Sněmovna by měla v únoru finálně hlasovat o novele zákona o České televizi. Změny, které vláda prosazuje, se částečně promítnou také do zákona o Českém rozhlase. Vládní koalice tvrdí, že veřejnoprávní média budou díky tomu méně závislá na politicích.
Zvýšení počtu členů Rady ČT
Rada České televize má nyní 15 členů, podle nového zákona jich bude mít 18. Dvě třetiny budou vybírat poslanci, jednu třetinu senátoři. Všem současným radním zvoleným podle stávajícího zákona postupně doběhnou jejich aktuální mandáty. Například současný předseda Rady ČT Karel Novák bude v kontrolním orgánu zasedat do června 2028. Sněmovna ho zvolila v červnu 2022 a mandát ze zákona trvá šest let.
„V zájmu toho, aby byli v Radě České televize co nejrychleji členové volení Senátem, určují přechodná ustanovení, že na 3 funkční místa členů Rady, která nově vzniknou ke dni nabytí účinnosti nové právní úpravy, zvolí členy Senát, a to ve stanovené lhůtě. Na tato funkční místa pak bude členy i nadále volit Senát,“ vysvětluje důvodová zpráva k zákonu.
Také na další tři funkční místa (vedle tří nově vznikajících), která se uvolní jako první po nabytí účinnosti nové právní úpravy, zvolí své zástupce Senát.
Náklady na odměny tří nových radních půjdou z rozpočtu České televize, stejně jako v případě všech dosavadních členů.
Podmínky pro kandidaturu
Návrhy na budoucí členy Rady České televize nebo Rady Českého rozhlasu mohou sněmovně a Senátu posílat veřejné instituce, zájmové organizace, spolky, církve, školy a další právnické osoby. Platný však bude jenom takový návrh, který předloží organizace existující alespoň 10 let. Vláda chce předejít tomu, aby vznikaly účelově založené spolky, jejichž jediným smyslem je navrhnout člena mediální rady.
Konec kolektivního odvolávání
Politici ztratí pravomoc odvolat celou Radu České televize nebo Radu Českého rozhlasu. Nyní to může sněmovna udělat, pokud dvakrát po sobě neschválí výroční zprávy o fungování veřejnoprávních médií. Tuto možnost novela úplně škrtá, neschválení výročních zpráv nebude důvodem k „potrestání“ celého kontrolního orgánu. Sněmovna bude moci odvolat pouze ty radní, které sama zvolila, a to samé bude platit v případě Senátu. Radní tedy budou v případě nutnosti odvoláváni jednotlivě, po jménech.
Výroční zprávy budou číst i senátoři
Rada České televize a Rada Českého rozhlasu budou stejně jako dosud každoročně vypracovávat dvě výroční zprávy – o činnosti a o hospodaření. Novinkou však bude, že tyto dokumenty projedná nejenom sněmovna, ale také Senát. Zajímavým detailem je, že politici opakovaně uvažovali o spojení obou výročních zpráv do jednoho dokumentu, ale nakonec tuto změnu neudělají. Do konce března tedy parlament dostane zprávu, jak televize nebo rozhlas plnily požadavky zákona, a do konce srpna pak dostane přehled hospodaření za předchozí rok.
Na řediteli se musí shodnout 12 hlasů
Se zvýšením počtu členů Rady České televize se zpřísní také podmínky pro volbu nebo odvolání generálního ředitele. V obou případech se budou muset shodnout alespoň dvě třetiny celkového počtu radních, tedy nejméně 12 členů z 18. Vláda původně zamýšlela, že by stačila prostá nadpoloviční většina hlasů, ale koaliční poslanci nakonec podpoří pozměňovací návrh, který vyžaduje dvoutřetinovou shodu.
Není jasné, zda a jak se promítne tento požadavek do nadcházející volby generálního ředitele, která má být 7. června 2023. Rada ČT je momentálně nekompletní, má jen 14 členů, a pokud zákon vejde v platnost někdy v průběhu jara, zasáhne už do běžícího výběrového řízení. To bude vyhlášeno v únoru. Parlament by tedy musel urychleně vybrat a zvolit nové členy Rady České televize na neobsazená místa.
Žádný „prozatímní ředitel“
V současném znění zákona o Českém rozhlase jsou některé obdobné věci upravené jinak než v případě České televize. Když například skončí ve funkci generální ředitel a ještě není vybraný nový, Českou televizi řídí pověřený zástupce. V případě Českého rozhlasu ale zákon výslovně požadoval, aby Rada Českého rozhlasu zvolila prozatímního ředitele. Novela tento rozdíl odstraňuje, i v Českém rozhlase bude v případě potřeby stačit pověřený zástupce.
Zrušení dvouletého cyklu obměny radních
Na základě pozměňovacího návrhu opozičního hnutí ANO by se do vládní novely mohla dostat formální změna, která zruší obměňování třetiny radních každé dva roky. Pravidlo zastaralo, v praxi se radní mění podle toho, kdo zrovna rezignuje anebo je odvolaný z funkce. Mandát bude vždy trvat šest let, nebude se krátit na dobu zbývající do mandátu odstoupivšího radního.
Přejmenování Volebního výboru
Spíše okrajovou změnou, kterou novela přinese, je přejmenování sněmovního Volebního výboru na Výbor pro mediální záležitosti. O to se poslanci snažili také už dlouho, ale teprve teď plán dotáhnou do konce. Výbor se historicky jmenuje „volební“, protože původně jenom vybíral kandidáty do mediálních rad. V praxi se ale zabývá mediálními zákony, výročními zprávami a posuzuje činnost televizní i rozhlasové rady. Úsměvné také je, že zahraniční politické partnery při pracovních návštěvách mátlo, proč se o mediální problematiku zajímá nějaký výbor pro volby.
Odkdy bude zákon platit?
Zákon měl původně platit od 1. ledna 2023, ale protože ještě není schválený, navrhuje Ministerstvo kultury místo toho účinnost od 15. dne po vyhlášení ve Sbírce zákonů. Protože normu čeká ještě třetí čtení ve sněmovně (zřejmě na konci února), poté projednání v Senátu (do 30 dnů od postoupení ze sněmovny) a nakonec podpis prezidenta, vychází to zhruba na duben.
ČLÁNKY DO MAILU