Ilustrace: Nenad Vitas
Je to poměrně obvyklý případ diváka neznalého satelitní problematiky. Představte si, že jste si pořídili DVB-S set-top-box. K tomuto kroku vás může vést několik okolností spojených s digitalizací. Buďto se vám nechce čekat, až k vám digitální vysílání doputuje, jste např. nešťastníci ze Zlínska nebo Jesenicka, či už k vám doputovalo, ale vzhledem k mizerné nabídce několika kanálů v DVB-T se raději uchýlíte právě k pořízení kompletu se slušivou parabolickou anténou. Většina zájemců si objedná instalační firmu, která vše včetně naladění kanálů zajistí. I hle, to je najednou výběr. I když divák zvolí pouze příjem FTA (free-to-air) neboli volný, programů je víc než dost. Spokojenost je velká. Kromě Óčka, také Z1, Public TV, od sousedů TA 3, z fary TV Noe atd. Dokonce i ta zpravodajská „Čtyřiadvacítka“ je tam nekryptovaná. Pokud si pořídíte kartu na abonované kanály, možnosti jsou oproti DVB-T nevídané. Z nadšení však můžete snadno vystřízlivět. Kde jsou regionální zprávy?
„Radost“ vám opravdu může způsobit fakt, že se večer posadíte k televizní obrazovce, pustíte ji a místo zpravodajství z Brna se na vás pohrnou zprávy z levé části republiky. Výhodu stoprocentního pokrytí zkrátka kazí skutečnost, že český divák nenajde na satelitu regionální vysílání ze svého kraje. A tak ať už jste z Plzně, Českého Krumlova, Ostravy nebo právě Brna, musíte koukat na to stejné zpravodajství jako divák v Praze. Český divák tak může jen tiše závidět sousedům z Německa nebo Rakouska, kteří si mohou v pohodlí vybrat, z kterého kraje k nim události doputují. Vše je pochopitelně otázkou peněz, ale osobně nevěřím tomu, že by šlo o tak velké finanční částky, že by se toho nemohla Česká televize chopit. Osobně chápu Primu, která je přece jen menší a na rozdíl od ČT není financována z koncesionářských poplatků. Regionálních studií se od ní jen tak nedočkáme a o tomto faktu hovoří právě i příklad ze zahraničí. Jak v Rakousku, tak i Německu je regionální vysílání vždy ve veřejnoprávních rukou.
Čtenář Jiří Nový nám nedávno pod jednou z aktualit napsal řešení, které by podle něj připadalo v úvahu. Podle něho by nebylo problémem zajistit regionální vysílání ze satelitu prakticky ihned a téměř zdarma. V úvahu by přitom připadaly dvě varianty. První by byla řešením do 31. prosince 2010 do úplného pokrytí Česka terestrickým signálem digitálním televize a druhá od 1. ledna 2011. Na ČT 1, která je však na satelitu kódovaná a vyžaduje proto abonentskou kartu, by vložil pan Nový regionální vysílání z Prahy, situace by tedy zůstala stejná jako teď. ČT 24 by vysílala zprávy z Brna. Souběžné vysílání z Prahy na ČT 1 a ČT 24 je i podle mého názoru zbytečný luxus. Ovšem na druhou stranu, může namítnout ČT, Čtyřiadvacítka je na rozdíl od Jedničky šířena nekódovaně. Jako přídavný stream pro ČT 24 by pak bylo šířeno regionální vysílání z Ostravy. V praxi to znamená vysílat v době regionálního vysílání na ČT 24 (25 minut denně) dva různé streamy,
navrhoval nedávno Jiří Nový. Potřebný datový tok, cca 2 Mbit/s by se získal přechodným snížením datových toků ostatních programů ČT. Použil by se tedy tzv. VBR, variabilní datový tok.
A řešení po roce 2010, kdy už budeme mít digitalizaci za sebou? I na to naši čtenáři mysleli. ČT 1 by úplně ukončila vysílání regionálního vysílání, a to by se přesunulo na ČT 24. K dispozici by pak byly tři streamy pracovně označované jako ČT 24 Praha (hlavní stream ČT24 včetně Regionálního vysílání z Prahy), ČT 24 Brno (přídavný stream v době regionálního vysílání z Brna) a ČT 24 Ostrava (přídavný stream v době regionálního vysílání z Ostravy). V praxi by to tedy znamenalo vysílat v době regionálního vysílání na ČT 24 tři různé streamy, přičemž potřebné datové toky navíc se získají přechodným snížením datových toků ostatních programů ČT. Toto řešení by umožnilo současně rozšířit prostor pro regionální vysílání. Výše uvedená řešení nevyžadují navyšovat celkový datový tok satelitního vysílání ČT, a tudíž by nestála veřejnoprávní televizi prakticky žádné výdaje navíc za šíření všech regionálních verzí přes satelit. Uvedený návrh řešení zašlu Technickému řediteli ČT s požadavkem jeho urychlené realizace,
zakončil svůj příspěvek na DigiZone.cz Jiří Nový. Co vy na to? Nevypadá to nakonec až tak složitě, že? Já bych ovšem místo navrženého řešení pana Nového doporučoval, aby si Česká televize pronajala další transpondérovou kapacitu a vysílala své regiony zde. Přece jen pochvalme ČT za kvalitu obrazu, kterou v současné době v platformě CS Link má a ne jeden divák by ji rád snižoval. Nový transpondér by pak byl aktuální v době, kdy by veřejnoprávní TV začala uvažovat o spuštění vysílání ve vysokém rozlišení.