Poznámky na Linuxu?

Ilustrace: Nenad Vitas

Lotus Notes – pokud to náhodou nevíte – patří mezi přední systémy pro týmovou spolupráci, čili groupware, a vyrábí ho IBM. Jeho hlavní komponentou je – z pohledu uživatele – stejnojmenná aplikace, která slouží jako tlustý klient. Groupwarových systémů existuje celá řada, a IBM je pouze jedním z několika dodavatelů. Zatímco některé systémy, například Microsoft Outlook/Exchange, jsou určeny v zásadě zákazníkům o libovolné velikosti, Notes se koncentrují na velké korporace. Pomocí Notes zkrátka komunikují (a spolupracují) pracovníci významných a velkých korporací, státních orgánů, nadnárodních institucí.

O tom, že by Notes mohly podporovat Linux, se spekulovalo již delší dobu. IBM tyto spekulace většinou vyvracela – Notes jsou příliš rozsáhlá a komplikovaná aplikace a Linux pro ni nepředstavoval dostatečné zázemí. Také bylo otázkou, kolik uživatelů by Notes na Linuxu vlastně využilo.

Jiný faktem ovšem je, že firma patří mezi hlavní společnosti, podporující vývoj open source i Linux. Kancelářský balík Symphony, který je od počátku koncipován jako multiplatformní, by podle některých názorů mohl být výhledově zajímavou alternativou k Microsoft Office pro některé uživatele a hlavně – vychází z kódu vyvinutého původně pro Notes.

Otázka, zda IBM skutečně připravuje linuxovou verzi svého stěžejního komunikačního produktu, se možná zodpověděla například v článku na anglickém Computerworldu. Podle něj by Notes 8.5 měly Linux – respektive Ubuntu – plně podporovat, a tedy přinést do světa tučňáků jeden z nejvýznamnějších systémů pro týmovou spolupráci.

Řekli bychom, že taková zpráva je zajímavá pouze pro současné uživatele Linuxu a pro jeho „nadšence“. Není. Notes jsou jedním ze stěžejních softwarů pro korporátní sféru. Patří mezi velké a standardizované aplikace a v organizacích s tisíci uživateli mají asi stejnou váhu jako Microsoft Office. Pokud by se „poznámky“ na Linuxu, přesněji na Ubuntu, skutečně rozjely, znamenalo by to střední zemětřesení ve světě desktopového a korporátního Linuxu a nevelké, avšak citelné zemětřesení v nasazení Linuxu jako takového. Důvody jsou nasnadě. Předně, nesmírně významný systém pro spolupráci dává na výběr, jakou platformu chcete na klientské straně používat. Zatím nedával, přesněji dával velmi omezeně. To je další argument pro používání Linuxu i pro ty uživatele, kteří přímo Notes nepotřebují. Přítomnost stěžejního produktu IBM dává systému kredibilitu.

Za druhé, Ubuntu není určeno zákazníkovi, který by potřeboval Notes. Manažeři, obchodníci a úředníci, lidé z větších firem, jsou zákazníky dodavatelů distribucí, které jsou určeny jejich organizacím. To znamená společností RedHat, Novell a několika dalších. Ubuntu Linux není korporátní produkt. Má své přednosti, nenabízí však podporu potřebnou pro velké zákazníky, zázemí, ani některé funkce pro správu. Ale IBM chce s Notes podporovat právě jej.

Pokud se Notes skutečně rozjedou na Ubuntu, pak do nádoby tučňáků spadne další kapka, která je učiní použitelnějšími, přinejmenším pro specifickou skupinu uživatelů. Nicméně stane-li se tak skutečně v podobě, která byla anoncována, může to lahví se vzpomínaným tučňákem nemálo zatřást. Tento proces bude jistě mimořádně zajímavé sledovat.