbec žádná videa, a pokud tam byly obrázky, tak jen v malém rozlišení, aby se to na tom tisícinásobně pomalejším připojení stíhalo načíst. Encyklopedie také nevyužívá tak bohatého HTML a různých technických možností, které máme dneska – mapy a podobně. Stránky se tím pádem stahovaly docela rychle, software byl pomalý, protože požadavků taky nepřicházelo tolik a uživatelů nebylo velké množství. 

Na druhou stranu internet v té době používali zejména lidé na univerzitách, kteří byli nadšení do podobných projektů, takže wikipedistů se rekrutovalo i z toho malého množství uživatelů hodně. V okamžiku, kdy bylo umožněno komukoli přispívat a všechno měnit, začala encyklopedie rychle růst. Lidé tam chodili, zkoušeli to a stávali se wikipedisty. Nebylo ani mnoho vandalů, protože tehdy bylo běžné, že na internetu jsem mohl pokazit spoustu věcí, nebo jsem mohl vystupovat spolu s odborníky a všichni si to uvědomovali a nesnažili se toho nějak zneužívat.

Nicméně je pravda, že spousta lidí neměla možnosti přispívat, a Chuck Smith třeba do diskuze Američanům psal, že by bylo vhodné navrhnout nějaký offline editor Wikipedie, protože lidé například ve východní Evropě, kam docestoval po návštěvě České republiky, nemají přístup k internetu a že potkal lidi, kteří by byli ochotní přispívat, ale nemají často možnost se připojit, takže by chtěli psát doma a potom ty své úpravy zpětně do Wikipedie nahrát. 

Pokud vím, tak se to ale nikdy nerealizovalo, protože by to nabourávalo koncept online spolupráce. Spíše se to vyřešilo za pár let tím, že se internet stal dostupnějším. Nicméně i do dneška existují projekty, které dělají offline verze Wikipedie, zejména projekt Kiwix, který šíří data do zemí, kde buď je omezená svoboda vyjadřování, nebo tam nejsou technologie dostatečně rozšířené. Wikipedie se dá takto studovat v nějakém otisku, ale přispívat do ní nejde, na to bylo vždycky potřeba být připojený. Případně si můžete napsat článek offline, ale tím riskujete, že mezi tím už ho někdo jiný změnil a vy potom musíte své změny zapracovat do jeho díla.

Česká Wikipedie vyrostla z komunity esperantistů. Když se teď podíváme do současnosti, jsou pořád mezi těmito dvěma komunitami nějaké průniky?

MB: Určitě. Do Wikipedie v naší zemi přispívá velice aktivně zhruba sto lidí. To jsou ti, kdo mají aspoň stovku editací za měsíc. A asi dva tisíce lidí má nějakých pět editací měsíčně. On je tam potom samozřejmě dlouhý ocas, to znamená, že spousta lidí přispěje jednou, dvakrát za měsíc, a i třeba pod IP adresou, u které ani nevíme, kdo to vlastně je, nejsou registrovaní. Encyklopedie se nějak zvládá udržovat a ti nejaktivnější lidé už nejsou jenom ti, kteří začínali dávno, ale určitě jich zůstalo hodně. Já jsem patřil k těm nejstarším přispěvatelům a do dneška je hodně těch lidí v mé věkové skupině. Je trošku problém, že novější generace už mají jiné postupy a přístupy. Problém je už jenom používání mobilního internetu: jak mám na mobilu psát články? Jsou určené spíš na konzum sociálních sítí, které tím taky zamávaly.

To se ale spíš týká budoucnosti nebo demografie Wikipedie. Otázka ale směřovala na esperantisty. To jsou nadšenci, podobně jako první wikipedisté. A věřím, že je to propojené do dneška. Nakonec na setkání Wikimania, které proběhlo v roce 2024 v Katovicích, nás z České republiky bylo asi patnáct, z toho čtyři esperantisté. A i když jsme dělali sraz esperantských wikipedistů, sešlo se nás asi deset a k tomu ještě někteří další účastníci z celkového počtu asi tisíc lidí tam byli, ale nezúčastnili se. 

Takže na Wikipedii je naše zastoupení poměrně velké. Kdyby to tak bylo na světě, tak bychom jako esperantisté byli rádi. Ale ukazuje to, že je tady nadprůměrné zastoupení různých okrajových společenských skupin nebo zájmů, protože je to podobné. Esperanto je jazykový nástroj, jak překonávat hranice, a Wikipedie zase technologický nástroj, jak šířit informace po světě, jak je reprezentovat. 

Zároveň je mezi esperantisty mnoho programátorů, což vychází z toho, že ten jazyk je bez výjimek a je pravidelný a je to něco mezi počítačovými a lidskými jazyky. Takže i esperantisté si dovedou sami leccos naprogramovat, což je právě třeba ukázka toho Briona Vibbera, který byl vůbec prvním placeným zaměstnancem nadace Wikimedia. Původně se jako student a esperantista věnoval přepsání kódu, softwaru Wikipedie, aby podporoval Unicode. Nakonec unicodoval celou Wikipedii, zpřístupnil ji pro mnoho dalších jazyků, které využívají nejenom základní anglickou abecedu. A dodnes se stará o určité aspekty softwaru MediaWiki.

Já jsem na Wikipedii narazil v roce 2004, ve stejné době jako na esperanto. Obojí mi zůstalo už po dvacet let. Na Wikipedii jsem nejdřív opravoval chyby. V papírových encyklopediích mě vždycky iritovalo, že něco není správně, nebo se něco změnilo, tak jsem si to třeba dopisoval tužkou. Ale to bylo jenom pro mě, nikdo jiný to neviděl. 

Podobně jsem měl problém, že papírové encyklopedie neměly hypertext, takže jsem měl pět prstů a všechny jsem použil jako záložky a už se mi nedostávalo prstů, abych se vracel k tématům a procházel hierarchií hesel. Tohleto všechno na internetu odpadá. Rád opravuju jiné lidi, pokud vidím chybu, tak mi to vadí. 

A nakonec lidi říkají, že noviny nebo knihy jsou větší pravda, no ale tam, když se stane, že je nějaký omyl, tak už to nikdo neopraví. Na Wikipedii to opravit můžu. A kromě toho tam můžu psát věci, které mě zajímají. Zpracoval jsem témata, která jsou mi blízká, třeba ze svého regionu nebo ze svých oblastí zájmů, do podoby článku na Wikipedii. Ze sledovanosti vím, že už tisíce lidí si je otevřely, četly a poučily se. Tak vlastně mohu i jakýmsi způsobem to téma propagovat. 

Ne, že bych na Wikipedii psal reklamu, to se nesmí, ale to, že téma na Wikipedii bude, je má zásluha a jakási má odpovědnost. Říká se, že když něco na Wikipedii nenajdete, tak to není chyba Wikipedie, ale toho, že jste to tam nenapsali vy, kdo tomu rozumíte. Takže přidávám svůj kousek k encyklopedii, kterou sám samozřejmě používám. 

Zároveň mě baví, když něco napíšu a někoho jiného to taky zaujme a doplní něco jiného, co jsem zase já nevěděl. Společně vlastně skládáme obrázek světa a navzájem se přitom učíme a spolupracujeme, třeba i s lidmi, které jsem v životě nepotkal a nepotkám. To na internetu nehraje roli.