Skoro celý vyspělý svět s napětím očekává, co se stane 1. ledna se všemi s elektronickými zařízeními. Tento problém se zdaleka netýká pouze počítačů – postiženy jsou všechny oblasti lidské aktivity. Právo obávat se máme prostě všichni: „Je můj počítač připraven na rok 2000?“ „Nezhroutí se mi software?“ „Bude mi fungovat mikrovlnná trouba?“ „Nespadne se mnou letadlo?“ – to je jen příklad otázek, které si mohou klást lidé skoro po celém světě. Podobné katastrofické názory jsou však přiživovány firmami, kteří se tímto problémem zabývají, hledají řešení a celkem s lehkostí zdůvodňují, kam plynou miliony ze státního rozpočtu, což by se dalo uvést na konkrétním případě našeho Úřadu pro státní informační systém, kde byly vypláceny horentní sumy za zhotovení výzkumů, týkajících se připravenosti státní správy na přelom roku 1999/2000. Každá země provedla více či méně opatření se snahou zmírnit dopady tohoto neobvyklého problému. Pozornost je soustřeďována na to, zda jsou současné systémy schopny operovat na bázi 4 číslic u letopočtu místo dvou, které se používaly v začátcích kvůli úspoře objemu dat. Kontrolován je i případný software. Na jednu oblast se však pozapomíná: na počítačové viry. Na ni mnoho lidí při úvahách o vlastní připravenosti na rok 2000 vůbec nepomýšlí.
U nás tato varianta zatím nebyla ani zmíněna, FBI a jiné bezpečnostní služby Spojených států amerických přitom zaznamenaly již alarmujících 30.000 výhrůžek od počítačových hackerů, kteří prohlásili, že chtějí tímto neobvyklým způsobem oslavit příchod nového roku a milénia. S těmito čísly a ještě dalšími informacemi nedávno přišel Lou Marcoccio, ředitel pro celosvětový výzkum u poradenské firmy Gartner Group. Přestože k nim můžeme přistupovat jako k myšlenkám někoho, kdo z tohoto problému profituje, rozhodně bychom je neměli brát na lehkou váhu.
Svou myšlenku Marcoccio rozvádí následujícími slovy: „Většina z těchto výhrůžek je pouze nicotného charakteru, ale kdyby bylo do světa puštěno například pět nebo deset různých virů, tak by to překonalo možnosti společností tvořících antiviry jako adekvátní obranu proti těmto škůdcům.“ Viry mohou být různého druhu – tím nejznámějším z poslední doby, jehož živnou půdou byl Internet, je bezesporu Melissa. V tomto případě však dopadli společnosti či jednotlivci ještě relativně dobře – vzhledem k jediné verzi šířené mezi poštovními servery mohli programátoři replikovat virus a rozesílat patche (zmutované viry poskytující ochranu) na jednotlivá systémová místa ještě předtím než došlo k jejich infikování.
„To však byla otázka jen jednoho viru, vzhledem k náročnosti práce nemohou tyto společnosti pracovat na deseti najednou. To je téměř nemožné. Většina počítačových virů totiž pochází od amatérských hackerů, kteří znají jeden druhého a psaním a tvořením nových úspěšných virů si jeden před druhým získávají respekt a úctu“, řekl dále k tomuto problému Marcoccio.
Pozornost počítačově gramotné veřejnosti se v současné době koncentruje především na jedno datum: 1. ledna 2000 a její intenzita ještě poroste s následným přibližováním se k tomuto dni, není ideálnější příležitosti, jak si vydobýt renomé nejen u kolegů hackerů, ale i na celém světě – i negativní reklama je reklama. „Mnohým z těchto lidí ani nezáleží na tom, zda budou zatčeni. Prostě chtějí být známými.“ říká dále Marcoccio.
Obrana proti těmto virům je jednoduchá, leč ne stoprocentní: důsledně kontrolovat to, co stahujeme a odkud (u důvěryhodných serverů by měla být daleko menší pravděpodobnost než u serverů typu Tripod, Geocities či Fortune city). Více a lépe vám však bohužel neporadím.
Pouhá nálepka či záruka s názvem „Y2K ready“ vůbec nic neřeší, je to jen určitý předstupeň připravenosti. S používáním Internetu si totiž musíme začít dávat pozor na nové a nové viry s cílovým datem 1. ledna 2000. Čím dříve začneme, tím menší škody mohou být napáchány právě na tom našem počítači – už je věru nejvyšší čas.
ČLÁNKY DO MAILU