Přelaďování je u konce. Co nám dal a vzal přechod na DVB-T2?

Ve středu 28. října skončilo z lokality Ploštiny DVB-T vysílání Multiplexu 3. Uzavřel se tím proces přelaďování a výměn televizních přijímačů, který trval nakonec téměř rok. Největší provozovatel televizních vysílačů v zemi, firma České Radiokomunikace, ho hodnotí jako úspěšný. Přechod na DVB-T2 se podle ní týkal zhruba 2,5 milionu českých domácností.

„Diváci získávají všechny nejsledovanější TV programy zdarma a řadu z nich v HD kvalitě,“ trvá si na svém operátor. Reálně však v plném HD vysílá jen Česká televize a menší komerční provozovatelé. Velké soukromé televizní skupiny nemají důvod nabízet vysoké rozlišení v pozemním vysílání, protože chtějí diváky nalákat na placené formy distribuce.

„Bylo to opravdu náročné období. Intenzivně jsme se připravovali několik let, nakoupili jsme velké množství technologií, zavedli certifikační proces pro televizní přijímače, proškolili výrobce, prodejce i anténářské společnosti. Vytvořili jsme a vysíláme televizní informační kanál k přechodu na DVB-T2. Projeli jsme s informační kampaní celou republiku. A především jsme celý proces zvládli tak, aby diváci měli stále zachovanou možnost bezplatného příjmu televizního vysílání,“ prohlásil generální ředitel Českých Radiokomunikací Vít Vážan.

Osvěty se ujala také firma Digital Broadcasting, další významný provozovatel televizních vysílačů. Podobně jako České Radiokomunikace spustila vlastní televizní program věnovaný přechodu na DVB-T2 a uspořádala semináře pro anténáře.

„Pozemní vysílání potvrzuje dlouhodobě pozici nejsilnější platformy v Česku. Je spolehlivé, nezávislé na počtech lidí, kteří ho využívají, umí nabídnout nejmodernější služby, vysoké rozlišení, pružnost při vzniku nových TV programů, propojení s internetem prostřednictvím HbbTV. Jsme potěšeni, že mu lidé stále zachovávají přízeň, je to odměna za tvrdou práci v uplynulém období,“ dodává Vít Vážan.

Průzkumy zas tak optimistické nejsou, záleží na tom, s jakými čísly se pracuje. Podle agentury Nielsen Admosphere klesl podíl domácností zcela závislých na vysílání přes anténu pod 50 procent, naopak roste zájem o placené služby, zejména IPTV. Když si ministerstvo průmyslu nechalo udělat průzkum v září 2019, tedy ještě před začátkem vypínání DVB-T, neobešlo se bez pozemního digitálního vysílání 45 procent domácností.

Z výsledků dlouhodobého výzkumu Asociace televizních organizací na jaře 2020 vyplynulo, že 21,3 % českých domácností využívalo satelitní televizi, 15,5 % kabelovou televizi a 13 % IPTV. Tuzemské domácnosti také často způsob příjmu kombinují, protože v nich stoupá počet televizorů. Na diváky odcházející z DVB-T cílily své reklamní kampaně například O2 TV nebo T-Mobile TV a podle dostupných obchodních výsledků se zdá, že úspěšně. Počet předplatitelů O2 TV postupně stoupá k půl milionu.

Bez České televize by to nešlo

Nejviditelnějším tahounem „druhé digitalizace“ byla stejně jako před lety Česká televize. Technologické investice a inovace kvůli přechodu na DVB-T2 ji stály stovky milionů korun ročně. Svou přechodovou síť spustila už na jaře 2018 a jako hlavní benefit divákům přinesla všechny své stanice ve vysokém rozlišení. Na bedrech ČT ležela také do značné míry informační kampaň, protože stát se k ní rozhoupal s velkým zpožděním až na podzim 2019 a komerční stanice s ní nechtěly mít přinejmenším ze začátku nic společného.

Divácké centrum ČT vyřešilo přes 23 tisíc telefonických a e-mailových dotazů, pro 53 % lidí byla Česká televize nejdůležitějším informačním zdrojem. Aktivity Českých Radiokomunikací byly v tomto směru spíše okrajové (využila je čtyři procenta respondentů). Z výzkumu dále vyplynulo, že 85 % dotazovaných mělo o změně vysílání informace a 94 % se shodlo na tom, že informace byly snadno dostupné a byly prezentovány srozumitelně a jasně.

Určité rozpaky byly spojené s tím, jak vlastně diváky k přechodu na DVB-T2 přesvědčit. Celý proces je vynucený v důsledku evropského politického rozhodnutí, že pásmo 700 MHz dostanou mobilní operátoři pro rozvoj vysokorychlostních sítí. Digitální televize tedy musela uhnout, ale přirozené motivátory k přechodu chyběly. Mluvilo se tedy o lepším rozlišení nebo širší nabídce stanic, aby se vysvětlilo, proč musí domácnosti zase utrácet za set-top boxy, potažmo nové televizory.

Jednoznačný posun je vidět u zmíněného multiplexu ČT – nabízí HD vysílání všech programů, více zvukových stop (originální zvuk, zvukový popis) a také přenos celoplošných a digitálních programů Českého rozhlasu se zvukem v CD kvalitě (AAC-LC s bitrate >= 128 kb/s). Díky Českým Radiokomunikacím je možné sledovat rovněž ukázku Ultra HD vysílání v podobě stanice NASA UHD.

Problémy s příjmem

Velké jednofrekvenční sítě mohou v některých oblastech komplikovat až znemožňovat příjem DVB-T2 multiplexů, což se týká především multiplexu České televize.

Zkraje roku musely České Radiokomunikace dořešit problémy s kvalitou signálu veřejnoprávní sítě v Krkonoších. Podle jejich prvních vyjádření vznikaly zřejmě kvůli mnohačetným odrazům signálu od okolního kopcovitého terénu. Firma doporučila tamním domácnostem používat směrovou přijímací anténu. V červnu pak zprovoznila dva dokrývače: ve Špindlerově Mlýně a ve Vrchlabí.

Další komplikace přineslo pozastavení přechodu na DVB-T2 kvůli pandemii koronaviru, kvůli němuž se všechno protáhlo o čtyři měsíce. V červnu to vedlo k rušení Přechodové sítě 13 firmy Digital Broadcasting polským vysílačem Sněžné jámy. Ve východních Čechách se proto ještě před prázdninami urychleně přelaďovalo.  

Český telekomunikační úřad sice stále dostává každý měsíc desítky stížností na nekvalitní příjem DVB-T2, následné šetření ale obvykle ukáže, že příčiny nejsou na straně vysílací infrastruktury. Naprostá většina problémů je způsobena závadami na přijímačích diváků, jejich nesprávným nastavením nebo zapojením. V podstatě ustaly problémy s rušením způsobeným základnovými stanicemi LTE.

Například v září letošního roku byla příčinou špatného příjmu televizního vysílání ve 46 případech závada zařízení, v 6 případech se jednalo o vliv zastínění a odrazů nebo nepokrytou oblast, v 9 případech rušení ustalo nebo mělo sporadický výskyt. V jednom případě Český telekomunikační úřad zaevidoval rušení vysílačem ze zahraničí, konkrétně kolizi vysílačů Jeseníky-Praděd a Kalisz-Mikstat pracujících na 26. TV kanálu.

Také dohledové centrum Českých Radiokomunikací v podzimních dnech zaznamenává zvýšený počet dotazů a stížností na sníženou kvalitu příjmu televizního vysílání. „Důvodem těchto problémů však není technická závada na straně vysílačů, ale meteorologický jev zvaný teplotní inverze. Inverzní typ počasí se vyskytuje v podzimních a zimních měsících a často výrazným způsobem narušuje standardní podmínky šíření elektromagnetického signálu. Při inverzi většinou dochází k tomu, že standardně přijímaný signál je rušen dálkovým příjmem ze vzdálených vysílačů, které jsou za běžných podmínek zcela mimo dosah přijímací antény,“ vysvětluje firma.

Snížená kvalita příjmu při inverzi se pak projevuje typickým čtverečkováním v obrazu nebo výpadky zvukové stopy. V lokalitách s obtížnějšími příjmovými podmínkami může teplotní inverze vést až k úplné ztrátě příjmu. Na straně vysílačů s tím však technicky nejde nic dělat.

České Radiokomunikace proto obecně radí, že je třeba ve zvýšené míře dodržovat základní zásady instalace přijímací techniky. Především jde o preferenci venkovních antén před náhražkovými pokojovými. Používat raději ziskovější a směrové antény a optimálně se vyhnout i používání anténních předzesilovačů. Vždy používat kvalitní techniku, odborně instalovanou a vhodnou pro DVB-T/DVB-T2 vysílání. Toto platí zvláště pro anténní zesilovače.

Přínos pro operátory

A když už je řeč o technice, jaký měl vlastně celý přechod přínos pro operátory celoplošných sítí? Datová kapacita multiplexu se navýšila zhruba o 50 procent. Díky využití efektivnějšího obrazového kodeku H.265/HEVC se do DVB-T2 multiplexu vejde více než třikrát více programů ve standardním rozlišení oproti situaci, kdy byl v DVB-T využit kodek MPEG2.

Do multiplexu DVB-T2 se vejde více programů ve vysokém rozlišení (HD), než jich bylo možné umístit ve standardním rozlišení (SD) do multiplexu DVB-T s MPEG2.

Obecně se operátorům otevřela možnost zavedení placené televizní nabídky, s čímž od října začal Skylink v Praze a okolí, kde představil službu Anténa+.

Následující tabulka přináší srovnání datových rychlostí a ukázku počtu programů v našich celoplošných DVB-T a DVB-T2 multiplexech. V DVB-T se hlavní programy vysílaly v MPEG2, později byl pro další programy využit též kodek MPEG4.

Datové toky a počty televizních stanic v celostátních multiplexech před a po přechodu na DVB-T2

České Radiokomunikace mají po přechodu na DVB-T2 k dispozici dvě plnohodnotné sítě se stejným pokrytím. Vysílací síť 3 (provozovaná pod hlavičkou dceřiné společnosti Czech Digital Group) v DVB-T postrádala řadu hlavních vysílačů a využívala jen minimum dokrývacích vysílačů společných s vysílací sítí 2.

„Poslední změnou v přechodu na DVB-T2 je vypnutí programů v Multiplexu 22 (označeny v EPG symbolem | P), které paralelně vysíláme v Multiplexu 23. Změna nastane v celé ČR ve čtvrtek ráno. Pokud někomu zmizí z předvolby např. Nova, najde ji na jiné pozici. Pokud ne, stačí spustit automatické ladění,“ doplňuje manažer Českých Radiokomunikací Marcel Procházka.

Operátor Digital Broadcasting získal několik nových vysílačů s velkým dosahem na lukrativních kótách, kde bylo obtížné v DVB-T zkoordinovat nové kmitočty.

Počty vysílačů celoplošných DVB-T sítí před začátkem přechodu

Počet vysílačů celoplošných DVB-T2 sítí po ukončení přechodu

Autor: Karel Mikuláštík

Další rozvoj sítí DVB-T2

Z tabulek německého telekomunikačního úřadu se spolupracovník DigiZone.cz Karel Mikuláštík pokusil odvodit možnou podobu dalších plánovaných (rozvojových) sítí. Opět se jedná o rozsáhlé jednofrekvenční sítě s minimální šancí na regionalizaci multiplexu. Jedinou regionálně členitelnou sítí je nyní Multiplex 24 firmy Digital Broadcasting.

Přechod na DVB-T2 byl zdůvodněn potřebou ušetřit kmitočtové spektrum využitím rozsáhlých jednofrekvenčních sítí za cenu možných problémů. Reálné zvýšení počtu celoplošných sítí ze čtyř na šest s vědomím problémů při příjmu v už spuštěných sítích však poněkud popírá význam přechodu.

Autor: Karel Mikuláštík

S přispěním Karla Mikuláštíka